Aluška.org: Věděním ke svobodě

______ 2. DÍL _____

► Zpět na první díl – ZDE◄

K tomuto článku jsem vytvořila opis z úžasné knihy od Margot Ruiz: Bytosti přírody, Setkání s přáteli člověka. V této knize je velmi dobře vysvětlené skutečné poslání elementárních bytostí. Andělé jsou elementárním bytostem velmi podobní, jsou to jejich spřízněné duše, něco jako pro nás bratranci a sestřenice. Použiji část této krásné knihy, abych vám alespoň trochu vysvětlila, proč se víly ani andělé do lidí nevtělují. Čtěte prosím pozorně tyto řádky, doufám, že pochopíte sami, co se v nich skrývá za hlubokou pravdu:

Opis knihy: Bytosti přírody, Setkání s přáteli člověka:

(Autorka popisuje vše v první osobě, tedy ze svého pohledu. ,,Já“ je autorka, vše ostatní je děj, který vypravuje. Margot Ruiz je jasnozřivá a je schopná mluvit s nehmotnými bytostmi jako já. V této opsané části se setkala s velmi moudrou vodní vílou, která jí předala hodnotné poselství, které si máte možnost přečíst právě nyní.)

,,… Mezi vodní vílou a mnou existovala vnitřní výměna, slovní i beze slov. Jednou mi poskytla hluboký vzhled do elfího a lidského vědomí i do rozdílů, které jsou mezi nimi: ,,Naše vědomí je jiné než lidské. Nevnímáme se jako něco od světa odděleného. Cítíme a žijeme vědomím, že jsme částí všeho a jsme se vším v jednotě. Odloučení přináší utrpení, a proto my se neoddělujeme, netrpíme tak jako vy. Ne že bychom neznali bolest. Utrpení vzniká i z tělesné sounáležitosti, poněvadž cítíme bolest těch, kteří nám byli svěřeni do ochrany. To však pro nás není tak těžké, jak se na první pohled může zdát. Ale přímo na vlastním těle cítíme, když znečišťujete moře odpadem, protože tím špiníte i nás! My jsme moře…

Jsme se svou bytostí v jednotě. Nepřísluší nám soudit ani hodnotit. Musíme ale činit rozhodnutí, která jsou pro naši práci nutná. Naším cílem je přitom podporování bytostí, které nám byly svěřeny. Co nelze podporovat, to se pokoušíme odstranit, aniž bychom soudili, jak to rádi děláte vy lidé, nehledě na to, že vaším cílem je často něco, co není prospěšné.

Vaše vědomí však přesto vidíme jako něco, co stojí výše. Potřásáš hlavou? Ano, to je náš názor. Vaše vědomí je pohyblivější, mnohostrannější a má schopnosti, které my nemáme. Naše vědomí je velmi rovnoměrné. Vyvíjí se pomalu a plynule vstříc svému cíli. Vaše vědomí může dělat skoky, a tomu je radost přihlížet – alespoň u některých lidí. Vychyluje se však velmi často špatným směrem, a to je něco, co není hodno podpory. Je to něco, co my nemůžeme. Nemůžeme ničit nebo bořit, to je úloha jiných bytostí.“

Vyjádřila jsem úžas nad tím, že elfí víla obdivuje lidské vědomí, přestože se může vydat nesprávným směrem a ničit! Usmála se. ,,Neobdivujeme je kvůli tomu, co vy s ním provádíte. Je to sama schopnost svobodné volby, kterou my nemáme a kterou vysoko hodnotíme. Vy máte možnost svobodně se rozhodnout pro to, co je prospěšné. My nemůžeme jinak, než tomu sloužit.“

A tu se dítě v člověku schoulí do sebe a ptá se, proč této možnosti nevyužíváme ve větší míře? Proč naše vědomí, ten velkolepý nástroj často používáme tak, jak to elfí víla ve své dobrotě opsala slovy ,,neobdivujeme je kvůli tomu, co vy s ním provádíte“? Jak by asi vypadal svět, kdyby na něm žily jen bytosti, které by podobně jako elfové nemohly jinak, než sloužit tomu, co prospívá životu? Stop, tak takhle to nejde. To by už nebyl svět polarity, ve kterém má i to ničivé své místo. Jak řekla vodní víla, jsou bytosti, jejich úlohou je ztělesňovat destruktivní pól. Nebylo však nutné, aby tuto roli převzali lidé. Přesto si ji člověk od pradávných časů přisvojil a v čase techniky ji hraje s obzvláštní vituozitou.

Svobodná volba a naše pohyblivé a silné vědomí… mocné nástroje na této zemi, vlastní jen člověku, které byly odevždy předmětem obdivu přírodních bytostí. Ty si ostatně, jak ještě uslyšíme, slibovaly od příchodu tohoto zázračného tvora na zemi něco jiného. K čemu však člověk používá tyto nádherné dary? Většinu z nich promarní v nicotnostech. Někde jsem vyčetla výstižná slova: ,,Způsob, jakým většina lidí zachází se svým duchem, je obdobou toho, jako kdyby se kouzelného meče používalo k otevírání konzerv.“

Pochopili jste, proč jsem vám tuto část knihy opsala? Budu dopředu počítat s tím, že ne, takže vám napovím. To, co Margot říká ve své knize, mi řekly nehmotné bytosti také.

Totiž obrovský rozdíl mezi člověkem a jakoukoliv jinou nehmotnou bytostí je ten, že člověk má plnou svobodu rozhodnutí, která je svatá. Je vlastní pouze jemu a člověk je jediné stvoření, které tohle vlastní. To ho činí tak moc jedinečným, božským, ale i nebezpečným. Nikdo nás neučí, jak se svojí svobodnou vůlí zacházet a to nás přivádí do problémů.

Nehmotné bytosti svobodnou volbu rozhodnutí nevlastní. Mají určený úkol a jasná pravidla. Nehodnotí, jestli je to baví dělat, nebo jestli by chtěly dělat něco jiného. Nemají svobodu vybrat si, čím budou, nebo co chtějí dělat. Mají to určené svým původem. Nemají potřebu si ani vybírat, protože jejich vědomí není takto vůbec postavené. Oni slouží svému poslání oddaně a navždy. To je jejich cíl. Chránit bytosti, chránit svět, pečovat o svůj živel, nebo svého svěřence, hlídat správné toky energií, radit si navzájem a radit lidem, když stojí o pomoc. Cokoliv, co se nachází mimo rámec jejich pověření, už nemají v dosahu. Nemohou to dělat a ani nemají tu potřebu.

Mimo rámec těchto bytostí je hlavně výše zmíněná svobodná volba. Kdyby elementární víla vstoupila do těla člověka, nemohla by v něm existovat z toho prostého důvodu, že nevlastní svobodnou volbu rozhodnutí. Jak by mohla žít? Dělala by vždy to, co jí někdo přikáže? Nebo by žila dál v lese, snažila se opečovávat energie okolo květin a chodila spát do země jako její nehmotné kamarádky? To by dlouho nepřežila, hlavě v zimě. Kdo by jí ten život určil? Kdo by jí postavil rámec, když ona sama nemá svobodnou volbu? Nehledě na to, že víla ani nemá volbu se narodit do hmotného těla. Ani by ji nenapadlo o něco takového usilovat, protože je to něco, co se týká jiných forem bytí, jiných dimenzí a jiných částí Vesmíru. Ona patří do elementární dimenze, kde má své místo. Nemůže jentak přejít jinam a dělat něco úplně jiného, jakoby byla lidská duše. Takto to nefunguje, protože dimenze a určení ve Vesmíru nejsou holubník. Vše má své místo a vše má určení. I člověk má určení a to je být svobodný a tvořivý. Člověk může ze své svobody být jaký chce, může dělat co chce a může se chovat jak chce. To ho činí člověkem, to je jeho podstata. Když se této podstaty vzdá, přichází do problémů. Vezměte své určení, svoji svobodu, svoji podstatu a svůj život do vlastních rukou. Přijměte ji jako svoji součást. To vám dá klid a už nebudete chtít být někým jiným, protože pochopíte, že ten nejvyšší jste vy sami. Vy můžete mít všechno co chcete mít, protože máte možnost si to vybrat a máte možnost si to vytvořit, když víte jak na to. Tohle je člověk.

Existují bytosti, které nejsou lidského původu a přesto vstupují do hmotných těl. Nejsou to ale bytosti ze sféry elementárních, nebo andělských ochránců. Jsou to bytosti z jiných dimenzí, které vlastní svobodnou vůli, nemusí žít v hmotě a znají Vesmírnou moudrost. Těch je ale velmi málo. Za svůj život nemusíte potkat ani jednu, záleží to na vaší cestě. Tyto bytosti se vyznačují obrovským věděním odjinud. Nepochybují kdo jsou, co mají za úkol a znají odpovědi na mnohé otázky. Tyto bytosti životem netápou, protože přišly odjinud a své moudro nezapomněly. Přicházejí pro dobu vzestupu. Tak jako se sem mohou jednou dostat, něco zde předat a něco získat, tak také odejdou. Jejich cesta a jejich určení není lidská. Neopakují životy, protože to není jejich úkolem. Přichází sem pomoci, přichází obohatit lidi o další vědění a snaží se je podpořit při snaze o lepší svět. Tyto bytosti září na první pohled a nevykládají o sobě, že jsou něco více, protože skutečně vyšší než člověk nejsou. Pouze prošli jinou cestou. Něčeho mají více, něčeho méně, ale nejsou svojí podstatou větší, než člověk. Tito učitelé to o sobě vědí a jejich moudrost je výrazná. Ne, nejsou to indigové děti, protože indigové dítě je také lidská bytost. Pouze má velmi starou a zkušenou duši. Existují bytosti odjinud, které nejsou lidské, ale nemají nic společného se vtělenými pozemskými anděly. Je jich velmi málo.

© Aluška.org, Alue K. Loskotová 2010. Publikování části nebo celku na jiných stránkách je zakázáno.

Další Andělé – ZDE