Aluška.org: Věděním ke svobodě

Já mám rád sám sebe:) Taky mám rád zvířatka a rostlinky…k jídlu samozřejmě:))))))Takové koňské klobásky hmmm mňam lahoda XDDDDDD.

[1]:Typický príklad, keď sa Sebectvo považuje za Sebelásku…

Strašně moc důležité téma, každý máme odrazový můstek pro všechny skutky…pro všechno co se týká bytí v našem těle v interakci s okolím i sami se sebou… držím pěstičky a těším se na pokračování. Je dar se srozumitelně vyjádřit slovy,ty ho máš a umíš tak láskyplně konat dobro… Díky Alue

Moc potřebné téma – aspoň mě se to bude určo hodit:) Nikde jinde jsem se s tímto moc nesetkala – jak na netu, tak v TV, ve škole atd.

[6]: Tak nějak, jako malá jsem nesnášela lidi za to, co provedli Zemi, zvířatů, přírodu jsem vždy milovala, i když s tou sebeláskou to zas tak valné nebylo a dodnes není, tak to hodlám změnit – děkuji za příležitost 🙂

[6]:Přesně, Lenko, tak takhle to mám taky…. Zvířata miluju, kytičky taky, jsou nezákeřný (teda, s tygrem bych se pomazlit nešla, ani s býkem, to je fakt), ale lidi ráda nemám, protože ubližují a jsou zákeřní.

Já už to mám také úspěšně za sebou. A to zničeho nic, na začátku minulého roku se to tak vylouplo:) nyní si neumím představit, že bych se nenáviděla, je to blbost. Jsem přeci úžasná :))

Nevím, ale zvířata a rostliny miluju od malička všechny. Lidi už tak ne, a když už, tak jich moc není. Lidi mě prostě už mnohokrát zklamali, zvířata nikdy. A to jsem byla už tisíckrát pokousaná, poškrábaná. A sebe, sebe nemám ráda. Asi tak, no.

[3]: Proto jsem zavítal na tyhle stránky abych se té sobeckosti zbavil a poznal ty výšší pravdy. Ale zatím se mě to vůbec nedaří, protože používám tu špatnou levou mozkovou hemisféru ach jo.:(

Ahoj. Jesště jsem ti sem koment asi nenapsala. Ale chci ti říct, že máš jeden z nejzajímavější blogů na blog.cz . Je super, že je originální, s nápady a rady. Ideální blog 🙂

[18]: Vivien, ty se vůbec na ně nedívej Takové mucíky bych brala domů i já 🙂

Také nepřispívám, ale jsem tu každý den.

Není to tak dávno, co jsem se vyloženě nenáviděla, ale zvířátka a přírodu jsem milovala vždycky, ty mi naopak psychicky pomáhaly. Takže s prvním tvrzením taky nesouhlasím, ale jinak to zní zajímavě, budu se těšit na další díl

Můžu ještě doporučit jednu věc: Choďte spát s úsměvem na tváři a budete se s úsměvem i budit.

Ahoj Alue, Tve stranky me tesi. Neco mi rika, ze ten kurz sebelasky budu asi taky potrebovat. Jak pises, rict sama sobe pred zrcadlem uprimne "Mam se rada" muze byt problem. Pro me sice ne, ale mam trosku jinaci. Rict to o sobe pred lidma! Mam strach, ze to budou vnimat jako sobectvi. Bojim se projevovat, kdyz me nekdo primo vidi a rekne si: To je ta Jitka…no ta je desna.. mohla  bych pokracovat vyctem dalsich podobnych myslenek, co se mi honi hlavou 🙁 Snad najdu take nejaky lek na toto. Hodne stesti v tom, co delas.

[29]:: Lekce sebelásky: Kdo mě bere, jaká jsem, tedy mě miluje, i když budu tím pobudou a pod. Ví totiž, že mám nějaký svůj důvod, že jsem přesně taková, jaká jsem. Může třeba portadit, co se sebolu mohu případně udělat, pokud budu mít zájem. Každopádně má mít ke mně úctu. A já totéž: i kdyby řekl kdo chce co chce, JÁ vím: má nějaský svůj vnitřní problém, nemá rád sám sebe a projektuje to do okolí. Poděkuji za lekci BEZPODMÍNEČNÉ lásky a VÍM, že taková, jaká jsem, jsem dokonalá. Minimálně pro daný okamžik. Ano, dojdu do vbyšších hladin a jemnějších energií, svým časem a jak si budu přát. Miluji sebe i druhé. Kdo cokoli kritizuje, nemiluje sebe, neboť: co uděláte (řeknete) nejmenšímu z maličkých těchto, MNĚ jste udělali.

23: Ano, udělat tlustou čáru. Jenomže dokud nejsou zpracované emoce, bude to vybublávat. Právě proto, aby vše bylo odpuštěno a propuštěno, přijato jako součást vývoje duše. A již to nebylo předáváno dál. Je to o tom, že seučíme vidět každého jako jednoho z nás, hledat v lidech to dobré, vždyť všichni si přejeme (teda předpokládám, že všichni, třeba někdo ne) být šťastní. Já si třeba nabalila plno emocí předků, jen proto, abych přestala "zachraňovat", vyléčila sama sebe a PAK nabídla pomoc mamce a tátovi, pokud budou chtít. Jen když jsem se sama své bolesti zbavila, mohu pomoci druhým zbavit se jejich potlačené bolesti. Oni ani netuší, že někde hodně hluboko mají nějaká traumata, třeba ještě z prenatálu, a přes tu bolest jednají tak, jak jednají. Nedělají to schválně. Mně pomohla hodně silná homeopatika: vytáhla všedchnu potlačenou bolest do vědomí, pobrečela jsem si, vyšel všechen vztek a frustrace, abych v sobě měla čisto. Hodně mi pomohl kámoš léčitel: plno té bolesti ode mě nabral, místo toho mi dal zdravou energii, a vše pak sám zpracovaL. Rakovina je silná sebedestrukce. A bylo to "nevinné": má snaha pomoci babičce… Netušila jsem, že tím, co dělám, jí pomoci nemohu, a jen ničím sama sebe.. Prostě pokus-omyl. Jako dítko učící se chodit. Upadne, dá si čas, a znova trénuje. Tedy dejme všem čas na jejich tréninky, uzdravme své bolesti a až budeme zdraví a silní v sebelásce, budeme mít dost vcítění, můžeme případně i pomoci ostatním. Nejsou špatní, jen zabředli někde ve svých omylech, bolestech…

No, nevím, jestli tvrzení "kdo nemá rád lidi, nemá rád zvířata" platí. Já sama sebe ráda nemám, ani lidi ráda nemám, ale zvířata se ke mně na rozdíl od lidí ještě nikdy neobrátily zády, takže je mám ráda. Dokonce raději, než lidi a sama sebe. Ale jinak je to pěkný článek, pokusím se ho prostudovat do detailu a začít se mít ráda, i když to bude hodně těžké po těch letech nadávek a ponižování od těch, o kterých jsem si myslela, že k nim mám blízko. Takže si přečtu i další lekce 🙂 snad mi to vyjde…

Neuvěřitelné… Jako kdyby jste tady psala přesně to, co se odehrává ve mně… Jen s tím rozdílem, že já na to nedokázala najít ty správné slova a vysvětlit proč to tak všechno je… Jakmile jsem začala číst, nemohla jsem přestat… Mluvíte mi z duše…

To je divné pravidlo, protože třeba moje máma mi nedávno povídala, že nesnáší lidi, že jakmile na ní někdo promluví, že se musí ovládat, aby nezačla být agresivní, což jí dost bolí a neví si s tím rady. Ale.. má dva psy, naopak se na ně upnula, miluje je a připadá mi to tak, jakoby milovala jen ty psy. Nezvládá sama sebe a nemá ráda lidi, ale psy ano, tak jak může platit takové pravidlo, že kdo nemá rád sebe nemá rád lidi, potom ani psy a pak ani kytky. To moc nechápu. Můžeš to nějak vysvětlit?!

Podle toho co jsem slyšel o blogu je kvalitní, ale taktéž jsem slyšel hodně kritiky na autorku. No uvidím, zdá se že tento seriál bude pěkný!

Mám pár kamarádek + rodinu a ty mám hodně ráda. Ostatní lidi mám taky celkem ráda a jsem šťastná, když někomu mohu pomoci, ale úplně nejraději mám zvířátka. Hlavně kočičky♥♥ pejsky♥ koníky♥♥… nemám ráda snad jen hmyz (kromě motýlů, berušek a lučních kobylek) a slimáky. Sebe mám ráda asi tak, jako ostatní lidi (ale rodinu a většinu kamarádek mám raději, než sebe).

Ahoj Alue, prosím tě zmizelo ti hodně článků v Kurzu sebelásky. Mohla by jsi je sem prosím znovu vložit? Opravdu bych si je chtěla přečíst:/

Mě by zajímalo jestli nejlepší je mít rád sebe a všechny lidi, zvířata a rostliny jako to asi má Bůh. A mám mít rád sám sebe když mám nějakou úchylku? Proč Bůh vytvořil úchyláky? Gerontofily,pedofily, exhibicionisty?