182. Dotazník: Jací jsou lidé, kteří skutečně vzali osud do vlastních rukou?

20.1.2017 v Čtenáři 52

Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze… Děkuji!

Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.

1. Ještě jeden dotaz, Aluško, prosím, co si myslíš o léčení přístoji typu Oberon, Bicom atd. Děkuji!

Slyšela jsem na ně opakovaně chválu, ale nemám s nimi osobní zkušenost, protože používám něco jiného a jsem spokojená, tudíž nemám potřebu zkoušet něco jiného.

2. Aluško, zajímalo by mě, když tak mluvíš o tom braní osudu do vlastních rukou…není to tak trochu proti pravidlům? Myslím tím, duše si přece vybrala svůj život sama. A překážky v něm jsou z nějakého důvodu. Když si takhle z palmových listů zjistíš dopředu, co se stane a pak se tomu vyhneš, je to správné? Myslela jsem, že co se má stát, se prostě stane. Když ne teď, tak jindy. Jak to tedy je?

Přečti si knihu Anděl strážný, kde je vysvětlené, jak funguje osud který si sami určíme a osud, který prožijeme zde na zemi. Co se týče palmových listů, jsou tu od toho, aby pomohly lidem. Když víš, že v určitém období na koleji po které aktuálně kráčíš bude pršet, můžeš si předem nachystat deštník, nebo se vydat jinudy.


Co je to ,,proti pravidlům“? Jsi lidská bytost a máš právo volby, kterou ti nikdo nemůže vzít, pokud si ji nenecháš vzít.

Je tvojí povinností zbytečně trpět, když předem víš, že budeš trpět? Ne, není. Nemusíš… Kdyby tvoje úvaha fungovala pevně tak jak jsi ji nastínila, prakticky bychom byli jen stroje, které plní předem daný plán a nemůžou udělat krok ani doleva, ani doprava. Protože je všechno pevně naprogramované… ale ono není, pokud se tak rozhodneš a uděláš patřičné kroky.

Jaký má takový přesně naprogramovaný život vlastně smysl a proč by ses potom o cokoliv v životě snažila, bádala, nebo o něco usilovala, pokud by nebyla možnost volby a změny osudu… Tento způsob myšlení ,,co se má stát se stejně stane a nezměním to“, je toxický, protože se pak člověk v životě nikam nedostane, není motivovaný a nemá proč se o cokoliv zajímat. A když se nemá dobře, nemusí brát odpovědnost za svůj život na sebe, může to hodit na něco jiného, vnějšího. Necítí vinu ani výčitku, ale ani nemá sílu něco s tím udělat. Protože jeho volby nejsou v jeho rukou, pokud se domnívá, že všechna rozhodnutí byla udělána předem… Ale takto život přece nefunguje. Všichni si svůj mikrosvět tvoříme svými volbami.

V podstatě přesnou danost tvého osudu si určuješ sama. Pokud ho do vlastních rukou nevezmeš, platí víceméně to, co bylo řečeno v dotazu. Ale pokud se rozhodneš být pánem svého života a začneš se podle toho chovat, neplatí to. A já pevně věřím tomu, že na tyto stránky chodí hlavně lidé, kteří usilují o ovládnutí svého osudu. Je to těžké, ale není to nemožné.

Přesto připouštím, že utrpení, bráno jako životní lekce, za předpokladu že tuto lekci zvládneš, je způsob, jak velice rychle osobnostně posílit a vyrůst. Ale je to něco za něco. Za své zkušenosti a moudrost draze zaplatíš a také tě to duševně poznamená a změní. Už nikdy neuvidíš svět stejně. A pokud útrpnou lekci nezvládneš, zničí tě. Je to těžká kolej, chůze po ostří žiletky. Buď přejdeš na druhou stranu, nebo spadneš…

3. Prosím mohla bys vysvětlit nebo nastínit kdy se člověk vyloženě trhne z osudových kolejí a kdy jen koleje mají výraznější zatáčku? Já třeba pracoval ve firmě kde jsem byl rok spokojenej, ale časem mě začaly někteří „klienti“ dost nemít rádi, kolegové tak stejně, vyhnali mého oblíbeného kolegu, přišel jsem o část výplaty kvůli přesčasům, nadřízený mě dvakrát seřval za něco za co jsem nemohl, zkrátka se to začalo sypat. Já to pochopil jako znamení – *vypadni odsud, už přišel čas jít jinam, tady už Tvůj čas skončil a máš zde splněno.* Tak jsem se sebral a na hodinu odešel. Přihlásil se do jiné firmy kde jsem teď maximálně spokojen, a začal si dělat „rekvalifikaci“ na uplně jinou práci za slušný peníze. Tak by mě zajímalo jestli jsem se tímto svým činem vytrhl z kolejí osudu, nebo jen koleje měly ostrou zatáčku, nebo co se to vlastně odehrálo. Děkuji 🙂

Není na to úplně přesný mustr, protože příběh každého člověka je originální. Ale obvykle lidé, kteří se vytrhli úplně mimo danou kolej, nejsou nikde zaměstnaní, nemají moc stereotyp a všechno co v životě dělají, včetně práce a všech lidí co kolem sebe mají, si sami vybrali a určili. Ne že by byli dáni do kolektivu ve kterém se musí přizpůsobit, ale oni sami stvoří svůj kolektiv. Platí to i v jejich rodině, pokud rodina nezapadá do konceptu, nestýkají se s ní a není jim to líto. Protože vědí, že čas a energie jsou drahocenné komodity a není dobré jimi plýtvat.

Ne že by jim někdo dal práci, ale oni sami sobě určí a utvoří práci. A ne že jim někdo něco dává za úkol, ale oni sami sobě rozdávají úkoly. Většinou se také spoléhají sami na sebe, nevisí příliš na druhých lidech, protože si uvědomují, jak to tady funguje. Že čím méně se spoléháme na druhé, tím méně jsme potom rozčarovaní. Jsou to lidé ve velké míře samostatní (jak duševně tak materiálně) a soběstační, i když zcela soběstačný není nikdo na tomto světě. Všichni jsme součástí společenství a potřebujeme se navzájem, ovšem míra této potřeby a aspekty ve kterých potřebujeme druhého člověka, se velice individuálně liší. Lidi, kteří vzali osud do vlastních rukou, spojuje vysoká míra samostatnosti a nezávislosti na názoru a pomoci druhých.

Snadno ,,prorazí pěstí zeď“, jsou to lidé cílevědomí, kteří pokud se pro něco rozhodnou, stvoří to a nikde po cestě se nezastavují, nepochybují o sobě ani o svém rozhodnutí, neberou své slovo zpět, protože vědí co chtějí. Vůle takových lidí je jasná, ostrá, pevná a také je spojuje vysoká inteligence a znalosti, ne přímo závislé na školách, které absolvovali.

Jsou to lidé nezkrotní, nedá se jim diktovat, vyhrožovat, vydírat, ani poroučet. Buď jdete s nimi nebo bez nich, není prostřední cesta. Jsou hrdí. Nedají a nenechají se ponižovat.

Co se týče peněz, není jisté jestli jsou všichni vyloženě bohatí, ale rozhodně nikdy nemají dluhy, protože vědí, že dluhy zotročují člověka. Obvykle ani nevedou typický život, jaký vede většina osob v jejich věku. Například obvyklá nejčastější přímka člověka je školka – škola – do práce z práce – rodina – děti – pak nějaká ta krize, úmrtí, rozvod, nebo třeba spokojené stárnutí – důchod – nemoc – smrt.

Lidé, kteří vzali kompletně život do svých rukou, jsou dost mimo tuto přímku a také nemají příliš typické vztahy se svými blízkými… Ale zároveň musím uznat, že lidí, kteří skutečně vzali osud do svých rukou, znám velice málo, dali by se spočítat na prstech jedné ruky. Popisuji tedy obecně to co vidím jako společné rysy všech, nepopisuji návod na život, který by byl vhodný pro každého. Uznávám a chápu, že to pro každého není.

… A kdybychom se tedy vrátili zpátky od obecné roviny ke konkrétní osobní rovině, změna zaměstnání není kompletní změna osudu. Může to být těch pověstných 5% doleva nebo doprava. Ale je to můj názor. Nemám patent na tvůj život.

4. Ahoj Alue, prosím, ráda bych si očistila vodu, kterou piji. Dočetla jsem se o křišťálu, šungitu a magnetit kamenech. Který je nejlepší volba? A jak jinak by se dala ještě voda čistit? Děkuju moc.

Teď je důležité, jakým způsobem myslíš ,,čistit“. Od čeho… Od minerálů a zbytků antikoncepce, nebo od dat? Nebo si ji naopak chceš nabíjet? Protože křišťál vodu nabíjí, nemaže z ní data, ani ji nefiltruje. Šungit vodu skutečně čistí, ale ne od všeho. Čistí ji od patogenů, zlepšuje její kvalitu, detoxikuje organismus a prodlužuje životnost vody, ale nemaže z ní data a neodstraní tvrdost… Takže pokud chceš pít čistou vodu od dat, je nejjednodušší a nejlevnější jezdit si pro ni ke studánce. Nebo si koupit opravdu kvalitní filtr na vodu, který sice nevyčistí data, ale odfiltruje nadbytečné minerály a nečistoty.

Abych to shrnula, vodu nepřefiltruješ a nevymažeš jenom tím, že něco vložíš do džbánku, tak jednoduché to prostě není. Buď to vyžaduje námahu, nebo peníze.

5. Má Criss Angel smlouvu s ilumináty, nebo má jen talent, ale to by asi nebyl takhle podporován médii, ne?

Criss Angel na něco přišel a dostal povolení od elit, ukázat to lidstvu. Rozhodně to není otázka talentu, nebo nějakých triků. Je to skutečnost… Avšak to, že má povolení, z něj nedělá automaticky zlého člověka, nebo jejich člena. Záleží na tom, co konkrétně se mezi nimi odehrálo a těžko říct, jestli dostal povolení od Iluminátů, nebo Zednářů, všechno jsou to jenom zástupné skupinky, kterým velí jedna hlavní síla. Takže je to vlastně jedno…

Criss Angel

https://www.youtube.com/watch?v=i5gK2MxGR0M

David Copperfield měl také toto povolení. Nebyl to iluzionista, věci které ukazoval jsou reálné. Je to moje srdcovka a mám k němu mnohem blíž. Zatímco Criss hlavně šokuje a mnohdy velice znechutí, David rozpláče dojetím, protože ukazuje hlavně to, co je krásné. Má jiný přístup k ukazování pravdy i k lidem, který je mi mnohem bližší.

To, co vidíte v tomto videu, je reálné. Žádné triky. To je jeho skutečné tajemství.

David Copperfield

https://www.youtube.com/watch?v=70U2yybKhKg

Když se tak vrátím ke druhé a třetí otázce z tohoto dotazníku, na těchto dvou příkladech vidíte lidi, kteří vzali osud do svých rukou. Jsou to zkrátka lidé, kteří žijí i myslí v jiné dimenzi bytí, než ostatní lidé. Vůbec nejsou jako většina a nejsou stejní jako většina. Často se s většinou nemůžou srovnávat. Postavte vedle Crisse a Davida náhodného kolemjdoucího a srovnejte jejich znalosti. No, nejde to…

A když se znova vrátím k těm povolením ukazovat tohle lidem, uznejte jednu věc: Co chcete zakazovat člověku, který umí létat, teleportovat se a dělit i spojovat těla napůl? Nic. Je svobodný. Pokud se rozhodne, že ukáže lidem pravdu, nezabráníte mu v tom. Elity nemají prakticky jinou možnost, než souhlasit, protože pokusy tyto lidi zabít, se míjí účinkem. Jsou vždy o mnoho kroků napřed a vědí věci předem.

… Ale většina si to nechává pro sebe, málokdo na sebe chce strhnout takovou pozornost.

Napište, kdo při pohledu na Davida také vždycky brečíte 🙂 Já ho miluju odmalička.

6. Rád bych se Aluško zeptal na synagogy. Jak fungují energeticky kostely už někde psáno bylo, ale jak je to se synagogami, které mají na střeše šesticípou hvězdu místo kříže ?

Synagogy fungují podobně jako kostely, ale princip není pochopitelně úplně stejný. Více se rozepisovat nemůžu.

7. Proč když někoho milujeme nás bolí, že je ten druhý s někým jiným?

Protože jsme vychováni v programu nedostatku a strachu, který se snažíme přebíjet tím, že se pořád snažíme někoho, nebo něco vlastnit, abychom měli pocit jistoty. Škrtíme, hamouníme a jsme krkouni, protože se tím snažíme zaplácnout strach, že zůstaneme úplně sami a s holým zadkem.

Čím víc si je člověk nejistý sám sebou a svým životem, tím víc žárlí… protože se bojí. A naopak, kdo si je jistý jak sebou tak i svými životními hodnotami a jistotami, žárlí velice málo, nebo skoro vůbec.

Zásadně to souvisí s komplexem méněcennosti. Když o sobě vím nebo tuším, že za moc nestojím, v podstatě předpokládám, že bude partner hledat někoho lepšího a že je jenom otázka času, než mě podvede a opustí. Toho se bojím, protože to považuji za nevyhnutelné a takto vzniká chorobný žárlivec.

Když naopak vím, že někoho jako jsem já partner jen tak nesežene, tedy jsem si sebou jistý, necítím se být ohrožován jinými lidmi, ani potenciálními nápadníky. Takže se nebojím, tudíž ho neomezuji a nezamykám doma. To je ten rozdíl.

Duševní a emoční vyspělost se pozná také podle schopnosti nechat druhého člověka dělat vlastní rozhodnutí, nechat ho jít když chce a nechat ho ať nás odmítne, když s námi nechce vztah ani začínat. Nemá smysl věšet se na nohu někomu, kdo nás nechce.

8. A kde mohla skončit duše Anneliese Michel, když byla posedlá ďáblem? Kde končí tyhle duše, když je posedne ďábel nebo mají stigmata? po smrti jdou normálně do světla nebo si je vezme ďábel?

To nevím… ptát se na to Anneliese určitě nebudeme 🙂

9.Zajímá me zda používáš orgonity a jaky na ně máš názor. Děkuji

Orgonity používám a mám jich hodně. Řadím je mezi slabší druhy ochran, zato jsou však velmi dobře dostupné. A vždycky je lepší něco, než vůbec nic. 🙂

10. Myslíš si, že upíři, vlkodlaci a podobně opravdu existují nebo existovali? Kde se vzaly všechny ty pověry o nich? Připadá mi divné, že by to opravdu pocházelo od lidí, kteří mají nějakou nemoc a proto vypadají jinak. Takových lidí přece není tolik, aby kvůli podezření z upírství někdo vyvraždil půlku vesnice.

Oboje existuje a je to realita i dnešní doby. Není to v detailech tak jak se píše v knihách a populárních románech, ale základní legenda o nich se skutečně zakládá na pravdě. Jejich ,,populace“ je sice extrémě nízká v obou případech, ale jsou.

Komentáře

Ikona diskutujiciho Gabby(16) 2017-01-29 08:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Beru zpet. Nutkani 🙁

Ikona diskutujiciho vanilková 2017-01-29 22:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[43]: Ahaaa! Díky:-)

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek