Duchovní výzva lidského bytí

10.9.2021 v Spiritualita 0

Lidé jsou komplikované bytosti. Máme schopnost milovat druhé tím, že jim prokazujeme soucit, odpuštění a milost. Máme také schopnost být oškliví, hrubí a zlí. Máme schopnost sloužit druhým a konat dobro, milovat laskavost a jednat pokorně. Máme také schopnost být sobečtí, nenávistní a arogantní.
Jak si vysvětlit tento boj, který se odehrává uvnitř nás? Hřích? Zhrzenost? Pýcha?



David Brooks v knize The Road to Character píše o Adamovi I a Adamovi II a o tom, že oba jsou v nás přítomni, i když jeden dominuje nad druhým.

,,Adam I je ambiciózní a na kariéru zaměřená stránka naší povahy. Adam I je vnější, životopisný Adam. Adam I chce budovat, tvořit, vyrábět a objevovat. Chce mít vysoké postavení a dosahovat vítězství.” Brooks říká, že Adam I je zaměřen na úspěch, výsledky, postavení a prestiž.

,,Adam II je vnitřní Adam. Adam II chce ztělesňovat určité morální vlastnosti. Adam II chce mít harmonický vnitřní charakter. Klidný, ale mít jasný smysl pro dobro a zlo – nejen konat dobro, ale také být dobrý. Adam II chce niterně milovat, obětovat se službě druhým, žít v poslušnosti k nějaké transcendentní pravdě, mít soudržné nitro, které ctí stvoření a vlastní možnosti.
Zatímco Adam I chce dobýt svět, Adam II chce následovat touhu sloužit světu. Zatímco Adam I je tvořivý a vychutnává si vlastní úspěchy, Adam II se někdy zříká světského úspěchu a postavení ve prospěch nějakého posvátného cíle.”

Pravdou je, že žijeme ve světě, který oslavuje Adama I, ale naše víra nás věčně vyzývá, abychom nechali vystoupit do popředí Adama II. Náš svět je soutěživý, rychlý, krutý, materialistický a věčně zaneprázdněný. Adam II je ze všech těchto věcí unavený. Mnoho lidí se s Adamem II vyrovnává až v druhé polovině svého života, možná i později. Bylo o tom napsáno mnoho knih. Na mysli mi vytanou dvě knihy, třeba Halftime (Poločas) od Boba Bufforda a Falling Upward (Pád vzhůru) od Richarda Rohra.

V roce 1997 přednesl Thomas Keating na Harvard Divinity School sérii přednášek s názvem The Human Condition.
Řekl: ,,První část našeho života strávíme hledáním své role – stáváme se matkou nebo otcem, profesorem, lékařem, duchovním, vojákem, podnikatelem, řemeslníkem nebo čímkoli jiným. Ať už si myslíme, že jsme kýmkoliv, tak jím ve skutečnosti nejsme. Musíme to zjistit a nejlepší nebo alespoň nejbezbolestnější způsob, jak to zjistit, je proces, kterému říkáme duchovní cesta. To vyžaduje čelit temné stránce naší osobnosti a emocionálním investicím, které jsme vložili do falešných programů pro štěstí a do naší konkrétní kulturní podmíněnosti.”

Duchovní cesta není snadná, ale je naprosto nezbytná. Je celoživotní, plná vzestupů a pádů, radostí a strastí. Vyrovnat se s temnou stránkou naší osobnosti je obtížné a zároveň přináší pokoru.

Naše duchovní cesta začíná, když přijmeme své vlastní nedostatky a pak se snažíme milovat, sloužit a vytvářet mír v tomto rozbitém světě.

překlad © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021 / podle Zdroje



Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek