20. narozky byly asi nejlepší na světě

8.10.2012 v Poselství 12

Někdo těch nových ,,cet” let prý hodně prožívá. – Já to neprožívala, ale upřímně se těšila. To šlo také poznat z narozeninového článku, který je plný naděje a optimismu. To jsem ale ještě netušila, jak vlastně ty narozeniny budou vypadat a co mě čeká.

Na den svých narozenin jsem nebyla zalezlá doma, ale normálně pracovala a přišly mi nečekaně dva balíčky, oba bez dobírky, zadarmo. Hned jsem se radovala a říkám: ,,Juuu… To je super, dostávat balíky zadarmo.”

A pošťák na mě: ,,To se vám líbí, že?” – A nasadil ,,takový ten” tón hlasu.

,,No komu by se to nelíbilo?”

,,A víte, co se líbí mně?” – ,,Co?” – ,,Vy osobně…”

Koukla jsem na pošťáka od podepisování papírů a postřehla jsem, jak polkl velkou slinu. 😀

Tak jsem mu s úsměvem poděkovala a musela se ještě po zabouchnutí dveří smát, že zrovna na den mých narozenin dostanu takhle dva balíky a ještě mě nabaluje pošťák. Tou slinou to totiž neskončilo, hovor pokračoval:

,,Jste tam sama?”

Odpověděla jsem mu potutelně: ,,To se nikdy nedozvíte…”

,,No, že bych zašel na kafe…”

Další radost přišla, když jsem to otevřela. V prvním balíku byla beze slova lahev. Ale ne jenom tak ledajaká.


– Tekutý medově zbarvený obsah měl originální nálepky, které když jsem viděla, dostala jsem záchvat smíchu. Na přední etiketě byla moje fotka jak držím sklenku vína. Nápis: ,,Aluškovice” a podnadpis ,,Nápoj krásy pro Alušku”… to mě dostalo do kolen.

Na zadní etiketě je ve verších napsané, že kdo nápoj vypije na ex, uvidí bílé myšky a víly. – Originální dárek 🙂

Ještě jsem lahvinku neotevřela. Tuším, že je v tom asi medovina, ale čekám na nějakou speciální příležitost, jinak ji mám vystavenou a občas ji ukazuji pro pobavení.

V druhém balíčku jsem měla šamponek a kondicioner s Aloe vera od mého přítele, který mi pomáhá s korekturou knih a který vyjednává tisk. A bylo tam i moc hezké přáníčko, takže jsem byla bohatě podarována a opravdu hooooodně spokojená 🙂

Udělala jsem ten den jenom to nejnutnější, pak jsem se na všechno vykašlala a celý zbytek dne se nesl v povznesené náladě. Strávila jsem ho osamotě, bavila jsem se nesmysly a u toho popíjela burčák až do večera. Po sečtení skleniček jsem zjistila, že jsem překročila celkem slušně jeden litr, tak jsem pak přešla na vodu a do večera abstinovala… Mezitím jsem se těšila na čtvrtek a sobotu.

Ještě ten den jsem dostala další parádní dárkovou tašku, ve které jsem objevila skvělou věc: Růžovou pokojovou vůni. Dáte do lahvičky s tekutým obsahem tyčinky z pediku, ty se vám nasáknou a pak to jemně voní v místnosti. – Úžasný dárek, ten mi udělal obrovskou radost. A není to vůbec výrazná ani agresivní vůně. Spíš to voní, jako když si jdete do zahrádky čichnout k růži… Tak já si chodím čuchnout k té lahvičce.

Ve čtvrtek jsem dostala další, velice originální dar. Kamarád mě vzal do divadla na představení, kde hrála i Květa Fialová, o které jsem nedávno v jednom z dotazníků napsala, že bych ji ráda poznala. Jednoduše se toho chytl a domluvil nám audienci. Pokoušela se o mě nějaká pěkně hnusná nemoc, kterou jsem ale do soboty stihla vyhnat céčkem a odpočinkem, takže jsem si ten čtvrtek tolik neužila jak bych chtěla, ale přesto jsem paní Květu poznala i se zbytkem ansáblu, se kterým ten den účinkovala. Takže se na mě usmála i Naďa Konvalinková a musím přiznat, že je mi sympatická každým coulem.

Paní Fialová už je vážená dáma v letech, která měla 1. září narozeniny, takže se mi to zrovna hodilo. Dala jsem jí svou knížku a ručně dělaný náhrdelník ze skleněných korálků s tyrkysovými srdíčky. – Pro sebe jsem si také jeden udělala, takže to mělo trochu symboliku.

Dostala od nás obou dárečky a šlo vidět, že to opravdu nečekala 🙂

Trochu jsem se styděla, speciálně když mi všichni začali říkat, jaká jsem hezunká, speciálně Květa. Ta to opakovala pořád dokola, no zkrátka asi jsem jí taky padla do oka, jak ona padla už dávno mně. Vždycky jsem ji měla ráda a po tomhle setkání mám o to víc. Fascinuje mě, jak vypadá ve svém věku pořád krásně.

Taky se pořád vyptávala, jestli my dva spolu něco máme jestli si patříme. – Tak říkám že ne, že se vlastně vidíme jenom podruhé v životě a že jsme přátelé… Ale je to rošťanda, prý že jsem partie a že by to bylo fajn. – A to mě přitom vůbec neznala… Teda alespoň si to myslím, že mě neznala.

Taky je otázka, co myslela vážně a kdy nás jenom špičkovala a dělala si srandu… 🙂

Rozhodně to ale bylo moc milé setkání a těch pět minut, kdy jsem se mohla ,,ohřát chvilku v cizí slávě”, mi za přemožení té nemoci rozhodně stálo. Měli jsme foťák, ale já si na společnou fotku vzpomněla, až když nám tam vlítl týpek, že za minutu pokračuje druhá půlka představení. Tak jsme se všichni objali a rozešli: My do hlediště, účinkující na podium. Společnou fotku sice nemáme, ale nevadí… 🙂

Sobota se nesla ve znamení malé oslavičky v oblíbeném podniku. Bylo nás nakonec 5, ideální počet. A samozřejmě další dárečky a gratulace 🙂 Bylo to moc fajn 🙂 Pěkně jsme se rozšoupli, pojedli poháry, sachry, kafíčka, kofolky a bylo veselo. Dokonce jsem počítala, že když už zvu, že to bude stát víc, ale nakonec ne…. asi jsme skromní strávníci, přestože mám za to, že jsme se nacpali dosyta. Tak jsem dostala dvě gumové kachničky do vany, vínečko, čajíček, další krásné přaníčko… no zkrátka radost nad radost.

A já si pořád říkala, že se vlastně letos na svoje narozeniny mám, jako nikdo. Pod narozeninovým článkem je pomalu 70 blahopřání a to nepočítám dalších asi 20, co mi přišly do e-mailu. – Herdek, kdo dostane tolik přání k narozeninám?

A kdo dostane dva dárkové balíky poštou? – A kdo dostane setkání s Květou Fialovou? – A kdo dostane… no já totiž dostala ještě jeden dar. Obrovský, hooooodně hodnotný. Nevím od koho a nejsem si jistá za co, jestli opravdu k narozeninám, ale mám ho… A byla jsem tehdy totálně v šoku. ( Děkuji M. M. 🙂 ! )

Jak říkal Michael Jackson, že děti bez rodiny bývají na Vánoce smutné a osamělé, protože si víc než kdy jindy uvědomují co jim chybí, tak já přesně tohle měla posledních pár let, včetně narozenin. Bývalo mi na tyhle ,,významné dny” hrozně smutno. Představovala jsem si, jak taky jsem s lidmi, které mám ráda a oni mají rádi mě a jak taky slavím, jako všichni ostatní. Klidně jak někde sedíme a vykládáme si sprosté vtipy… Jenomže se něco stalo.

Prostě jsem konečně zapustila kořeny, našla si nové kamarády. Minulé Vánoce jsem slavila u přátel (bylo to úžasné) a na tyhle narozeniny se mi dostalo tolik pozornosti, gratulací a dárků, že tomu doteď nemůžu uvěřit.

Zkrátka můj život se mění a pořád k lepšímu. Jsem fakt ráda, že jsem si stihla během pár let najít pořádnou partu lidí (hodně taky k tomu přispěly Alušpacíry), se kterými je mi dobře a necítím se ani trošku sama…. Právě naopak!

Posledních pár měsíců žiji v takové konstantní spokojenosti. Vlastně od té doby, co jsem vyřešila problémy s bankou (Představte si, že mě do něčeho namočili a okradli za něco, co vůbec nebylo moje vina. První jsem to nedorozumění chtěla řešit slušně podle předpisů… Každý se jednou utne, tak jsem byla shovívavá, ale všichni se na mě vyprdli. Banky jsou fakt bestie, hrabou si na tom svém písečku a když udělají chybu, tak jejich problém hází na vás. – Tak jsem tam vlítla potřetí, seřvala ředitelky na dvou pobočkách, urgovala, lítala, napsala hnusný dopis na Ombudsmana, aby se mi nakonec omluvili, všechno mi vrátili a aby si mě udobřili, dostala jsem ještě veliký balík s další omluvou a stolní hrou 😀 Včetně koženého pouzdra s luxusními propiskami z Paříže)… Od té doby mi spadl OBROVSKÝ šutr ze srdce a už se jenom raduju. Konečně mám teď dobu, kdy nemusím řešit problémy a hnůj někoho jiného, kdo byl neschopný si to svoje zařídit a tahá do toho jiné lidi.

Všechno je super, pořád se na něco těším, pořád si něčeho užívám, pořád se dějí krásné věci… A přicházejí mi do života noví, skvělí lidé. Takže už víc jak rok se mě pustila ta potvora, to osamění, které přicházelo na vánoce a narozeniny a vystřídaly to emoce zcela jiné: Radost, nadšení, těšení se, dobrá společnost. Konečně je to podle mých představ, tak jak to chci, jak to má být a jak si to zasloužím.

Vidím to tak, že některé věci zkrátka chtěly víc času, že to není hop na krávu býk a je tele. A ke všemu, po čem toužíme, vedou klikaté spletité cestičky, které je první potřeba vyšlapat, aby dobře bylo.

Takže teď vlastně nevím, co bych mohla chtít dalšího… Jaké nové sny si mám tvořit, když jsem vlastně všechno dostala? – Asi si jako nový sen stanovím ten domeček se zahrádkou, ,,vozítko” a řidičák, jak jsem o tom už předtím psala, ale na to je ještě spousta času. To všechno přirozeně přijde, to nemám obavu. – Do té doby si musím stanovit nová drobná potěšení, ale pomalu mi docházejí nápady, když jsem tak spokojená, jak jsem teď….


Kam dál:

Zobrazit celou rubriku ,,Deníček”

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat Vstoupit do Chatu – ZDE

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Komentáře

Ikona diskutujiciho Nasgol 2012-10-08 09:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Perfektní, že sis to skvěle užila :)))

Ikona diskutujiciho Jochi 2012-10-08 10:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky Aluško, žes to tak krásně napsala. 🙂

Ikona diskutujiciho myší královna 2012-10-08 11:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ty máš teprve dvacet? 😮 Já myslela, že máš o něco víc, než já :D

Ikona diskutujiciho Veronika 2012-10-08 12:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem moc ráda, že se Ti tak krásně daří a máš se tak dobře 🙂 krásný článek 🙂 přeju, ať jsi pořád takhle šťastná a aby ses měla časem třeba ještě lépe, ikdyž se teď zdá, že to líp už nejde ♥

Ikona diskutujiciho Míša 2012-10-08 16:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc pěkně sis to užila. Je skvělé se setkávat s osobnostmi, které pro Tebe tolik znamenají. Jen se musím smát pošťákovi, který se chtěl sám pozvat na kafe :D

Ikona diskutujiciho Jindra 2012-10-08 17:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milé čtení, takovéto články mám tady úplně nejradši. S tou spokojeností ale pozor, aby se to nezakřiklo. S tím já mám tisíc zkušeností. Sotva něco řeknu, tak je to vzápětí naopak, ten den nebo druhý den se prostě stane něco, co mi tu jistotu nebo tvrzení vyvrátí. Ale tobě to třeba funguje jinak, tyto věci jsou dost individuální.

Ikona diskutujiciho vivien.viv 2012-10-08 17:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem moc ráda, že sis to, Aluško, užila, tak jak jsi to popsala – fakt nádhera! A paní Květa Fialová je vážně kouzelná, taky ji mám moc ráda – je to taková éterická moudrá víla :o). Přeju Ti, aby se Tvůj život ubíral dál v týhle krásný blaženosti, kterou jsi nám tu popsala :o).

Ikona diskutujiciho Bílej vlk 2012-10-08 21:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hlavně, že v pořádku dorazil 🙂 (a snad i v ten správný den…). Mám radost, že máš radost 🙂

Ikona diskutujiciho Anička 2012-10-09 19:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, mám z Tebe radost :)! Na výborný borůvkový pohár a sachr jen tak nezapomenu :D! Krásný večer a krásný život přeji :)!

Ikona diskutujiciho mg 2012-10-11 01:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

… tešíme sa s tebou.

Ikona diskutujiciho Tom 2012-10-12 20:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ten pošťák mě dostal :D

Ikona diskutujiciho Jirka 2015-01-04 13:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek