Tento článek mě tak zaujal, že si dovoluji k němu připsat delší předmluvu/názor:
Stálí čtenáři určitě ví, že se mě odmalička snažili vychovávat k víře. Máma ani moc ne, nejhorší tlak na mě vyvíjela babička, která mě tahala od šesti let do kostela na večerní mše, které jsem bytostně nenáviděla. V kostele byla totiž zima, musela jsem tam tvrdnout dvě hodiny a mezitím mě nonstop peskovala ať si sednu, kleknu, nehýbu se, nemluvím, zpívám nahlas, křižuju se ve správném směru a pořád mě tam okukovaly nějaké babky. A když jsem se náhodou pohla jinak než bylo vyžadováno, tak se na mě upíraly nepříjemné pohledy typu ,,harant neví jak se má správně chovat v kostele“. Cítila jsem se souzena, posuzována a ovládána, jako ve výcvikovém táboře, kde z vás dělají idiota co jenom plní předem dané úkoly a nesmí udělat ani krok jinam. Jakýkoliv vzdor byl odměněn takto: ,,Ale Pán Ježíš/Bůh tě miluje a on plače když za ním nechceš přijít!“ – ,,Ale vždyť říkali že Bůh je všudypřítomný, tak proč za ním mám chodit do kostela?“ – ,,Tam on sídlí!“ – ,,Aha, to strašně dává smysl…“ ,,To pochopíš až vyrosteš.“
Když byla fronta na hostie, tak bábi vždycky pleskla rozdavače oplatků přes ruku že nejsem biřmovaná, tak mi udělal na čelo ,,jenom křížek“ jakoby ten hloupý oplatek byl jenom pro vyvolené…
Moje máma pak měla období kdy zkoumala víru a na dobu omezenou chodila do kostela, než zjistila, že to není její cesta. Naštěstí měla v tomto ohledu dost rozumu. Ale mezitím k tomu přičuchl otec (původně z rodiny ateistické) a podle hesla ,,poturčenec horší turka“ se do toho pořádně zažral, akorát od Katolíků šel raději k Protestantům. Takže jsem prožila období kdy se musely navštěvovat protestantské akce (Nebudu vám lhát, některé se mi občas líbily, třeba tábor nebo kroužek kde jsme si hráli. Protestanti nejsou tak násilná a tak zastrašující odnož, je k dítěti mnohem více přátelská a mírumilovnější.), ale žralo mě večerní čtení z Bible. Měli jsme sice vydání pro děti, ale byl to Starý zákon, takže jsme si večer před spaním povinně v rodinném kruhu na střídačku četli o tom kdo koho zabil, kdo komu uřízl hlavu za to že mu pošlapal kytky na dvorku (teď samozřejmě přeháním) a když jsem si dovolila říct že mě to nebaví a že je to hnusné, bylo mi řečeno něco, co mě opravdu ,,potěšilo“: ,,No ale to je starý zákon, ten čtete jenom teď abychom věděli jak to bylo před příchodem Ježíše, pak už je to hezký, protože on to všechno změnil.“ … Toho jsem se naštěstí nedočkala, neboť jsem se odstěhovala, tak byl od Bible pokoj a pak už jsem byla moc velká na to, abych babičce utekla, když se mě znova pokoušela nacpat do kostela. Řekla jsem že nejdu, v šesti letech mě od futra sice odlepila, ale ve dvanácti už jí to tak dobře nešlo, tak to se mnou vzdala…
Při vší úctě ke svým předkům, nikomu neberu jeho víru, ať si chodí do kostela třikrát denně a ať si čte starý zákon každý večer, ale kategoricky nesouhlasím s tím, aby rodiče vnucovali svoji víru dětem a vnucovali jim čemu mají věřit. To si každý člověk musí vybrat sám, jinak se to promění v násilné vymývání mozku… Později jsem – čistě ze zvědavosti, abych měla přehled – dočetla Nový Zákon a bylo mi z něho stejně blbě jako ze starého.
Bible je násilná, silně destruktivní kniha, to vím moc dobře. Náboženský bůh (a je jedno kterou odnož si teď vyberete) je sobecký sebestředný spratek, který rozdává podmíněnou lásku jenom za odplatu. Buď jste s ním a budete sloužit, nebo jste proti němu a peklo na vás. Není to bůh, ale Satan.
Stejně k vám přistupují vaši zfanatizovaní rodiče, pokud odmítáte jejich extrémní a depresivní víru. Dívají se na vás jako na nepřítele, který přijde do pekla, pokud vás nenapraví. Možná se to snaží skrývat, ale cítíte to až v morku kostí… A to vám píšu s úplným klidem, bez jakéhokoliv citového zabarvení nebo náznaku zlosti, protože tyto věci jsou už hodně staré, dávný příběh z minulosti a beru to jednoduše jako zkušenost, tedy ,,pouze suše konstatuji“.
O něco zajímavější jsou pro mne Apokryfy, tedy spisy které se nehodily mocipánům do knížky, tak je z ní vyřadili. Tam se občas člověk něco dočte, oficiální verze je však odpad. A navíc pochází z 16. století a byla psaná na objednávku. Všechno je lež…..
Následuje článek:
Teolog Raymond Schwager nalezl v Bibli 600 pasáží kde jsou explicitně líčeny krutosti, 1000 veršů kde Bůh sám koná kruté „tresty“, 100 pasáží kde Bůh explicitně přikazuje Izraelcům zabíjet lidi, a několik příběhů kde Bůh zabíjí iracionálně a bez jakéhokoliv zjevného důvodu. Raymond Schwanger říká, že krutost je jednoduše nejčastěji popisovaná aktivita ve Starém Zákoně. Mnohé z těchto aktivit lze s klidným svědomím označit za genocidní. (http://www.religioustolerance.org/god_cana.htm)
Pojďme se na některé ze stovek těchto případů podívat:
Numeri 15:32-36
Jednou, když byli synové Izraele na poušti, přistihli muže, jak v sobotní den sbírá dříví. … Hospodin pak řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Ať jej celá obec za táborem ukamenuje.“ Celá obec ho tedy vyvedla za tábor a kamenovali jej, až zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Ano, sbírání větviček v sobotu je jistě velmi těžký zločin. Ten muž si nejenže zasloužil nadevší pochybnost zemřít, ale prostá smrt by pro něj byla příliš mírná. Za práci v sobotu je vhodné aby člověk před smrtí ještě hodnou chvíli trpěl – ukamenování je pro něj to pravé.
Naproti tomu, když Kain zabil svého bratra Ábela, Bůh mu jen udělal na čelo znamení hanby. Kain pak odešel do Země Nód i se svou ženou, založil tam město, a žil spokojeně dál.
Nyní přijde trochu silnější káva:
Deut 2:31-37
Hospodin mi řekl: „Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji.“ … Tenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu. Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist. … Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal.
Zde se sluší připomenout verše z Nového Zákona „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti (2 Tim 3:16) Čili ano, nikoho nenechali naživu, vybili muže, ženy i děti, takto to chtěl Bůh a navíc chtěl, abychom to věděli. Považuje tuto informaci pro nás za nanejvýš užitečnou.
Podobných drastických pasáží je v Bibli víc, viz. třeba:
Deut 3:2-7
Hospodin mi řekl: „Neboj se ho! Vydal jsem ho s celým jeho lidem i s jeho zemí do tvých rukou. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, sídlícím v Chešbonu.“ … Bili jsme je, až z nich nezůstal jediný živý. Všechna jeho města jsme tenkrát dobyli. Nebylo tvrze, kterou bychom jim nevzali – šedesát měst, celý kraj Argob, Ogovo království v Bášanu. … Navíc jsme dobyli veliké množství venkovských osad. Vyhladili jsme je jako proklaté, jako jsme to učinili chešbonskému králi Sichonovi, vyhladili jsme každé město – muže, ženy i děti. Všechen dobytek a kořist z těch měst jsme si pak rozebrali.
Člověk by řekl, že šlo o pusté vraždění až genocidu, spojené s rabováním – ale ne, přesně takto to podle křesťanů chtěl Dobrý a Spravedlivý Bůh Bible.
Velmi poučný je i příběh pomsty nad Midiánci:
Numeri 31
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Než budeš připojen ke svému lidu, vykonej pomstu synů Izraele nad Midiánci.“ … Vytáhli tedy do boje proti Midiánu, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, a pobili je do posledního muže. Zabili také midiánské krále: Eviho, Rekema, Cura, Chura a Rebu – pět midiánských králů. Také Balaáma, syna Beorova, zabili mečem. Midiánské ženy i jejich děti ale Izraelci zajali. Ukořistili také všechen jejich dobytek, stáda a veškeré bohatství.
Nechat Midiánské ženy a děti naživu, to tedy bylo neprozřetelné a hloupé. S tím Mojžíš, Boží chráněnec, nemohl souhlasit:
Mojžíš se však na velitele vojska, na vůdce tisíců a stovek, kteří se vraceli z válečného tažení, rozhněval: „Vy jste nechali všechny ty ženy naživu? Vždyť právě ony na Balaámovu radu svedly syny Izraele od Hospodina k Peorovi. Kvůli tomu přišla na Hospodinovu obec ta rána! Pobijte tedy všechny chlapce. Pobijte i každou ženu, která už spala s mužem. Všechny dívky, které ještě nepoznaly muže, si nechte živé.
Připomeňme zde, že Bible má být celá Slovem Božím (přinejmenším dvakrát explicitně potvrzeno i Ježíšem), a že tedy Bůh přímo „posvětil“ a „odsouhlasil“ i tyto verše.
V této souvislosti nelze nepřipomenout Žalm 19:
19:8 Hospodinův Zákon je dokonalý,
život do duše navrací.
Hospodinova svědectví jsou věrná,
i prosté činí moudrými.
19:9 Hospodinova pravidla jsou poctivá,
srdce naplňují radostí.
Hospodinovo přikázání je ryzí,
oči člověku rozzáří.
Co víc k tomu dodat? Vážně je závěr ateistů, že takováto kniha není, a nemůže být Božím slovem, tak nepochopitelná? Vážně je tak nepochopitelný jejich názor, že takový Bůh, kterého tato kniha popisuje, prostě neexistuje?
použitý zdroj: http://www.i-ateismus.cz/2011/01/bible-kniha-plna-genocid-a-krutosti/
Poslední komentáře
-***** Viem o dvoch výnimkách v metale. Prvá je…
-kešo Na Poppy som už dávno zabudol (YouTube mi…
-mariankosnac Symphonic metal. Tam bývá satanismu málo, neblije se,…
-Alue K. Loskotová Je to tak. A Gaga? Šmarja jako jo,…
-sm