Aluška.org: Věděním ke svobodě

1. Mě by zajímalo, jak co nejlépe porozumět znamením?
Například dneska se mi stalo, když jsem se chystala k odchodu, že někam pojedu a myslela jsem na to místo v tu chvíli jsem si všimla znamení, byla to šestka. Tak jsem si řekla, že raději zůstanu doma, protože s tím už mám pár zkušeností. Jenomže když jsem nakonec neodjela, stala se mi dost nepříjemná věc, která by se jinak nestala, kdybych odjela, jak jsem měla v plánu.
Takže teď si nejsem jistá, jestli se znamení vztahují k tomu na co zrovna v tu chvíli, když je vidím, myslím? Nebo jestli se vztahují k něčemu jinému, třeba v obecnějším a širším pojetí? A já nevím, jak to mám poznat. Třeba když na ulici zahlédnu auto se samými šestkami, v tu chvíli na nic zásadního nemyslím, ani nemířím nikam, kde by to pro mě bylo nějak důležité, jak mám poznat k čemu se to vztahuje? Díky

Je potřebné samostudium, pobrat základní teorii u nejčastěji se objevujících symbolů. To je někdy obtížné, protože se mnohé zdroje ve významech rozcházejí a běžný člověk má problém si řečené samostatně ověřit, protože nemá jak nebo neví jak. Poté pomalu zavádět naučené do praxe, sledovat, kombinovat smysl společně se vyskytujících symbolů. Čím více let praxe a čím více úspěšně rozluštěného, tím lepší porozumění. Je to v podstatě umění, které se piluje celý život a v případech, kdy dostáváme nejednoznačný výsledek, má většinou pravdu náš intuitivní pocit z výjevu.
Pokud vyhodnotím šestku, změním rozhodnutí a přesto se mi stalo něco špatného, pak jsem buď vyhodnotila nekompletně, nebo nevím, co by se stalo horšího, kdybych rozhodnutí nezměnila.
Neexistuje paušální návod jak vyhodnotit souvislost symbolu nebo znamení ve vztahu ke konkrétnímu člověku, protože znamení, která potkáváme na životní cestě, mají osobní charakter a tím pádem jsou podobné snům – ten jediný kdo má kompletní obraz a má k dispozici vše potřebné k vyluštění, je daný člověk kterému se to děje. Nikdo jiný do toho tak dobře neuvidí, nemá k dispozici kompletní data.

2. Zkoušela jsi jako náhradu cukru také erythritol? Myslíš, že je stejně zdravý, jako sladidlo ze stévie?
Nikdy nepoužívám (ani nezkouším) žádné náhrady cukru, nemám žádnou nemoc, není k tomu proto důvod. Buď používám med, nebo třtinový cukr. Pokud nechci cukr, tak ho jednoduše nekonzumuji, nebo nedám do jídla. Nedávno se ukázalo, že ani steviol není pro tělo vhodný. Laicky řečeno: Tělo ucítí sladké, vyloučí inzulin, ale ten se v těle nesetká s cukrem. To poškozuje metabolismus, po letech opakování tím vzniká inzulinová rezistence, dále náběh na cukrovku. Nezáleží tedy vůbec na tom, jakého původu je umělé sladidlo. Reakce organismu, který se připraví na zpracování cukru a pak ho nedostane, je zničující v každém případě.

Vřele doporučuji všem, kteří věří na náhradní sladidla:
Margit tu jednoduše vysvětluje, že tělo které očekává dávku sacharidů (díky sladkému v ústech), předběžně zpracuje své zbylé sacharidy které pošle do buněk, ale pokud ho oblbneme umělým sladidlem a cukry které očekává nedostane, vzniká tím hypoglykémie. Ta poškozuje organismus chronickým stresem, poté přijde oslabení štítné žlázy, zpomalení metabolismu a – TLOUSTNUTÍ.

Z toho vyplývá jediné ponaučení: Neoblbovat tělo. Je až moc chytré a až moc komplexní. Když si s ním budeme zahrávat, tak se nám to vymstí. Pokud chceme sladké, tak normální cukr nebo med a pokud se snažíme zhubnout a snížit příjem cukru, není nic jednoduššího, než nesladit a místo chleba jíst zeleninu.

3. Aluško, mohla by jsi prosím napsat článek, takový stručný návod, jak si doma čistit a energetizovat vodu, když třeba aktuálně nemáme k dispozici vlastní čističku nebo jiné přístroje?
Pokud je řeč o ,,čištění” v rámci úpravy pitné vody z kohoutku, tedy zlepšení jejích vlastností, tak k odfiltrování určitých látek (jako například nadbytečných minerálů aby nebyla tak tvrdá) je zakoupení filtru naprosto nezbytné. Pokud vám doma teče příliš tvrdá voda, je kvalitní filtr alfa a omega. Všechno ostatní je podružné.
Vhodné je (pokud není filtr) nechat vodu alespoň odstát aby vyprchal chlor a chladit v ledničce na 4 stupně, chladnou vodu tělo nejrychleji přemění na energii. To je vhodné pro lidi, kteří bývají unavení a mají málo energie.
V souvislosti s úpravou vody je zajímavý minerál šungit, který má schopnost vodu dezinfikovat a šungitová voda má údajně schopnost vázat v těle toxiny a těžké kovy, které poté přirozenou cestou vyloučíme z těla ven.
Někteří lidé si rádi do konvice s vodou vkládají minerály a polodrahokamy aby změnili její strukturu, ale těžko říct, jaký to má nakonec vliv na organismus… asi podobný jako kdyby se kamínek držel v ruce.
Někdo si zase dává vodu pod čtyřstěnnou pyramidu, která ji nabíjí. Ta se dá vyrobit i doma.

4. Není taky náhodou nějaký postup, jak si energizovat jídlo? Třeba před tím, než se do něčeho s chutí pustíme, tak se pomodlit ke Konstruktivním duchům Vesmíru a vyjádřit za to jídlo vděčnost? Je ještě něco, co můžeme udělat?
Modlitba před jídlem určitě neuškodí pokud to člověka naplňuje a baví, ale pokud nám jde vyloženě o energetickou – tedy éterickou (bovis) – hodnotu jídla, je nejdůležitější konzumovat to, které je čerstvé. Jakékoliv ovoce a zelenina po utržení rychle ztrácí bovisy a měly by se sníst asi za 24 hodin od sklizně, kdy si ještě udržují energii, kterou jsou schopné předat do těla. Nejvyšší energii tedy logicky mají potraviny, které si člověk sám vypěstuje na zahrádce (nebo naklíčí doma), protože má možnost je hned po sklizni sníst a neleží to nikde v bednách a nedozrává po cestě přes půlku světa, nebo kontinentu. Logicky nám tedy nejvíc éterické ,,výživy” předá čerstvá rostlinná strava, která by měla být na talíři denně.
Hlavní je výběr kvalitních surovin. Pokud budeme jíst jenom smažené polotovary, tak nám žádný rituál ani modlení nepomůžou, v takovém jídle jsou jenom sacharidy a tuk, éterická výživa nulová. Není nutné být na raw a jíst jenom syrové, to už se pohybujeme v jednostranném extrému, ale rozhodně je třeba na příjem syrové potraviny dbát, pokud chceme ,,živé” jídlo.
V souvislosti s touto otázkou doporučuji nedávný článek: Světelný kořen: Hlíza, která v sobě kumuluje bioenergii

5. Ráda bych se zeptala, jaké bys doporučila nádobí na vaření (smalt, nerez, teflon…)
Mám doma všechno vyjmenované a na všem pokojně vařím. A nijak mi to nepřekáží 🙂 Víc mě štvou lagricové kusy: Poklička, jejíž madlo visí na jednom neustále se uvolňujícím šroubku který rezne a nakonec upadne, madlo od hrnce které nemá žádnou ochranu takže se nažhaví jak ten hrnec a když na to zapomenete nebo s tím vaříte poprvé tak si připadáte jako když cejchují krávu, pánvička s milimetr tenkým dnem na které spálíte cibuli i kdyby v tom oleji plavala za jedinou minutu, a podobné ,,radosti”, které sužují moderní hospodyňku.

5+1. A jaké pokojové květiny jsou vhodné do bytu?
Všechno, z čeho neustále nepadají lístky abyste pod tím nemuseli denně zametat (fíkus má ban), co po týdnu nechcípne když to zapomenete zalít. Ideálně to, co nechcípne ani za měsíc, kdy to zapomenete zalít – a kupodivu je výběr stále velký (chvála všem sukulentům). A také to, co není náchylné na úplně všechno – na teplotu, na světlo, na vodu, na blbou náladu, na mušky, svilušky, plísně a podobné krásné jevy (taková zakrslá mandarinka je sice krásná, ale když si ob rok kupujete novou, protože vám vždycky zdechne a vy ani nevíte proč… :D).
Vřele doporučuji Aloe Vera, Tlustici, Kulkas Zamiolistý, Juku, Dracénu (ne tu červenou, v teple chcípne). Miluju potos, protože rychle roste, dobře se množí, všechno přežije, s liánou se dá vyblbnout a Kalanchoe, která nejenom že v suchu jen tak nechcípne, ale dokonce i ta obyčejná supermarketová opakovaně kvete. Nejvíc mě berou růžové a žluté se složenými květy, je to absolutně vděčná kytka.
Na pomezí je ještě Zelenec (když kvete dělá binec), Cykas (všechno přežije ale když se rozroste na dva metry tak píchá a zabírá hodně místa v baráku), Kapradina Ledviník (krásná, všechno přežije, ale chce světlo a jakmile jí začnou osychat starší listy, dělá čurbes).
Odolných rostlin je na výběr opravdu hodně, všechny ani ještě nemám odzkoušené. Vyhýbám se kaktusům.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020