Aluška.org: Věděním ke svobodě

Znáte ty situace, kdy se potkáte s novým člověkem, který vás zaujme a chcete si s ním vyměnit kontakt? Jenomže u sebe zrovna nemáte tužku a papír, mobil s sebou netaháte všude, takže není kam kontakt zaznamenat?

Tyhle situace už mě fakt dlouho štvaly.

Tak jsem přemýšlela, jak elegantně vyřešit tuhle kontaktovou propast a napadlo mě, že bych mohla mít vizitky. A protože většinu lidí zajímám hodně z hlediska svých stránek, rozhodla jsem se pro vizitky dělané z tohoto úhlu pohledu.

Koneckonců proč ne? Stránky úspěšné jsou a co bych tam na ně napsala přece vím.

Pár týdnů jsem bokem v hlavě řešila otázku, jak konkrétně ty vizitky spáchám? Dávat peníze za zakázku nějaké firmě se mi nechtělo. Nevím, kolik jich jsem schopná rozdat a jestli by se mi to vůbec vyplatilo, mít je někde po stovce na hromadě a třeba je ani nevyužít.

Jsem hodně vynalézavá, tak jsem si říkala, že bych to mohla zvládnout na vlastní pěst.

Když už herdek umím s tím designem, když už jsem se naučila Photoshop, tak na něm zvládnu i ty vizitky.

Tak jsem seděla jeden večer nad výrobou vizitek a dumala. Navrhnout a namalovat správnou velikost není jen tak. Totiž to, že to máte velké na obrazovce, neznamená, že to bude velké, až to vyleze z tiskárny. Může to být šušeň pidižvík, anebo naopak přerostlá obluda, která se mi do peněženky nevejde.

Takže pár černobílých tisků na nečisto od oka a když jsem vykoumala správné proporce, dala se do malování naostro.

Tohle je ten můj spáchaný výsledek, ke kterému jsem se došinula po dvou (!) hodinách:

Mno dobře, dobře. Jeden údaj je nadržovací, totiž spisovatelka ještě úplně tak nejsem, protože moje kniha ještě nevyšla a stále ji píšu. Ale protože vyrábím texty prakticky pořád, neodolala jsem! 😀 Zkrátka nějak se pochválit musím.

Když bylo hotovo, natiskla jsem vizitky hromadně na papír, vystřihla a byly na světě, jedna jako druhá. Juchů!

Nasázela jsem je do peněženky a už se těším, až budu rozdávat. Jsou doma dělané a tím spíš z nich mám radost, protože dopadly pěkně a zatím jsem slyšela jen chválu.

A když něco změním, můžu podle toho vizitky upravit a znovu natisknout. Třeba aby odpovídaly novému designu. Stávající vzhled stránky sice nehodlám měnit, ale uvidíme, co přinese čas. Zatím jsou vizitky takovéhle a mám z nich radost, protože jsem se zase naučila něco nového.

A mám to zdarma, z vlastního materiálu, z vlastní hlavy a nikde se mi to neválí, protože si vždycky natisknu a vytřihnu jenom tolik, aby se mi vlezly do pěněženky.

To čučíte, že jo? 🙂