2. DÍL
Vrátit se na první díl seriálu – ZDE
Představte si tu šílenou situaci, že se vás vaše vlastní pětiletá dcera, po dlouhé diskuzi o tom proč musí bývat ve školce, zeptá: ,,Tak k čemu mě teda máš? Proč sis mě vůbec pořídila, když chceš teď mít ode mě pokoj?“
Kdyby mi takovou otázku položilo moje vlastní dítě, za prvé bych byla v šoku, za druhé by mi bylo za sebe stydno a za třetí by mě to přinutilo k přehodnocení svého stanoviska, protože to dítě, zcela evidentně, ví co je pro něj dobré a zcela evidentně není tak úplně jako ty ostatní, čili je potřeba, umět to s ním řešit trochu jinak.
Čekala bych, že po takové otázce by se každému rodiči měl nad hlavou rozsvítit a rozeřvat rudý alarm, který hlásí, že je něco zatraceně hodně špatně, pokud dítě pokládá v nízkém věku takové otázky…. To je to tak zlé, že se zamýšlí nad smyslem svého bytí? – No evidentně je, jinak by to nedělalo.
Jen jednou, to se mi povedlo rozbít si řádně pusu na kole, takže jsem dva týdny byla doma a hojila se. Byla to celkem ošklivá rána, pár mlíčňáků u toho letělo ven. Nemohla jsem mluvit, měla jsem nateklé rty a vypadala jako kačer…. Byla jsem tedy dočasně osvobozena od školky.
Celé dny jsem si hrála s kaštany na dece, nebo něco kreslila a absolutně se mnou nebyl žádný problém, přesto jsem se do školky nakonec musela proti své vůli vrátit.
Mám výbornou přítelkyni, která má dva (dnes už velké) syny a mě celkem fascinuje, jak perfektně mluví o tom, když byli malí a jak je vychovávala. Jednou jsem jí položila otázku, jestli byli kluci někdy ve školce.
Překvapeně mi odpověděla: ,,No ne, do školky jsem je nikdy nedala. Vždyť od toho jsem si pořídila děti, abych s nimi mohla být. Od čeho je jinak mám? To byla taková hezká doba…“
Na moji otázku, jestli ji kluci neobtěžovali, jsem dostala jednoduchou odpověď: ,,Nééé. Oni si našli nějakou zábavu, já si zase dělala to svoje a byli jsme zároveň spolu. A když jsou děti trochu větší, spoustu věcí už můžete dělat i společně.“
Takže úplně jiná životní filozofie: ,,Však můžeme být doma spolu, děti chtějí být s stebou, ty chceš být s nimi… A když jsou větší, rády ti doma pomohou a ještě se i něco přiučí.“
Takhle u mne mluví správný rodič, tedy člověk, který skutečně rozumí výchově dětí a který chápe, o čem to má být. Žádné násilí.
Trochu to mnou otřáslo, protože po takových odpovědích byla moje vlastní školková docházka (i důvody proč tam musím) ještě hroznější nesmysl, než předtím, kdy jsme si o tom ještě nepromluvily.
2. ,,Zásek“: Dívání se do slunce
Dle českých médií jsem ,,Přední propagátorka sungazingu,“ tak jim tu blbou nálepku necháme a budeme dělat opět trochu čest své přezdívce:
Když jsem byla školče a mamka mě každé ráno vedla do školky za ruku (Kdyby mě totiž nevedla, tak uteču zpátky domů :D), dívala jsem se vždycky po cestě do slunce, když to zrovna šlo a bylo vhodné roční období (někdy vyjde dřív, někdy později, takže jsme ten východ třeba ani nestihli).
Ulice byla tak dobře postavená správným směrem a z kopce, že akorát ráno šlo hezky vidět vycházející slunce nad městem. Bylo často takové pěkně růžovoučké.
Když jsem ho sledovala, vždycky mě to uklidňovalo, protože jsem ze školky měla příšerné trauma – jak už jste před chvílí sami četli – a tohle mi pomáhalo zároveň odvést myšlenky jinam. Zkrátka když jsem sledovala slunce vycházející nad městem, přišly mi všechny moje problémy malé a nepodstatné. Jakoby ke mně promlouvalo.
Jednou mi to nedalo a povídám mámě, že ,,Sluníčko je ráno nádherné a že pohled na něj je něco tak uklidňujícího a příjemného po ránu, že je to až neuvěřitelné… A že ať se taky podívá, že zrovna dneska je to úžasnější než kdy jindy že má i perfektní růžovou barvu.“
Máti se zděsila a zvýšeným hlasem mi oznámila, že se do něj dívat ,,NESMÍM, PROTOŽE MI TO POŠKODÍ OČI a že pak budu muset nosit brýle.“
Poslechla jsem ji, protože jsem byla poslušné dítě a myslela jsem si tehdy, že dospělí lidé vědí většinu věcí lépe než já, protože mají na tomto světě víc zkušeností. Jenomže nevěděli a neměli.
K dívání do slunce jsem se v patnácti letech zase vrátila, když jsem zjistila, že to co jsem jako malá dělala přirozeně, je nyní možné číst i na netu, že jsou o tom knihy, filmy, že jsou o tom přímo pojmenované metody, že se to i někde učí!!!!
Tehdy mi to bylo moc líto. Sice jsem s tím na nějakou dobu přestala, ale měla jsem zásek v tom, že jsem vůbec nechápala, k čemu tedy je vlastně slunce na nebi, když je teda tak strašně nebezpečné a může mi takhle ublížit, když ho budu sledovat? TO PŘECE ALE ANI TROCHU NEDÁVÁ SMYSL!
A já pořád kreslila, takže kdyby mi slunce mělo ublížit, už by se mi jistě za všechna ta sledovací rána dávno zrak poškodil. Tak kde je teda to poškození? Proč žádné nepřišlo?!
Vždyť v přírodě, kterou jsem znala, bylo všechno dobré. Bylinky, brouci, ptáci, písek, tráva, stromy… všechno v přírodě bylo k něčemu dobré, nějak prospěšné, mělo to svoje místo a bylo to dobré i pro mne, mohla jsem si s tím hrát, mohla jsem všechno zkoumat, bylinky i jíst. A všechno tohle – i JÁ! – přece žilo ze slunce. Tak jak může být slunce nebezpečné pro oči, když dává všemu život?
Co je tohleto za neskutečnou blbost? – Nebyla jsem vůbec schopná to pochopit. Úplně mi to pomotalo systém v hlavě.
Tehdy bych asi udělala lépe, kdybych si to s tím sluncem nechala pro sebe, jenomže mě vůbec ani nenapadlo, že na tomto světě je ,,slunko sviňa“ a že se do něj lidé vůbec nedívají, protože se ho bojí.
Myslela jsem, že když to dělám běžně já, když je to pro mne normální, tak že to dělají i jiní lidé… Že to je jasné, tak proč o tom diskutovat, nebo na co to schovávat? – O to víc mě to tvrzení o poškození zraku vyhodilo z konceptu. Nečekala jsem nic podobného.
POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU PŘÍŠTĚ
Kam dál:
• Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
Poslední komentáře
-Bohuš Další super překlad Alu. Prosím víc takových moc…
-Zlatka Viděla jsem ten film před víc roky a…
-zuzi Tie ukážky, čo som si pozrel, to je…
-Marcel Alue posílám verš a voňavou růži. Když najdu…
-MilanMareš