Mírně upravuji koncept dotazníků. Od dílu 136. se budu snažit v nadpisu vypíchnout nejdůležitější a ústřední téma daného dílu.
Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze… Děkuji!
Upozornění: Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů apod. Nenahrazují e-mailovou poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mailovou poradnu.
1. Prosím vysvětli, proč hodně lidí, kteří se zajímají o duchovní tématiku (andělé atd.) nechtějí přijmout fakt, že všechna náboženství jsou prokletá a hned na člověka útočí, že to není pravda? Přitom důkazy mají před nosem. Opravdu nechápu, jak někdo může být tak zabedněný.
Pravda je taková, že mozaikové smýšlení má jeden člověk z deseti a to ještě značně nadhodnocuji dnešní populaci. Zbytek má kaleidoskopické vidění světa, to znamená, že jakýkoliv nový poznatek, místo aby zapadl do již nabytých vědomostí, celý komplex úplně rozháže, přitom už předtím to byl komplex chaotický a neuspořádaný, ve kterém se nevyznal ani vlastní majitel.
Veškerá náboženství celého světa víceméně cílí na lidi se zájmem o duchovno. Nemůžete říct, že člověk který věří v Boha, ať už je to jehovista, žid, nebo křesťan, není duchovní a nemá zájem o duchovno. Proto to slovo také nemám ráda, být duchovní dnes znamená spíše být ovce, než skutečně probuzený člověk.
New Age a esoterika je víceméně jen další způsob, jak se chytají dušičky lidí. Neznám moc uspořádaných duchovních směrů v alternativní rovině, které by nešly tímto směrem ničení člověka a ničení jeho svobodného myšlení a jednání: Reiki, jakákoliv zasvěcení, rodinné konstelace, tantra, regrese do minulých životů, víra v karmu z minulého života, Osho, merkaba, nebo špatné názvosloví, kdy člověk řekne ,,posel světla“, řekne Satan, ale myslí tím něco dobrého… Nebo řekne doprava a točí doleva… Všechno jsou to bludy a způsoby, jak zblbnout lidi a mezi těmito slepými ulicemi a klasickým náboženstvím je jen minimální rozdíl!!!!!
New Age vzniklo v podstatě tak, že si někdo tam nahoře řekl: ,,No tak uděláme něco pro dušičky, které se nepodařilo chytit do klasických náboženství, spoutáme je myšlenkovými vzorci, které budou na oko vypadat svobodně, ale svobodné ve skutečnosti vůbec nejsou.“ A ono to se to podařilo.
New Age je nové náboženství moderní doby. Proto vyznavači New Age nechtějí vidět Satana v pozadí za klasickým náboženstvím, protože ho nejsou schopni vidět ani ve svém vlastním. A lidi kteří jim strhávají klapky z očí nenávidí, místo aby byli rádi za pravdu. Protože už jsou v moci jiného destruktivního myšlenkového systému, který je uchopil a který se velice brání proti tomu, aby byl odhalen. Jenom málo lidí je dost silných na to, aby odolali a aby se vytrhli a udrželi si svoji mysl čistou, uspořádanou.
Kromě sebe neznám tady v Česku ani v zahraničí zdroj, který by systematicky odkopával peřinku ze všech těchto falešných cest náboženství zvaného New Age. Všichni naopak neustále papouškují od těch, co to papouškují od jiných. Právě proto – jak jsem už řekla – že lidé mají neuspořádané kaleidoskopické myšlení. Místo aby si domýšleli a skládali věci sami, tak o všem pochybují, nic nechápou, nedokážou si spojit A a B dohromady, nedokáží si nic odvodit a domyslet. Dost tomu pomáhá i vymývání mozku ve škole, nebo vymývání mozku počítačovými hrami a televizí, kdy je člověku neustále předkládám určitý falešný obraz reality. Člověk je zvyklý, že mu neustále někdo nebo něco říká co si má myslet a pak už neumí myslet sám, ba dokonce už ani nechce, je na to líný, bojí se toho.
A to je to jak pořád dostávám otázky typu: ,,Jak tohle všechno můžeš vědět? Jak to víš? Kdes to četla? Kde ses to naučila? Odkud to máš?“ – Je to dáno tím, že myslím mozaikově. Každý nový poznatek doplňuje kompletní obraz, který se stává pořád jasnější a čím větší mozaiku máš, tím více věcí je ti najednou jasných, aniž by ti je kdokoliv musel vykládat. Dozvím se A a jdu si zjistit zbytek sama. Neříkám že to nejde nebo že to není možné, nejsem pochybovač. První si jdu věc zjistit, ověřit, přemýšlím jestli zapadá do mozaiky. – Nejsem líná myslet, odvodit si závěr, nejsem líná si věci ověřovat a využívám i své vlastní přirozené zdroje poznání, svoji přirozenou ženskou spiritualitu. Jdu na vědomosti s citem a vedením, které je u žen známé – nedávno tady o tom vyšel článek.
Tohle jsou věci tak strašně jednoduché, přirozené a vrozené, že tomu lidé ani nechtějí věřit. Oni mají pořád pocit, že za vším a každým musí stát nějaký leader, protože ostatní soudí podle sebe a oni jsou ti, kdo neustále hledají leadera. Staví si na piedestal i mě, přestože jsem nikdy o takovou pozici neusilovala. Je to opět projev kaleidoskopického myšlení, kdy člověk který neumí myslet sám si určí leadera, někoho koho považuje za chytřejšího než je on sám, aby mu diktoval co si má myslet. A to už nemá nic společného s osobou leadera jako takového, ukazuje to jen o smýšlení toho konkrétního člověka, který sám ze sebe neustále dělá ovci a vyloženě se brání tomu, aby mu někdo to kaleidoskopické myšlení bral. Například, já naťuknu nějaké téma, ale neřeknu k němu všechny podrobnosti, protože předpokládm, že po všech těch článcích už musí mít lidé dost velkou mozaiku a jsou tedy schopni si věci domyslet, dohledat a poskládat sami. Řadu podrobností ani sdělit nemůžu nebo vyloženě nechci, protože vím, že jsou vědomosti, které si lidé musí umět zasloužit a bylo by špatné dávat jim to na zlatém podnose. Místo toho jsem zavalená haldou dotazů, mezi nimi hlavně: Jak to víš, kdes to četla, případně neustálé zpochybňování všeho. Kaleidoskopické myšlení když něčemu nerozumí, umí se posmívat nebo pochybovat, nebo útočí na autora, ale už si neumí samo nic ověřit, vycítit. Jenom se neustále věší na cizí myšlenkové pochody. A je jedno jestli je to nějaká osoba, nebo nějaké náboženství. Je to pořád jeden a ten samý princip ovečkování. ,,Neustále hledám něco/někoho venku, kdo mi nadiktuje co jak je, místo abych si na to přišel sám. Když to neumím, tak o všem pochybuju a když pochybuju, nikdy se nikam nedostanu a nikdy na nic nepřijdu, i kdyby mi to opravdu servírovali na zlatém podnose, budu slepý a neuvidím to…“ Pro systém je výhodné mít buď chycenou ovečku v nějakém myšlenkovém komplexu, nebo mít pochybovače co ničemu nerozumí. Ideálně ještě ve spojení s přebujelým egem, to je snad ta nejlepší kombinace. Protože ti pak budou blbnout i ty ostatní.
Přidávám k tématu znova video, které už jsem nedávno dávala v Zápisníčku, ale je opravdu důležité. O kaleidoskopu v lidské mysli se mluví zhruba od sedmé minuty, ale doporučuji to zkouknout celé…
6 priorit (kategorií) zobecněných prostředků řízení / komunikace / agrese
https://www.youtube.com/watch?v=WEINJQ6wd0Q
2. Když si povídám se stromem, vnímá to strom, déva nebo oba. Neumím to posoudit.
Vše živé má duši. Zvíře má duši, ty máš duši, rostlina má duši.
Když si porovnáš strom se sebou: Kdo jsi ty? Jsi své tělo? – Tvé tělo je živé, tvé tělo cítí, ale nejsi to ty. Ty jsi tvoje duše, či tvé vědomí, jak tomu chceš říkat. A tvé tělo reaguje nejen na vnější podněty a energie, reaguje i na tvé vědomí, emoce, na tvoji mysl.
Strom je jako ty: Má živé tělo které cítí, reaguje na své okolí i na okolní energie, ale duše stromu má v češtině jiný název, říká se mu Déva. V podstatě je to ale úplně stejný princip jako duše člověka v živém těle. Strom je duše přírodní bytosti v živém těle.
Když si povídáš s druhým člověkem, vnímá to jeho duše, nebo jeho tělo? – Můžeš říct, že jeho tělo nereaguje na tvá slova, ani na tvou energii? – Strom je na tom úplně stejně.
Když pohladíš člověka, vnímá to jeho duše, nebo jeho tělo? – Když pohladíš strom, vnímá to jeho tělo, nebo jeho duše? 🙂
Tyto složky nemůžeš v tomto slovasmyslu oddělit, protože reaguje i tělo i duše.
3. Párkrát jsi tady už zmiňovala, že se ti líbí japonština. Jak jsou na tom ostatní asijské jazyky? Zajímala ses někdy o čínštinu, korejštinu nebo třeba indonéštinu?
Nezajímala. Japonsky jsem se trochu naučila odposlechem z animáku který jsem sledovala před léty a pak jsem si dala přes internet pár lekcí základní mluvy a počítání, aby se mi to naposlouchané trochu ucelilo. Takže se umím představit, počítat a znám nějaká slova. Jinak kdybych se rozhodla studovat po němčině další jazyk, určitě bych se rozhodovala mezi Ruštinou kterou jsem měla na střední, která mi moc šla i bez učení a která mě moc bavila, nebo francouzštinou. Asijské jazyky jako takové pro mě tak zajímavé nejsou.
4. Chtěla bych se vrátit k otázce karmy z minulých životů. Mně přijde docela logické, že v každém dalším životě zpracováváme to, co jsme nedořešili v tom minulém. Je to přeci forma lekcí, na jakých rosteme a když je nezvládneme, tak je nemůžeme jen tak nechat být, co myslíš? Jaký význam by pak tedy mělo žít jeden život za druhým a v každém z nich něco nedořešit, utnout to a jít takhle dál?
Toto jsem už vysvětlovala mockrát, takže to zkusím jinak: Odpověz si sama na tuto velice jednoduchou otázku: Pokud připustíš fakt, že je Vesmír dokonalý synchronní systém, který vše řídí za jasným účelem a neobsahuje chyby a přitom víš, že člověk v okamžiku narození zapomíná vše ze své minulosti. – Potom víš, že toto zapomínání není chyba.
Jaký to tedy má smysl, zapomínat svoji minulost a své minulé životy? Musí pro to existovat nějaký konkrétní smysluplný a prospěšný důvod. Jinak by to přece Vesmír takto nezařídit.
Abys mohla vyřešit nějaký problém ze své minulosti, musíš si ho první pamatovat a musíš vědět o co šlo, musíš znát osoby, prostředí, souvislosti. A s tímto vším musíš být reálně v kontaktu. Nemůžeš řešit něco, k čemu se nemůžeš dostat, co jsi neviděla, nevíš kde to je, nemůžeš řešit osoby které neznáš. Takže proč všechno zapomeneš? – JAK CHCEŠ ŘEŠIT NĚCO, CO SI NEPAMATUJEŠ A PROČ BYS ŘEŠILA NĚCO, CO SI NEPAMATUJEŠ?
Regresi do minulých životů bych v tomto případě úplně odsunula bokem, lidé ani nevědí na co se vlastně napojují. Dokud to neotevíráš, nijak se tě to nedotýká. Ale běda jak to otevřeš, budeš řešit do konce života nevysvětlitelné problémy, se kterými si už nikdy neporadíš.
Dám ti dobrou radu: Nech karmu úplně být, opusť tento sebedestrukční myšlenkový vzorec. Je to slepá ulice. A pokud narazíš, nechoď za mnou, protože pak už bude pozdě. Píše mi spousta lidí s problémy po regresi, ale těm se pomoct nedá, dokud v tom vzorci budou smýšlet. Měli přemýšlet předtím, než to otevřeli… ne až potom.
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Noo já zkoušel dřív třeba telekinezi, ten nejjednodušší…
-Albiii To jsem mluvil o hudbě a velkých produkcích.…
-sm děkuji za skvělý článek ❤
-zuzi Je neuvěřitelný jak věrné články na tohle téma…
-Q