I přišlo září a já, jelikož jsem holka šikovná, jsem dostala pozvání do Prahy. Třídenní odpočinek, zabalzámovat nervíky, odpočinout si od počítače a od všeho. To by bral každý, no ne?
A jelikož tento třídenní odpočinek byl fajn a jelikož jsem si konečně sehnala foťáček, vznikly pěkné fotografie, které nechtějí ležet ve složkách nevyužité.
První vám tedy povím krátce o tom, jak jsem šla na houby.
Ten lesík u Prahy je rovinka, ideální ráj pro lidi, co se jim nechce moc namáhat. Člověk nemusí nikde lozit do kopců a po skalách, takže toho hodně ujde a taky lecos najde, hlavně proto, že lidi chodí po lese jako slepí a nechávají za sebou nádherné houby.
Hodně modřínů vyplodilo hodně klouzků. Klouzek sličný, pravý hříbek a bedla, to jsou moje oblíbené houby. Bedla totiž dobře chutná a dobře se hledá, pravák to je pravé houbařské zlato a na klouzcích miluji jejich vzhled, tu krásnou barvu a vůbec jsou klouzky moc pěkné houby.
A tak se šlo, výprava asi na tři hodinky… Šla jsem sama, protože Pražáci jsou staré změklé bábovky a do lesa se bojí, čemuž nasvědčuje i to, že za celou tu dobu v lese člověk nepotká ani živáčka. To u nás jsou lesy alespoň vysbírané od dědků houbařů (Dědové houbaři jsou moji největší rivalové, protože oni ví, kde co roste a když já mám prázdno, tak nějaký děda vždycky vyleze z křovíčka má plno.), ale tady to bylo všechno netknuté.
První nález lesíka bylo krásné velikánské mraveniště. Mravenci jak známo vyhledávají léčivá místa a sami jsou léčiví, takže toto mě potěšilo a samozřejmě neuniklo foťáku. Mravence mám taky moc ráda, když mě hrozna nehryžou.
Toto jest vypůjčený krásný košíček a moje oblíbená kudla, památný to nález, též lesní.
V lese bylo hodně klouzků, to se mi moc líbilo.
Když jsem vybrala nejkrásnější klouzky, prolezla bažinou, kde mi zůstala levá noha a zdolala stezku lesní zvěře, kde bylo bahno poseté kopýtkama divokých prasat, objevila jsem v mechu cosi podezřelého.
První jsem myslela, že to bude zase hořčák, nebo bílá holubinka, tak jsem nechtěla dělat moc vlny a šla to radši prozkoumat.
Když jsem zjistila, že to nemá lupeny a třeň je světlá, dostala jsem mírný záchvat radosti, protože letos to s houbami stálo fakt za prd a toto byl tedy můj první pravák. Tak jsem se letos konečně dočkala!
Třesoucími prsty jsem vylovila obrovskou nohu hřibu z mechu a vydávala takové ty neidentifikovatelné zvuky, kdy člověk napůl dělá ,,hahá“, napůl ,,juchů“, napůl ,,panebože tomu nevěřím“ a snaží se, aby ho mezitím netrefil šlak z toho vzrušení. Hubařka jsem holt nadšená a lepší už to nebude.
Když jsem se vzpamatovala ze vzrušeného pobíhání všude okolo a hledání, zda tento pašák další kamarády někde pod mechem neukrývá, vydala jsem se dál. Les sice už dalšího praváka nepustil, ale to mi neubralo na nadšení.
V lese jsem potkala hodně svých oblíbených brouků, tady vidíte jednoho z nich. Je to celkem běžný brouček, nekouše a když ho omylem otočíte na záda, tak vám nadává tím, že na vás cvrčí. Jinak je to mírumilovný ťunťa, říká se mu chrobák hladký. Tento konkrétně ze mě nebyl moc nadšený a docela si i oddechl, když byl opět vypuštěn na trávu 🙂
Tohle se mi fakt moc líbilo, červené plody nějaké rostliny rozeseté po zemi… prostě jsem si to cvakla taky.
Kdo by chtěl v Pražském lese strávit noc, tak ho kulhavý skřítek může na sekyru ubytovat v tomto apartním domečku. Nabízeli mi taky přespání, ale mě se ještě spát nechtělo, tak jsem to nechala jiným pocestným… ne, teď vážně.. tento domeček někdo v lese vyrobil a já ho jenom našla, líbil se mi.
No a abyste neříkali, že taky čumák neukážu, jednu fotku vám sem přidám jako bonus, samozřejmě jsem si nemohla odpustit vítězoslavný portrét se svým nejlepším úlovkem, který napůl skončil ve smaženici a napůl na sušáku.
Čili to nejlepší nakonec:
Líbí se fotky? Jsem amatér, vlastní foťák mám poprvé v životě a teprve se s ním učím, o nějaké profesionalitě není řeč a ani se o ni nesnažím, takže kdo je případně znalec, nechte si kritiku pro sebe, fotím prostě to, co se mi líbí. Děkuji.
Příští fotoreportáže budou ze ZOO i s videem 🙂
Kam dál:
• Otevřít rubriku ,,Zážitky – Z cestování“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Děkuji za článek, moc v mě to chytlo…
-Martin Parádní článek, jakoby se ty energie přenášely jenom…
-Samuel Jasně :). Ségra ji totiž bude zrovna dělat,…
-astrei ved preto vás tlačia do používania kariet na…
-ondrej