4. / Nesmyslné názory mého raného dětství, ve kterých dnes vidím smysl

29.10.2013 v Poselství 44

4. DÍL
Vrátit se na první díl seriálu – ZDE

5. ,,Zásek”: Dutozemě, aneb ,,Já ale vidím kopce jít nahoru!”
Tu se vlastně dostávám k odpovědi na otázku, proč jsem zastáncem dutozemě a proč nevěřím v obecně učenou teorii o tom, že žijeme na kouli, která je uvnitř žhavá a tekutá.
Od úplného prtěte jsem měla za to, že musím být v něčem, co má tvar obrovského balonu a musím být někde uvnitř něho, jinak by to nedávalo smysl. Když jsem se totiž pozorně rozhlédla po krajině, jasně jsem viděla, že vidím zemi jít nahoru.

Když byla dobrá viditelnost do dálky, úplně to bilo do očí. Ani jsem nemusela být někde na horách, nebo na vysoké rozhledně, abych to viděla. Stačilo za velmi dobré viditelnosti jet jižní moravou, která je sama o sobě placka.
A přesto, dítě vidí, že všechny ty malé kopečky, čím jsou dál, tím jsou výš. Každý kopeček, který byl dál než nějaký jiný, byl o kousek výš, než ten předešlý.

Nebylo tedy o čem uvažovat, ani o čem diskutovat…

Co bylo to velké černé nade mnou, jsem neřešila. Bylo mi to jedno. Také jsem neřešila, jestli jsou v zemi i nějaké výstupy… Bylo mi to také jedno. Co mi však jedno nebylo, je vědomí toho, že žiji uvnitř dutého balonu, protože když se kolem sebe podívám, je to naprosto zjevné… Ne tak dospělým.

Když nás ve škole začali učit, jak vypadá naše planeta a jak si tak víří vesmírem, obíhá… Byla jsem z toho dost dezorientovaná, protože moje oči mi ukazovaly přesný opak. Ale ve škole jsem byla takový tichý trpitel, takže jsem si ty bludy nechala odvykládat, napsala si je do sešitku a ptala se až doma.


Mé dotazy se nesetkaly s pochopením. Dokonce i když jsme společně jeli autem s dospělými, byla dobrá viditelnost a já jim ukazovala, že kopečky a hory v dálce jasně jdou pořád nahoru, že země vůbec dolů nejde, čili nemůžeme žít na povrchu vyplněné koule, nikdo se ani pořádně nepodíval.

Usadili mě odpovědí: ,,To se ti jenom zdá, je to optický klam.”
Na moji otázku ,,Jak může takový optický klam fungovat,” už jsem odpověď nedostala. ,,Prostě to vidíš blbě, protože je to daleko… A už se na tyhle blbosti neptej, protože v dnešní době už to technika dávno zjistila za tebe..”

Hm… Co když se ale technika mýlí? Nebo co když se lidem záměrně řekla pravda naopak? A hlavně: To jsou snad všichni úplně slepí, že to nevidí? – Pak už jsem to nechala plavat, protože s těmito lidmi se o tom bavit nedalo a neviděla jsem u nich ani sebemenší zájem.

Celkově jsem si tam připadala jako mimozemšťan. Jednou když mi bylo šest let a měla jsem den blbec, tak už jsem se prostě naštvala, že nehodlám žít s takovou bandou primitivů, co si mě neváží. – Tak jsem si vzala pod paži malou dětskou deku, do ruky svého oblíbeného plyšáka (abych měla společnost) a rozhodla jsem se, že odejdu z domova… Chápete to? Už v šesti letech! – Už tak brzy jsem věděla, že mezi ně nepatřím.
Ušla jsem sotva půl kilometru, když mi jakoby něco došlo. Jakoby polibek uvědomění, asi mi ho někdo zeshora poslal. Doslova mi přišly otázky:

,,Počkej, no jo, odejít z domova. To se ti lehko dělá teď, když je teplo a léto. Jenomže co budeš dělat potom? A kam chceš vlastně jít? A co budeš jíst? Vždyť máš jenom plyšáka a deku. Jak dlouho si myslíš, že venku vydržíš? …. Vrať se domů, tohle nebude mít efekt. Jenom si tím přiděláváš další problémy. Ještě není ten správný čas.”

Zastavila jsem se a dlooooouho stála na místě, než jsem si to uvědomila. Pak jsem se rozhodla, že teda jo, že se vrátím, že počkám, až to budu mít trochu líp dořešené. A vrátila jsem se. Beze slova, nikomu jsem nic neřekla. – Ani ne za 10 let jsem šla natvrdo, ale to čekání se příšerně vleklo. Musím ale uznat, že od té doby, co jsem se nakonec dobrovolně v šesti letech vrátila zpátky domů, se něco ve mně pohnulo. Začala jsem ztrácet důvěru k dospělým lidem a začínala jsem chápat, že nejsou chytřejší ani moudřejší než já, protože to není o věku, ale o tom, jak nasloucháme své duši a jak dobře se díváme okolo sebe. – A to bylo pro mne hodně zásadní zjištění.

Později, někdy ve svých patnácti letech, jsem se poprvé setkala s ,,teorií duté země” a okamžitě mi to docvaklo.

,,NO TO JE PŘESNĚ TO, CO JSEM VĚDĚLA JAKO MALÁ!” – Okamžitě jsem to přijala jako pravdu, aniž bych předtím potřebovala vysvětlovat jakékoliv podrobnosti. Samozřejmě, že mě ty podrobnosti zajímaly, ale spíš pro ucelení celého poznání, ráda domýšlím věci do konce a do detailu. Avšak to zásadní, že žijeme v obrovském dutém balonu, to ve mně celý život bylo, nikam se to neztratilo a když jsem konečně zjistila, že o tom jsou knihy a že jsou lidé, kteří to také znají, srdce mi poskočilo radostí.
Konečně jsem našla další kousek do té složité mozaiky, konečně další část mého původního dětského poznání začala znovu dávat absolutní smysl. Čili já nejsem pochybující, ani připouštějící, ani věřící v ,,teorii duté země”. Já to jednoduše na beton VÍM. Věděla jsem to odmalička.

6. ,,Zásek”: Pamatuji si dělohu zevnitř
Na stránkách Aluška.org je ještě dnes k dohledání velmi starý článek, kde popisuji, co si pamatuji ze svého prenatálního života. Tedy z doby, kdy jsem se ještě nenarodila. Zajímavé je, že tyto vzpomínky mám pořád, dodnes. Občas před spaním si je oživuji a vzpomínám, protože je nechci zapomenout. Jsou velice cenné.

Když jsem byla malinká, snažila jsem se říct své mámě, že vím, jaké to bylo předtím. Sice jsem nevěděla, jak přicházejí děti na svět, že se rodí, že se vyvíjí uvnitř ženy, ale věděla jsem zcela přesně, kde jsem byla. Ale právě proto, že mi nikdo neřekl jak přicházejí děti na svět, jsem nebyla schopná sama pochopit, kde PŘESNĚ je to červené a teplé místo, odkud jsem přišla?

Vzpomínky na porod mám totiž značně rozmazané, pamatuji si hlavně můj stres, zmatení, spoustu křiku okolo a taky jsem vůbec nechápala, co se děje a nechtěla jsem to… Pořád mě něco někam tlačilo a já se bála, protože se mi nechtělo nikam jinam z toho hezkého prostředí, kde jsem byla předtím a kde mi bylo tak dobře… Takže jsem se tomu tahu a tlaku bránila, snažila jsem se jít zpátky, ale vůbec to nešlo. – Jakobych už tehdy tušila, co mě tam venku čeká za hrůzy. – Možná by mi pomohlo, kdyby na mě v předstihu někdo přes břicho mluvil a snažil se mi vysvětlit, co přijde a co je potřeba dělat. – Mě ale zavčas nikdo neinformoval, takže jsem odmítala opustit své obydlí.

Pamatuji si i na první polibek chladu když mě dostali ven a můj smutek, protože jsem najednou měla pocit, že jsem právě prohrála, protože se mi nepodařilo ty tlaky přemoct, zastavit a zůstat tam, kde mi bylo dobře.
Později jsem se od vlastní mámy dověděla, že jsem se jako dítě při porodu chovala divně, protože jsem odmítala opustit dělohu. Nechtěla jsem ven. – To se přesně shodovalo s mými vzpomínkami.

Tedy (jako škvrně) jsem jí o tom vykládala spíše proto, že jsem se chtěla zeptat, co to vlastně bylo za místo, kde že to dítě vlastně roste a jestli bych se tam nemohla zase vrátit, protože se mi tam fakt moc líbilo…? – Odpověď však nepřišla.
Moji mámu to spíše vyděsilo, tak jsem si ty vzpomínky nechávala potom pro sebe.

Vím, že se mi ještě v prenatálním životě zdálo o věcech, které jsem později poznala ve svém dětství. Jako třeba třešně. Zdálo se mi o ovoci poměrně často, ale nenarozené dítě neví, že je to sen, ani co to je, o čem se mu zdá. Čili jsem v těch snech i viděla budoucnost. – Je to vážně tak moc šílené?
I se mi zdálo o obrázku dvou třešní na stopce, vypadal namalovaně. – Na základní škole na prvním stupni mi bylo přiděleno razítko přesně s tímto symbolem. – Náhoda? – Určitě ne!

Jak se dělají a rodí děti, jsem zjistila někdy mezi 9. – 10. rokem života. Za prvé mě to zděsilo, protože v nechutném podání o pár let starší sestřenice, to bylo značně zkreslené, ale když jsem si potom k tomu začala sama hledat podrobnosti, hned mi to došlo.
To hezké teplé červené místo, byla děloha… A to byl jako takový strašný problém mi to říct rovnou, když jsem se na to tehdy sama ptala?

Později, když jsem povyrostla (asi 14 let), zkusila jsem to říct své babičce… Říkala jsem si, že ,,matka rodu snad bude mít při svém věku trochu toho pochopení”.
Sotva ze mne ale vyšlo pár vět, zděšeně mě zarazila a řekla mi, ať to raději nikdy nikde nikomu nevykládám, protože tomu nikdo neuvěří, že to je nějaká blbost a že si o mně lidi budou myslet, že jsem se zbláznila.
,,Ale proč??” nechápala jsem. ,,Copak někdo má důkazy na to, že dítě si před vlastním porodem nemůže nic pamatovat? Vždyť už má vyvinutý mozek, tak proč by nemohlo?”
,,Ne ne, už o tom nebudeme mluvit. Kdoví odkud to máš, nejsi v nějaké sektě?”
Konec diskuze… S tímto člověkem se také nedalo o ničem rozumně mluvit.A to jsem vždycky prenatální vzpomínky považovala za úplně neškodné a přirozené… Protože jsme z onoho jednoho místa vyšli všichni, tak co se jako budeme tvářit, že nevylezli? – Ne tak jiní lidé, ti to jako normální téma evidentně neberou.

Jenomže mi to nedalo a později jsem (Tak trochu na truc lidem, kteří mě předtím s mými vzpomínkami poslali do háje.) napsala a publikovala část svých vzpomínek… Na internetu se to kupodivu setkalo s pochopením a úspěchem.
Svitla mi tehdy naděje, že někde jinde na světě jsou i lidé inteligentní, se kterými je rozumná řeč a kteří vás nepošlou do háje jenom proto, že vykládáte něco nového, vzácného, či neobvyklého.

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU PŘÍŠTĚ


Kam dál:

Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí” níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho all-is-magic 2013-10-29 06:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tu dělohu si taky zábleskově pamatuju. hlavně ale takové oranžové odstíny kolem a teploučko a taky, že bylo vcelku těsno :D Chtěla jsem se s tím podělit s mamkou, ale jakmile jsem jí řekla, že si pamatuju, jak mě jako malou mazala krémem, co voněl po mátě, udělala na mne velice nechápavý výraz, kde jsem to sebrala a já pochopila, že tudy vlak nejede…

Ikona diskutujiciho Lenny 2013-10-29 07:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S teorií duté země souhlasím, ale rozhodně si nemyslím, že žijeme uvnitř. To zkrátka není možné. Jak bys vysvětlila např. východ slunce?? Kdybychom žili uvnitř, tak by nezapadalo… Navíc když jsi na moři, tak vidíš nejdřív stěžeň lodi a to je důkaz, že my žijeme na povrchu.

Ikona diskutujiciho Alue 2013-10-29 09:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[2]: Nastuduj si k tomu první nějaké základní údaje, to na co se ptáš je už dávno vysvětleno i se vzorečky.

Ikona diskutujiciho Ameline 2013-10-29 09:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vyrostla jsem v úrodném Hanáckém ďolíku. Od mala bych přísahala, že na našich polích mohu pozorovat zakřivení země. Obzvlášť, když jsem v zoo vylezla na rozhlednu a všechno bylo hluboko dole. Když jsme se učili ve škole, jaké jsou na moři viditelné důsledky kulatosti země, prostě jsem si řekla aha! já to věděla. Až jako mnohem starší mi došlo, že pole nejsou moře a můžou být nerovné… Neprosazuji tak nebo onak, ale názor mám konvenční.

Ikona diskutujiciho aves passeri 2013-10-29 09:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tvé články o názorech v dětství jsou do jednoho strašně zajímavé. Díky, že je píšeš. U té Dutozemě jsem si říkala, no jo, s těmi kopečky, na tom něco bude. Ale pak jsem si vzpomněla na moře. Copak Středozemní, ale já byla před pár lety u Indického oceánu. A pamatuju si, jak mě to tam praštilo do očí, jak jsem byla překvapená. Ta masa vody, končila velmi blízko na obzoru, ale hlavně tam bylo naprosto jasně vidět i to zakřivení obzoru. Takže moje oči mě vedou k naprosto opačnému závěru než tebe. Co s tím? Existuje nějaké dutozemní vysvětlení na zakřivení moří?

Ikona diskutujiciho B. 2013-10-29 10:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ohledně teorie duté země jsem trochu skeptická, ale už nějakou dobu sbírám informace a jsem všemu dost otevřená, takže to rozhodně nezatvrzuji. Stejně jako jsem nevěřila, že ocet rozpouští chemtrailsové mraky, ale dnes už nepochybuji 🙂

Ikona diskutujiciho Lu 2013-10-29 11:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za tento článek o duté Zemi. Podnítil mě víc se tím zabývat. Rozum mi v mnoha ohledech říká, že žijeme na povrchu kulaté Země s planetami a Sluncem kolem (astrologie), ale vybavil se mi jeden hluboký zážitek, kdy jsem před lety asi na 4 hodiny ve stavu změněného vědomí prožil něco jako Alenka v říši divů – vše bylo jasné, průzračné myšlenky které jely rychlostí blesku, žádný problém, vědomí, že vše je přesně tak jak má být a ta nádhera přírody byla tak fascinující – do detailu zářící nádhera fraktálů např. větviček a jehličí na stromech. Když jsem se podíval do dálky, byl jsem překvapený, že vidím úplně jinak kulatý obzor, než při běžném vědomí, viděl jsem jakoby za obzor… dálka byla prohnutá směrem, který jsem do té doby nevnímal. Teď po přečtení tohoto článku se mi to připomnělo a docela to zapadá s tím, že žijeme v Dutozemi. Budu to dál zkoumat :-) Krásný den všem. Lu.

Ikona diskutujiciho downloady-thesims2 2013-10-29 11:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Upřímně ti ty vzpomínky z prenatálního období závidím 🙂

Ikona diskutujiciho myší královna 2013-10-29 12:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Neuvědomuju si konkrétní vzpomínky, ale uvědomuju si začátek svého života. Pamatuju si, kdy jsem na sebe koukala do zrcátka a říkala si – to jsem JÁ. Pamatuju si, když začali všichni říkat slovo KRISTÝNKA a že jsem si ho se sebou samotnou začínala spojovat. Když se zamyslím, co bylo předtím, nevím. Cítím jen moc hezké, až zmatené pocity. Takové hřejivé. Připadala jsem si, jako bych odněkud zničeho nic přišla – ale to už mi byly tak dva roky, když si to uvědomuju. Možá je to tím, že jsme se v mém roce a půl stěhovali.  Ale vzpomínky nemám. Možná jsou někde ve mně schované, nevím.

Ikona diskutujiciho Spiiiidy 2013-10-29 12:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A pak se má člověk vyvinout v samostatně myslící bytost, když ho hned v mládí udupou, že jo. Taky jsem míval spoustu dotazů tohohle typu, jen s tím rozdílem, že mě to vždycky hezky podrobně a smysluplně vysvětlili – ale samozřejmě ty oficiální verze. Takže jsem pak pár let skutrečně věřil těm ofiko a pravdu začal objevovat sám až v pozdějším věku.

Ikona diskutujiciho Celestina 2013-10-29 13:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá Alue,

Ikona diskutujiciho Farah 2013-10-29 13:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No, já si říkala v prváku, že s tou dutozemí to zní zajímavě a okolo vzpomínek (těch mých,co mám cca od 3.měsíce svého života) se jaksi optika "měnila". Tak jsem schválně si napsala dějiny fyziky a pan docent řekl věc, která mě upoutala a s ní mě to nějak trklo. Prý, že optická soustava čerstvě narozených funguje jaksi inverzně, mozek není uzpůsobený vnímat "konvenčně", tedy obraz se nepřevrací (lidské oko je téměř jako foťák, film negativ je snímán obráceně a takto obráceně by miminko vidělo..).po pár dnech si to centrální nervová soustava přehodí! A pak vidíme, jak je zvykem. Ne absolutně, ale relativně, přizpůsobeně tomu, co je kolektivní. (Vědomí se srovnalo s hmotou a Einstein se může radovat). Tedy reálně, abychom viděli skutečnost dutozemě včetně měřené optiky (která je opět kalibrována na konvenční obrazy, nikoliv na absolutní- proto dneska družice fotí Zemi jako kouli a ne obklopení sférou zvenku), tak by to vypadalo podobně, jako v astrálu. V astrálu můžeme vidět 360stupňů ve všech směrech! Tam je absolutní pohled. A teď máme TADY přístroje, které byly kalibrovány a ukazují ne podle astrálu, ale obraz zakřivených světelných drah, abychom obdrželi obraz na plochém plátně.

Ikona diskutujiciho Domča 2013-10-29 13:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Týjo Alue to vypadá pomalu na další knížku!:D

Ikona diskutujiciho mariankosnac6 2013-10-29 14:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nemal by som problém prijať to že žijeme v dutej zemi, mne je jedno či žijeme vnútri alebo na povrchu, ale mne sa nezdá že by som žil vnútri niečoho. Kebyže sa pozrieme na to z veľkej výšky (najlepšie z lietadla) tak myslím že by bolo vidieť že zem je guľatá a my sme na nej. A ako to že máme nad sebou vesmír a vidíme hviezdy a mesiac. Ale je to zaujímavý pohľad a asi stojí za zamyslenie. Schválne, mám tu výhlad na rakúsko čo je docela rovina, vyleziem na kopec a pozriem sa na to.

Ikona diskutujiciho Likan 2013-10-29 14:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásné čtení, nicméně je mi smutno z toho, jak ses jako malinká musela setkávat s takovým nepochopením a odbýváním… Díky bohu za to, že mám tak skvělou rodinu!

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2013-10-29 15:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To já si nic z dělohy nepamatuju. Ani nenapadlo, že si člověk může takhle něco takového. I když jsem věděla, že něco takového ve vzpomínkách být musí. Jen je třeba vzpomínat správně. Třeba by šlo, se na to nějak znovu podívat ve snu. Nebo aspoň na část toho. A třeba jen v nějaké jiné symbolice.

Ikona diskutujiciho Hugo 2013-10-29 15:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nie nie, Ivo Benda povedal ze "ak by nám nepomáhali, tak uz 50 let by jsme žili pod povrchem Zeme…." a on komunikuje s mimozemšťanmi, ty s anjelmi a podobne ale anjeli su skôr duchovní, oni nevidia svet našimi očami… A more sa gulati, najprv vidieť len vrch lode, a keď ide niekdo napr. do vesmíru s raketou tak čo? Jak to ze nenabura do povrchu? A jak to ze keď sa ďalekohľadom pozrem na hviezdy vidím ich zblízka? A ten najväčší faktor: súradnice. Ak by Zem nebola guľatá tak by súradnice nefungovali, vezmi si moderné rakety, nukleárne su navadzane suradnicami a ako to ze trafia cieľ keď súradnice su prisposobene na Zem ako ju poznáme?

Ikona diskutujiciho Rea.A 2013-10-29 16:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ohledně Dutozemě a Země jako koule se hodně uvádí moře nebo oceán, tam že je zakřivení vidět nejvíc. Jinak mi to nikdy nenormální nepřipadlo, myslím si, že povrch Země je reliéf, není hladký. Kdyby hladký byl, dávalo by to smysl, ale on hladký není.

Ikona diskutujiciho Lúthien 2013-10-29 17:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem jako cca 4-5 letý dítě měla v pokojíčku obrovský zrcadlo hned vedle postele. Byla jsem pevně přesvědčená, že za tím zrcadlem je jiný svět, pořád mi nešlo do hlavy jak je to možné, někdy jsem periferně v něm vídala pohyby někoho, kdo tam nebyl.zdávalo se mi o světě v něm… snažila jsem se dokonce vlézt i dovnitř, protože jsem věděla že "oni" můžou přijít ke mě a já se zase chtěla podívat tam..opravdu jsem nad tím strávila hodiny přemýšlení a koumání jak je to možné? proč si to tak myslím ja? jaktože ostatní (dospělí) to nevidí? .

Ikona diskutujiciho Mery Zola 2013-10-29 17:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Žijeme uvnitř země? Tomu nevěřím. Mě to teda nedává žádný smysl, jako tobě v šesti letech, Aluško :-) (tos msela být opravdu vyspělé dítě, že tě napadaly takové otázky co mě ani ve dvaceti ne). Já jsem spíše při teorii, že žijeme na povrchu země…

Ikona diskutujiciho aves passeri 2013-10-29 17:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[15]: Že? Taky mi to přišlo smutné. Představa šestiletého dítěte (tomu mému je teď šest), že se balí a stěhuje pryč, protože už předtím zažilo absolutní nerespektování sama sebe, mi přijde prostě děsivá.

Ikona diskutujiciho Bofinka 2013-10-29 17:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásně jsi psala, Aluško. Jsi úžasná a zařivá bytost.

Ikona diskutujiciho Inalyn 2013-10-29 19:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mne sú povedomé tie teplé farby, ale myslím, že si to nepamätám ani útržkami…Pamätám si však niektoré nepodstatné spomienky keď som mala asi rok a neskôr tri, keď som bola v nemocnici. Tie si pamätám úplne dopodrobna a som si úplne istá, že som si to len tak nevymyslela :)Viem, že dievčatko s ktorým som ležala na izbe sa volalo Lucka, že mu rodičia doniesli ryšavú mačičku plyšáka, že som bežala k nejakým dverám a podobne… Keď som sa však o tom s niekým podelila poslali ma s tým, že to si jednoducho pamätať nemôžem…Aspoň nie som sama :D

Ikona diskutujiciho onni 2013-10-29 21:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

no hele, snad kazde male dite chtelo v detstvi utect z domova, i moje mamka mi o tom vypravela, tohle je uplne normalni, kor kdyz mas vic sourozencu

Ikona diskutujiciho Serp 2013-10-29 23:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Běžný člověk si může na vlastní oči ověřit zakřivení zemského povrchu na mořském horizontu nebo z letadla. Alue,stále jsou nám předkládány důkazy o životě na povrchu kulaté zeměkoule – např. lety do vesmíru. Dobře, může to být všechno zmanipulované. Ale! Z jakého důvodu by nás měli chtít vodit za nos? Co by měli z toho, vnucovat nám, že žijeme na povrchu? Tomu nerozumím.

Ikona diskutujiciho Oply 2013-10-30 14:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, není pravda to, že žijeme uvnitř. To vím jistě. Můj praděda byl kosmonaut, zem je kulatá. Nevím, proč by nám lhal. Nemusíš mít stále pravdu.

Ikona diskutujiciho Lori 2013-10-30 21:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ja som dnes v lietadle letela a vôbec mi neprišlo, že zem je guľatá 🙂

Ikona diskutujiciho Serp 2013-10-30 23:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, budeš reagovat na komentář můj, Onni nebo Oply? Moc by mě to zajímalo.

Ikona diskutujiciho Alue 2013-10-31 09:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[28]: Už jsem to psala v komentáři číslo 3, ale klidně zopakuji:

Ikona diskutujiciho honzi3 2013-10-31 13:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vzpomínky na prenatální období lze vyvolat i regresní terapií a když je terapeut fakt dobrý tak je dokonce možné že se člověku bude jevit zcela plastická realita kolem něj která souvisí s daným časovým usekem.Zjednodušeně řečeno se dotyčný ocitne v dané době zcela reálně.Takže tady je další důkaz jak je tzv.realita ohebná.

Ikona diskutujiciho aves passeri 2013-10-31 16:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[29]: Dobře. Já surfovala… po seznamu, po googlu, po youtube. Nenašla jsem toho moc, někde jsme na povrchu, někde uvnitř. Jak je to s mořem jsem nenašla, to bych asi musela hledat déle. Nemohla bys nám sem dát nějaké odkazy? Na zdroje, které považuješ za dobré?

Ikona diskutujiciho Alue 2013-10-31 16:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho mariankosnac6 2013-10-31 19:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ak by bola Zem dutá, bola by to vlastne len zemská kôra (ničím nevyplnená), ako by to držalo pohromade? Pri zemetrasení by sa Zem nerozpadla? Gravitácia by musela byť v tej zemskej kôre, keď my chodíme zvnútra a tí na povrchu nopak zvonka. Ako vysvetliť zatmenie mesiaca? Ako nacpať hviezdu (slnko) do Zeme? Čo východ a západ slnka, kam mizne slnko v noci? Ak je slnko v strede Zeme, a jediné vetranie kadiaľ by mohlo unikať teplo sú diery na póloch, prečo sú tam ľadovce? Ako môžme vidieť pohyb hviezd, iné planéty, kométy, galaxie a lietať do vesmíru a ako môžu na zem dopadať meteory a asteroidy? Prečo sme s moderními prístrojmi stále neprišli na to že žijeme vnútri balónu?

Ikona diskutujiciho onni 2013-10-31 20:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ja rikala, ze nechci polemizovat nad teorii dutozeme, proste to nehodlam delat, jen mi argument, ze vidis zvysujici se hory prijde naprosto mimo. Jakmile jsi na vysokych horach nebo na otevrenem mori, vidis uplny opak

Ikona diskutujiciho Patrik 2013-10-31 21:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Snažím se to představit, takže když koukám do země, tak tam uvnitř je svět kolem nás a když koukám na oblohu, tak koukám dovnitř planety.

Ikona diskutujiciho Patrik 2013-10-31 21:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ale jak se pak vysvětlují záběry planety Země z vesmíru nebo z družic, na kterých vypadá kulatá? Záběr pořízený zevnitř by nás musel obklopovat, ne naopak.

Ikona diskutujiciho Patrik 2013-11-01 11:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A ještě, jestli jsem to dobře pochopil, by musely být fake i všechny let do kosmu, protože když letíš k hvězdám, tak na druhé straně by měla být Austrálie? A to si nemyslím, že by všechny lety do kosmu byly fake. Ale jak říkám, je přece jedno jak to je, jestli normálně, nebo naruby. Nic to na ničem nemění 🙂

Ikona diskutujiciho Mary 2013-11-02 14:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kde jsou takové přednášky? Několikrát jsem se snažila si o tom něco zjistit ale ani z videí ani z článků jsem nic nepochopila.. děkuju

Ikona diskutujiciho Alue 2013-11-02 17:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[38]: Pokud máš vážný zájem, pošli mi svoji mailovou adresu a můžeš dostávat pozvánky.

Ikona diskutujiciho Jiřina J. 2013-11-03 10:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jestli je Země dutá a my žijeme vevnitř, tak je jasné, že když kopeme do země, tak kopeme ven, tedy do vesmíru. Žiju na Ostravsku, takže se občas bojím, že se jednou prokopou ven a vypustí nám všechen vzduch do vesmíru… 🙁

Ikona diskutujiciho Alue 2013-11-03 10:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[40]: haha!!!! :D – Hele prokopat těch 800 mil, na to nemají ani Ostraváci, neboj… Kdyžtak tu díru zasypem, nebo vyrobíme obří špunt.

Ikona diskutujiciho aves passeri 2013-11-04 13:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[32]: Díky moc!

Ikona diskutujiciho Aloe2:53 2013-11-04 15:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, proč zrovna 2:54?? :DD proč ne třeba 2:53?? 😮 😮 (čas vydání článku)

Ikona diskutujiciho Spiiiidy 2013-11-06 13:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[35]: Ono to vlastně jedno je … z jednoho pohledu. Taky jsem měl dřív tenhle názor.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek