245. Dotazník: Jsou nutné preventivní prohlídky i v dospělosti?

16.3.2019 v Čtenáři 33

Napadá-li Vás nová otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze….. Děkuji!

Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů, hudebních skupin apod. Nenahrazují poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte na e-mail.

1. Když se člověku například nedaří v nějakém projektu (podnikání, investování, práce, koníček atd.), tak jak má poznat, jestli to není znamení, že má toho nechat, nebo se jedná o pouhou překážku, kterou má člověk zdolat? Já osobně nejsem člověk, který by se jen tak snadno vzdával. Konec konců v životě můžou nastat různé překážky, ale občas si říkám, že když se tak dlouho u určitého projektu nedaří, tak jestli náhodou nejde o znamení, že mám toho nechat a věnovat se například něčemu jinému? Děkuji za případné odpovědi.

Dá se aplikovat pravidlo dvou let. Pokud něco děláš dobře, rozjíždíš to dva roky. Podnikání první dva roky dotuješ. O libovolném projektu se první musí někdo dozvědět a než se rozjede echo, nějakou dobu to trvá. Pokud po dvou letech soustavné práce nemáš zájemce, příznivce, nebo zákazníky, tak jsou obecně asi tři možnosti, jak situaci vysvětlit: Buď děláš něco, co lidé najdou levnější nebo lepší jinde (utíkají ti ke konkurenci a to se dá řešit), nebo to nikdo nepotřebuje (to nemá řešení), nebo to děláš blbě.

Která z těch možností to je, by ses asi dozvěděl od svého okolí nebo od lidí co projekt sice znají, ale nejeví o něj zásadní zájem. Problém trochu je, že málokdo ze slušných normálních lidí je ochoten rozdávat dokonce i konstruktivní kritiku, protože nechce druhého ranit nebo urazit, či shazovat jeho práci… ale právě tihle slušňáci spíš řeknou co je na tom špatně, než bezcitní trollové a škarohlídi, co budou plivat bez ostychu i na tvou mámu. Ne každý názor má všude stejnou váhu a obecně je lepší ptát se profesionálů z daného oboru, než amatérů. Protože ti můžou dát i nějakou konkrétní radu, nebo rozbor. Mohli si tím už projít a znají řešení. Nebo ho možná neznají… A v takovém případě je lepší dělat něco jiného, přiznat si že všichni nemůžeme být ve všem stejně dobří a neúspěch k životu taky patří, vždycky všechno není dokonalé a růžové.


2. Hledala jsem tu na webu něco o preventivních lékařských prohlídkách a nic nenašla. Prosím napsala by jsi k tomu něco? Myslím pravidelně roční požadované prohlídky na gynekologii, kolonoskopii, vyšetřování stolice, mamograf atd. Ja bych nejraději nic z toho už neabsolvovala a teď poslední dobou už nechodím, daří se mi dobře i cítím se v životě skvěle, ale na nátlak doktoru a jejich výhružky typu: „jen si zahrávej“ nebo „pak za mnou nechod až bude pozdě“ nebo o co ti jde, 1x za rok přijít.“ neumím odpovídat. Na tvé stránky chodím teď hodně často tak 2 roky a jsem za ně moc rada, děkuji za krásné články i dotazníky a třeba se na toto téma tu neco dozvím. Ahoj a hezky den Dagi

Díky za otázku. K tématu prohlídek nepíšu, protože k němu nemám co psát.

Odmala nejsem na doktory zvyklá, a aby mě někdo vzal k lékaři, tak to byl fakt svátek. Co jsou doktoři za ludry vím od své mámy, která měla od mých šesti let rakovinu a v nemocnicích absolvovala kde co. Nátlak, řev, ponižování, bezohlednost, vydírání, řezničinu, zahnilé kanyly v žílách, desítky prášků… Vůbec neváhala všechny detaily mi sdělovat bez ohledu na můj věk. Jestli vám to připadá kruté, já jsem za to ráda. Mohla jsem se poučit včas ze zkušenosti někoho jiného. Věděla jsem, že tam nikdy nesmím přijít s ničím závažným, jinak mě rozřežou a rozeberou na kousky a bude ze mě mrzák, zatímco mi kromě původní nemoci spustí díky lékům a invazivním vyšetřením dalších 20 problémů a budu v pasti a nikdy už nebudu zdravá.

Později jsem chtěla dát doktorům přece jen šanci sama za sebe. Jednou jsem tam šla s bolavýma ušima. Jako malá jsem měla dlouhodobě chronicky bolestivé uši uvnitř. Prvně to byl zánět středního ucha, který později přešel do chronického stádia a bylo to psychosomatického původu. Když se s dětmi zle zachází a když se na ně zle mluví, děti to špatně nesou, nechtějí to poslouchat a uši se zanítí. To byl přesně můj případ… Šla jsem tam s dobrou vírou, že tuhle nezávažnou maličkost snad vyřeší, že toho po nich nechci moc. Koukli mi do ucha, řekli že je to opravdu zarudlé, dali mi kapky, přikázali dva týdny doma v teple. Mamka se rozčilovala a říkala mi, že to je naprostá ztráta času, ale mě to opravdu bolelo a nevěděla jsem už, co jiného mám dělat. Všechno jsem dodržela, kapky mi za týden došly, nešla jsem do školy, léčila se. K nevůli svého okolí, ale že by mi třeba někdo pomohl a doporučil jinou léčbu? Ani je nehlo… tak co jsem měla dělat, když jsem se chtěla konečně uzdravit? Po dvou týdnech bez rozdílu. Došla jsem tam znova a říkám, že mě to bolí pořád stejně. Koukli mi do ucha, řekli mi že jsem zdravá a vyšoupli mě z ordinace. I přes to, že jsem trvala na tom, že mi to vůbec nepomohlo! To mi bylo asi 14… Když mi bylo 16, odešla jsem z domova, protože se tam nedalo normálně existovat a moje uši se do roka vyhojily samy spontánně, předtím jsem to měla celý život. Vlastně to žádná banalita nebyla, moje nemoc byla nemoc pocházející z duše a na to žádné prášky nejsou, ale tehdy jsem to nevěděla.

V tom samém věku mi skočil spolužák na koleno, když jsem bránila svoji drobnou spolužačku. Šikanoval ji způsobem, na který se už nedalo koukat a nikdo se jí nezastal, přesto že její nejlepší kamarádky stály metr od ní. Chodily jsme spolu do školky, trávily spolu dětství, měla jsem ji ráda, prostě mi to nedalo… Tak jsem si stoupla mezi ně a řekla mu, ať ji nechá napokoji. Skončila jsem tak, že mě dost surově napadl, narazil mě na zeď, začal mě škrtit, stáhl mě na zem a skočil mi na nohu zboku. Absolutně jsem tu agresi nečekala, protože já jsem na něj agresivní nebyla, takže jsem nestihla nic udělat. V kolenu se ozvalo křup a bolelo to jako blázen. Škole to bylo jedno, doma to bylo všem jedno… A protože si do kolena nevidím, dala jsem ještě jednu šanci doktorům… Dobelhala jsem se pěšky do nemocnice (několik kilometrů). Udělali mi rentgen a prohmátli chrupavku. Řekli mi, že je to natažený vaz, že naštěstí k žádnému zásadnímu poškození nedošlo, pochválili mě že chladím a že už to mám ovázaný obinadlem, za dva týdny kontrola a nechali mě jít. Několik kilometrů pěšky domů na jedné noze, nikomu nepřišlo divný že je tam takové děcko samotné. Doma to nikoho absolutně nezajímalo, že dva týdny pořádně nechodím. Nehojilo se to dobře. Když jsem se po dvou týdnech poslušně dobelhala do nemocnice, doktor tam ani nebyl, nikdo nevěděl že jsem objednaná a sestřička na mě koukala jako blázen, že s nataženým vazem nemám ortézu, kterou jsem měla dostat a že po dvou týdnech pořád kulhám, že mě to ještě bolí. Tak jsem jí poděkovala, odkulhala se zase domů a tehdy jsem si řekla, že to byla moje poslední návštěva doktorů, že už na tu neschopnou verbež nikdy spoléhat nebudu, neumí vyřešit ani takhle jednoduché věci. A vlastně na nikoho nespoléhat, umět si poradit sama.

Naposledy jsem šla v patnácti k dětské doktorce, aby mi dala razítko do průkazky, protože mi doma řekli, že mi nepodepíšou chřipku a když jsem opravdu nemocná jak tvrdím, ať si jdu k doktorce. No tak jsem teda šla… Byla na mě hodná, podívala se na mě, podepsala mi to bez řečí a šla jsem si lehnout. A to už bylo opravdu naposledy, tím moje zkušenosti s doktory nadobro končí.

Od té doby jsem se párkrát stěhovala a když na vás starý doktor ztratí kontakt a v novém bydlišti žádného nevyhledáte, tak se nemají jak dopídit, kam vám mají posílat urgence a pozvánky. Takže jsem prakticky vypadla ze systému, aniž bych udělala cokoliv naschvál. Od té doby se jenom doslýchám, co komu doktoři udělali, odkud mu brali tkáně, kde ho rozřezali, jaký driják mu napsali a nestačím vycházet z údivu, že se přes to všechno tvrdí, jak máme vyspělé zdravotnictví.

Chodím pravidelně k zubaři, navíc v mém věku se řeší osmičky, takže se to jinak ani nedá. Nemoci těla si řeším sama i za cenu toho, že na sebe beru veškerá rizika a zodpovědnost z případného selhání, ale všechno je riziko. V životě a ani u doktora žádné jistoty nemáte, od toho vám taky dávají informovaný souhlas, že když něco zdrbou, tak je to na vaši zodpovědnost protože vám to dopředu řekli a nemůžete je žalovat. Takže i když k doktorovi jdete, stejně je to pořád vaše tělo, vy s tím musíte žít a stejně leží zodpovědnost pořád na vás.

Mám ještě více velmi dobrých důvodů, proč tam nechodím. Nejenom nátlak a zastrašování, ale vím že mají mé jméno vedené jako potomka rodu s onkologickými problémy, moc dobře ví že na doporučené a pravidelné kontroly nechodím (aby mi nemohli nic najít) a pokud mi něco najdou, řeknou že je to rakovina a budou mě chtít ,,léčit“. Jakmile jste jednou onkologický pacient, nebo jste z rodu po onkologickém pacientovi, tak to budete mít pořád na talířku a budou vás s tím strašit a budou vám to pokaždé hledat. Očekávají, že to dřív nebo později budete mít. A co se stane, když se dvakrát do roka v čekárně bojíte, že tentokrát vám tu rakovinu najdou? Vždyť si ji tím vyloženě voláte… Říkám narovinu, že kdyby mi náhodou opravdu něco podobného bylo, tak se buď vyléčím nějakou šílenou alternativní metodou, nebo umřu bio. Ale v klidu, doma a důstojně v soukromí. V žádném případě bych se nenechala zmrzačit.

Taky si pamatuji na svoje dětské preventivní prohlídky, jedna je když je vám nějakých 11 a druhá je když je vám 15… jiné si nepamatuji.

Na té v jedenácti letech to bylo brutálně trapné, protože za mnou do ordinace šel i otec, musela jsem se před ním svlíknout do naha, dokonce i vršek (jenomže já tam už tehdy něco měla a strašně jsem se styděla… cizí lidé, cizí prostředí, před otcem.) Kalhotky po mě chtěli taky dolů, no to naštěstí otec zamítnul a tím mě napůl zachránil, protože to bych asi dostala nějaký záchvat. Takhle jsem to ještě se sebezapřením dala… Tak mě zvážili, změřili, položili na lehátko, baba se mi snažila prohmátnout břicho ale měla studené ruce a vůbec se se mnou nebavila o tom co dělá, nebo proč. Takže jsem zatla svaly aby se do mě nedostala a předstírala jsem, že jsem strašně lechtivá. Ve skutečnosti jsem byla v defenzivě, když už se mi dostali pod tričko, tak do břicha je nepustím, to je moje a hotovo… Pak se mi nečekaně podívala pod kalhotky (pedofílie?? co tam proboha hledala?) naštěstí mi je nesvlíkala a nechali mě napokoji. Měla jsem z toho obrovské trauma… že mi svlíkli bolerko cizí lidi a že se mi dívali pod spodní prádlo.

Když mi bylo 15 a bydlela jsem už jinde, šla jsem tentokrát sama. Rozhodnutá, že se už nenechám ponížit a že jsem dost velká. Když řeknu ne, nikdo ze mě oblečení násilím neserve, budou mě muset nechat oblečenou a pokud ne, tak odcházím. Ať si pak napíšou do karty co chtějí… Naštěstí byla doktorka normální, nechala mi i tričko, šlo jenom o to aby mě zvážila bez těžkých svršků. Zeptala se mě jestli mám nějaké problémy a to bylo všechno. Divila jsem se, jak moc v pohodě to bylo, ale stejně mi píchli tetanovku, takže úplná lahoda to nebyla… Když jsem jí popsala svoji zkušenost s dětskou doktorkou v Krnově (dodneška přesně vím který to byl barák), tak byla v šoku a říkala mi že to určitě není normální a že byla nějak ,,podezřele pečlivá“ (úchylná)…

Opravdu si myslím, že se mi naprosto nikdo nemůže divit, že mám takový přístup po těchto zkušenostech a to popisuju jenom okrajově ve zkratce co se stalo přímo mně. Nepopisuju, co se stalo mnoha jiným lidem, kteří mi byli blízcí. Kdybych to měla napsat všechno, tak by to bylo na dvě knihy. Takže pokud tam někdo chce chodit a má dojem že se tím něco spraví nebo podchytí ať tam chodí… A kdo tam chodit nechce, žádné postihy za to nejsou, a je to na vašem uvážení, jak pojmete zodpovědnost za své zdraví. Pokud vám vyhrožují, je to proto, že ze zdravého člověka co nechodí ani preventivně, nemají peníze. To je prostý fakt.

3. Ahoj Alue, chtěl bych se zeptat do dalšího dotazníku, zda li výjimka potvrzuje pravidlo jak se říká. Například nějaká výjimka vody v lese, že třeba teče do vrchu, nebo jakýkoliv dotaz o vyjímce, ať už je stvořená a vysvětlená jakkoliv uchopitelně, jestli tu jsou výjimky pro to aby potvrzovaly to pravidlo, například jak funguje tento svět, limity v něm a fyzikální existence. Kdybychom si představili volně žijící přírodu, bez špatných vlivů a klidný život v něm, jestli vznikají výjimky jako ty konstruktivní úkazy, že jsou tu prostě navíc, aby nebylo všechno stejné.

Výjimky existují proto, že život je unikátní a i když konkrétní děje mají tendenci spadat do šablonovitého postupu, tak je to pořád jenom nějaká obecná tendence a i v šabloně může převážit jiný, původně vedlejší, jev. Píšeš o vodě. Voda může téct nahoru, pokud má na to dostatečný tlak, rychlost, spin, nebo pokud je v zemi anomálie. V Česku je plácek, kde se lahve kutálejí nahoru do kopce a voda samozřejmě taky, gravitace tam nefunguje, jak by teoreticky správně měla.

Taky proto se říká, že se nemá paušalizovat a než něco nebo někoho odsoudíme, je dobré podívat se na to z vícero úhlů a zjistit si k tomu data, protože svět není černobílý, šablona nepojme všechno a ne vždy je všechno tak, jak se na první pohled zdá. Lidé si rádi všechno dávají do tabulek, je to dobrá pomůcka, ale když se na tom zkostnatí, uzavírá se tím flexibilita myšlení a pak jsme jako chodící konzervy s diplomem, žádný extrém není dobrý.

4. Chci se zeptat na zduřelé nosní skořepiny..malá má problém a určitě nechci trhat nosní mandle..A starší má také rýmu a já také..to je něco špatně kolem nás, nebo co..

Přes internet nelze komukoliv stanovovat nějakou diagnozu. V rodině může být neodhalená lehká alergie, ale obecně je zduření příznak vleklého zánětu. Vytržení mandlí problém ,,řeší“ jenom tak, že dítě třeba přestane funět a v noci chrápat, ale jinak je vytržení velmi traumatické. Někoho znám, komu to jako malému dělali zaživa, hodně to prý bolelo a celé roky se z toho nemohl vzpamatovat. Vyčítal to rodičům a opravdu to nebylo dobré, později se toho litovalo.

Mandle je ochranný orgán, je to součást imunitního systému. Když se v ní drží zánět, ten se nevyléčí ale mandle se vyrve, zánět přejde jinam do těla a tam natropí zase jinou paseku. Má to podobnou logiku, jako když se ti udělá zánět v prstu na noze a místo abys léčila zánět, tak si necháš uříznout celý prst. Z toho co jsem viděla to nepovažuji za dobré řešení… je potřeba vyléčit zánět. Zduření, zbytnění nebo čepy, to je všechno až sekundární projev zánětu, který se vleče a neléčí, ale mandle nejsou příčina, jsou projev. Způsobů jak léčit záněty v dutinách je mnoho, vyhledejte odborníka podle svého vkusu.

Adenoid – nosní mandle, Tonsil – krční mandle

Komentáře

Ikona diskutujiciho Nirvana (alias Ježovka) 2019-03-16 01:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Šlapat na Alušku… teda fuj ?

Ikona diskutujiciho kalia 2019-03-16 02:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

"Když se s dětmi zle zachází a když se na ně zle mluví, děti to špatně nesou, nechtějí to poslouchat a uši se zanítí."

Ikona diskutujiciho Nirvana (alias Ježovka) 2019-03-16 03:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak je možné, že jedna duše napojení má a druhý ani moc ne? To pravděpodobně záleží i na konkrétní duši a jejím úkolu a konstruktivitě, ale stejně… je zvláštní, že jeden člověk napojení má a druhý je úplně "tupý".

Ikona diskutujiciho Lara 2019-03-16 08:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Funguje zákon přitažlivosti i v tom, když si přejeme danné pohlaví u dítěte? Kupříkladu když žena chce otěhotnět a chce jedině holčičku, splní se jí to?

Ikona diskutujiciho Danny 2019-03-16 09:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když jsem chodila na prohlídky jako děcko/dospívající, taky mi doktorka párkrát nakoukla pod spodní prádlo. Já myslím, že to nějaký důvod má, pochybuju že by ty dokorky byly úchylné (i když možné je cokoliv). Ale bylo mi to taky nepříjemné, to jo.

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-16 10:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:  Existují velmi agresivní typy nádorů, které zabíjí do několika měsíců.. ale doktoři to neodhadnou, moji mámu poslali domů umřít na poslední dva měsíce (už neměli co dál by z ní ještě vyřezali a co ozařovat) a přežila ještě tuším 12 let. Doktoři nejsou jako bozi. Nevědí ale hádají, odhadují, srovnávají podle průměru.

Ikona diskutujiciho Milan 2019-03-16 11:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vím že to s ničím zde nesouvisí avšak je důležité si toto přečíst a šířit, totalita hard může zasáhnout nás všechny

Ikona diskutujiciho hanka 2019-03-16 12:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mně se taky doktor díval pod kalhotky. A ještě měl nemístný komentář že jako už jsem velká ženská (bylo mi 13). Hnusák fakt. Nechápu že jsem to přežila, hrozná potupa.

Ikona diskutujiciho Jirka 2019-03-16 14:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Už od mala jsem nerad chodil k doktorům a vždy i když to bylo běžné vyšetření jsem měl takový divný pocit, při každé návštěvě nemocnice jsem měl stísněný pocit i přesto že jsem tam byl navštívit svého kamaráda. Jako malý jsem prošel sérii nucených očkování proti žloutence, TBC tetanovce a dalších které si ani nepamatuji. Pamatuji jak na TBC mi píchli do ramene a objevil se tam takový velký a bolavý beďar nebo puchýř nevím co to bylo za reakci protože za celý život jsem to nikdy nezažil a vydržel mi asi přes desítky let, neřešil jsem to raději jsem to snažil i před mámou utajit protože jsem nechtěl k dalším sériim vyšetření u doktorů apod. raději jsem převzal odpovědnost za sebe a dokud mi to nijak neotravovalo v životě snažil jsem se na tu věc nemyslet natolik až jsem na ní zapoměl a vzpoměl jsem si na ní až teďka po tomhle článku a když jsem si šáhnul do ramene došlo mi že už to tam dávno nemám reakce zmizela jakoby se nic nestalo žádné léky a další svinstva jsem nebral. Když jsem se narodil tak jen proto že jsem se narodil předčasně a nejspíš i prožil prožitek blízké smrti z toho co si mlhavě pamatuji a podle výpovědi mámy že jsem prodělal chřipku která mi byla smrtelná, tak mě zaškatulkovali jako mentálně postiženého s autistickými rysy a máma mě pořád dávala na neurologii kde mi pořád vyšetřovali hlavu jak pracuje můj mozek, bylo to hodně nepřřijemný dají vám na hlavu divnou snímací čepici s dírama že by symbolika hlavy jako ementálu? A do každé díry vám stříkají gel, vy pak musíte zavřít oči a oni vám snímají funkci mozku. Máma mi nikdy nechtěla říct proč tam musím chodit ale povedlo se mi z ní dostat že to není běžné vyšetření že většina lidí to absolvovat nemusí tak mi to celé bylo divný proč já musím protože jsem se cítil v tomto věku v pořádku a necítil jsem žádné problémy a spíše mě to nutilo nad tímhle systémem pořád zamýšlet že tady něco nehraje. Pak v 7 třídě základní školy jsem se dozvěděl že jsem od narozenáí diagnostikován jako mentálně postížený s autistickými rysy a já to bral velice dost špatně a co je horší máma mě dodnes pořád bere jako méněcenného jedince a autistu i když jim skutečně nejsem, protože jsem sám na sobě zjistil že jsem introvert který má sklony astralně cestovat spontánně a to se asi systému nelíbí tak se mě snaží touhle diagnostikou ponížit jak jen mohou ale já se v tom nedám, protože už jsem viděl spoustu autistů a na jejich úrovni skutečně nezapadám protože na mojí přítomnost reagují dokonce agresivně viz. můj brácha. Dalo by se říci že tím jak dělám nadále svoje a ignoruji diagnozy tak časem mé mentální postížení pokud jsem v ranném dětství skutečně měl postupně odeznělo takže skutečně mohu potvrdit že vše je jenom v naší hlavě a když si v ní umíme vnitřně vyčistit a ulevit na duši tak se vyčistíme i ze vnějšku a hodně lidí mi dokonce řeklo že jsem dokonce normálnější než 900% lidí dnešní populace a v práci mám spíše pocit že to je celé naopak a já si připadám jako sonda z jiné dimenze jejiž úkolem je tu demenci lidí zkoumat.

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-16 15:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]:  Tak to byl na tuty pedofil. O_O

Ikona diskutujiciho ocelot 2019-03-16 15:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Do dotazníku:

Ikona diskutujiciho Nirvana (alias Ježovka) 2019-03-16 15:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: hmm, to je zajímavá otázka. Moje maminka si hroooozně přála holčičku a má holčičku. Podle mě i duše může "vyslyšet přání".

Ikona diskutujiciho Jirka 2019-03-16 18:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[11]: Když je řeč o MJ taky se musím k tomu vyjádřit, když jsem byl malý tak to byl jediný celebrita kterého jsem měl za celý život rád díky jeho hudebnímu videoklipu https://youtu.be/XAi3VTSdTxU

Ikona diskutujiciho Dagi 2019-03-16 20:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za článek a reakce. Doktoři nejsou bozi, někdy jsem měla pocit, ze jsme tu my pro dokrory, než oni pro nás, ale asi to nedělají schválně. Přesně jak ALU píšeš, odhaduji, srovnávají. Mě také chtěli zařadit podle mých rodičů do škatulky onkol. pacientů a 10 let jsem žila ve strachu, s čím vsim se budu v životě taky muset léčit… naštěstí jsem se probudila,  už nevrerim všemu co se říká ve zpravach??mám rada alternativní postupy, homeopatii a další metody a doktory beru jako potřebné v akutní medicíně a  nedělám už 7 let pokusného kralika?abych si preventivně nechala ve svém těle pořad něco vyšetřovat a šťourat,  díky tvým stránkám se posunují, umím říct dost a našla jsem  svou hodnotu, mám radost z mého úžasného  života a sdílím rada s vámi tento skvely blog?

Ikona diskutujiciho hanka 2019-03-16 22:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: no sbírala jsem se. Teďka když si na to vzpomenu, tak si představím že bych na něj vyjela, ty deb…, mazej pryč nebo tě nakopnu! Nevnímám to naštěstí jako trauma. Zvlášť po jaterní očistné kúře mi ta agrese jde sama :D

Ikona diskutujiciho kalia 2019-03-16 23:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: K tomu mě napadlo, že oběti mk-ultra mohou mít DID dětskou osobnost, takže pak by si takový (dospělý) člověk mohl rád hrát s dětmi a nemyslet to sexuálně. Na film se ale teprve podívám. Oni totiž (mimo jiné i na základě tohoto filmu) někde přestali hrát jeho hudbu:

Ikona diskutujiciho Katie 2019-03-17 21:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za odpověď Aluško. Když na ty nosní zduřelé sliznice, mi žádný doktor zatim nepomohl.Tak malá chrápe a dusí se a už nevim, kam jit.Malá je nevyspalá a já už také ne.Nevim o jiném odbornikovi.

Ikona diskutujiciho .lak 2019-03-17 23:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Všemi smysly, očuchat, osahat, ochutnat a hlavně proklepat. Očumět ale moc neposlouchat kvůli rozptýlení. :-D

Ikona diskutujiciho Nirvana (alias Ježovka) 2019-03-18 02:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]: "Oni totiž (mimo jiné i na základě tohoto filmu) někde přestali hrát jeho hudbu:" Okej, mám vztek :-|

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-18 08:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[17]:  www.autopatie.cz – rozhodně doporučuji, děti reagují rychle. najdeš tam mapu terapeutů, je rychlejší se poradit, než experimentovat na svoje triko, ale taky to jde.

Ikona diskutujiciho hanka 2019-03-18 13:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Otázka do dalšího dotazníku. Mají různé národy různou rezonanci? Daly by se nějak roztřídit na "převážně konstruktivní" a "převážně destruktivní"? Souvisí případně jejich rezonance s jejich jazykem a nebo místem kde žijí?

Ikona diskutujiciho Kiyu 2019-03-18 20:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě by zajímala ta tetanovka, jestli půjdu k doktorce někdy tak mi jí budou chtít dát. Nevím jestli mám být srab a dát si jí nebo nedát si jí. U očkování prostě váhám.

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-19 10:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[21]:  to bych musela procestovat celý svět…

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-19 10:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[22]:  Dává se v patnácti… kdyby ses rozhodla, že se toho chceš nechat ušetřit, tak stačí nedojít na preventivní prohlídku. Kdybych to tehdy věděla, tak jsem tam nešla…. protože mě pak několik hodin hrozně bolela ruka… tupá bolest, šla jsem domů pěšky a celou dobu jsem si ji jakoby nesla, nevěděla jsem jak si mám od té divné bolesti ulevit…  vnitřně jsem cítila, že jsem udělala velkou chybu. Že je na čase přestat být poslušná a přestat se snažit všem pokaždé vyhovět, že si tím jenom škodím.

Ikona diskutujiciho pip 2019-03-19 16:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajimalo by me, kdo koho chce prohlizet viz foto herci donald a obama.

Ikona diskutujiciho pip 2019-03-19 16:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[24]: Doufam a urcite dofaji i dalsi, kteri to ctou, ze si to tady precte vic holek a kluku a decek, kteri to potrebuji. Ten koment …přestat být poslušná …

Ikona diskutujiciho df 2019-03-19 17:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[24]:  přesně tak, ale je potřeba si uvědomit, že je důležitá prevence a taky v jakém prostředí se pohybuji, pokud je to práce ve stájích, je fakt dobrý mít po ruce lahvičku koloidního stříbra. V ostatních případech stačí ošetřit až doma. Ikdyž mít to s sebou hned, rána přestane krvácet a zatáhne se. Sekretářka se dnes už nepořeže o papír a montér ihned po poranění také tetanus "nechytne". Pro běžné poranění stačí, tek. voda, následně peroxidvodíku příp. ajatin, ale kol. stříbro je stříbro, i tak. Během chvilky je to všechno vyřízený, i zánět.

Ikona diskutujiciho kalia 2019-03-19 18:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[19]: Tak už jsem se na ten dokument koukla, bylo to teda dlouhý. Ale docela věřím tomu, že mohl být Jackson pedofil.

Ikona diskutujiciho Alue 2019-03-19 18:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[27]:  víš než skutečného tetanu se bojím hliníku, co se dostal do krve a usadil se v tkáních, nejhorší je v mozku… tetanus nikdy dostat nemusíš, ale hliník v injekci je tutovka.

Ikona diskutujiciho df 2019-03-20 04:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[29]: jojo, taky to mám tak nastavený, poslední tetanovka byla někdy před rřiceti lety. Tetanus tam nesedí a nečeká až se někdo poraní. Proto je důležitá prevence a na tetanovku se můžeš vykašlat a pustit to z hlavy. Pár doktorů už to na mě zkoušelo, že nejsem očkovaný, s díky jsem vždy odmítl. Loni dokonce u obvoďáka se sestra prolátla, že "jo, tak vy už tetanovku máte, tak už je to v pořádku" no naúčtovali si ji, asi jim chyběly kačky chudákům.

Ikona diskutujiciho pip 2019-03-20 11:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[29]: pokud ma nekdo otravu, akutni nebo chronickou, tak dobry zkusit najit info i na netu to je, procistit by vas mohlo mozna berlinska modr, vyzkouset.

Ikona diskutujiciho pip 2019-03-22 21:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[27]: a co byste doporucit na tohle zraneni?

Ikona diskutujiciho df 2019-03-23 18:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[32]: Ahoj, jsem jen prostý elektrikář který si všímá různých věcí, vyhodnocuje je a pak se podle teho zařídí. Pozorovatel. Nemůžu dát žádné doporučení. Pokud by se stalo něco takového mě, koloidní stříbro, řepníčkový odvar, (léčí do hloubky, heřmánek jen povrchově) a konopnu mast (ne z obchodu, domácí a až po uzavření živých ran, zhruba třetí, čtvrtý den). Následná očista organizmu, tělo bude mět co dělat aby se s tím vyrovnalo. Je to ale každého věc, to si musí každý sám rozmyslet co se svým tělem udělá, ta borka třeba kecá a neřekla po pravdě co se jej stalo…

Napsat komentář: Alue Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek