Než se dostanu k samotné vlastní zkušenosti s menstruačním kalíškem, dovolte mi se předem obšírněji rozepsat. Všeobecně o hygienických pomůckách, také něco z mých zkušeností a proč jsem se vlastně začala zajímat o kalíšky?
Pánové prominou, ale tato série článků je určena ženám.
Účelem tohoto seriálu není pojmout téma ženské menstruace dokonale do detailu, se vším všudy. – K mnohému bych se ráda později vrátila a napsala články speciální.
Existuje něco lepšího než vložky a tampóny?
Od doby co už ženská menstruace není tabu, už se za ni neupaluje, nemusí se o ní mlčet a nemusíme nosit jednu značku protékajících vložek jako za komunistů musely naše matky, máme my ženy obrovské možnosti. My mladé, které jsme na světě nějakých 15-25 let si možná ani neuvědomujeme, jak úžasný rozdíl je například mezi vložkou za komanče a těmi ultra tenoučkými s křidélky. Jedním slovem: Obrovský.
Přestože v tomto ohledu proběhl významný vývoj během velmi krátké doby, není to stále ideální.
Vložky i tampony se například chemicky bělí. Aby vypadaly hezčí, lákavější, čistější, aby se lépe prodávaly… Za to ženy platí svým zdravím.
Tato bělidla nejsou zdravá, v tamponech se dostávají do kontaktu s vnitřním prostředím těla ženy. Když už jsme u tamponů, velice zásadní je také fakt, že tampon nasáklý krví uvnitř našeho těla není nic moc hygienického, ani zdravotně nezávadného.
Já osobně – nyní mluvím opravdu pouze sama za sebe – jsem se vždy používání tamponů vyvarovala. Použila jsem jich za celý život jen velmi málo a na každý jednotlivý případ si konkrétně vzpomínám, protože moje zkušenost s tampony byla pokaždé velice nepříjemná. Bolestivá, nepohodlná a také plná napětí, obav a děsu, to hlavně při prvním použití.
Moje úplně nejhorší byla zkušenost s druhým použitím tamponu. Jela jsem s kamarádkou na týdenní výlet k její tetě, která mě měla velmi ráda. Šlo se tehdy na koupák… Chtěla jsem se tomu nějak vyhnout, ale koukali na mne jako na blázna s tím, že si přece můžu vzít tampon a že je léto, přece na ně v tom parnu nebudu jen koukat… Celou dobu jsem byla na nervy (že proteče nebo v bazénu nasákne nějakou bakterii) a pak když jsem po skončení ,,akce“ měla tampon vyndat, tak to nešlo. Šňůrka se schovala, sám ven nešel kvůli suchu, takže samozřejmě prsty. Byla to strašná bolest ho lovit, měla jsem dojem, že tam v kabince zešílím. Dnes už je to 7 let, ale stále si živě pamatuji, jak jsem měla stažený žaludek, jak mi mlátilo srdce, jak jsem se bála že to nezvládnu a bude se to řešit nějak jinak, jak mě políval střídaně horký a ledový pot, jak jsem přemáhala brekot a strašně litovala toho, že jsem radši neprosadila svou a nečetla si celý den na dece. Bože bože… Co dívce dokáže způsobit jeden schovaný tampon.
… Vylezla jsem z kabinky asi po dvaceti minutách celá bílá a až do večera ze mne nikdo nevymáčkl souvislou větu. Normální trauma.
Ptali se mne: ,,Co ti tam trvalo tak dlouho?“
– ,,Neptej se….“ Konec diskuze.
Pozdější zkušenost s tampony byla vždy podobná: Šlo se někde koupat. Pokaždé nervy, pokaždé bolest, pokaždé vylízám z kabinky bílá jako stěna a začnu mluvit až za dvacet minut, co to trauma rozdýchám. Prostě mi to nedělá dobře, nejsem na to stavěná a v podstatě moc nerozumím jiným ženám, které jsou s tampony údajně spokojené.
Proč jsou s tím problémy? – Tampon vysušuje poševní sliznici, nepříjemně při zavádění drhne a to vše podporuje vznik infekcí. Určitě také milujete ty situace, kdy se vám zarazí někde na půli cesty – právě kvůli suchu – a vy ho potřebujete dostat dál… A to bolí.
Vlastně by se dalo říct, že jestli něco z hloubi svého srdce nenávidím, tak jsou to tampony: Nehygienický zdroj bolesti a stresu.
Když byly vynalezeny první tampony o.b. (,,Ohne Binde“), výrobce se radoval, že přišel na něco úžasného a že vytlačí vložky z trhu.
Jaké však bylo jeho překvapení, když zjistil, že se to nestalo? – Každá žena je jiná, nedá se paušalizovat. Ty které si užily podobnou ,,zábavu“ jako já, samozřejmě tampony bojkotují a propalují nenávistným pohledem reklamy na tampony, kde se smějí zdravé krásné mladé ženy, kde se tancuje na loukách, čachtá v moři a všichni jsou sluníčkoví, spokojení a v ,,cajku“. Realita je ale jinde a sluníčkové to určitě není…
Jenomže ani vložka není žádná výhra.
Vložka je značně nepohodlná, ačkoliv – děkujeme ti bože za to – je tenoučká.
Opruzeniny, podrážděná kůže… A samozřejmě nehody se také stávají. Jdete spát, nějak špatně se natočíte, ups… Ráno máte v posteli jako u řezníka na stole.
Vložky jsou zdravější než tampony, protože bělidla z nich se nedostávají přímo do těla a nemohou být zdrojem bolesti jako drhnoucí tampon. Ale na druhou stranu je tu problém jejich neprodyšnosti. Kdo má jemnou kůži, ví o čem je řeč.
Určitě mi také dáte za pravdu, že spát celý týden nutně se spodním prádlem, je něco šíleného. Kůže si prakticky vůbec neodpočine.
Alternativa číslo jedna: Sponginová houba
Nebylo to z mé hlavy a už je to nějakých 5 let. Kámoš tehdy přišel s ,,jakože super nápadem“. Indiánky údajně používaly na menstruaci sponginové houby, které si zaváděly podobně jako tampon. Tak samozřejmě nějaké nakoupil a hrozně moc chtěl, abych s tím začala, že je to přece přirozené a návrat ke kořenům a podobné sluníčkové věci…
Spongia roste přirozeně v moři, je měkká, má pórovitou strukturu a v Německu se sem tam dá koupit jako pomůcka na mytí. V ČR už to je s kupováním trošku horší, ale taky se občas zadaří.
Původně se mi do toho moc nechtělo.
Viděla jsem texturu houby a říkala jsem si, že když mám problém s tamponem, jak tam mám dostal tohle?
On se však nedal a začal mne přesvědčovat jak je to úžasná věc a že to musím určitě zkusit, že budu nadšená a že je to moc zdravé.
Vzala jsem houbu, přistřihla ji do vhodnějšího tvaru (zmenšila a natvarovala), protáhla v ní šňůrku aby mi šla líp vyndat v případě úspěšného zavedení a odebrala se do koupelny…
Dámy, nechci malovat čerta na zeď, ale podobalo se to sadomasochistickému výkonu tehdy v kabince před lety. Bolest a nic, nedostala jsem ji tam. Drhla, vůbec nedržela tvar, neposlouchala mne, nespolupracovala, konec.
Vylezla jsem z koupelny celá ztrápená, opět bílá jako stěna. Když jsem rozchodila toto své zcela nové netradiční trauma, v podstatě jsem mu ten nápad hodila na hlavu, protože mě opět začal přesvědčovat, že to dělám blbě a že se málo snažím, že mám nějaký ,,volšový ruce nebo co“…
Uměla bych si Spongii představit, kdyby na ni byl nějaký vhodný aplikátor. Je to antibakteriální přírodní produkt… Proč ne? Ale takový aplikátor si vyrobit neumím, ani nevím, kde to sehnat.
Kámoš pořád dělal chytrého, jak je Spongia super a jak jsou ty ženy padlé na hlavu, že používají vložky… To už jsem se nakrkla a usadila ho větou, že ,,Až bude mít vlastní vagínu, tak ať si to zkusí a káže. Ale co on chlap může vědět o tom, jak to má žena s menstruací a jak je těžké si tam dolů něco zastrčit? Ví přece úplný houbeles.“
A byl pokoj… Tak skončila neslavně Spongia… Jednu neotevřenou mám ještě v šuplíku. – Dá se použít jako žíňka na mytí, ale nechala jsem ji tak jak je. Nechci s ní mít nic moc společného, ještě pořád mě ta vzpomínka nepustila.
Tudy cesta nevede, nejsme indiánky.
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Radost být Ženou“
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
• Používáte VIMEO.COM? Účet Alue na Vimeo najdete ZDE
Poslední komentáře
-mariankosnac 15-20 minut, to si neumím ani představit. Párkrát…
-***** 15-20 minut nepohyblivosti není spánková paralýza, ale spíš…
-Alue K. Loskotová Stalo sa mi 2-3x v mladosti, ale počas…
-klara Většinou si lidé myslí, že na tomto světě…
-není