Dopisy čtenářů

17.4.2015 v Čtenáři 4

Moc děkuji za všechny vaše krásné dopisy a obrázky, které mi posíláte. Moc si toho vážím a velice si vážím i vašich příběhů a poznatků! Tento výběr z vašich krásných dopisů je pro mě speciální, protože jsou v nich napsané opravdu silné zážitky.

1.

Milá Alue,
poslední dobou jsem si zvykla děkovat za práci lidem, která mě určitým způsobem obohatila, která mi pomohla a které si vážím. A jelikož tvoje stránky mi pomáhají již nějaký ten rok, tak Ti z celého srdce za tvoji práci a nadšení děkuji 🙂

Už se na to chystám nějakou dobu, ale nebyl vhodný okamžik. Teď mi krásně svítí do tváře slunce, a mám prima náladu, tak Ti konečně píši. Každý den se k tobě na stránky chodím juknout, i když tam třeba není nic nového, říkám tomu moje denní dávka konstruktivní energie 😉 Je to takový můj pomocník, který mě drží na správné cestě. Vím, že když se třeba na chvíli zamotám, tohle mi vždy spolehlivě ukáže kudy.

Taky jsem od té doby rozvinula spoustu dovedností, za které jsem moc vděčná. Tak třeba začala jsem malovat! 🙂 Kdybys mě znala, tak bys pochopila, co to pro mě znamená. Už jako malá jsem nesmírně toužila malovat, ale jelikož v rodině to nikdo neumí, ani se těmto věcem nijak nevěnuje, automaticky jsem si myslela, že to taky neumím. Mno a když jsem viděla, jak vesele maluješ a vůbec se s tím nepářeš, tak jsem v nějakých svých cca 23 letech sedla, a z fleku namalovala obrázek, který Ti posílám v příloze 🙂


Konkrétní věci mi zatím nejdou, ale mandaly super 🙂 Není to nijak složitý obrázek, ale je to první od mých ranných školních let, takže pro mě osobně pecka jak hrom. Ten obrázek mám zarámovaný a vystavený, aby mi připomínal, jak je skvělé věřit svým touhám.

Taky bych Ti ráda popsala pro mě úžasný zážitek s anděly 🙂

Musím říct, že naše rodina žije tzv. „alternativně“, jak by se řeklo. Zkrátka tahle témata u nás nejsou zas tak neobvyklá, takže andělé nebyli pro mě otázkou víry (i když o andělech nikdy doma nepadlo slovo), ale spíš totálně zasekaných kanálů, takříkajíc 🙂 Nikdy jsem se jim osobně nevěnovala.

Mno když jsem četla, jak je to pro tebe přirozené, tak jsem na ně začala hodně mluvit, a svěřovala jsem jim všechno, co jsem chtěla. Nijak jsem moc nedumala nad tím, že já slyším nebo cítím kulový, i když to člověka jistěže mrzí. Ale doufala jsem, že se to prací změní, a ono jo. Nejdříve jsem je začala hodně cítit, když jsem špa spát. Jejich doteky na tváři, hlavě apod. Postupně se to spojení s nimi zlepšovalo. Byla jsem schopná rozeznat jejich energii, kde jsou, také jsem přesně vycítila okamžik, když ke mně poprvé dorazil anděl číslo 2 🙂

Já měla vždycky hrozně zasekanou hlavu, trilión myšlenek, ne zrovna radostných, v popředí logika atd. Podařilo se mi časem uvolnit, a zaslechla jsem přesně jejich jména. Pak to pokračovalo, občas se mi do vnitřního monologu přimotalo nějaké jejich slovo, co tam nepatřilo. Vždy mě to pobavilo 😀 To si takhle člověk přemýšlí, když v tom několikrát za sebou se mi do vlastních myšlenek namotá něco, co s mýma nesouvisí. Tak si řeknu po chvíli počkat!, co to? 😀 Jednou to dokonce bylo: fenylethylamin. To prostě nevymyslíš 😀 V životě jsem to neslyšela! Tak jsem si to vygooglila, a jde o hormon, který má na starost veškeré emoce, a bývá označován drogou zamilovaných. No není to krásný? 🙂

A teď konečně ten zážitek. Žila jsem rok v zahraničí, kde jsem se suprově spravila z domácího prostředí, takže tyhle zážitky tam šly jak na drátku. Odpoledne jsem si chodívaly se spolubydlícíma na chvilku lehnout, protože jsme měly dlouhý program od rána až do nočních hodin. Spala jsem, když v tom jsem jasně, na vlastní uši slyšela, jak se nade mě sklonil nějaký jemný ženský hlásek a povídá: „Barčo vstávej, už je čtvrt.“ Kdybys ji slyšela.. 🙂 Ta barva a energie jejího hlasu se nedá slovy vypovědět, byl tak křišťálový a plný lásky, jemný, čistý… A hlavně, co mě dostalo, ta míra té péče!, kterou vložila do jedné věty! Odpoledne nám totiž začínala výuka, a my musely vstávat, a mně se asi moc nechtělo, tak jsem spala. A ona s nesmírnou péčí a láskou mě přišla vzbudit. Přitom o nic nešlo, odpolední výuka, kdybych tam nešla nebo přišla pozdě, svět by se nezbořil. Ale od té doby jsem za anděly a veškeré průvodce moc vděčná 🙂

Když si představím, jak se o nás asi starají ve chvíli, kdy o něco opravdu jde… ta představa mi bere dech. A pak tu byl můj další anděl, mužské energie, který ležel se mnou v posteli a objímal mě při spánku. Naprosto jasně jsem cítila jeho tělo a objetí, náruč..bylo to jako objímat hmotný vzduch..ale v tu chvíli byl úplně hmatatelný, jak člověk.

Věděla jsem, že je to on, ale byla jsem tak omámená tím zážitkem, že jsem se jako ve snu zeptala: „Kdo jsi?“ No a protože bytosti evidentně neodpovídají na to, co je zřejmé, tak si jen roztomile nahlas povzdechnul stylem „Proč se ptáš, když to víš“. No a pak už jsem opravdu musela z té postele vylézt.

Tak 🙂 Ještě jednou ti děkuji, je skvělé, že je tu někdo takový, díky komu je člověk schopný lépe rozpoznat svoji cestu.
Přeji ti mnoho úspěchů, radosti, štěstí a lásky, a spoustu spokojených čtenářů 🙂
Hezký den
B.

Odpověď:

Ahoj,
Děkuji za obrázek 🙂 Je moc hezké číst, že moje barevné postavičky taky někoho inspirovaly. Víš ale, že u kreslení nejde o dokonalost? Jde o ten požitek z tvůrčí činnost. Je to způsob relaxace a je to jenom pro tebe. Když přenášíš obrázky a barvičky na papír, komunikuješ i se svou duší, přenášíš vnitřní obraz do vnějšího světa. Co kdo na to řekne, nebo jestli to vůbec někomu ukážeš, už není důležité. Důležitá je jenom tvoje radost a tvůj pocit naplnění.
Já dřív používala papír jako plochu, kam vložit svoje emoce. Když jsem měla radost, ztvárnila jsem ji na papír. Stejně tak smutek, depku, osamělost, zamilovanost, cokoliv mě potkalo. Papír neodmlouvá, papír všechno přijme. Teď už dlouho nekreslím jako jsem kreslívala dřív, asi je to tím, že se ventiluji písmem, tak pak už necítím potřebu ventilovat se dál obrazem. Ale je důležité si ten svůj ventilek najít.
Takže se nedívej na to, jestli máš předpoklady. Podle mě moc hezky zacházíš s barvičkami, ten obrázek má pěknou energii a dobře se na něho kouká. – Takže jde vidět, že i pro tebe je to forma relaxu a že to má svou léčivou hodnotu. Nic víc pro plnohodnotné kreslení nepotřebuješ, jenom s tím pěkně pokračuj.

Upřímně mě i těší, že sis takto našla cestu ke svým andělským průvodcům. Neupínej se zbytečně na to, jestli pokaždé uslyšíš jejich odpověď, nebo ne. Mnohdy jen stačí vědět, že tě slyší. A když tě slyší, sami si najdou způsob, jak ti dát zpětnou vazbu. A můžou to udělat jakkoliv. Písní, obrázkem, nebo někoho potkáš, kdo něco zvláštního řekne. Odpověď nemusí vždy přijít přímo, chodí i oklikou.

s pozdravem
Alue

2.

Dobrý den, slečno Alue,

v minulosti jsem si taky tady na webu o vás několikrát „otřel boty“. Ne proto, že bych sympatizoval se Sisyfem (to probůh už vůbec ne), ale proto, že jste kritizovala Petra Chobota.

Postupem času ale stále více zjišťuji a objevuji, že jste vlastně měla pravdu a že ten „idiot“ nejste vy, ale spíše ten Chobot.

Nic od vás nežádám a nic po vás nechci. Chci jen napsat, že to byla moje nevědomost, která byla příčinou toho, že jsem si o vás otřel ty boty.

Již nikdy toto činit nebudu. Pravda, jste na můj vkus a na duchovně založeného člověka trochu expresivní. Více by se k vám hodil spíš ten odzbrojující klid, který většinou duchovně silní lidi mají. Nicméně, to není důvod k oponentuře. Důležité je pro mě spíš to říct vám, že jsem vám zbytečně křivdil a Chobotovi naivně věřil.

Přeji vám všechno nejlepší,

Dalibor

3.

zdravím tě Alue
až budeš číst tyto řádky, určitě pocítíš jak mi vyzařuje velký dík od srdce, které putuje právě k tobě!
Moc moc moc děkuji, jak jsi mi poradila-asi před rokem, jak mám chytit svůj osud a snažit se prosit Vesmír od srdce, jak se dívat pozorně kolem sebe a jak dát na intuici a rozhodit sítě atd………VŠE SE MI ZAČALO PLNIT!!! a to asi za půl roku, vše co jsi mi radila, že někdo bude hledat šikovnou paní…a je to tady-dodávám své výrobky i na přání zákaznic do obchůdku, kde známé známá hledala výrobky do začínajíciho obchůdku 🙂 jsem nadšená -děkuji za každý prodaný kousek, který mě nabudí k dalšímu výrobku!
Je to skvělý vše začíná do sebe zapadat, a plnit a cítím, že co jsem krásného a milujícího k Vesmíru posílala, tak se mi vrácí- za to děkuji Tobě Alue, jsi skvělá !!!!!

Mám další plány, ale nechci předbíhat, a velice si přeji, aby to šlo tak krásně dále.
ještě jednou děkuji za tvé rady, které mám v archívu schované, které mě vždy po každém přečtení nastartovaly- když mi nebylo ouvej, a držely mě tzv. nad vodou! Ale to je už archív-minulost a užívám si přítomnost.

Díky Iv.

4.

Milá Aluško,

ze všeho nejdřív bych ti chtěla poděkovat za veškerou tvou práci, tvůj blog mě provází již od začátku mé puberty, což teď dělá téměř 6 let a nikdy by ze mě nebyl takový člověk jakým jsem teď nebýt tebe.

Tvé knihy jsou jedna lepší než druhá. Tvůj kurz sebelásky mě naučil přijímat se takovou jaká jsem a přijímat i druhé. Obě knížky čtu pořád dokola a pokaždé v nich najdu něco nového. Kolikrát si i uvědomím, že vědomosti z tvé knížky uplatňuji podvědomě i když jsem na to jakoby zapomněla a stále mě to udivuje. Vážně tě moc obdivuji a mohu říct, že jsi můj největší ‚idol‘. Ani se nedivím že po tobě jede tolik kluků, já být kluk tak jsem do tebe po uši zamilovaná.

S láskou

Mary

5.

Ahoj Aluško,

opět se na Tebe obracím s velkým díkem! Opět jsi měla pravdu a popravdě řečeno jsem nechápal jak vlastně funguje ten systém zacházení s penězi co jsi ukazovala na začátku měsíce – systém „díra“ – „most“….. Podle návodu jsem přeskládal peníze mosty k sobě a dle hodnoty.

Hodně platím eurem – začal jsem místo karty používat papírky a tak rovněž i s korunami…čekal jsem co se bude dít. Na náhody nevěřím, neexistují.

Netrvalo to ani 3 týdny co jsem tuto změnu udělal, když se firma, pro kterou pracuji nabídla zvýšení mého eurového platu – o dost 🙂 – okamžitě mi proběhl hlavou ten Tvůj systém zacházení s penězi..úžasné.

A co se týče korun, příklad: platil jsem si novou vstupenku na plavání za 500 (mostem ke mně). Vzhledem k oslavě svátku, který mě teprve čeká jsem dostal, 500 korunovou poukázku na plavání od rodiny, což jsem absolutně nečekal – takže??? Pokračuji dále v tomto systému a ještě jednou DĚKUJI!

Kéž Tě konstruktivní síla provází. Papa.

Kam dál:

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Komentáře

Ikona diskutujiciho Auri 2015-04-17 15:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dopis c. 4 ma vazne skvele zakonceni. :-D

Ikona diskutujiciho Aeonsun 2015-04-17 18:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:Já nebát kněz tak po ní taky jedu 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2015-04-17 19:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[2]: Já nejsem dálnice, aby po mě někdo jezdil :D

Ikona diskutujiciho Aeonsun 2015-04-17 19:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]:Velmi se omlouvám. Tak jsem to nemyslel. Já to myslel tak, že žena jako ty je pro mě, jako muže, velmi zajímavá

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek