Dáme pokec, Laureji?

16.10.2008 v Zážitky 5

Dneska v noci jsem měla divný sny… ale pro vás nejzajímavější je asi to, že se mi zdál sen o tom, že mi brácha Vilík povolil chodit k němu na pc… tak jsem mu v tom snu šla poděkovat, ale on dělal, že mě nevidí a jakoby nereagoval… to mi přišlo divný…

A když jsem se dneska ráno chystala do školy, na uších sluchátka, byla jsem zrovna v pokoji a najednou mi projelo hlavou: ,,Kájo, někdo na tebe kouká.” – Podívala jsem se ke dveřím u mého pokoje… byly otevřené a stál v nich Jirka, (můj nejstarší brácha) a kroutil hlavou, jakože jsem debil… stáhla jsem sluchátka z uší… nabídl mi, že si k němu dneska odpoledne můžu zajít na počítač… samozřejmě jsem poděkovala a přijala to, protože u babičky nemám na články klid. Jirka to zdůvodnil, že má stejně celý dny zaplej kompl a že já furt mrčím, že nemužu na pc…

Ale mě to potěšilo… dokonce jsme dneska ráno šli kousek cesty spolu… já do školy, on do práce… u toho jsem se dověděla, že mu přijdou nějak divný pohyby měsíce, že to nějak nesedí s tím, co ho ve škole naučili… což byla další věc, která mě potěšila… představte si to… Jirka myslí… a dokonce správně… no to je úžasný…

Takže nyní sedím u něho na pc a píšu pro Vás článek… ale blbne se mi tu z-y, – protože jeho klávesnice má tyto dvě písmenka přehozená…

Chtěla jsem ale zaznamenat v elektronické podobě můj dnešní rozhovor s Laurejem… (pro ty kdo nevědí, je to můj anděl, kterého si volám ze všech asi nejčastěji…)

Když byla volná hodina, sedla jsem na lavku do chodby a psala… ale chodili okolo mě pořád lidi a spolužáci a já nechtěla, aby mi na to koukali, takže jsem u toho byla neustále rušena… ale co… pokec je hotový, mohu to zapsat… 🙂

Usaďte se děcka, teď to bude zajímavý:

,,Nechceš pokecat?”

,,Pokecat?”

,,No dát řeč… víš, dlouho jsme spolu nekecali, ráda bych to napravila a vyslechla si od tebe nějaká zajímavá slova…”

,,Hmm? :)”

,,Noale jestli nechceš, tak tě nechám a budu plést náramek. :)”

,,Aluško… já tu nejsem od toho, abych tě odmítal… rád si s tebou popovídám.”

,,Tak fajn, mám dotaz: Kdybych něco provedla, zlobil by ses na mě? Jakože já nikdy nic špatného nedělám, ale co platí pro nás dva, to by mělo platit i pro jiné,že?”

,,To máš pravdu, Aluško.”

,,Zlobil?”

,,Nezlobil.”

,,A ani někdy jindy… no prostě umí se vůbec andělé zlobit?”

,,Kdo má pro vše pochopení, ten nikdy nemá důvod k nenávisti. A ty to víš.”

,,A ani kdyby někdo něco provedl mě, tak by ses na něj nezlobil?”

,,No, jedno by mi to nebylo.”

,,A jak by to teda bylo?”

,,Aluško, to jsi už mohla sama vypozorovat… Když jsi smutná, je mi taky smutno. Protože s tebou cítím. Ale nikdy nepropadám přílišnému trápení… i přes tvé slzy se dokážu usmát a nějak tě potěšit… a ty to také umíš… viď? :)”

,,Jo. 🙂 Takže ty se nezlobíš, ale umíš být smutný?”

,,Ano. :)”

,,Týjo, ty seš zlatej :)”

,,Aluško a jak jsi přišla na takovéto otázky?”

,,No protože Nuf jednou řekl, když jsem vtipkovala, že si šňupnu mariánky, že by ses na mě pak mohl zlobit. Já to teda hned vyvrátila, ale nějak mi to nedalo, a tak si to raději u tebe ověřím.”

,,Důkaz místo slibů. :)”

,,Tic Tac! :D”

,,Hi hi. :)”

,,Joa prosimtě co měla znamenat ta dnešní matika? Se mi nepovedla desetiminutovka… no… ehm… teda vlastně jsem to totálně podělala, a když mi konečně došlo, jak to vypočítat, tak mi to Šedivec sebral. Noa mě se pak chtělo brečet… bylo mi horko a… no prostě nevím, co to mělo být… A včera… to mě zase z půlky v chemii polil strašnej chlad a já se pak cítila strašně špatně a málem jsem od tama utekla…”

,,Aluško, ty jsi v tomhle nějaká nestálá.”

,,Jak jako? Já jsem pevná, jako kulturistovy půlky!”

,,Aluško ty mě vždycky umíš pobavit… 😀 …. vtipně řečeno, ale není to úplně pravda… v jednu chvilku říkáš, že na to prdíš, pak je ti ale najednou líto, když se ti něco zase nepovede. Někdy se váha převáží tam, někdy jinam. Vím, co chceš říct, že za tohle všechno může škola a ta tvá rodinka… to je sice pravda Aluško, ale ty by sis to mohla taky přestat tolik brát. A nezadržovat pořád emoce. Pak máš chuť bouchnout, jako dnes. Chápeš, co ti chci říct?”

,,To jo, ale ty víš, že prostě zadržuju a pořád toho nějak nemůžu nechat. Přeci nezačnu zničehonic brečet uprostřed matiky… jak by se na mě pak ostatní dívali… byly by z toho problémy, které nechci vyvolávat…”

,,To je pravda Aluško, ale ty zadržuješ, i když nemusíš. Přiznej se. :)”

,,Jakto?”

,,Když jsi sama a je ti smutno, ty nezačneš plakat. Řekneš si, že jsi korba a korby nebrečí a své emoce zadupeš zase zpátky do bříška. Dej si na to prosímtě pozor, vůbec ti tento přístup nesvědčí.”

,,Ale když já se bojim, že mě někdo uvidí ubrečenou a bude z toho zas nějakej problém.”

,,To už si ani v klidu člověk nepobrečí ve svém vlastním pokojíčku? Aluško… no tak co… prostě to můžeš svést na nějakou hloupost, jsi přeci mistr výmluv… :)”

,,No fáákt… obrátíme to, co mi mamka vždycky zazlívá ve výhodu! … noale teda stejně to nikdy nebyla pravda. Já prostě jen mám vždy odpověď a -“

,,- Aluško klid. Neřeš. Já vím, byl jsem u toho.”

,,Aha?… joa to… ještě dotaz… Co když je někdo, koho v životě andělé nezajímali, ani o nich třeba neví a je na ostatní zlej? Co on? Má anděla, i když ho nepotřebuje?”

,,Lidská bytost má vždy někoho, koho může zavolat na pomoc.”

,,A když nikdy nezavolá? To je tam ten anděl zbytečně? Vždyť bez zavolání byste neměli zasahovat, ne?”

,,Aluško, to že je někdo trubka neznamená, že anděla občas nepotřebuje… třeba ve snech, nebo nadvědomě… I takoví lidé občas dostanou pošťouchnutíčko. :)”

,,Vážně? No to je výborné… :)”

(Konec rozhovoru)

To je tedy vše, doufám, že vás tato slova potěšila a nějakým způsobem obohatila 🙂

Komentáře

Ikona diskutujiciho Martin 2008-10-16 20:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Laurej RULEZ!:o) Pekny pokec Alusko. :o)

Ikona diskutujiciho karantava 2008-10-17 01:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

… no, že to ale Karolko trvalo :-) vítej zpátky. :-) A od kdy andílci říkají: "Neřeš"? :-) Však ty víš, co tím myslím.

Ikona diskutujiciho Alue 2008-10-17 14:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

proč by nemohl říct, ať se něčím netrápím? – většinou slova, která andělé volí, pokud nepromlouvají přes pocity, se upravují podle toho, jaké výrazy v přítomnosti používá sám tazatel.

Ikona diskutujiciho Unga 2009-05-24 14:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zdravim, chtěl jsem se zeptat, jak s anděli vlastně komunikuješ když ne přímo.

Ikona diskutujiciho astonova cesta 2018-09-18 01:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, toto je poklad těchto stránek, prosím tě slib mi, že tento a takovéto články nikdy z tvého webu nezmizí!

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek