2. / Nesmyslné názory mého raného dětství, ve kterých dnes vidím smysl

25.10.2013 v Poselství 20

2. DÍL

Vrátit se na první díl seriálu – ZDE


Představte si tu šílenou situaci, že se vás vaše vlastní pětiletá dcera, po dlouhé diskuzi o tom proč musí bývat ve školce, zeptá: ,,Tak k čemu mě teda máš? Proč sis mě vůbec pořídila, když chceš teď mít ode mě pokoj?”


Kdyby mi takovou otázku položilo moje vlastní dítě, za prvé bych byla v šoku, za druhé by mi bylo za sebe stydno a za třetí by mě to přinutilo k přehodnocení svého stanoviska, protože to dítě, zcela evidentně, ví co je pro něj dobré a zcela evidentně není tak úplně jako ty ostatní, čili je potřeba, umět to s ním řešit trochu jinak.

Čekala bych, že po takové otázce by se každému rodiči měl nad hlavou rozsvítit a rozeřvat rudý alarm, který hlásí, že je něco zatraceně hodně špatně, pokud dítě pokládá v nízkém věku takové otázky…. To je to tak zlé, že se zamýšlí nad smyslem svého bytí? – No evidentně je, jinak by to nedělalo.

Jen jednou, to se mi povedlo rozbít si řádně pusu na kole, takže jsem dva týdny byla doma a hojila se. Byla to celkem ošklivá rána, pár mlíčňáků u toho letělo ven. Nemohla jsem mluvit, měla jsem nateklé rty a vypadala jako kačer…. Byla jsem tedy dočasně osvobozena od školky.

Celé dny jsem si hrála s kaštany na dece, nebo něco kreslila a absolutně se mnou nebyl žádný problém, přesto jsem se do školky nakonec musela proti své vůli vrátit.

Mám výbornou přítelkyni, která má dva (dnes už velké) syny a mě celkem fascinuje, jak perfektně mluví o tom, když byli malí a jak je vychovávala. Jednou jsem jí položila otázku, jestli byli kluci někdy ve školce.

Překvapeně mi odpověděla: ,,No ne, do školky jsem je nikdy nedala. Vždyť od toho jsem si pořídila děti, abych s nimi mohla být. Od čeho je jinak mám? To byla taková hezká doba…”




Na moji otázku, jestli ji kluci neobtěžovali, jsem dostala jednoduchou odpověď: ,,Nééé. Oni si našli nějakou zábavu, já si zase dělala to svoje a byli jsme zároveň spolu. A když jsou děti trochu větší, spoustu věcí už můžete dělat i společně.”

Takže úplně jiná životní filozofie: ,,Však můžeme být doma spolu, děti chtějí být s stebou, ty chceš být s nimi… A když jsou větší, rády ti doma pomohou a ještě se i něco přiučí.”

Takhle u mne mluví správný rodič, tedy člověk, který skutečně rozumí výchově dětí a který chápe, o čem to má být. Žádné násilí.

Trochu to mnou otřáslo, protože po takových odpovědích byla moje vlastní školková docházka (i důvody proč tam musím) ještě hroznější nesmysl, než předtím, kdy jsme si o tom ještě nepromluvily.

2. ,,Zásek”: Dívání se do slunce

Dle českých médií jsem ,,Přední propagátorka sungazingu,” tak jim tu blbou nálepku necháme a budeme dělat opět trochu čest své přezdívce:

Když jsem byla školče a mamka mě každé ráno vedla do školky za ruku (Kdyby mě totiž nevedla, tak uteču zpátky domů :D), dívala jsem se vždycky po cestě do slunce, když to zrovna šlo a bylo vhodné roční období (někdy vyjde dřív, někdy později, takže jsme ten východ třeba ani nestihli).

Ulice byla tak dobře postavená správným směrem a z kopce, že akorát ráno šlo hezky vidět vycházející slunce nad městem. Bylo často takové pěkně růžovoučké.

Když jsem ho sledovala, vždycky mě to uklidňovalo, protože jsem ze školky měla příšerné trauma – jak už jste před chvílí sami četli – a tohle mi pomáhalo zároveň odvést myšlenky jinam. Zkrátka když jsem sledovala slunce vycházející nad městem, přišly mi všechny moje problémy malé a nepodstatné. Jakoby ke mně promlouvalo.

Jednou mi to nedalo a povídám mámě, že ,,Sluníčko je ráno nádherné a že pohled na něj je něco tak uklidňujícího a příjemného po ránu, že je to až neuvěřitelné… A že ať se taky podívá, že zrovna dneska je to úžasnější než kdy jindy že má i perfektní růžovou barvu.”

Máti se zděsila a zvýšeným hlasem mi oznámila, že se do něj dívat ,,NESMÍM, PROTOŽE MI TO POŠKODÍ OČI a že pak budu muset nosit brýle.”


Poslechla jsem ji, protože jsem byla poslušné dítě a myslela jsem si tehdy, že dospělí lidé vědí většinu věcí lépe než já, protože mají na tomto světě víc zkušeností. Jenomže nevěděli a neměli.

K dívání do slunce jsem se v patnácti letech zase vrátila, když jsem zjistila, že to co jsem jako malá dělala přirozeně, je nyní možné číst i na netu, že jsou o tom knihy, filmy, že jsou o tom přímo pojmenované metody, že se to i někde učí!!!!


Tehdy mi to bylo moc líto. Sice jsem s tím na nějakou dobu přestala, ale měla jsem zásek v tom, že jsem vůbec nechápala, k čemu tedy je vlastně slunce na nebi, když je teda tak strašně nebezpečné a může mi takhle ublížit, když ho budu sledovat? TO PŘECE ALE ANI TROCHU NEDÁVÁ SMYSL!

A já pořád kreslila, takže kdyby mi slunce mělo ublížit, už by se mi jistě za všechna ta sledovací rána dávno zrak poškodil. Tak kde je teda to poškození? Proč žádné nepřišlo?!

Vždyť v přírodě, kterou jsem znala, bylo všechno dobré. Bylinky, brouci, ptáci, písek, tráva, stromy… všechno v přírodě bylo k něčemu dobré, nějak prospěšné, mělo to svoje místo a bylo to dobré i pro mne, mohla jsem si s tím hrát, mohla jsem všechno zkoumat, bylinky i jíst. A všechno tohle – i JÁ! – přece žilo ze slunce. Tak jak může být slunce nebezpečné pro oči, když dává všemu život?

Co je tohleto za neskutečnou blbost? – Nebyla jsem vůbec schopná to pochopit. Úplně mi to pomotalo systém v hlavě.

Tehdy bych asi udělala lépe, kdybych si to s tím sluncem nechala pro sebe, jenomže mě vůbec ani nenapadlo, že na tomto světě je ,,slunko sviňa” a že se do něj lidé vůbec nedívají, protože se ho bojí.

Myslela jsem, že když to dělám běžně já, když je to pro mne normální, tak že to dělají i jiní lidé… Že to je jasné, tak proč o tom diskutovat, nebo na co to schovávat? – O to víc mě to tvrzení o poškození zraku vyhodilo z konceptu. Nečekala jsem nic podobného.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU PŘÍŠTĚ


Kam dál:

Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho vlaja 2013-10-25 10:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

školka neni dobrovolna kto by dal dobrovolne dite do školky človek bez citu ?

Ikona diskutujiciho Domča 2013-10-25 14:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto přesné!Děkuji;-)

Ikona diskutujiciho jina voa 2013-10-25 14:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Na druhou stranu, když chodí dítě do školky, nemá to pak  tolik těžké na základce. Za prvé už asi zhruba ví co a jak, jak se má chovat a jak nemá a za druhé má výhodu s hledáním kamarádů.

Ikona diskutujiciho Martin 2013-10-25 15:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak by mě docela zajímalo, jestli je koukání do měsíce neprospěšné, když je měsíc symbol destrukce?

Ikona diskutujiciho Katka 2013-10-25 15:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem se taky jako malá ráda dívala do sluníčka. Myslím, že každé malé dítě to rádo dělá. Nebo si aspoň říká, jak je to slunce krásné a zářivé. Potom mu rodiče řeknou, že to dělat nesmí a komplex je na světě.

Ikona diskutujiciho Bofinka 2013-10-25 17:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano přesně tak.

Ikona diskutujiciho lissabonka 2013-10-25 17:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

3. – ja som našťastie do škôlky potom nemusela chodiť, a nemyslím že mi to nejak chýbalo… aspoň mám dobréspomienky na detstvo – keď som mohla byť s mamou v práci- ona bola učitelka na výške a niekedy za mnou poslala študentku – pamätám si, že s nimi bola sranda – oveľa lepšia než s deťmi čo boli tak staré ako ja 😛 lebo s nimi som sa nemala o čom baviť 😛

Ikona diskutujiciho Mery Zola 2013-10-25 17:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nevěřím tomu, že takové detaily jsou důležité (předem se omlouvám za to, že tento komentář nijak nesouvisí s textem). Podle mě, opravdu není důležité, jestli nosíte lebky, jestli se díváte do měsíce apod. Tohle vůbec není podstatné. To my, si vytváříme náš osud. To my žijeme. Důležité je to, co je uvnitř nás, to, jak se k této planetě chováme, jak se chováme k lidem a ostatním organismům.

Ikona diskutujiciho Barča 2013-10-25 21:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako malá jsem měla problémy se svými vsrtevníky, jen si hrály s hračkami, jedli a spali, chtěla jsem konverzaci. Větší vztach jsem měla s dospělými, jelikož byli ochotní mi odpovídat na mé otázky, mluvit se mnou. A když ne, tak jsem se nudila a přemýšlela, jak se zabavit.. hlavně se děti hádali čí tak hračka je atd. Pak ve škole jsem byla poslána do psychyatrie kvůli tomu, že se nebavím s vrstevníky, nedělám to co mi ostatní přikazují.

Ikona diskutujiciho adeláč 2013-10-26 13:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já si ze svého raného dětství nepamatuju, že bych se dívala do Slunce…ale ani teď, když jsem o tom někomu řekla, že bych to možná zkusila bylo to jak píšeš…

Ikona diskutujiciho Hugo 2013-10-26 13:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]:Ze mesiac je destruktivny? To mas odkud? Vsak….. ked je noc, je temnota, a mesic je jedina vec co svieti, cize symbol dobra, nadeje, a zaroven vdaka mesiacu je tu priliv a odliv, a napriklad aj menstruacia, cize keby ten "destruktivny" mesiac zmizol, tak sa nebudu môcť rodiť nové deti a ludstvo by vyhynulo…..

Ikona diskutujiciho Naso 2013-10-27 09:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Chtěl bych reagovat na 8ku. Symboly jsou zde odpradávna a mají historicky hlubší kontext než text nebo psané slovo! Jestli máš řidičák tak chápeš, že dopravní situace se na silnici řídí čím? Značkami! Jednoduché symboly, které jsou všem známé. Co se týká pentagramu (satanistický symbol) tak ten vznikl obrácením znaku plodnosti a hojnosti matky země. A když se podíváš na toto tak každý vrchol zastupuje určitý živel (voda, zem, vzduch, oheň, vědomí). A když propojíš tyto aspekty mezi sebou vznikne ti jednoduchý diagram v podobě symbolu plodnosti apod. Co se týče špatných symbolů jde o převrácení významu převrácením samotného symbolu naruby (otočení). Vytváření symbolů vytvářejících strach nebo určité hystorické události.

Ikona diskutujiciho Foxie 2013-10-27 10:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo vidíš, sluníčko, na to si taky vzpomínám, ani já se do něj nesměla dívat – a taky nedívala, protože to by mi "paní doktorka nasadila brejličky" a taková paní doktorka, to bylo (a pořád je :D ) teprve trauma 🙂

Ikona diskutujiciho Mery Zola 2013-10-27 14:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: A jak to víš tak jistě? Máš to odzkoušené? Jak víš že to, co říkáš je pravda? Ty jsi přece nebyl v tom čase, když to vzniklo… nebo snad ano?

Ikona diskutujiciho Naso 2013-10-27 17:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[14]: V té době jsem nejenom byl ale spolupodílel jsem se na utváření reality. Nejenom, že si to pamatuju. A pokud myslíž že slepě věřím tak budiž mysli si to, tvé tvrzení ti vyvracet nebudu. Můj názor je ten, že věřím v to co říkám a vím co u toho cítím a prožívám, tedy věřím srdcem. Nepotřebuju důkaz, abych věděl, že cítím prožívám.

Ikona diskutujiciho Alue 2013-10-27 18:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[15]: spoludílel. ses. na. utváření. reality. … :D !

Ikona diskutujiciho Naso 2013-10-27 22:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]: Alue tak já si myslím, že to snad každý! Všichni se podílí na vytváření reality, a jestliže chceš říci, že ne tak popíráš to že žiješ, to že vytváříš myšlenky, to že svou přítomností měníš realitu. Nevím jak ty, ale já věřím v reinkarnaci. A tudíž nevidím problém proč bych si to neměl pamatovat. Nebo chceš snad říct, že je nerealné si rozpomenout za 10000let, že jsi vydala knihu? Samozřejmě netvrdím, že jsem byl u všeho. Ale pro mě je to stejně realné jako tvé vydání knihy.

Ikona diskutujiciho Mery Zola 2013-10-28 14:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[17]: Kolik ti je? 15? Možná ti to někdo věří, že jsi pamatuješ co bylo před 10000 lety, ale já ne. A pokud bys byl opravdu tak moudrý,tak by ses tak nechlubil a nedělal tolik pravopisných chyb… 🙂 Takové věci máš určitě nastudované z knih, žádná zkušenost tam beztak není.

Ikona diskutujiciho Naso 2013-10-29 12:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]: Jemi 23 let a od mala duchovně vnímám. Vytahovat se s tím, že jsem schopen si rozpomenout na své dřívější životy i období mezi nimi, je kravina, důležité je pouze to co je v přítomnosti. Vždyť třeba taková uklizečka, v minulém životě se mohla spolupodílet na vytváření míru za 2 světové války.Ale když bude žít neustále minulostí, nikdy neprožije svůj život vědomě, tedy naplno. Já v tom nevidím žádný problém. Myslet si, že po smrti musí jít vývoj jedince dopředu. A být neustále blíž vyšším svérám bytí je taky kravina, to snad záleži na rozhodnutí vědomí čím chce být. Co se chce naučit a jakou formu si zvolí. Já jsem ti jen odpovídal, protože tě to upřímě zajímalo. A dal jsem ti úhel pohledu skrze mne. A je jen na tobě jestli se jím chceš podívat nebo ne.

Ikona diskutujiciho Mery Zola 2013-10-29 17:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[19]: Tak víš co, necháme toho a ušetříme se těch hádek. Mě je 20, to znamená že taky něco vím. Každý má jiný názor – což je u lidí normální a nebudeme dále na tohle téma diskutovat.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek