Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze….. Děkuji!
Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.
1. Měla bych otázku, může se nás Matrix snažit zbavit ochranných symbolů, které vědomě používáme? Jde mi o to, že v tvých článcích o symbolice mi bylo velice sympatické sluníčko a tak jsem ho začala používat i jako symbol, ať už na webu, či jako přívěsek na krku. Před pár měsíci jsem si koupila a intuitivně vybrala jeden přívěsek sluníčka na krk, nosila jsem ho několik měsíců a věřím, že právě on mě odvrátil od zdrav. postižení při autonehodě ( byla jsem spolujezdec ) a vyvázla jsem přímo štěstím bez jediného škrábnutí. Poté jsem sluníčko ještě chvíli nosila, ale protože bylo z laciného kovu, brzy zrezlo a tak jsem ho vyměnila za přívěsek se sluníčkem z oceli, přívěsek jsem začala také nosit na krku…. ale již 2x mi naprosto záhadným způsobem ten přívěsek z krku zmizel, přičemž řetízek na krku zůstal… Poté jsem ale vždy s větší či menší námahou přívěsek našla, nyní se mi ztratil potřetí z krku…. pro mě opět naprosto záhadným způsobem, nic jsem necítila… řetízek na krku, podotýkám, že mám… zmizel opět jen ten sluníčkový přívěsek… Myslíš, že to může být nějaký způsob, jak se nás Matrix snaží ochranných symbolů zbavit ? Případně co s tím? Při třetím zvláštním zmizení pouze přívěsku z krku, jsem ten přívěsek již nenašla… budu ti moc vděčná za odpověď.
Velice ti gratuluji!
V tomto případě je potřeba nejdříve zkontrolovat zavěšení přívěsku, jestli není někde otevřené. Někdy to na první pohled vypadá že tomu nic není, ale když to pořádně zkontroluješ, nebo za to trochu zabereš, zjistíš že je tam vada a proto to padá z krku. Takže zavěšení je určitě potřeba vyměnit za nějaké spolehlivější. Pokud to první sluníčko nedělalo, hledala bych prvně chybu v tomto jednoduchém vysvětlení.
A abychom se trochu posunuli do všeobecnější roviny, setkala jsem se opakovaně s příběhy lidí, kteří říkali, že když si sehnali něco, co je mělo chránit, tak jim to záhadně mizelo. Společný rys těchto lidí byl, že měli opravdu aktivní problém s nějakými bytostmi, které je obtěžovaly.
Pro mě byl asi nejzajímavější příběh slečny, která si koupila klasický středně silný energetický krystal. Došel jí domů, vybalila ho, položila si ho na stolek a odběhla něco dodělat. A za 15 minut přišla zpátky, že si ho teda vezme na sebe. Ale přívěsek už tam nebyl…
Jindy mi zase došel příběh jiné slečny, která slyšela agresivní hlasy. Už nevěděla co s tím, tak si pořídila ten samý krystal. Sice jí hned nezmizel, ale ty hlasy jí začaly říkat, ať si to na sebe nebere a různě jí vyhrožovaly, aby ji odradily od nošení krystalu. Zkušenost totiž je, že pokud to jsou opravdu bytosti a ne porucha mozku, tak je člověk postupně přestane slyšet a dají mu pokoj, ale nějakou dobu to trvá a mezitím se brání a snaží se člověka přesvědčit, aby si žádnou obranu proti nim nebral.
Jeden pán mi dokonce popisoval, že když si to dal na krk aby se ochránil před bytostmi, tak se u něj doma udělal vítr. Pochopil to jako jejich vzteklou reakci, protože nad ním začaly ztrácet moc.
Zní to takhle dost neuvěřitelně, ale takové zprávy mi občas fakt přijdou a navzájem se sobě podobají. Některé věci vidím jinak, když o nich opakovaně čtu v poradně, některým věcem bych za jiných okolností moc nevěřila, nebo je brala s hodně velkou rezervou, ale když mi různí lidé popisují společný jev tak podezřele podobně, člověk si prostě musí spojit A a B dohromady, jiný výsledek není.
Věřím tomu, že se podobná věc může dít i přívěskem sluníčka, nebo s atlantským prstenem, že je to snaha určitých sil odzbrojit člověka, aby byl poddajný a dal se lépe ovládat, aby to neměl ve svých rukách a nemohl se bránit před tím, co se mu hodí pod nohy. Takže ochrany občas záhadně mizí, padají, nebo ještě existuje jiný nástroj a to je vliv jiné osoby. Jak řekl kdysi Morfeus Neovi, že každý připojený člověk je potenciální agent, tak to opravdu sedí, protože se vám stane, že když něco dobrého objevíte, jste z toho nadšení a máte pocit že by vám to mohlo změnit život, zásadně vždycky se někdo objeví, kdo se vás snaží přesvědčit o tom, že to vlastně není dobré, je to je zbytečné, že to nepotřebujete, že berličky jsou pro slabochy, že se s tím stejně neuživíte, že na to nemáte, nebo to začne různě otáčet proti vám a začne vás jiným způsobem očerňovat a manipulovat, aby vás zpracoval a abyste se toho pustili. Někdy bývá opravdu těžké tomu odolat, když na vás jiní lidé koukají s despektem a dělají z dobrého zlé nebo nepotřebné. Člověka to zmate a pokud si není sám sebou a svými zkušenostmi dostatečně jistý a dá na názor druhých, neodolá a vzdá se toho. To funguje snad ještě lépe, než když se vám to záhadně ztratí, protože si to můžete sehnat znova a znova, ale když vás někdo přesvědčí že to vlastně nechcete, tak je to efektivnější, protože se po tom nebudete znova pídit.
2. Stačí mužovi,ktorý sa dal z lásky prekrstiť a je 2x pokrstený, previesť podľa popisu z knihy Anděl strážný na strane 252-253 deaktiváciu 1x?
Stačí jednou.
3. Je podle tebe možné (respektive jestli to tak duše nedělají jen velmi ojediněle, protože vím, že mají tendence se rodit stále dokola do té samé rodiny), aby duše pocházela z jiné rodiny z jiné země než do které se aktuálně fyzicky narodila a naplánovala si pak se do té rodiny v životě vrátit/“osud“/ ? Jako že by se schválně narodila do úplně „cizí“ rodiny, kde nikde nebyla a pak třeba potkala někoho ze své „původní“. Taky mě napadá, že duše může možná dvě rodiny střídat nebo můžou být jedna duševní rodina rozdělena na dvě. Co si o tom myslíš?
Duše se rodí tam, kde si to svobodně vybere podle své vůle. Nikdo druhý jí nic neurčuje a jakákoliv obecná ,,pravidla“ nejsou pevně daná. Při pohledu zvnějšku nelze určit, co kterou duši vedlo ke konkrétnímu rozhodnutí a konkrétní inkarnaci.
< /div>
4. Náušnice v uších také odebírají energii? Mám stříbrné na puzetky s polodrahokamy, myslela jsem si, že ty kamínky v nich by měly spíš pomáhat. Řetízky taky nejsem schopná nosit dlouhodobě, ale to ani náramky z polodrahokamů spojemé gumičkou – asi, že na sebe nabalily energetický balast a už se hlásí, že chtějí vyčistit. Přiznám se, to čistění mě nebaví. S přívěskem od Alue na šňůrce jsem ale v pohodě. Dokonce jsem nedávno vzala do ruky topaz a napadalo mě, raději ho dát na šňůrku, než na řetízek, ale si o to říkal.
Náušnice jsou nejvíc problematické, pokud jsou ve tvaru velkého kruhu, tehdy parádně přijímají signál jako anténa od rádia. Člověk je pak podprahově velmi dobře ovlivnitelný, protože ne vědomě, ale svým organismem všechny frekvence vnímá a ovlivňují ho. Člověk je z většiny voda a voda je dokonalý nosič a přijímač dat. Čím jsou náušnice menší, tím menší je to anténa a tím menší je to problém.
Před pár lety jsem se náušnic zbavila nadobro. Předtím to bylo takové ,,pal nepal, pal nepal“. A přestože byly úplně malinké, pocítila jsem rozdíl, jakoby se mi bez nich odlehčilo.
Štve mě, že mi jako miminu dali propíchnout uši. Kdybych si o tom mohla rozhodnout já sama vědomě, nikdy bych na to ze svého rozhodnutí nešla už jenom kvůli strachu z bolesti. Nestálo by mi to za to. Ten zážitek byl pro mě natolik traumatický, že si ho dodneška pamatuji dost dobře a nakonec náušnice stejně nenosím. Ty dírky co zbyly mi dělají problémy, ani nechtějí zarůst. Nerozumím tomu, jak to mohou dělat rodiče malým dětem, já bych na to neměla žaludek a svému dítěti bych to neudělala. Zaprvé na to může jít kdykoliv později pokud to bude chtít a zadruhé to že jsem matka neznamená, že mi ten člověk a jeho tělo patří. Přece do něho nemůžu dělat díry bez jeho svolení a dokonce proti jeho vůli. Já jsem se tomu bránila a bylo mi to houby platné.
Po letech, když se máti začala zajímat o čínskou medicínu a zjistila, že bod oka je přesně to místo kde se nastřelují náušnice a že to způsobuje poruchy zraku, dost toho litovala a omluvila se mi za to… Jenomže omluva je mi houby platná, dírky tam jsou pořád a pořád se s nimi trápím. Pokud ještě není pozdě, nenechávejte si to dělat, ani to nedělejte svým dětem.
5. Dotaz k prstenům. Měla jsem za to, že kruh jako symbol zesiluje všechno co je uvnitř. Proč tomu tak není kupříkladu u prstenu. Místo aby posílil energetické dráhy, tak je umrtvuje?
Na tohle za mě už stihl trefně zodpovědět jiný čtenář: ,,Kruh sice ano, ale pokud je prsten z kovu, je potřeba ho vnímat jako závit na krátko. Tedy zkrat v elektromagnetickém poli. Někteří pořád zapomínají, že lidské tělo je řízeno el. impulsy o různých frekvencích. Kdysi jsem také nosil zlaté a stříbrné věci, ale musel jsem to sundat, tělo mi to naznačilo dost jasně.“
6. Mě by opravdu zajímalo, jak je to s dušemi pejsků. Respektive se jedná o to, jestli nechat pejska dožít, nebo mu pomoct od trápení. Rozhodnout za něj přece není dobré, ne? Je to ukončení jeho života a neshledávám na tom nic dobrého. Jak to tedy je?
Rozhodnutí je na majiteli. Zvíře si samo nahlas neřekne, jestli chce eutanázii, nebo nechce. Je dobré poradit se s veterinářem, pokusit se určit nakolik zvíře trpí, jaké má bolesti, jestli je schopno samostatného pohybu, jestli žere a má ještě nějakou kvalitu života, nebo už jen čeká na smrt. To je individuální záležitost.
7. Dle toho co dosud vím a čemu věřím, křtem se duše dítěte upisuje Satanu. To by ale teda znamenalo, že pokud by se křest nezrušil, tak by kamarádova duše nepřišla po smrti tam kam ta moje a už nikdy bychom se v té rovině neviděli… to jako opravdu? Nebo to možná chápu zase nějak blbě.
Křest způsobuje, že se dítě odpojuje od svého zdroje – ale toto je individuální, asi záleží na tom kdo to jak dělá a na jakém dítěti, protože různí lidé mají různé vedlejší projevy a někdo to napojení stále má, někdo nemá, i když pokřtění jsou oba. Je to rituál černé magie, prostřednictvím kterého je z člověka pasivně vysávaná energie po celý jeho život. Je to napojení na destruktivní egregor, který tímto odsáváním energie z lidí sílí a také je může ovlivňovat, aby směřovali k destrukci. Je to jeden ze zákonů. Když teče něco jedním směrem, vždycky něco teče i zpátky, elektrikáři to znají, ale platí to pro energii obecně.
Zrušení křtu deaktivuje toto napojení, takže člověk je opět autonomní jednotka, jeho energie patří jemu, přestane být odsávána a měla by se mu zlepšit schopnost napojení nahoru, tedy lepší schopnost intuice a může to i změnit jeho povahu. Bude klidnější a hodnější. Psychický stav je velmi závislý na energiích člověka. Když má energie dost, energie je čistá a nikam neodchází, automaticky se člověk lépe cítí, je odolnější a lépe pak reaguje i na své okolí. Naopak když má člověk energie málo a je ještě nějak narušená, má hned blbou náladu, je tedy i zlostnější.
Křest však v žádném případě neurčuje, jaký bude mít duše posmrtný život, jestli to bude hezké nebo zlé, jestli se znova inkarnuje, nebo někde uvízne. – To je na rozhodnutí konkrétní duše, podle toho jak žila, jak rezonuje a jak se bude chovat po opuštění těla, protože různé duše na tento zážitek reagují všelijak, některé nejsou připravené, nebo to nečekají, nebo se s tím nechtějí smířit a mohou narušit přirozený přechod, případně ho oddálit.
Představa, že ,,si stačí zrušit křest a přijdu do nebe“ je nejenom mylná a zavádějící, ale také potenciálně nebezpečná. Zavání to odpustkem. Bylo by to totiž instantní řešení, kdy člověk něco udělá a má na život vystaráno, může se chovat zle a posmrtný život má přitom zaručen. Takhle fungují náboženství a sekty: Církev chápe křest tak, že zasvětí duši jako majetek boha a duše pak přijde do nebe, což je pitomost. Nebo že se lze zbavit hříchu zpovědí, modlitbou a přispěním do kasičky, což je také pitomost. Nebo že si lze zaručit dobrý posmrtný život obětováním, nebo vstupem do konkrétní církve – pitomost.
Je úplně
jedno na co věříme, nebo jestli se (ne)hrneme do nějaké sekty/církve. Rozhodující je pouze to, jestli jsme dobří lidé, jestli se chováme morálně a čestně, jestli máme dobré srdce. Je to dobrota, kterou v sobě máme přirozeně, nepodmíněná hrozbou pekla, nepodmíněná ziskem, nepodmíněná naší náladou. Je to naše přirozená automatická lidská reakce, něco co je nám vlastní. Tuto dobrotu srdce lze pěstovat a zesilovat cíleně a to by měl být náš zájem. To určuje naši rezonanci a tato rezonance určuje náš posmrtný život. Můžu být jehovistka/buddhistka/katolička a přijít do nebe (mít krásný a harmonický posmrtný život, nebo krásnou novou inkarnaci), ale nedostanu se tam proto že jsem jehovistka, ale proto, že jsem dobrý člověk, který v životě nikomu nepřál zlo, nedělal zlo, nezabíjel a choval se morálně. O náboženství to vůbec není a o křtu také ne.
Zapomeňte na samospasitelné metody, univerzální odpověď je úplně jednoduchá: Být dobrý, být hodný. Nedělat zlo, nezabíjet ani zvířata. Žít a nechat žít. To je celé. Na každém jednom dni záleží, na každé naší myšlence záleží. Na tom jestli jsme někomu zalhali, pomluvili ho, nebo mu přáli ať se má zle, ať neuspěje a zkrachuje, na tom opravdu záleží. Tady, podle činů, se dělí lidé na zlé a hodné. Ne podle víry, ale podle toho jak se chovají.
Když jste špatný člověk, tak budete špatný člověk i s náboženstvím, když se budete chovat dobře jenom proto, že vám to někdo přikazuje, jenom proto že se bojíte pekla ale uvnitř v srdci to necítíte jako svoji přirozenost, tak je to špatně a máte pořád špatnou rezonanci a můžete se modlit ke komu chcete a odkřtívat se taky jak chcete. Každý ať tedy sáhne sobě do svědomí a podívá se na své myšlení, tam zjistí jaký opravdu je a co ho podle toho čeká.
Výzva pro čtenáře:
Pro další díl dotazníku již nejsou témata,
pokud si přejete v sérii nadále pokračovat,
vymýšlejte nové otázky.
Poslední komentáře
-Samuel Velice sofistikovaně řečeno, však existuje jiný, jednoduchý příměr:…
-sm Není co dodat, naprostá samozřejmost.
-Reny Velká pravda. děkuji :)
-Will Jednoduché na zapamatování : Ego(počátek) - duše -…
-Standa