Aluška.org: místo, kam se píše, když nevíte, jestli jste normální

13.3.2011 v Aluška.org 11

Nevykládejte si poněkud neobvyklý nadpis tohoto článku nijak nelichotivě, je nutné jej brát s rezervou a určitou mírou humoru. Tento článek se týká běžné praxe v e-mailu, kam směřují vaše prosby.

Z mojí práce s vašimi dotazy jsem si odnesla nový poznatek a to ten, že mnoho lidí ke svým dotazům přidává jakoby ,,dodatky”, které připisuje většinou pro ,,jistotu”.

Lidé mají tendence zeptat se na určitý hlavní a důležitý problém a k němu připisovat dodatky, anebo jsou tací, kteří sepíší mail, který obsahuje asi deset dotazů a všechny dodatkového rázu.

Inu, jak vlastně rozlišit důležitý dotaz od dodatku? Důležité dotazy jsou veliké a zasahují významně do vašeho života. Dodatky jsou sice také důležité, ale jsou to doplňky, takové postranní ,,problémy”, se kterými se jiným lidem nesvěřujete.

Právě tyto doplňky je ale v e-mailu velmi zajímavé zodpovídat, protože mívají vesměs podobné vlastnosti.

Mnoho lidí, když už píše email do mojí poradny, využívá příležitosti, aby probral nějaké své vjemy, které s jinými lidmi nemůže rozebírat, anebo neví, s kým by to šlo. Možná, že se mnoho lidí také bojí, nebo stydí zeptat svých blízkých, protože netuší, jak by okolí reagovalo na dotazy tohoto charakteru:

Vidím na nebi žluté čáry a nevím co to je.

Když se zadívám na předmět, posune se.

Když jsem byla malá, nějaká bílá bytost mě hladila po hlavě a teď už to není.

Někdy mám sny, které se vyplňují.

Mám potřebu mluvit ke svým květinám.

Cítím myšlenky ostatních lidí.

Mám pocit, že svět okolo je jenom plátno, na které se všechno promítá.

Někdy slyším šum a šepot

Párkrát jsem viděla auru


Právě tyto a jim podobné dotazy bývají většinou připisovány nakonec e-mailu, po vypsání hlavního dotazu. Co mají společné?

Na tyto otázky vám bez problému odpovím, ale většinou vaše dotazy vyzní tak, že nezapomenu připsat

Neboj, to je v pohodě, je to normální, já to vnímám taky, nejsi blázen.


A vypadá to, že právě tohle mnoho lidí potřebuje slyšet.

Lidé, kteří se zajímají o věci mezi nebem a zemí očividně často vnímají věci, u kterých si nejsou vůbec jisti co to je, ale v první řadě je trápí, jestli si to nenamlouvají a jestli je to vůbec normální, že něco takového vnímají?

Může se to zdát jako blbost, ale v tom slovním spojení, kdy říkám lidem, že jsou normální, že to znám, nebo znám lidi, kteří to tak mají taky, vidím velmi důležitou věc, důležitý úkol. Vidím, že mnoha lidem pomáhá ujištění, že jsou v pořádku, ztotožnit se se svojí intuicí, se svým vnímáním.

Po pravdě řečeno mě to dlouho nenapadlo, ale jedna z důležitých rolí, které plním ve vztahu k vám, je role ,,ujišťovače”, že jste normální, že jste v pořádku a že to co občas vidíte, není projev nemoci, nebo šílenství.

Ačkoliv bylo napsáno mnoho knih, existuje mnoho webových stránek, které pojednávají o podobných nebo i stejných věcech jako já, přesto se lidé vesměs pořádně neorientují v tom, co vnímají. Mají problém si věci zařadit a trápí je to. Protože komu je příjemné vidět nějaký druh energie a neumět si to nikam zařadit? Nikomu.

Ano, bohužel mi občas napíše i někdo, u koho pravděpodobně porucha vzniká, nebo právě probírá. I s takovými lidmi se v mailu potkám, ale nebývá to příliš často. V takových případech nemohu ale sloužit, protože nejsem psycholožka a pokud mi někdo popisuje své schizofrenní stavy, nezbývá mi než doporučit pomoc u specialisty, protože osobnostní poruchy nejsou můj šálek kávy. Naštěstí se to opravdu nestává často, protože nikomu není příjemné, když se tohle řeší. Mě není příjemné slušně naznačit, že asi dotyčný není normální, že by měl něco s tím dělat a určitě se to nečte dobře ani druhé straně, hlavně když se na mě takový člověk obrací s poslední nadějí a ještě připíše, že se bojí, že nechce jít někam na léčení, nebo k psychiatrovi.

Řekli byste, že ujištění o vaší normálnosti se u mě v mailu pohybuje dnes a denně? Většinou, když mi někdo opatrně napíše ,,dodatek”, u kterého si není jistý, co to vlastně vnímá, snažím se nezapomínat na tuto vedlejší úlohu a připíšu mu, že je normální, že není blázen.

Nebudete tomu věřit, ale reakce lidí se různí právě podle toho, když jim napíšu, že jsou normální.

Když někomu vysvětlíte, že to co vidí je (například) energie nulového bodu a že jeho prorocké sny jsou součástí přirozených lidských schopností, vezme to, poděkuje a je vděčný.

Když k tomu ale dodáte, že je úplně normální, že to zažíváte často také, jeho vděčnost se znásobí dvěma. Proč?

Protože lidé zkrátka potřebují slyšet, že jsou normální a já jim to proto velmi ráda píšu. Strach z toho co vnímáte, je častý, když nevíte, kam vjem zařadit.

Možná je škoda, že o tom nemluvíte. Ačkoliv druhý člověk nemusí zrovna vědět, co prožíváte a nemusí vám to umět vysvětlit, může vám říct, že to zažil párkrát taky, nebo vám může povyprávět něco, co s vaším problémem souvisí. A možná, že na vysvětlení byste po delším hloubání sami přišli, přinejhorším byste se mohli jít zeptat někoho, kdo v tom více plave, ale minimálně byste v tom nebyli sami a nemuseli byste se bát, že nejste v pořádku.

I já jsem zažila situace, kdy se moje vize nesetkaly s pochopením a kdy jsem dotyčného člověka naopak vyděsila. Ale zažila jsem také situace, kdy mě druhý člověk skvěle pochopil a potvrdil mi to, co vnímám. Nemusel vždycky vědět co to je, ale mohl mi potvrdit, že to zná. A to je moc důležité v životě.

Ať už tedy o svých neznámých zkušenostech mluvíte nebo nemluvíte, věřte, že pokud budete chtít potvrzení, že jste normální, můžete psát právě na [email protected] a tam se vám tohoto poplácání po rameni dostane. Když už ne od vašich blízkých, tak ode mě. A já tomu rozumím, že je to důležité. Pořád to na vás sleduji.

Další obrázky jednorožců – ZDE

Komentáře

Ikona diskutujiciho Jíťa 2011-03-13 07:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit,jak moc člověk potřebuje slyšet,že není blázen.Taky jsem si říkala co se to děje?To mi hrabe,když cítím,že mě někdo hladí?Taky jako kdyby tu někdo mluvil,co to je?A nemám si dojít na oční,když jsem viděla nějaké světýlko?

Ikona diskutujiciho cico 2011-03-14 11:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pozdravujem.

Ikona diskutujiciho Spiiiidy 2011-03-14 11:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Víc takových, jako ty. Svět je potřebuje. :-)

Ikona diskutujiciho Laigo 2011-03-14 20:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Spiiiidy – to ano :).. je moc hezké, jak nás vnímáš. Záleží Ti na lidech aniž bys je musela osobně znát. A to je VELMI cenná vlastnost. Znám jen dvě osoby ve svém okolí, kteří o lidech přemýšlí s láskou jako Ty, Aluško. Děkuji Ti za to, že jsi 🙂

Ikona diskutujiciho Lady Rovena 2011-03-15 13:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:o) že bych Ti taky napsala? :o)

Ikona diskutujiciho Aran 2011-03-15 19:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hezké,

Ikona diskutujiciho Ivča 2011-03-18 00:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, děláš MOC záslužnou "práci", velice děkuji, že jsi, že jsou tyto stránky!

Ikona diskutujiciho Maťa 2011-03-18 11:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: pravda, pravda 🙂

Ikona diskutujiciho Karamelka 2011-03-20 12:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Na cestě mi pomohly dvě věci, a to Raymond Moody, a Alue.

Ikona diskutujiciho Alena 2011-03-22 09:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem asi taky jiná,mám sny,které se plní,někdy jsou to jen náznaky,jindy se to stane úplně stejně,jak to bylo ve snu.Jsem ráda,že jsou i další lidé,kteří to znají.Ahoj

Ikona diskutujiciho Ježovka 2017-12-10 23:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

VŽDYŤ TO ŘÍKÁM POŘÁD že tvoje stránky jsou živý organismus. Vždy když to potřebuji, "něco" mě navede k odpovědi na tvé stránky, pokaždé úplnou "náhodou." :-) Energii nulového bodu vidím snad odjakživa, bylo to pro mě vždy zcela přirozené. A pamatuji si, jak jsem vždy jako malá slyšívala hlas který zvláštním šepotem něco říkal, třeba moje jméno nebo i klidně něco jiného :-) Vždy jsem se ptala rodičů, jestli to slyšeli taky, a oni vždy pochopitelně řekli jen "to se ti něco zdálo"… Tak jsem tomu časem uvěřila a zmizelo to. Každopádně vím, že to byl můj andílek. :-) Jinak sny co se plní mívám někdy taky, ale teď už spíš ojediněle. Nic méně obecně sny jsou pro mě velmi důležitý informační kanál. Mimochodem článek je moc hezky a citlivě napsaný, tohle ty prostě umíš. :-) Nebo ještě mívám takovéto že zahlédnu cosi koutkem oka, v dětském věku to byly celé postavy(ale tmavé, fuj), teď už to bývá jen "nečitelné cosi." Bohužel aktuálně nemám čas, prostředí, ani myšlenky na to, se duchovně někam posunovat, nic méně snad za půl roku, až bude vše v pořádku, začnu se znovu věnovat i svému vnitřnímu duchovnímu světu a rozvíjení schopností. :-) Nebo alespoň obnovování citlivosti. Nic méně momentálně je všeho příliš a Vánoce do toho.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek