209. Dotazník: Stavební vzorec pro vše živé

28.2.2018 v Čtenáři 57

Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze… Děkuji!

Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.

1. Čtu e-book „Cesty mimo tělo“ a napadl mě dotaz, který by měl být směrován spíše sem. tm kdysi psal o pyramidách v Egyptě, že v těch podzemních jsou místnosti kde je od původních obyvatel Země mnoho sděleno. Je možné se tam v astrálu dostat nebo to mají hlídané i v astrální rovině?

Podle toho co o tom vím, je vysoká pravděpodobnost, že je to hlídané i energeticky, ty bariéry jsou čistě rezonanční a jistě širokospektrální. Opravdu si nemyslím, že se tam dá astrálně dostat, protože byly a stále jsou utajené skupiny, které ke svým misím používají právě schopné astrální cestovatele (nejprofláknutější je v tomto Rusko) a určitě se s nimi muselo počítat, aby tam nevlezl ten, kdo nemá.

2. Může tikot mechanických natahovacích hodinek léčit?

O tom nic nevím, ani by mě to nenapadlo.

3. Mě by, Aluško,zajímalo kolik jsi prodala knih Anděl strážný,protože teď někdy to bude rok od jejího vydání 🙂 Já osobně se k ní neustále vracím a jsem za ni moc vděčná.

Děkuji! – Nejsem si jistá tím, jestli chci psát konkrétní čísla, protože nevím, kdo to jak pochopí. Pro někoho to může být moc, pro někoho málo a někdo by mohl závidět že to jde dobře, nebo se naopak ptát, proč toho není víc. Tak si raději konkrétní číslo nechám pro sebe, abych předešla takovým hodnocením. Aktuálně je Anděl strážný nejprodávanější, ale v počtu již prodaných kusů vede Svět za oponou, protože je nejstarší. Aktuální tempo objednávek je ideální, takové o které se stíhám postarat v jednom člověku.


4. Aj ja by som mala otazku do dotazniku: Alue, myslis si, ze je to v poriadku, ked sa prezivanie alebo psychika cloveka hned prejavuje aj vo fyzickom tele? Pocitujem to na sebe, ze ked mam vacsi stres, prejavi sa mi v podobe fyzickej bolesti, ale zasa viem napr bolest hrdla vyliecit vizualizaciou.

Je to přirozené, akorát je rozdíl v citlivosti osob, takže na někoho to dolehne silněji a dříve. Také je rozdíl ve schopnosti vnímání, lidé kteří nemají kontakt se svým tělem si těchto projevů buď nevšímají tak dlouho dokud je to nebolí fakt echt, nebo si to nespojí dohromady. Psychosomatika je něco, co by člověk rozhodně měl brát v úvahu, vysvětluje mnoho jevů a ,,záhadných“ chronických bolestí. Většina z nich je varovný projev stresu, únavy a přetížení organismu. Když tento mechanismus budeme chápat a respektovat, vždy nás spolehlivě navede na to co pro nás je dobré, vždy nás upozorní kdy začínáme vyčerpávat své rezervy a díky tomu zůstaneme zdraví a vitální. Každá těžká choroba vzniká řadu let a většinou proto, že člověk nedbal na varovné signály a přebíjel chronické migrény ibalginem, místo aby zpomalil. (Nebo zkrátka nevěděl co s tím má dělat.)

Bolesti v hrdle, stažené hrdlo, které lze rozvolnit vizualizací, dechem a zklidněním se, je projev strachu, paniky, nebo křivdy, kdy na to chceme něco říct a neřekneme to. Energie neproudí, blokuje se a způsobí stažení hrdla, někdy velmi bolestivé. Podobně jsou na tom problémy s dechem a astma. Člověk se tak bojí, až ho to dusí. Psychosomatika popisuje mnoho lidí, kteří se astma zbavili, když se zbavili své úzkosti.

Na bolest krku a stažené hrdlo pomáhá naučit se efektivně komunikovat, říkat NE když chci říct ne a nebát se někoho poslat do rici pici mangolici, když nám leze na nervy. Také je potřeba říct HNED na místě, že nám něco vadí, když nám to vadí a to vše beze strachu, bez pochybnosti o sobě, bez myšlenky že nemám právo říkat ne, nebo nemám právo na nespokojenost. Pokud něco cítím jako křivdu, mám právo to říct, mé city jsou platné a tečka. Staženým krkem jednoduše trpí lidé, kteří mají strach se projevit a kterým druzí šlapou na krk.

Tělesné reakce na stres a zátěž jsou spolehlivý barometr, který nás včas varuje před poškozením organismu a není radno ho přehlížet.

5. A este k tej psychike, ktora sa odraza vo fyzickom tele. Mam teraz problem prehltnut tabletu, davam si totiz denne vyzivove doplnky, avsak nejak som sa psychicky nastavila tak, ze mi teraz uz robi problem tabletku prehltnut, ostava mi v hrdle a naposledy ani suchy chlieb ci voda nepomohla.

Buď máš špatnou techniku polykání, nebo máš strach z toho, že ti to zaskočí, že polkneš nějak blbě. Vždy je potřeba s tabletkou počkat, až jsou hrdlo i jícen uvolněné a zapíjet přiměřeným množstvím vody. Pokud je pevná, naštelovat dozadu ke kořenu jazyka. Pokud je to kapsle, polykat s mírně předkloněnou hlavou, kapsle tak sama odpluje ke kořeni a hezky zajede. Vše je o cviku, když chci, polknu čtyři kapsle naráz a spirulinu v tabletách sjedu klidně 8 kousků na jedno zapití, a to jsem začínala na zapíjení po jednom.

Pokud se těch tabletek nebojíš a máš stažený krk chronicky a nemá to s technikou zapíjení co dělat, platí to, co jsem napsala k otázce číslo 4.

6. Ještě mě napadá, co si myslíš o potratech? Nedávno jsem se bavila s kamarádkou a kdyby ji vyšlo, že je v očekávání, tak by si to nechala sebrat. Celkem me tím překvapila. Máme vlastně takove právo nedat diteti život? Jak moc to muže ženu poznamenat? Není to vlastně vražda? Já kdybych něco takového udělala, tak bych asi pocitem viny zemřela. Říkala bych si kolik by mu ted asi bylo, jak by vypadal atd. Není to proti přírodě a jak se na toto pohlizi vesmír? 🙂 Děkuju.

Žena život může dát a může ho i vzít, ke každému daru patří i povinnosti, rizika a důsledky. Ženy by obvykle před potratem měly mluvit s odborníkem, se kterým proberou možné psychické následky takového činu. Řada žen si ten potrat pak rozmyslí, protože dokud jde jen o nechtěný plod, žena v tom má jasno, ale když se dozví o tom co to pravděpodobně udělá s její psychikou, často stanovisko přehodnotí.

Právě jak píšeš, odpočítává kolik by mu už bylo, jak mohlo vypadat, co už spolu mohli zažít a že ho vlastně zabila… A s tím se žije blbě.

Ženy, které z nějakého důvodu šly na potrat, nebo říkají že by na něho šly, v žádném případě nesoudím a neodsuzuji. Jsem přesvědčená o tom, že dítě má jít do rodiny která je kompletní, která to dítě chce a která má peníze na to, aby se to dítě mělo dobře.

Sama jsem omyl počítání neplodných dnů, peníze na mě nebyly, čas na mě nebyl, zoufale jsem bojovala o každou minutu VIP času stráveného se svými rodiči a moje dětství bylo, jemně řečeno, ošklivé. Když pak slyším o rodinách kam přijde vymodlené miminko kde se mu všichni věnují a kde ho všichni strašně milují, tak je mi nějak divně a úzko při představě, že jsem to mohla mít taky, ale vytáhla jsem si prostě krátkou sirku, takže smůla a ještě do toho přišla rakovina. Fakt skvělý…

Šťastné dětství v dostatku produkuje šťastné lidi, ale když vejdeš do života s cejchem čehosi co přišlo omylem a teď se s tím budeme muset nějak vypořádat, už to v tobě zůstane a i když na tom aktivně pracuješ, trvá to roky a roky nimrání a přesvědčování sebe sama o tom, že máš hodnotu a že máš právo tady být a že máš právo na lásku. Dítě podvědomě vnímá i to, co se mu nahlas neřekne.

Jinak když se na tom dost nepracuje, nedostatečně milované děti končí na drogách, nebo páchají sebevraždy, protože mají pocit že sem nepatří a že nejsou přijímány.

Když trochu poznáš životní příběhy nešťastných lidí, kteří se celý život vláčí s hov. na botě, nic nemají, nic nebudují, nikdo je nemá rád a všechno v jejich životě je totálně blbě, tak zjistíš, že mají jednu věc společnou a to je nešťastné dětství, se kterým se nedokázali vypořádat… těch kteří se s tím poprali, zvládli to a jsou v životě úspěšní, je minimum a taky na to nikdy nebyli sami, ale měli pomoc a podporu svého okolí.

Otázka potratu tedy není jen o tom zabít nezabít, ale matka musí i zvážit, jaký emoční základ tomu dítěti dá, pokud ho fakt nechce. Poznala jsem haldy lidí, co měli strašné dětství a od toho špatného startu všechno vypadalo stejně, celý život jedna velká mizérie a neštěstí. Jsou to kolikrát krásní mladí chytří hodní lidé, ale jelikož jsou v zajetí svého emočního dědictví, a jsou přesvědčení že jsou zbyteční, na nic a nehodní lásky, nejsou schopní ve světě normálně fungovat. A čím jsou starší, tím hůř se dají přesvědčit o opaku, tím hůř se přeučují. U těch opravdu extrémních případů to přeučení ani fyziologicky není možné, protože dítěti se láskou rozvíjí klíčová mozková centra a pokud tato opravdu zakrní a nejsou aktivní, takový člověk se v dospělosti nijak předělat nedá, ani kdyby milionkrát chtěl. Takoví většinou nemají děti, ale když je mají, ty děti jsou podobné svým rodičům a to je problém. Dá se to sledovat i na běžnějších případech, kdy děti ze studeného odchovu jsou v dospělosti samy emočně chladné ke svým partnerům i k dětem a trpí tím všichni kolem nich, i když nemusí jít vyloženě o nefunkční rodinu.

Nedávno jsem slyšela rozhovor s nějakým pediatrem, co má v ČR dlouholetou praxi a ten řekl, že miminko získává bdělé vědomí když se narodí. To je absolutní nesmysl a nechápu jak v dnešní době toto ještě někdo může vypustit z papule. Když to srovnám se sebou, tak co si pamatuji z dělohy, měla jsem ručičky a nožičky, i když jsem nevěděla že jsem človíček, všechno jsem vnímala. Nejsem si úplně jistá tím kdy mi mozek začal fungovat dost na to abych byla vědomá a měla paměť, ale nejpozději 6.-7. měsíc to být musel, protože někdy v té době jsem si vymyslela hru, kdy jsem našla takové něco dlouhé, co jsem měla smotané kousek od sebe, dalo se na to dosáhnout rukama a když jsem došla na konec, bylo to připojené ke stěně. Naučila jsem se to natahovat a drnkala jsem na to prsty, protože to dělalo takové zajímavé zvuky a vibrace. Pak jsem se od mamky dozvěděla, že jsem asi od cca sedmého měsíce drnkala na pupeční šňůru a že to bylo strašné, protože z toho vibrovalo celé břicho a v noci to budilo ze spaní…. Já drnkala, protože to byla sranda a když jsem nespala a nic se zrovna nedělo, tak byla v břiše trochu nuda. Pamatuji si toho děsivě moc kolem těhotenství i kolem porodu i kolem svého kojeneckého věku, není pravda že mimi nevnímá, akorát že většina lidí to zapomene.

Ale předtím? Předtím jsem v tom tělíčku nebyla a nevnímala ho. Viděla jsem sice záznamy kde se i plody mladší tří měsíců pohybují a snaží se uhnout jehle při potratu, je to strašný pohled (negooglete to), ale myslím si, že ten plod to dělá v rámci nějakého programu daného z morfogenetického pole Vesmíru, kde má zakodováno že chce žít, vyvinout se, přijmout duši a narodit se. Nemyslím si ale, že by v plodu mladším tří měsíců již byla duše a že by ty pohyby byly vědomé. Asi je duše v blízkosti matky, ale nemyslím si že přímo v tělíčku. Takže je otázka, nakolik je to vražda, když to ještě nemá duši.

Tohle téma je dost morbidní a jednoznačná odpověď na to neexistuje. Ale myslím si, že pokud žena ví že nechce být matka, že na to nemá nervy, peníze, čas a prostě ví jistě že tohle nechce, má právo ten život nedat. Nakonec je to její tělo, její život a její volba i se všemi důsledky. Udělat dítě není problém, to se stane i náhodou, problém je ho správně vychovat a dát mu dost lásky a bezpečné zázemí, aby se mohlo zdravě rozvíjet a poté žít kvalitní život. Pokud rodič ví že to svému dítěti zajistit neumí, co je lepší varianta?

Nedávno jsem viděla dokument o dětských domovech v Česku. Mluví tam odborníci a z toho co říkají jde mráz po zádech. Ošklivá pravda, kterou málokdo chce slyšet je, že děti z dětských domovů, díky tomu že nemají adekvátní podmínky a nesou si strašnou emoční zátěž, se později stávají neschopnými rodiči (neumí se postarat a neumí dát lásku ani podporu protože je sami nedostali) a jejich děti znova končí v domovech. Takže generace na generaci se střídá v děcáku. A protože tito dospělí lidé jsou pobytem v domově mentálně deformovaní, jsou schopní argumentovat dokonce tím, že tam vyrostli a taky žijou… Co myslíte? Mají mít takoví lidé děti?

Jsem strašný idealista, vím že to reálně není možné, ale myslím si, že pokud rodič svoje dítě nechce a ví že se o něj nechce starat a není schopen ho dost milovat, neměl by ho mít, protože z toho dítěte vyroste s maximální pravděpodobností buď nešťastný člověk, nebo v lepším případě emočně chladný člověk. Takže pokud někdo tvrdí, že by šel na potrat v případě nechtěného těhotenství, chápu to spíš tak, že pravděpodobně nechce přivést na svět dalšího nešťastného a citově deprivovaného člověka, což mi připadá objektivně zodpovědnější, než mít dítě za každou cenu, bez ohledu na to, co z něho pak vyroste. Žádná matka přece nejde na potrat s tím že chce být vražedkyně, ale jistě má pro své jednání velmi závažný důvod a myslím si, že by ji za to nikdo neměl soudit, když nezná její příběh, ani podmínky, do kterých by dítě přišlo.

Nechci vypadat jako propagátor a schvalovač potratů, jen říkám, že když to někdo udělá, tak to určitě není bezdůvodně.

7. To aké číslo je 6 sa tu opakuje stále, preto by som rada vedela,že prečo majú krištále 6 hrán a predsa sú tak fantasticky konštruktívne? Ďakujem.

Hmota je 6x6x6 stlačená energie do tří rozměrů, na této frekvenci je složeno vše hmotné, i naše planeta, která vytváří energie, které jsou pro nás léčivé. Křišťálová ložiska v zemi jsou obří rezonátory energie pro Zemi aby mohla dobře fungovat a když se vytěží ven, stále na té původní energii rezonují a mají schopnost ji předávat člověku. Naštěstí země si díky sopečné činnosti a dalším vnitřním procesům, umí vyrobit nová energetická ložiska.

Včely když staví plástve, staví je původně do tvaru kruhu, ale protože je v úlu teplo, kruhy se lehce zdeformují a tvoří šestihranné útvary, které když člověk ví jak správně použít, také velmi konstruktivně rezonují a umí neuvěřitelné věci. A včely jsou obecně velmi léčivé bytosti, i změní obyčejnou dešťovku ze které pijí, na léčivou. Když se to tedy řekne velmi stručně a velmi primitivně, šestihran je odvozen od univerzálních matematických vzorců, podle kterých se staví a podle kterých se řídí veškerá hmota a veškerá příroda. Je to něco jako základní stavební vzorec pro zdejší hmotu, tak aby byla plně funkční. Nastane-li chyba v tomto vzorci (či chromozomu), vzniká deformovaný a nefunkční či nemocný organismus.

Křišťál je tedy rezonátor oné základní energie, kterou propůjčí buňkám a ty se podle toho znova seskupí do výchozí pozice, tím se opět zenergetizují a nastává kompletní oprava organismu. Jakákoliv nemoc a bolest je chyba nebo narušení základního matematického vzorce, který postavil lidské tělo a který postavil veškerou hmotu a vše živé na této planetě. Léčba křišťálem je léčba univerzální energií přírody, je to obnovení napojení našeho organismu na prapůvodní stavební řeč/rezonanci vesmíru.

Veškerá příroda i lidská těla jsou tvořena podle matematických vzorců, fraktálních vzorců, stále se opakujících vzorů, na základě Fibonacciho posloupnosti a podle principu Zlatého řezu. Pusť si tohle video, kde je to ukázané v obrazech, včetně toho na základě jakých vzorců je odvozen šestihran. Máš to zde ukázané v obrazech i číslech, čili teorie i praxe zároveň. Vše má jednoduchou logiku a posloupnost, stačí se jen koukat jak do dělá příroda. Kdo pochopí přírodu, pochopí Vesmír.

Příroda v číslech

https://www.youtube.com/watch?v=kkGeOWYOFoA

Komentáře

Ikona diskutujiciho Alue 2018-04-14 18:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[50]:  no, tak to je jinej vesmír O_O

Ikona diskutujiciho aston 2018-04-14 18:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[49]: …Obrázek ke 72-tonální stupnici: https://en.wikipedia.org/wiki/Equal_temperament#/media/File:Equal_Temper_w_limits.svg – nahoře jsou alikvótní tóny (z čistého lazení) a úplně dole je 72-TET. (Tone Equal Temperament).

Ikona diskutujiciho aston 2018-04-14 19:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[51]: Třešnička na dort:

Ikona diskutujiciho aston 2018-04-15 14:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho aston 2018-04-15 15:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[54]: Zvuk harmonické série tónů:

Ikona diskutujiciho Belakarus 2018-04-16 15:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Existuje nějaká možnost či situace, ve které by symbolika jednoho oka mohla být konstruktivní?

Ikona diskutujiciho Andi 2018-04-21 20:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, mám další dotaz do dotazníku.

Napsat komentář: Ježovka Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek