1. / Jak vypadá mělká fáze? (souhrnně 5 situací)

11.2.2014 v Zážitky 12

S astrálním cestováním jsem si nedávno dala na pár dnů pauzu. Ne že by se mi vůbec nechtělo cestovat, ale nějak jsem asi nebyla ve správném rozpoložení a taky jsem potřebovala nějaký menší čas, abych se vyrovnala s tím, co se tam stalo minule. Nemá smysl někam lézt, když jste z toho pořád ještě trošku vyjukaní.

Situace 1: Couvání pozadu

Moje pauza začala ve chvíli, kdy jsem se jedné noci probrala ze spaní a – fakt nevím proč – jsem si uvědomila spodek svých zad a zadek. Jakoby se mi tam přesunulo vědomí. Normálně když se probudím, mám vědomí v hlavě a v plicích, jako to normálně lidé mají, ale tentokrát jsem se nějak soustředila jinde. Takže se mi stalo, že se ozvalo takové tiché zašustění a místo abych vystupovala ven z těla přes hlavu, nebo souměrně, začala jsem se vysunovat z těla přes zadek.

Strašně mě to překvapilo, ale asi to dává smysl. Ono je asi fakt jedno, kudy lezete ven, protože celé astrální cestování je o vašem vědomí, o přání. A když přesunete vědomí do zadku, tak z těla ,,vycouváte“ zadkem.

Nikam se mi v tu chvíli nechtělo, tak jsem párkrát zakvedlala očima zleva doprava, pohyb se zastavil, pak mě to pustilo a spala jsem dál. Ráno jsem se tomu pořádně zasmála… A pak přišla taková menší pomlka s cestami. Za pár dnů jsem si to ale znovu začala přát a znovu jsem začala cvičit.

Situace 2: Stvořte vlastní tulipán

(situace 2-4 se mi staly včera hned po sobě. Bohužel jsem ale neměla čas je zapsat hned ten den)

Bylo nad ránem, probudily mě nějaké zvuky… Měla jsem ještě půlnoc, tak jsem se jenom překulila, že ještě budu spát, ale protože nad ránem je spánek nejvíce mělký, zkusím si nějaké cvičné výstupy z těla.

Po chvilce se začal ozývat nějaký hlas (když usínám, začnu první slyšet zvuky, pak rychle na to vidím obrázky a pak spím), ale bylo to jiné než obyčejně. Vždycky když promluvil, tak mi jakoby zabrnělo v hlavě.

Říkala jsem si, že toho využiju. Chvilku jsem se nechala tou situací pohlcovat a když jsem už měla pocit, že jsem dostatečně rozvibrovaná a ,,mimo“, přála jsem si vyjít ven.


To je hezké, že já už se nemusím nijak snažit, už se nesnažím složitě lézt ven silou, ale jenom na to pomyslím, představím si to a ono se to stane samo. Takže už nemám problém, že bych zatla nějaký sval a že by mě to zastavilo. Nezatínám nic, odděluji se pokud možno jen myslí.

Úplně stačí ,,Chci ven.“ a zaměřit na to přání energii. A je to.

Pěkně jsem přistála venku na zemi a hned jsem si vzpomněla na ohmatání svého těla. Pro nácvik: Nezkoušet hned šahat na věci okolo mne, ale na sebe. Abych věděla, jak to dělat příště a co mi vlastně vyhovuje.

Stoupla jsem si na nohy a sáhla si na břicho. – Bylo tam.

Hned mě samozřejmě napadlo, jestli mám i prsa 😀 – Sáhla jsem si na prsa – a to bylo vtipné. Byly to tak jedna a půlky, skoro jakoby nebyly moje. Pak jsem začala vidět a zrak se mi otevřel, zrovna když jsem měla skloněnou hlavu. A co jsem viděla, to mě dost pobavilo, protože jsem na sobě neměla žádné pyžamo (pamatujete předminule, jak jsem se v astrálu podívala na postel a tam bylo pohozené pyžamo a moje tělo nikde? No tak už vím odpověď na moji úvahu. Ano, asi fakt běháme po astrálu nahatí.), na nohách jsem měla oblečené termo ponožky s proužkama a moje tělo vypadalo, jakoby mělo ještě o pár kilo méně, než teď.

Napadlo mě, že když výstupem z těla zhubnu rázem několik kilo, tak teď asi vidím, co by na to řekl objem prsou. – Zasmála jsem se a dál to už neřešila.

,,Tak co?“ – položila jsem si otázku. ,, No jasně, půjdu zase VEN mimo barák, bude sranda!“

Jen to jsem na to pomyslela, jakoby mě něco chňaplo. Moje fáze byla dost mělká a prostředí domu nebylo tak pevné, jako minule.

Nějaká síla mě chytla zezadu a už jsem jenom sledovala, jak mi nohy kloužou po podlaze. Chtěla jsem se zastavit, ale šlo to tak rychle, že jsem se jenom lekla, lapla po dechu a bylo po všem.

První mě to protáhlo přes pokoj skrz zeď, pak mě to protáhlo přes druhou zeď, pak jsem pomalu padala volným pádem.

Prolítlo mi hlavou, jestli mě to bude bolet, ale nic.

Přistála jsem měkce na trávu. – Všude bylo léto, krásně svítilo slunce. Tráva byla hodně veselá a bohatá, takovou jsem ještě nikde neviděla.

Zaradovala jsem se… Moje opuštění domu bylo sice poněkud neohrabané, ale zase jsem ušetřila čas na nějaké ty aktivity navíc.

Trochu jsem si to tam prohlédla a pak se zasoustředila na trávu, abych si trochu nacvičila ovládání téhle reality.

,,Tak, a tady teď, přímo přede mnou, vyroste…“ přemýšlím.. něco pěkného a zároveň jednoduchého pro první pokus. ,,Tulipán.“

Mávla jsem lehce rukou a byla tam nať. Taková pěkná, zdobná vysoká, ale květ nikde.

Klekla jsem si k té polorozdělané práci a silou vůle vizualizuji květ tulipánu, ostošest. ,,Grrr… tulipán tulipán tulipán…“

Tak silně jsem se soustředila, že kdybych byla slepice, snesu tam vajíčko 😀

Přímo před mýma očima se pomalu vykreslily kontury květu, pak se vybarvily červeně… A byl tam.

Měla jsem radost. Tulipán sice vypadal jako z jiné planety, a spíš víc jako růže než jako tulipán, ale byl to MŮJ tulipán!

Najednou jsem si všimla, že po té trávě pobíhají takoví malí zelení mužíčci. Skřítkové… asi 20cm na výšku. Dokonce měli vysoké čepičky s bambulkama nahoře. Něco si broukali… Moc jsem si jich nevšímala, protože oni si nevšímali mě. Zachovala jsem tedy neutralitu a neotravovala je.

Místo toho jsem byla unešená tvořitelskou vášní.

,,A tady teďka vyletí modrej motýl!“ říkám a maluju prstama ve vzduchu čtyři jednoduchá oblá křídla.

Najednou se tam fakt objevil motýlek. Byl takový jednoduchý, surrealistický, protože jsem mu nenavrhla tykadla, ani podrobnější detaily. Ale byl tam… hezký modrý a odletěl si v klidu pryč.

,,A tady, pět motýlů naráz! Teď!“ – Máchla jsem rukama a ve vzduchu se objevilo přesně pět motýlů a rozletěli se na všechny strany. Všichni byli modří, ale už měli trochu zdobná křídla a vypadali více reálně.

,,A tady jich teď bude dvacet, ať to sviští po cvičišti!“

Kousek přede mnou se shlukla hromada motýlů a rozletěli se zase každý svým směrem.

,,No to sice nevím, jestli vás fakt bylo dvacet, ale dejme tomu, já vám to uznám kluci.“ kývla jsem hlavou.

Chvilku jsem si tam ještě poskakovala v těch svých termoponožkách – Chápete, kdo by potřeboval pyžamo, hlavně že nohy jsou v teple. – , ale pak mě vyrušil nějaký zvuk a probrala jsem se v posteli.

Lidi, psi a jejich otravné zvuky po ránu, mě štvou. Mým snem je tichý klidný domov na místě, kde bude ráno ticho a kde mě nic nebude obtěžovat při spaní a nácviku. Snad se mi to splní.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování“ – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Blaf 2014-02-11 10:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásné, taky bych chtěla na takové pěkné místo, vždy lítam jen někde po městě:) Já nevím, jak to představování v astrálu funguje, ale když jsem si já představovala ty dveře, abych se dostala jinam, tak jsem si řekla "dveře" a v tu ránu, jakoby z nebe přilétly hrozně rychle dveře, dopadly na zem a jakoby to při pádu zadunělo, jak z nějakého filmu xD No a byly tam, prostě tam tak stály uprostřed ulice krásné dřevěné dveře se stříbrnou klikou, vzala jsem za ni, otevřela je a vešla jsem do nějaké cizí kuchyně. Neznala jsem ji, nikdy jsem tam nebyla. Ale příště tu záhadu chci objasnit, zajímalo by mě, čí kuchyně to byla a proč jsem se ocitla zrovna tam xD

Ikona diskutujiciho Namasteen 2014-02-11 13:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je vtipný, s tím pyžamem 🙂 Když jsi nedávno začala psát o experimentech díky tý knížce o astrálním cestování, tak krátce potom jsem poprvý vycestovala taky, a bylo to neskutečný! A protože já se s ničím moc nemažu, hned jsem si to namířila ven. Dostala jsem se trochu někam jinam, než jsem chtěla, ale zastavila jsem se na nějaký party (asi :)), a všichni se na mě naráz podívali jako na idiota, a jeden prones: "Proč máš na sobě to pyžamo?!" :D Tak jsem se zběžně prohlédla, uviděla jsem nějakou rozevlátou košilku s volánkama (nikdy nenosim :D), a vůbec nechápala, o co mu jako jde :D A přitom oni oblečení měli..:P

Ikona diskutujiciho Domča 2014-02-11 15:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak jasně na co pyžamo, naší přirozeností je přece být nahý, vždyť jsme se tak narodili;)Já taky nesnáším když mě ráno něco vzbudí. Většinou jsou to štěkající psi, ptáci, mamka v kuchyni, auta, lidi a dokonce i smrad z venka:D protože spím s otevřeným oknem.

Ikona diskutujiciho tarantule* 2014-02-11 18:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je vtipný s těma ponožkama :D

Ikona diskutujiciho veronika 2014-02-11 21:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to je paradni Alue, moc gratuluju ke stvoreni prvnich "organismu" :].. to muselo bejt supr, snad se mi to taky nekdy povede.. zatim promyslim, co bych si vytvorila :]

Ikona diskutujiciho Cherryna 2014-02-12 13:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jéé to je hezký :). Tohle je sen snad každého, jen tak si tvořit kus přírody mávnutí rukou :).

Ikona diskutujiciho adeláč 2014-02-12 21:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásně píšeš :-) Kdy budeš posílat balíčky s knihami? :-)

Ikona diskutujiciho Alue 2014-02-13 14:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Posílám jak nejrychleji můžu a co nejvíc unesu.

Ikona diskutujiciho adeláč 2014-02-13 15:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: Aha :-)A když ti penízky přišly včera, kdy by to tak mohlo být doma? :-)

Ikona diskutujiciho Alue 2014-02-13 18:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]: Když budu rychlá, tak někdy příští týden.

Ikona diskutujiciho J 2014-02-15 16:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ještě mě napadla otázka: Když člověk nosí dioptrické brýle a ma docela dost dioptríí, že bez brýlí nic nepozná, tak s nima ma jit do astrálu, nebo kdyby šel astrálně cestovat bez nich, tak bude vidět špatně jako v reálu?

Ikona diskutujiciho b 2014-02-16 18:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[11]: Ty do astrálu raději ještě nelez, evidentně jsi pořádně nic nepochopil/nepochopila.

Napsat komentář: adeláč Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek