I. / Elion vypráví, co bylo na počátku…

2.3.2007 v Nezařazené 4

—————————————————-STVOŘENÍ———————————————————

OTEC
Představte si, že Bůh v sobě nesl vše, co je známé z jeho pozdějšího díla, ale ještě bez formy a tvaru. Vše tvořilo jakýsi vesmírný celek bez prostoru a času. Bůh si vystačil sám se sebou, zasněně na sebe hleděl a spokojeně se usmíval, dokud neprocitl z této letargie.
Tato jednota všehomíra znamenala samotu, ale Bůh zatoužil po společenství. Rozhodl se vyjmout část svho vnitřního světa a postavit ho proti sobě. Vytvořil rozdíl mezi vnitřním a vnějším, a to tak, že se – obrazně řečeno – stáhl do sebe a ustoupil do pozadí. Vše, co nechal vystoupit z vnitřního světa navenek, obdařil formou, ale nikoliv ve smyslu hmotné podoby, nýbrž ve smyslu, v jakém obvykle hovoříme o formě podoby, struktury, úsměvu či mlčení.
Jako první ze sebe vytvořil Matku a Syna. Matka tedy není synovou matkou, nýbrž spíše sestrou. Měla však nicméně k synovi mateřský vztah a on ji respektoval jako by jeho matkou byla. Matka a Syn existovali už odedávna, ale nyní jim Bůh dal jejich vlastní existenci, určitou samostatnost. Působili ovšem stále v souladu s ním, neboť vyzařovali Ducha svatého, světlo, které všechny tři sjednocuje. Bůh tedy získat trojí podobu, mluvíme o trojjedinosti Boha.
Nyní se z Boha stal Otec. Vyvinulo se společenství, spojené láskou a věrností, jaké známe z pozemského vztahu mezi matkou a dítětem, který po narození dítěte rovněž jinou podobu.

MATKA
Matka před Bohem celý den tančila, k jeho i její radosti. Podobně popisuje bible i svatou Žofii, která má některé rysy Matky.

,,Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. Od věků jsem zýasvěcena, od počátk, od pravěku země. …byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.” (Př 8,22-30)
(Hele, to mi připomíná mě. Taky občas Bohu i sobě zpívám pro potěšení. A je to bezva, cítím teplo u srdce a doprovází ho nádhernej pocit… :))

Od této chvíle se Matka podílela na stvoření. Otcovy výtvory byly jakýmsi pravzorem, předobrazem. Matky je přijala jako dárek, laskala se s nimi, usmívala se na mě, brala je do náručí, halila je do rouch a starala se o ně jako o děti; to znamená: dávala jim tělesnou podobu, ale ne ve smyslu hmoty, nýbrž asi tak, jako mají tělesnou podobu andělé. Z pouhé existence vytvářela bytí a tím současně i jeho mnohotvárnost. Takže Otec stvořil pravzor například anděla nebo archanděla jako tvar, řád, strukturu a myšlenku, jako jakýsi ideální obraz a vložil ho do rukou Matky, která vtiskla této struktuře materiální podobu: vytvořila z pravzoru anděla velké množství ednotlivých andělů a dala jim také jména.
Pro lidskou duši platí ovšem výjimka. Otec nevytvořil obecný předobraz člověka jako takového, ale předobraz každého jednotlivého člověka a potom ho vložil do rukou Matky. Pestrost lidí není tedy dílem Matky, nýbrž Otce. Ale i lidskou duši vytvořil Otec pouze jako formu, jako vnitřní strukturu. Matka ji ,,oblékla” a propůjčila jí ,,materiální” podobu.
V bibli je psáno ,,Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem…, jako muže a ženu je stvořil. (Gn 1,27) Bible zde říká: Muž a žena odpovídají obrazu božího tvůrce, při stvoření působili muž a žena společně. Ale také: Bůh ,,je” stvořil – každého zvlášť / plurál / , v jejich různosti od samého počátku.
Vidíme tedy, že lidské duše jsou výplodem velice časným, nevznikají, nevznikají teprve při početí nebo narození / nebo někdy mezitím / , nýbrž musely velice dlouhou dobu čekat, než mohly vstoupit do nějakého pozemského těla. Uvědomma si, jak obrovské obzory se tímto zjištěním před námi otvírají.

SYN
Lidské duše bloudily kolem Syna, který se k nim choval, jako bratr. Ukazoval jim klikatou cestu zpátky k otci. Návrat je dokonán, až do sebe člověk pojme veškerou rozmanitost světa, a tím dosáhne jakési ,,dokonalosti”
Všichni jsme pravou podobou Otce, neboť jsme všichni byli stvořeni jako ideální předobraz, ovšem jeden každý jedinečný a nezaměnitelný, neboť Otec v sobě tuto rozmanitost obsahuje. V každém člověku se Otec projevuje jinými aspekty.
Čím lépe nyní člověk pozná život v jeho mnohotvárnosti, čím více zkušeností s láskou a s porozuměním nabude, tím se stane dokonalejším, jinými slovy tím více se bude podobat Otci. Komu by se snad podařilo prožít úplně všechno a nasbírat veškeré zkušenosti, ten by v sobě pak nesl celé univerzum a podobal se Otci natolik, že by se s ním – alespoň z tohoto hlediska – ztotožnil.
Syn dbá na to, aby se člověku dostalo plnosti života. To znamená, aby se dostal do různých životních situací, ale neustrnul v nich, aby stále překračoval hranice zkušeností, prošel mnoha životy, dokázal je vstřebat, stále se vyvíjel, tedy aby nebloumal bezcílně sem a tam, ale z kamínků prožitého pomalu vytvářel celek. Syn tedy k dokonalosti života přidává jeho plnost a mnohotvárnost.

Nakonec člověk nese vše ve své paměti. Neboť Syn dává člověku i schopnost pamatovat si. Říká: ,,Vzpomeň si, že pocházíš od Otce, Matka ti dala podobu, a věz, že Syn ti pomáhá svobodně žít. Vše, co jsi prožil, nepřijde v zapomnění, nýbrž bude uchováno ve vzpomínkách.”
Člověk je tedy od počátku věrným obrazem Boha, neboť byl stvořen jako jeho dokonalý předobraz, i když pouze v dílčím aspektu. Až uskuteční svůj návrat, k dokonalosti ve vší jeho mnohotvárnosti a splyne s ním.
Pokud se nyní ptáte: ,,Co je důležitější – dokonalost nebo plnost?” vezme vás bratr, tedy Boží Syn za ruku, a řekne: ,,To nech prosím na mě. Nauč se žít v přítomnosti, dělej, co máš právě před sebou, a čiň to nejlépe, jak dovedeš. To úplně stačí. Člověk ztratil svoji tím, že upadl do hříchu. Bude-li však jeho život naplněný, může ji získat zpět.”
Bylo by ale chybou začít se nyní křečovitě snažit o dokonalost. Ani netrpělivost není k ničemu. Člověku, který je v některém směru dokonalý, hrozí, že bude tvrdý a krátkozraký. A kdo těká od jednoho k druhému, bude vždy jen klouzat po povrchu a zůstane průměrný. Nechtějte napodobovat Otce ani Matku, postupujte v klidu, krok za krokem. Každý následující krok je vaším cílem. Nebesa vás vedou tak, abyste dokázali původní dokonalosti a váš život byl naplněný. Spolehněte se na to, že všechny životní situace, do kterých se dostanete, slouží tomuto cíli a odtud čerpjí svůj smysl.

RAJSKÁ IDYLA
Původně bylo dílo Boží dokonalé, to znamená, že bylo jako celek i ve svých částech veskrze dobré, opravdové a krásné. Nemohlo tomu být ani jinak, neboť Bůh byl dokonalý. Nebylo v něm nic temného, zlého, špatného, ani náznak něčeho rušivého. A protože jeho výtvory pocházejí z jeho vnitřního světa, nebylo nic špatného ani v nich.
Náležela jim svoboda, neboť ta je bytostným principem Boha, součástí jeho dokonalosti a následně tedy náleží i jeho dílu. On věděl že se svobodou je třeba zacházet zodpovědně, a mohl ji svým výtvorům upřít, ale pak by je byl velice ochudil. Jeho výtvory by nebyly dokonalé, nenesly by v sobě podobu Boha. Avšak on chtěl vytvořit nádhérné umělecké dílo, velikou radostnou hru.
Že existují temné síly nebylo možné předvídat. Otec si byl samozřejmě vědom rizika, které s sebou nese princip svobody. Bez tohoto rizika by ovšem svoboda neexistovala. Je to podobné, jako když se narodí dítě, rodiče sledují, jak se vyvíjí a uvědomují si, že se od nich může kdykoliv odvrátit a opustit je. Tomu nemohou zabránit, pokud respektují jeho svobodu. Stejně jako Bůh v podobenství a ztraceném synovi mohou pouze tpělivě a láskyplně čekat, až se dítě jednoho dne navrátí.
Lidské duše i andělé žili zpočátku s vědomím, že v sobě odrážejí Otcovu dokonalost a radovali se z toho. Olavovali Otce, zpívali a tančili před ním, všemožně mu prokazovali vděk a slávu. Rájem se nesly chvalospěvy, nastal nádherný čas štěstí a veselí, o jakém můžeme jen toužebně snít.

Ale tím dlouhý výklad nekončí. Elion vypráví také o ,,pádu andělů” a nejen to 🙂

Komentáře

Ikona diskutujiciho cockroach 2007-03-05 14:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

kdyz ja vyznavam vsechny viry… co potom se mnou? :))

Ikona diskutujiciho karolka 2007-03-09 15:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

no, já dala že jsem věřící a nepatřím nikam. to by šlo ne? 🙂

Ikona diskutujiciho Calvin 2011-09-27 12:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pěknej blog

Ikona diskutujiciho Marcela 2016-10-04 17:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krasne

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek