Dárce
2014, 97min.
Oficiální popis filmu:
,,Jonas vyrůstá v idylickém světě, kde existuje pouze štěstí. Lidé neznají utrpení, války, násilí, strach ani bolest. Základem světa je jednotvárnost: stejné domovy, stejné oblečení, stejné rodiny. Na okraji společenství žije jediný držitel a strážce všech pravdivých vzpomínek lidstva – Dárce.
Jeho prostřednictvím Jonas získává to, co nikdo jiný nesmí vědět – pravdu o skutečném životě a zkušenosti předchozích generací. Jonas začíná chápat, že jeho společenství žije v iluzi dostatku a bezpečí za cenu naprosté absence citů a možnosti volby. Lidé necítí emoce, lásku, vášeň, přátelství, nevnímají barvy. Pocit harmonie je vytvářen uměle.
Jonas objevuje nejtemnější stránku utopického světa. Všichni ve společenství jsou pomocí každodenních injekcí zbavováni veškerých špatných vzpomínek a zážitků. Jejich svět je podvod, denně placený smrtí nepohodlných lidí, ve prospěch řízené existence. Tváří v tvář této skutečnosti, Jonas již nedokáže žít jako dřív. Čelí obtížnému rozhodnutí nejen o jeho vlastním životě, ale o budoucnosti celého světa…“
Na tento film (natočený podle knižního bestselleru) jsem dostala doporučení od kamaráda a strávili jsme diskuzí o něm celkem výživnou hodinku. Když jsem si na něho po pár dnech našla čas, udělal na mě dost velký dojem. Překvapuje mě a zároveň vlastně ani nepřekvapuje, že má na csfd.cz nízké hodnocení, pouhých 60%. Masa zpravidla jednoduše nechápe filmy s hlubším poselstvím.
Film nám vlastně nabízí velice výživné téma k zamyšlení. A to je otázka, jestli vůbec existuje idylický svět, jestli je vůbec možná utopie? Je mnoho způsobů a představ jak toho dosáhnout, zde je nastíněn jeden ze scénářů, který je tak dokonalý, až je děsivý. Byla vytlačena smrt i válka. Lidé ani nevědí, co to smrt nebo ztráta je, nemají rodiny. Žijí sice muž a žena s dětmi v domech, ale je to bez lásky, děti mají přidělené systémem k výchově a v podstatě mají celibát, ani ho nevnímají, protože si každý den píchají do žíly jakési otupovadlo, které potlačuje jejich touhy, vášně, individualitu, odlišnost, zkrátka cokoliv, co by mohlo narušit chod bezchybné společnosti. Je to taková dokonalá sekta.
Člověk se při sledování této napodobeniny nastolené totalitní vlády ptá sám sebe, jestli vůbec má smysl při dnešní mentalitě usilovat o jakousi dokonalost, kdy jsme každý jiný a ne všichni sdílíme stejné představy. Utopie počítá s tím, že všichni jedinci potáhnou za jeden provaz, jak toho však docílit, na to už nikdo nepřišel. Takže kdo v tomto scénáři nevyhovuje potřebě kolektivu, je odklizen do pryč, takzvaně ,,vyřazen“… Píchne se mu smrtící injekce, udělá se takzvaný rozlučkový obřad, lidé si myslí že vyřazení žijí jinde, protože neví co to je smrt.
Film divákovi ukazuje, co vlastně dělá lidstvo tak jedinečné a speciální. Je to naše rozmanitost, nelogika, jsou to emoce a je to možnost volby. Bez toho jsme pouhé stroje. Vidím zde podobnost s mimozemskými rasami, jako jsou šedivci, reptiliáni a Animusáci, kteří nemají šišinku mozkovou a nemají schopnosti pravé poloviny mozku, jsou tedy pouze logičtí, neznají lásku, emoce, nechápou dokonce ani hudbu. V podstatě tento film ukazuje společnost, jak by asi fungovala dokonale logická rasa bez emocí, jak by asi žili dokonalí bioroboti. A je to děsivé…
V některých částech mi film připomíná Hunger Games, protože tam vlastně také fungují lidé v nějakých lokálně určených místech a mají hranice kam už nesmí, je to také řízené nějakou elitou a dojde jeden a začne jim do toho vrtat… Jinde jsem si vzpomněla na Atlas mraků, nejenom protože tam měli klonované servírky co po odsloužení šly jakoby někam jinam, všichni si mysleli jaká je to sláva a ve skutečnosti je zabíjeli, doslova recyklovali. V Atlase mraků jsou taky hodně časové posuny a ty samé postavy vystupují v různých inkarnacích, něco podobného se děje i ve filmu Dárce. Je ale pravda, že Atlas mraků je na rozdíl od tohoto dost brutální, hodně skáče a je dost náročný. Dárce je oproti němu mnohem lépe stravitelný kousek pro diváka a nenechá v hlavě po dokoukání takový nepořádek.
V něčem mi ten utopický svět připomíná i film Hostitel (The Host)… Zkrátka jsou tam neoriginální prvky, které už jsme mohli vidět i jinde zejména u sci-fi filmů, ale celek je zábavný, fascinující, napínavý, děsivý, krásný a smutný, všechno to v něm je.
Velice se mi i líbila hudba, myslím tím skladbu na klavír, ta je opravdu výborná, krásná a skvěle se do filmu hodí. Film má celkově silnou atmosféru a je velice hluboký.
The Giver – Rosemary’s Piano Theme
https://www.youtube.com/watch?v=AJQwF6VHluQ
Co se mi nelíbilo, byl konec. Sice to dobře skončí, ale z pohledu scénáře je to jakoby uťaté, není to dobře dokončené. Když už dobrý konec, osobně bych ocenila ten klasický trapný a ohraný závěrečný polibek hlavní dvojice… No sešli se, všechno vyřešili, dali si pusu, měli kopu dětí a žili šťastně až do smrti. I bych ocenila nějaký závěrečný rozhovor s nejlepším přítelem, nebo i rodiči, se kterými by si to teda nakonec hlavní hrdina vysvětlil, to mohla být taky silná a emoční scéna, škoda že se toho nevyužilo… Film končí jakoby deset minut předtím, než by se k tomu dobrému konci mohl dostat a to je podle mě škoda. Celkově to mohlo být dějově na konci líp zvládnuté, nevadilo by mi to protáhnout. Jinak celý film opravdu jede, vtáhne vás dovnitř, má napětí, brnká na nervy a místy je velice dojemný.
Určitě ho doporučuji, není to žádná brutalita, není tam krev, avšak jeho téma je náročné. Po vypnutí budete mít dlouho o čem přemýšlet a zanechá ve vás dotek své atmosféry. Uvědomíte si opět, jak jste rozmanitá bytost, že naše krása a jedinečnost tkví v emocích, ve schopnosti milovat, prožívat, toužit. V naší rozmanitosti a svobodě. A že svět, který musí být dokonalý za každou cenu, o takový ani nemá smysl usilovat, protože je to jen iluze. Jen další MATRIX…. Ten mi to mimochodem taky místy dost připomnělo.
Většinu času je film černobílý, protože barvy probouzí emoce a barvy přinášejí odlišnost, kterých se nastolený dokonalý utopický Matrix bojí. Kdo vidí barevně, vidí ,,neviditelné“. Vnímám tam podobnost s lidmi, kteří jsou v dnešním světě jasnozřiví a vidí tedy více, než ostatní. To jsou také nabourávači systému… Zkrátka tohle si musíte pustit.
DÁRCE – CZ – oficiální trailer HD
https://www.youtube.com/watch?v=mcIs5eJePLA
Poslední komentáře
-Mirek Mě vždycky u podobných klipů dostává, jak jakože…
-Danny Poppyina videa mi vždycky přišla krajně nepříjemná a…
-astrei swingař Přesně tak to je. Bojovník, kterého jste nacpali…
-***** Alusko, naprosto s Vámi souzním. Jedná se o…
-hledající