Aluška při své střelenosti

30.12.2010 v Poselství 7

Milý deníčku, mám se jako čuník v žitě.

Štvou mě akorát maličkosti a navíc jsem zjistila, že moje skleróza je asi poděděná, takže se jí nezbavím. Navíc jsem předevčírem přišla na takovou parádní myšlenku. Byla sice hrozně střelená, ale pravdivá a to na ní bylo geniální. Dokonce jsem dostala záchvat smíchu a přísahala jsem, že ji vypíšu do nějakého článku.

Nejhorší na tom je, že jsem neměla k dispozici internet a ani jsem si tu geniální myšlenku nezapsala, takže mi ji spolkla skleróza a já si prostě nevzpomenu, na co jsem to přišla.

Navíc pořád nemůžu najít svou sekerku a včera mi nešla odemknout branka, tak jsem ji po tmě přelezla, protože nemám nervy na to, abych vymrzlá došla a pak nemohla vrazit klíček do zámku a když ho tam vrazím, tak mi to nejde odemknout a z druhé strany jsem se do zámku netrefila. Tu branku opravit neumím, ale přelezla jsem ji bez zranění za pocitu umrzlé zadní části.

Před pár dny mě ta branka zase vypekla, už ji mám fakt dost. To je tak když jdu ven po setmění, pospíchám a nevím, že je zamčená. Myslela jsem, že prostě jenom přimrzla, tak jsem s ní lomcovala, i kopanec přidala. Odemknout mě napadlo až po minutě, ale byla zamčená na dva západy a to mě zase nenapadlo. Tak jsem do ní bušila, dokud jsem neodemkla i ten druhý západ. Naštěstí nekopu tak silně, takže jsme to obě přežily. To je strašně potupné, ta branka si asi myslí, že je chytřejní než já a že se klidně může zaseknout, kdykoliv chce. Asi se hodně baví, když přes ni pak lezu. Někdy mám strach, aby na mě nevyběhl nějaký soused, že se snažím vykrást sama sebe.

Přísahám, že kdyby mě někdo viděl, natočil a poslal to do televize s nadpisem ,,Blondýnka se snaží otevřít branku”, tak to vyhraje a puget mu ještě přidají.

Vtipem týdne se stala velmi neslušná anekdota o ,,zapatlaném policajtovi”. Šířit ji veřejně bych nedokázala. Ten vtip znám už tolik let, ale uprostřed jeho vyprávění jsem se zasekla v huronském záchvatu smíchu, který mi vydržel i hodinu poté, kdy jsem sama jela MHD. Normálně vykládám vtipy bez záseku, ale nevím proč, teď jsem to nedokázala. Spolucestujcí si asi mysleli, že jsem postižená, protože jsem nedokázala se nesmát při pomyšlení na ,,zapatlaného policajta”. Nevím, mám zkrátka takovou nevycválanou vlastnost vykládat na veřejných místech neslušné vtipy a pak se divím, proč po mě lidi koukají.

Dneska jsem viděla spoustu kachniček a holubů, lidi je tam krmili u vody. Byli fajn, pobíhali pod nohama, ale pohladit se nenechali, nevděčníci jedni. Pohled na kačera, který se do sebe snaží naládovat obrovský žvanec rohlíku je k nezaplacení, asi se mi o něm bude zdát.

Jinak Čičiprskoř se za mnou už dva dny nestavil, začíná mi to chlupaté zvíře chybět.

Další ptáci – Zde

Komentáře

Ikona diskutujiciho malé srdce 2010-12-30 23:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc se mi líbí, když se ve svých článcích směješ na čtenáře. Vytváříš tím nádhernou energii. Například dnes jsem  byl dost unavený, řekl bych až vyčerpaný z některých lidí, které jsem dnes potkal a jak jsem začal číst tento Tvůj text z deníčku, začal jsem se usmívat a na konci mi bylo tak krásně – od ucha k uchu rozšklebený. Podíval jsem se na sebe do zrcadla a viděl jsem, jak se na mě směje sluníčko.

Ikona diskutujiciho Daniela 2010-12-30 23:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To mě pobavilo. Vzpomněla jsem si, jak jsme se s kámoškou a sestrou minulý rok přesně na Silvestra vracely k ní do domu. Branku sice neměla na zámek, ale vypadly jí před ní klíče od domu. A před domem má louku a někdo se po té louce k nám blížil z ulice, která je za tou loukou. Ona ale potřebovala najít ty klíče a ta osoba se pořád přibližovala, to bylo jak z hororu, na poslední chvíli :-D Když už osoba byla skoro u nás, ozvalo se čaaau! a naštěstí to byl kamarád, co má vedle našeho domu babičku, ale vystrašil nás v té tmě :-D Jinak ta kachnička, co máš pod článkem je Kachnička mandarinská. Myslela jsem, že u nás nežije, ale kdysi jsme ji viděli ve Valašském meziříčí a letos dokonce u nás na té malé řece. Byla tam ještě se dvěma normálníma kachnama a kačerem, ale teď je ve vedlejším pidiměstečku, kde je na jednom místě překachnováno, tak se k nim přidali.

Ikona diskutujiciho Verča 2010-12-31 01:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kachničky jsem vždycky ráda krmívala. Dělala jsem jim cestičku z rohlíku a zkoumala, jak blízko se ke mě odváží přijít. Většinou jim odvaha fakticky nechyběla.:-)

Ikona diskutujiciho Alue 2010-12-31 10:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: To jsem ráda 🙂

Ikona diskutujiciho vivien.viv 2010-12-31 21:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Roztomilej článek :o). Aluško, my taky chodíme krmit labutě a kachničky a je jich tam tolik a kolikrát nás úplně obklíčí, takže musíš dávat bacha, abys na nějakou nešlápla a pohladit se nechaj, jednoho kačera jsem dokonce chytila, ale vyskočil mi z ruky :o)))… No a jedna labuť dostala pohlavek, protože šmejkala kačenku za krk .o) – kvůli rohlíku :o).

Ikona diskutujiciho septik 2011-01-01 20:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já si to vezmu na triko a napíšu tady ten vtip (aspoň doufám, že je to ono:-D ).

Ikona diskutujiciho Alue 2011-01-02 23:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: Tyjo ty ses trefil! Akorát já ho znám trošku jinak, ale je to on, to je zapatlaný pan policajt! Já se zblázním! :D

Napsat komentář: Alue Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek