Duchovní úroveň 2. díl: Ego a zaměřenost na vlastní štěstí

18.8.2021 v Spiritualita 0

Jedním z důležitých parametrů duchovní úrovně člověka je podle Nadace pro výzkum duchovních věd míra ega, nebo temnoty kolem Duše a míra ztotožnění se s vlastní Duší a nitrem. ,,Temnotou kolem Duše“, neboli ,,egem“, je myšlena tendence člověka vnímat sám sebe pouze jako svých pět smyslů, mysl a intelekt. Toto ego je také známo jako duchovní nevědomost o našem skutečném stavu existence, tedy o Duši. Náš moderní vzdělávací systém a společnost nás učí ztotožňovat se s naším tělem, myslí a intelektem, aniž bychom věděli, že ve skutečnosti jsme Duše.



Po studiu vědy o Duchovnu, i když můžeme intelektuálně chápat, že v nás existuje Duše, ji nedokážeme vnímat ani prožívat. S duchovní praxí se tato temnota, neboli ego, začíná zmenšovat, až dosáhneme nejvyšší duchovní úrovně, kde jsme schopni se s Duší v sobě plně ztotožnit.

S duchovní praxí se naše ego začíná zmenšovat, což přímo souvisí se zvyšováním naší duchovní úrovně. Níže uvedený graf ukazuje, jak dochází ke snižování ega se zvyšující se duchovní úrovní.

Ego v %  Míra  ega  a jeho  vliv  podle  duchovní  úrovně  člověka
 120% 100% 95%
 100% 80%
 80% 60%
 60% 50% 40% 35%
 40% 20%
 20%
 0%
 20%  30%  35%  40%  50%  55%  60%  70%

 

Na 20% duchovní úrovni je člověk velmi sebestředný, vědomý si sám sebe a myslí pouze na sebe. S duchovní praxí se naše uvědomování si těla snižuje. Jsme nejen schopni snášet nepohodlí a utrpení, ale také jsme schopni přijímat pochvaly, aniž bychom si je nechali stoupat do hlavy.

Příznakem vysokého ega by například bylo, kdyby ženě někdo řekl, že přibrala nebo že vypadá staře, a ona by na delší dobu propadla depresi. Další variantou ega je, když člověk veřejně nepřizná, že dělá duchovní praxi, protože by se tím mohl odcizit svým vrstevníkům. Ve většině případů se setkáváme s nepříjemnou reakcí, pokud druzí poukazují na naše chyby. Neschopnost přijmout své chyby je taktéž známkou ega.

Pozornost věnovaná vlastnímu štěstí a duchovní úroveň
Jasnou známkou vyšší duchovní úrovně, než má průměrný člověk, je snížená pozornost k vlastnímu štěstí. Jak můžete vidět v následujícím grafu, pozornost k vlastnímu štěstí u člověka, který dosáhl úrovně světce, činí pouze 10 %. Jedním z důvodů snížené pozornosti je to, že s duchovním růstem začíná ztotožňování se s vlastním tělem, myslí a intelektem postupně klesat.

Zaměřenost v %  Míra  zaměření  na své  štěstí  podle  duchovní  úrovně  člověka
 120% 100% 100%  98% 90%
 100%
 80% 70% 60%
 60% 40%
 40%
 20% 10%
 0%
 20%  30%  35%  40%  50%  55%  60%  70%

 

Příkladů pozornosti věnované vlastnímu štěstí je v životě průměrného člověka dostatek. Patří k nim např:

1. Podráždění z toho, že musí ošetřovat člena rodiny, protože to pro něj samotného znamená nepohodlí.

2. Ochota zúčastnit se duchovního rozhovoru či sezení, jen když se to koná v bezprostřední blízkosti bydliště.

3. Ochota přispět penězi na protest proti nespravedlnosti, ale neochota věnovat dobrovolně svůj čas a úsilí kvůli obavám z vlastního nepohodlí.

Dalším konstruktivním výsledkem snížené pozornosti věnované vlastnímu štěstí je, že se člověk stává expanzivnějším. Člověk z celého srdce hledá štěstí u druhých a štěstí v celé společnosti, ke kterým aktivně přispívá.

pokračování: Duchovní úroveň 3. díl: Duchovní praxe
zpět na 1. díl: Duchovní úroveň 1. díl: Duchovnost a jak ji měřit

© www.aluska.org 2021



Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek