Aluška.org: Věděním ke svobodě

Napadá-li Vás otázka do příštích dotazníků, položte ji směle do diskuze… Děkuji!

Upozornění: Dotazníky nejsou určeny k recenzím na zboží, posuzování osob, webů apod. Nenahrazují e-mailovou poradnu, s osobními problémy se prosím obracejte sem

1. Jaké jsou tvé nejoblíbenější knihy z pubertálních – školních let (příběhové)? 🙂

Já jsem v pubertě četla hlavně andělské knížky stylu Doreen Virtue. Příběhové knihy a pohádky jen velmi výjimečně. Nebo když jsem na půdě vyhrabala ze zaprášených krabic něco alternativního, co mamka kdysi dávno dokázala ochránit před nenechavými fanatiky, co měli všechno alternativní za satanské… Mám po ní dodnes hned několik knih jako památku, samé zajímavé tituly. Žádná krabice s knížkama nebyla přede mnou v bezpečí, schovávat to mohli jak chtěli.

Když se mi podařilo naškudlit nějaké korunky, dávala jsem to do knih, které pro mě tehdy byly jako poklad. Kapesné jsem sice nikdy nedostávala, ale občas někde nějaká kačka kápla a když člověk fakt chce, tak prostě nějak našetří na svoji vysněnou knihu, děj se co děj. – Ještě se mi dost líbila jedna kniha o výzkumech pana Masaru Emoto, o ní jsem i dělala referát do školy (byla plná obrázků, moc krásně graficky udělaná a názorná), ale třída knihu nepochopila (po skončení referátu všichni seděli s otevřenou pusou) a učitelka mi ještě tak divně skepticky řekla, že ,,V tomto věku bych měla číst knížky pro děcka a že to co teď čtu jsou věci, kterým ve svém věku ještě nemůžu rozumět…“

Přitom jsem ten referát pojala fakt jednoduše, ukazovala jsem obrázky, zkrátka na tom nebylo co chápat, bylo to úplně jednoduché… Stejně nic. – V tu chvíli mi konečně došlo, že i moje třídní je na tohle prostě hloupá a dělala jsem tedy referáty na tituly, co jsem ve skutečnosti vůbec nečetla, jenom aby byla spokojená. Já jsem rozuměla perfektně svým oblíbeným knihám, nemůžu přece za to, že jsem ve škole zrovna natrefila na hloupou třídní, co ničemu nerozuměla a posuzuje lidi podle fyzického věku.

2. Nejhorší knížka, jakou jsi kdy četla?

Ta kniha se jmenuje Deník/deníček jedné šestnáctky (nebo tak nějak podobně… ,,Z deníku jedné šestnáctky?“ Ani Google mi to nechce vygooglit. Zkrátka je to tak špatná kniha, že ani google ji raději nezná. Fakt už nevím přesně název, jen zhruba. Asi už se dlouho ani neprodává.). Dostala jsem ji myslím ke 14. narozeninám a knihy co dostanu darem, většinou poslušně čtu, anebo se o to alespoň pokusím. – Bylo to takové hororové, hodně záživné, že se člověk fakt i celkem bál. Prostě celá kniha dobrý, dobrý, dobrý, vzrušující, děsivé.. Ale úplně to zabil konec. Ve chvíli kdy se příběh rozuzlí a pro hlavní hrdinku se anděl stane člověkem z čisté lásky, obětuje svoji nesmrtelnost a jde k ní domů, aby spolu mohli být, tak ho na křižovatce přejede auto, on umře a je konec knížky.

Když jsem to dočetla, děsně jsem se rozčílila, že vědět takový debilní špatný konec, tak s tím vůbec nezačnu a byla to pro mě absolutně ztráta času. Nesnáším špatné konce, ještě k tomu tak nelogické a stupidní, co vsázejí na pravděpodobnost stylu ,,zítra mi na hlavu spadne meteorit/přejede mě bus, zrovna když půjdu za svojí láskou jí říct, že jsem člověk a můžeme být spolu.“ WTF?!?

Takhle čtenáři skazit radost kvůli tomu, že se ten blbec pořádně nerozhlídne na silnici… Nejhorší kniha na světě, jednoznačně. … Pak se mi ještě podařilo šlápnou vedle s nějakou knížkou, co se jmenovala ,,Eva“, ,,Ema“, nebo tak nějak. Našla jsem ji v krabici na půdě, byla tenká, krátký název o jednom jménu, velmi stará, béžová, bez obrázků, úplně nenápadná. Musela vyjít někdy za totality… Staré knihy jsou pro mě zajímavé, i sledovat změny v češtině, takže jsem to s ní zkusila. – Pořád čtu čtu čtu, čekám až se to nějak rozběhne a začne se trochu něco dít, čekám až to začne být trochu zajímavé, když tu najednou konec knížky a ještě takový nijaký, jako kdyby to prostě někdo nedopsal a vykašlal se na to. Jo, to jsem byla pěkně zklamaná, taky to nakonec byla úplná ztráta času. Celou dobu se tam nějak motá hlavní hrdinka, chová se rozpolceně, nelogicky, neděje se nic zajímavého a konec vyšumí do ztracela…. Takže to jsou za mě dva absolutní knižní odpady a můžu to říct na plnou pusu, protože jedna knížka je šíleně stará a ta druhá se nedá ani vygooglit, takže nikomu stejně nepokazím kšeft.

3. Čteš i knížky s příběhem, nebo jen učebnice?

Já na rekreační četbu hlavně nemám čas. Každý den vydávám článek, každý den pracuji v poradně a do toho se ještě snažím sestavovat třetí knihu. Takže každý den píšu a čtu ostošest, je to pro mě práce na kterou se musím soustředit a která má vysoké nároky. Když si chci odpočinout, tak přece zase nepůjdu číst nějaký román, ale jdu ven s kamarády. – Takže čtu jen praktické a naučné knihy, kde zúročím každou minutu četby ve znalosti.

Ještě mi chybí pořádný atlas hub, pořádný atlas ptáků a podrobný atlas brouků. – V září mám 22, tak snad mi nějaká dobrá duše pomůže doplnit knihovnu, ty obecné atlasy co mám, už znám zpaměti, už to není dobrodružství… Budu si letos přát nové atlasy.

4. Jaký máš názor na stranu NE Bruselu? Je ta strana tak jak se tváří nebo je to jen hra vysoce postavených lidí? Půjdeš k volbám a má tam vůbec smysl jít?

Připomínám video 50 faktů o mně, kde jako první fakt říkám, že nesnášm politiku, politiky a všechny řeči, články a otázky orientované tímto směrem, protože je to úplně zbytečné. Zbytečné rozčilování, které nikdy nic nevyřeší. Já bych hlavně celý ten systém úplně zrušila a ne abych ho ještě podporovala. Takže politické otázky vynechávám, nebudu na ně odpovídat a samozřejmě nevolím. Nejsem vůl, tak co bych chodila ,,volit voly“, když výsledek už je stejně rozhodnutý předem. Ať si jiní volové chodí volit nějaké voly. – Nikoho to ještě nenapadlo, co to je VOLIT? někoho si zVOLIT?

5. Dá se koupit mixér který se točí doprava?

Copak prodávám mixéry?

6. Když člověk potřebuje vyhnat z hlavy opakující se špatné myšlenky, je lepší nahrát si svoje vlastní afirmace a pouštět si je denně do sluchátek, třeba při jiných činnostech? Nebo je účinnější když si afirmace říká VĚDOMĚ? A je lepší zaměřit se nejdřív na jednu afirmaci, nebo je možné opakovat si jich víc dokolečka, i když je každá o něčem jiném – jedna se týká rodiny, jedna zdraví, jedna práce..? Na internetu je ke stažení spousta mluvených relaxačních nahrávek. Nevěřím tomu, že jsou všechny „nezávadné“. Můžeš doporučit nějaký konkrétní zdroj? Popř. poradit, podle čeho je (ne)vybírat?

Já doporučuji primárně řešit zdroj problému. Říkat si že to bude dobré a přitom nic pro to zlepšení nedělat, žádný efekt mít nebude.

7. Jaký máš názor na Silvovu metodu?

Nemám s ní zkušenost.

8. Jaká je vhodná antikocepce? Nechci žádnou s hormony ale nějak se chránit musím. Napadlo mě nitroděložní tělísko, myslíš že je to v pořádku?

Co takhle prostě počítat plodné dny a používat kondom? Mít zodpovědný přístup je lepší, než nějaké tělísko.

9. Když je růže symbolem ochrany, tak jaktože keřové růže mohou někdy uvěznit ve svých trnech nějaké malé zvířátko (pták, zajíc,…) a pak si z nich ještě berou živiny? Teda tak mi to říkal děda.

Ty jsi už někdy nějaké ,,uvězněné zvířátko“ v keři viděla? Já ještě nikdy v životě, leda by to byla nějaká strašlivá mutovaná zrůda z pralesa s chapadly… Růže má trny proto, aby se chránila před spásáním, protože obzvláště její květy jsou velmi chutné pro zvířata… To si z tebe dělal srandu.

10. Čierna farba pohlcuje energie. Ak by bol na prsteni atlantu atlantský znak čierny, pohltilo by to jeho energiu (takže by bol nefunkčný)?

Otestuj to a uvidíš.

11. Z tej fyziognomiky dokážeš vyčítať len povahové črty, alebo myslíš že je možné vyčítať aj zdravotný stav (choroby)?

Fyziognomika sleduje hlavně osud, povahu a sklony jedince. Ale zdraví se z tváře dá také číst. Podle zabarvení kůře, kruhů pod očima, vrásčitosti, nebo žilek se dá hodně poznat. Jinak kompletní mapa fyzického zdraví je v oku na duhovce, tím se zabývá Irisdiagnostika.

12. Dokážeš podľa fyziognomiky prečítať aj cudzích ľudí o ktorých nič nevieš, už sa ti niekedy podarilo niekoho správne odhadnúť?

S trochou praxe to není moc těžké a o to větší radost pak člověk má, že to sedí. Protože je to pro něj ujištění, že nejde o šarlatánskou metodu.

13. ….Tak napríklad ako sú na tom Rychtár a Macura, ktorý z nich je vlastne ten zlý a ktorý dobrý? 😀

Psychopati jsou oba dva, tady je pravda přesně uprostřed. Jeden je násilník, co saje jako pijavice z neštěstí jiných lidí a ten druhý je upnutý chudák, co by chtěl pořád někoho zachránit a přitom neví ani co sám se sebou. Taková ztracená existence, která se neustále zkouší realizovat naprosto nevhodným způsobem. Jejich boje, co pořád lítají v médiích, jsou opravdu směšné a je to prvotřídní ukázka nemocných lidí, kdy ani jeden není ten moudřejší a tudíž ani jeden neustoupí z ringu. Samozřejmě oba mají rádi pozornost a ,,slávu“, takže se zesměšňují pořád dál…. Ale takových pochybných existencí je přece hodně, které cpou bulváru cokoliv. Ať už zadek, psa, nebo suchý šušeň, hlavně že se o nich nějak bude psát. – To jsou všechno velice nešťastní a nemocní lidé se silným komplexem méněcennosti. A to ani nemusíš dělat něco jako fyziognomiku, aby ti to bylo jasné.

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Dotazníky“

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue