Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tohle se mi stalo zrovna včera (15.4.2007 )
Seděla jsem u počítače a už mě to u něj ani nebavilo, ale něco mě pořád drželo na židli. ,,Neodcházej”… pak se mi na skype ozvala Lenka – úžasná malířka astrálních těl a andílků… chvilku jsme jen tak kecali a pak mi nedala moje zvědavost a optala jsem se, jak je daleko s kreslením podoby mého andílka strážného. ,,Ještě k tomu nedošlo, ale neboj, myslím na to” po chvilce se Leni dala do kreslení a mezitím se mi ozval její manžel – taky moc milej 🙂 zmocnila se mě strašná nervozita, vzrušení a radost zároveň… teď už vím, od čeho to bylo… Lenka se napojila na mého andílka, aby ho mohla namalovat a ve mě to vyvolalo tyto pocity a do toho jsem se právě seznamovala s jejím skvělým manželem… 🙂
Chvilku jsme probírali moje pocity a jak moc čůrají králíčci 😀 mezitím mi andílek po Lence vzkázal, ať ještě nechodím spát.. že chce, abych to viděla ještě dnes.. bylo totiž už devět hodin a já usínala u obrazovky… asi po hodince jsem dostala mail s Jeho kresbou… že zastupuje mužskou energii mě nepřekvapilo, to už jsem věděla… ale, něco mi na tom nesedělo… byl nádhernej, sympatickej… ale co to jméno? Vždyť když jsem dělala meditaci na zjištění jména anděla strážného, dostala jsem jinou odpověď… ,,Laurej?” povídám Lenčinýmu manžílkovi ,,Ale já ho znám pod jiným jménem…” ,,Jakým?” ,,Kerí” – a teď byla chvilka zmatení.. tak jak to vlastně je? Že by měl přezdívku? A tu mě napadlo, že oni možná budou dva. Poslední dobou, když se zaměřím na andělskou přítomnost, ucítím u sebe dva… jeden vlevo, druhej vpravo… a tak povídám: ,,A co když mám dva? To by byl přepych :)”
A tak se Lenka zeptala, jak to vlastně je… v okýnku se mi tobrazila odpověď: ,,Keri je někdo jiný!” a čumící smajlík… a tak se ptám: ,,A kdo?” ,,Právě JI kreslí :)” byla jsem jak na jehlách.. začala jsem se klepat.. ale bylo to štěstí, nervy, radost a zvědavost v jednom. No andílci kolem mě se bavili.. skoro jsem viděla jejich úsměvy. A Lencim manžel napsal: ,,má jinou energii a je střeštěná, jako ty:)” a já jsem padla do ještě silnější euforie – stavu, kdy člověk pociťuje obrovskou dávku štěstí… takovou, že z toho skoro brečí.
V tu chvíli mi Laurej pošeptal do ucha: ,,Počkej, teď příjde další šok” a skutečně. Zapípal skype a čtu: ,,Teď se podrž – oni jsou nebesští manželé a jsou u tebe oba dva, ty vago je je super ! :D” to byla bomba. A skutečně. Když jsem otevřela mail s Její kresbou, usmívala se na mě moje Kerí. Zavalila mě další vlna euforie, jako po dvou kilech trávy. Ale bylo toho na mě moc… tolik zjištění ve dvou večerních hodinách… začala jsem ,,dodělávat” a tak už mě andílci přestali ,,nalívat štěstím” a dali mi trošku oddech. Po chvíli jsme se rozloučili a já zamířila domů do postele. Po cestě jsem se smála jako pako. ,,Tak já mám va andílky? A ještě k tomu nebeský manželé? To si ani nezasloužím.. ale proč mám dva? Je to odměna? Nebo je prostě hodně potřebuju, abych to tu na zemi zvládla? Tyhle otázky jsou ZATÍM nevyřešené, ale časem k nim najdu odpověď.

Toto zjištění mi strašně moc pomohlo. Teď s nimi můžu mnohem líp spolupracovat, když díky Lence vím, jak to s nima je.
Jako dneska. Ve škole mi pomáhali vyléčit bolesti břicha a zlý stavy v lavici, který se do školy, kde člověk musí být v pozoru, vůbec nehodí.
Když jsem přišla domů, našla jsem svou maminku v bolestech celou nešťastnou v posteli.. holt, nemoci v tělíčku řádily. Tiše jsem se vypařila k sobě, poslala jí energii a oba své andílky… všechno funguje mnohem lépe… je to mnohem snažší 🙂 a když jsem se po půlhodince vrátila k mamušce s očekáváním, že nepozná nic, NO NÉ… maminka se usmívá a bolesti jsou snesitelné, dokonce už nezvrací… když mi poděkovala za mou pomoc, bylo to jako pohlazení tisíce andělů.

Laurej:

Keri:

Dodatek k deníku hvězdné lodi enterprise: Keri je zkrácené jméno, její pravé jméno zní Kerien. To je krása, že? 🙂

Andílky jsem vystavila, jen co přišli poštou… koukají na mě pokaždé, když si lehnu do postele. Teď se mi snad budou noční můry vyhýbat 🙂

9.10.2007

Tak v tomto období můj život zažil veliké bum. Peču s andílky, co to dá. A tak se nemůžu divit, že se okruh rozšířil o Mília… jak ráda ho sem připíšu 🙂

Už je to nějaký ten pátek, co jsem zase seděla u PC aozvala se mi Lenka.. rozebírali jsme Mília a najednou se mnou chtěl mluvit. Jeno poselství pro mě bylo:

Ty moje překrásná princezničko, jak jsem šťasten, že se konečně opět shledáváme i na této pozemské úrovni :). Ty mě vždy můžeš požádat o cokoliv, co si jen budeš přát a já ti to, pokud to bude v mých silách, splním :). Jen se ničeho neboj a mysli na nás všechny, kteří ti vždy stojíme po boku. Miluji tě jako každé světlo lásky, vyslané Prvním. Nenechám tě padnout, i kdyby jsi to sebevíce očekávala a naděje se ti vytratila. Už nastal čas i pro tebe a věř, že i Já jsem tobě vždy nápomocen. Provázím tě svojí láskou a péčí již po mnoho věků a věř, že jsi to ty, která má tu čest, přivést nás všechny tam, odkud jsme vzešli :). Nezoufej a buď stále všemu tak otevřená, jako doposud. Miluji tě a chráním svými křídly stvořitele světů :).

Nu. A tedy před pár dny jsem v sobě objevila nějaké zasunuté šuplíčky schopností.

Před pár dny (byly zrovna prázdniny) jsem se prostě probudila a namalovala si malinkého Mília. Ucítila jsem nával štěstí a začala malovat ve velkém 😀 nu. A právě ve velkém jsem původně nic malovat nechtěla, protože nevěřím tomu, že by to vypadalo obstojně. 😛 Ale uplně špatné to není. Jen kdyby Mílio nevypadal na tom obrázku tak moc mladě. No jo, do trefování podob se musím ještě dopracovat. Ale všechno příjde. 🙂

A můj začátečnický výsledek vypadá takto:

Víte co je prča? 🙂 Kerien mi říká ,,Aluenko”, Laurej mi říká ,,Karolínko” nebo ,,karolínečko moje” a Mílio mi říká ,,Princezničko” – proto se taky tak roztékám, když je zaslechnu. 🙂