Aluška.org: Věděním ke svobodě

Zdál se mi příšerný sen. Objevila jsem se v jakési nemocnici, kde jsem stála u postele člověka, který byl hubený, jen kosti potáhlé kůží, žádné svaly ani tuk. Měl krátké vlasy a hrozné bolesti. Svíjel se v křečích a hrozně ječel.

(Tu osobu jsem znala a raději schválně nepíšu, o kom se mi zdálo.)

V tom snu mě to tak šíleně vystresovalo, že jsem začala brečet, utekla jsem z pokoje na chodbu, kde jsem si sedla na schody a naříkala jsem. Nikdo si mě nevšímal.

Najednou jsem se začala budit. – Byla to zvláštní chvíle.

Vědomě jsem byla vzhůru, ale napůl jsem ještě měla před očima ten sen, který pomalu mizel. Měla jsem hrozné nervy a už jsem to nechtěla dál snít. Najednou jsem cítila, že mi někdo hladí vlasy. Cítila jsem ruku, jakoby byla hmotná a jasně jsem slyšela (ne v hlavě, ale fyzickým sluchem), jak mi šustí vlasy od toho, jak mě někdo hladí.

První jsem se lekla a pak jsem zjistila, že je to Laurej! – Byl u mé postele a nahlas mi říkal: ,,Byl to jen sen, už je pryč. Uklidni se, nic se neděje.”

Trvalo to několik minut, dokud jsem postupně nepřišla k plnému vědomí. Jakmile jsem si uvědomila že je ráno a já ležím na boku v posteli, Laurejovo hlazení, šustění vlasů i jeho uklidňování bylo pryč.

Tento zážitek byl velmi zvláštní, protože od Laureje nejsem zvyklá, aby mě po ránu hladil, nebo aby na mě mluvil. Většinou si povídáme večer a sama Laureje o pohlazení prosím jen před spaním. I když občas mám špatný sen, málokdy se stane, že by mě Laurej takto opečovával bezprostředně po zážitku.

Také je zvláštní, že jakmile jsem se probrala, úplně jsem na tento zážitek zapomněla a vybavil se mi až odpoledne. Nechápu, proč se mi to dopoledne vypařilo z hlavy. Jsem ale ráda, že se to stalo. Takto intenzivní zážitky nebývají časté.

Další zážitky související s andělskými bytostmi najdete zde: Rubrika: ,,Zážitky – Andělské Bytosti”

Další sošky andělů a víl – ZDE