Aluška.org: Věděním ke svobodě

To je hezkýýýýýýýýýýýýýýýý!!! Po přečtení Tvého článku, Aluško, jsem si uvědomila, že tohle už vlastně dávno dělám :o))). Děkuju!!! viv

Super clanek,to jsi Alue napsala velice srozumitelne a jednoduse.Myslim si ,ze to je presne to na co hodne lidi zapomina,nebo tomu nepriklada tak velkou dulezitost jakou to ma .Mit rad sebe sama znamena byt spokojeny a tim padem mit rad okoli a druhe lidicky.Kdo si neumi ,nebo nechce z nejakeho duvodu vazit sebe sama,v zadnem pripade nemuze nic dobreho nabidnout druhym lidem. dik za clanek a zas zitra cauuuu.

[3]:Přesně tak. To nám taky ukazuje rozdíl mezi sebeláskou a namyšleností. Kdo je namyšlený, říká o sobě, že je nej, odmítá si připustit, že něco udělal špatně/ že se k někomu zachoval hnusně, a tak ani nemá rád ostatní lidi. Sebeláska je to, že se máme rádi, nebojíme se sami sobě podívat do očí, nebojíme si přiznat, že děláme chybi a tímpádem máme rádi i ostatní lidi okolo nás. Všichni totiž pocházíme z jedné jediné energie – ze samotného bytí /vesmíru /od boha, chceteli. Takže když se nemáme rádi, nemáme rádi ani ostatní. Ostatní to vycítí, takže nás ignorují, nebo dokonce na nás hází špínu, což pochopitelně ještě víc posiluje nenávist k nám samým a okolí. Je to začarovaný kruh. Když se ale začneme milovat, když budem umět být nad věcí a nebudem se stotožňovat s problémy, všechno se otočí a nám se začne dařit. A sami nikdy nejsme, protože jsme jedno velké vědomí. To jen naše myšlenky nás od něho oddělují. Žijme v přítomnosti a svou mysl využívejme jen na důležitý věci, třeba tehdy, když někomu chceme sdělit něco, co by mu mohlo pomoct a td.

Otočku urobíte buď nakopnutím, alebo vlastným rozhodnutím. Tiež som čumela keď niekto v jednej knihe "nútil" opakovat až 400krát za deň pozitívne rčenie.

To je krásný! Děkuju za velmi povzbuzující článek 🙂

ještě mě napadlo…

Alue, moc ti děkuji za kurz, který pro nás čtenáře píšeš..!:)

[7]:Tvůj komentář mi připomněl pasáž z knihy Vědomí klíč k životu v rovnováze. Autorem je Osho a v knize vysvětluje, jak máme žít v přítomnosti, protože jedině tak budeme žít vědomně – dostaneme se do středu, do místa, kde nejsou žádné problémy. Uvádí to na krásném příkladu:

[11]:… ano. Také když ráno vstanu, mám úplně hladkou tvářičku a téměř bez chyby, je jedno, jestli mám vlasy neučesané, ale tak se sobě líbím. Jakmile se však dostanu pod zářivku, začnou se dít divy! Je vidět i pozůstatek z neštovic a akné… teď těžko říct, zda je to krevním oběhem, co se během dne aktivuje (ve spánku je hezky klidný a pak všecky nedokonalosti jakoby zblednou) ale pod tou zářivkou vidím, co kousek tváře, to fialový fleky 🙁 Takže na osvětlení a optice něco bude.Jediný, čím to tenhle optický šok zakrýt je opálit se nebo dát nějaký ten bronz.Na bledší kůži pod zářivkou vynikají ty nepříjemnůstky víc.

[18]: Mysl nelze zničit, jedině může zničit nás. Nelze vyhrát boj bojem…

[11]: To ti věřím. O tom jsme se bavily s mamkou, že zrcadla v marketech hodně zkreslují. Raději si tam sebe moc neprohlížím, nikdy se tam sobě nelíbím. Navíc jsem docela bledá, v zimě ještě víc a v tom obchodě to pak vypadá, jako by mi bylo špatně, když se tam podívám do zrcadla. Celkově to osvětlení v marketech mi kdysi ani nedělalo dobře.

[22]:  Niekedy ma pochytávala nálada kedy som bola smutná a jaksik zadeptaná, takže som si začala hovoriť aká som škaredá, neužitočná, že sa mi v ničom nedarí…..a počas tohoto myšlienkového monologu ma napadla otázka ( nech už som v danom momente mala akokoľvek väčšiu pravdu))  " A toto mi má pomôcť alebo veci len zhoršujem?" 🙂