Může mysl cestovat v čase pozpátku?
Od té doby, co kvantová fyzika narazila na „problém přesnosti měření“, postupně se rozšířila a přijala myšlenka, že samotné pozorování je ze své podstaty samo o sobě kreativní činností. Pokud je tedy samotné pozorování kreativní, co pak aktivní záměr aplikovaný na dálku, vně těla? … Vítejte u experimentů, které popřely čas.
V roce 1988 Helmut Schmidt a Marilyn Schlitz představili některé ze svých výzkumů retroaktivní psychokineze (PK). Ukázalo se, že retroaktivita (efekty zpětného projevu času) je více než jen malý efekt na kvantové úrovni, a že může vytvářet efekty i na makroúrovni, které jsou pro nás snadněji pozorovatelné jako výsledek lidského záměru.
V tomto případě lidský záměr porušuje to, co vnímáme jako jednosměrný tok času.
V jedné studii Schmidt a Schlitz použili počítačový proces randomizace k záznamu 1 000 různých sekvencí zvuku. Každá sekvence se skládala ze 100 tónů různé délky, z nichž některé lahodily uchu a některé obsahovaly sekvence hluku.
Protože tento počítačový proces randomizace byl náhodný, každá sekvence vybraná počítačem by měla obsahovat zhruba 50% příjemných zvuků a 50% hluku.
Kazetové nahrávky sekvencí byly poté zaslány dobrovolníkům, kterým bylo nařízeno, aby se pokusili psychokineticky prodloužit dobu trvání příjemných zvuků a zkrátit dobu trvání hluku.
Výsledky ukázaly, že nahrávky, které subjekty poslouchaly, obsahovaly výrazně delší úseky příjemných zvuků, než hluku. Jinými slovy, zdálo se, že subjekty se psychokineticky dostaly zpět v čase a měly vliv na náhodný proces počítače, z něhož byly vyrobeny jejich předem nahrané kazety.
V dalším testu Schmidt a Schlitz naprogramovali počítač tak, aby produkoval 100-tónové sekvence, náhodně složené ze čtyř různých tónů, a subjekty byly instruovány, aby se pokusily psychokineticky způsobit, že se na páskách objeví více vysokých tónů, než nízkých. Experiment opět dopadl s podobnými výsledky. Jasně to naznačuje, že vědomí může působit v oblasti kvantových vln a že je to ve skutečnosti pro vědomí i přirozené.
Schmidt a Schlitz také objevili, že dobrovolníci, kteří pravidelně meditovali, měli silnější vliv na počítačový proces randomizace, než nemeditující. To podporuje myšlenku, že konzistentní kontakt s takzvaným časoprostorem je rozhodující pro méru lvivu na počítačový proces randomizace.
Jednodušeji řečeno, lidé, kteří tráví více času rozvíjením své vůle v meditaci, kde pravděpodobně zažívají stavy neduality, ve kterých vnímají svou propojenost s jinými světy a vesmírem jako celkem, ve skutečnosti rozvíjejí latentní schopnost vzdáleně/nelokálně měnit hmotu prostřednictvím svého záměru, a to zejména zpětně, v průběhu času.
Schmidtovo a Schlitzovo zjištění o zesílených schopnostech pravidelných meditujících bylo zopakováno jinými, zejména vědcem a parapsychologem Deanem Radinem.
Radin nebyl zdaleka sám v provádění experimentů, které popřely lineární čas.
Výsledky pokusů Schmidta a Schlitze ukázaly, že je důležité, aby člověk, který se pokouší ovlivnit nahrané kazety, byl jejich úplně prvním posluchačem. První posluchač zjevně vykrystalizoval zjevnou realitu z říše kvantové nejistoty, čímž další nekonečné možnosti pokazil dalším posluchačům a jejich pokusy o zpětné ovlivnění obsahu stejných nahrávek byly neefektivní.
Chtěný výsledek byl vybrán z říše potenciálu a zhmotněn v našem časoprostoru. Schmidtovy pozitivní kombinované výsledky pro pět samostatných vysoce kontrolovaných experimentů dosáhly statistické pravděpodobnosti 8000 ku jedné. (zdroj)
V PEAR (Princeton Engineering Anomalies Research) provedli Robert Jahn a Brendan Dunne své vlastní experimenty, které také popřely lineární čas.
Tuto retrokauzalitu objevili, když zkoumali časový posun ve svých pokusech s REG, což byl Generátor náhodných dějů (Random Event Generator). V přibližně 87000 z těchto experimentů byli dobrovolníci požádáni, aby se pokusili mentálně ovlivnit náhodný výsledek REG v určitém směru, kdykoli od tří dnů do dvou týdnů po spuštění stroje.
Jako celek měly tyto časově posunuté experimenty ještě větší výsledky, než standardní, což naznačuje, že myšlenky mohou být mocnější, když překračují lineární kauzalitu.
Konvenční věda uznává, že šance na pravděpodobnost pouze 20 ku jedné je významná. Výzkumná centra, pracující s parapsychologickými schopnostmi, dosáhla výsledků miliardkrát významnějších, než jsou tyto.
Ve čtyřech studiích adaptace Stroopova testu švédského psychologa Holgera Klintmana (včetně tří jeho vlastních provedených s Edwinem Mayem), Dean Radin zjistil, že čas potřebný k provedení druhého mentálního úkolu, ovlivňuje čas potřebný k provedení prvního úkolu.
Tento efekt již Klintman dříve nazval „interference obráceného času“.
Radin dospěl k závěru, že jeho studie poskytly důkazy o posunu času zaznamenaném v nervovém systému, s úctyhodnou pravděpodobností 125 ku jedné.
Statistická analýza nejlepších studií časového posunu z roku 1996 vytvořila kombinovanou pravděpodobnost proti náhodě ve prospěch posunu času 630 miliard ku jedné. Pamatujte, že v mainstreamu jsou přijatelné šance pouze 20 ku 1.
© aluska.org 2024
Světlo je elektromagnetická energie ze slunce, která vstupuje do těla optickými nervy přes oči, kde stimuluje epifýzu (šišinku), což je fotoreaktivní orgán.
Šišinka mozková pak přeměňuje světelnou energii na elektrochemický impuls, který se přivádí přímo do hypotalamu. Hypotalamus je část mozku, která zprostředkovává všechny životně důležité procesy v těle prostřednictvím svých bezprostředních a přímých spojení s hypofýzou a autonomním nervovým systémem.
Hypotalamus obsahuje buňky citlivé na světlo, které přeměňují elektromagnetický signál světla na neurochemický impuls, který je pak přenášen přímo do hypofýzy. Hypofýza zase zpracovává a vylučuje hormony v těle, čímž udržuje homeostázu.
Oči se dokážou slunečnímu záření přizpůsobit a regulovat jej. Umělá zářivka však přirozené denní světlo nenahradí.
V knize Nature’s Detox Plan – Program for Physical and Emotional Detoxification od Roye Mankovitze se píše: „Nevýhodou nošení slunečních brýlí je, že tím zasahujeme do části endokrinního systému zahrnujícího epifýzu, která reaguje na světlo. Úplně ještě nerozumíme fungování epifýzy, ale z toho, co víme, si s tím nechcete zahrávat.“ (strana 145)
Jiný článek, publikovaný na compmed magazine, týkající se sezónní afektivní poruchy nálad (podzimní a zimní blues), píše: Omezte dobu nošení slunečních brýlí, protože sluneční brýle omezují průchod světla z očí do epifýzy. Brýle a kontaktní čočky vás obírají o energii tím, že blokují některé ultrafialové paprsky, které putují očima do epifýzy“, píše Patricia McCormac.
Šišinka mozková je spínač hypofýzy, který řídí stárnutí. Melatonin je klíčový hormon, který šišinka mozková produkuje. Více přirozeného slunečního záření během dne, je snadný způsob, jak zvýšit produkci melatoninu.
© aluska.org 2024
Článek má informativní charakter a nepředstavuje návrh léčby.
Naše zapomnění je ale možná i tak trochu kosmické milosrdenství.
Naše křehká mysl by možná nedokázala současně zpracovávat všechny vzpomínky. Radosti, bolesti, ponížení, triumfy, zmatek, pochybnosti, informace, zranění a do toho stíhat přítomný okamžik.
A možná, že kdybychom si všechno perfektně pamatovali, naše účast na místní hře by úplně postrádala smysl. Byli bychom možná nonstop přetížení, nebo tak hustí, že by nás už nic nemohlo překvapit, ani přiučit.
Nehledě na to, že někteří lidé i rádi mučí sebe a ostatní lidi tím, že pravidelně vytahují staré kostlivce ze skříně, aby mohli druhým lidem dělat zle a aby se mohli litovat. Představte si ten nevyčerpatelný materiál, který by bez inkarnační amnézie měli. Vzpomínky na minulé životy jsou tedy všechny pod zámkem spíše pro naši vlastní ochranu. Čerpáme z nich však podvědomě.
Minulé životy nás rozhodně ovlivňují, aniž bychom si je vědomě snažili vybavit. Máte například iracionální strach z pavouků? Téměř okamžitě cítíte nechuť k novému kolegovi v práci? Milujete všechno, co je trochu indiánské? Dnes jste součtem všeho, čím jste vždy byli, i když si to nepamatujete.
Máte-li zájem poznat záhadu svých dřívějších životů. Navrhuji vám, abyste to dělali přiměřeně. Ne jako když v Byl jednou jeden král dělali lívance pro celé království, ale opravdu s mírou. Udržujte si nadhled a perspektivu, abyste neztráceli ze zřetele přítomnost, kvůli které tady jste. Zde je několik věcí, které můžete vyzkoušet.
Založte si deník
Proberte si všechny střípky, které o reinkarnaci a svých minulých životech začnete odhalovat a zkuste si je psát do deníku. Zde je příklad takového reinkarnačního zápisu:
„Před večeří jsem pomohl synovi s projektem o Vesuvu a tu samou noc jsem viděl televizní dokument o zničení Pompejí. Jaká to náhoda… zvláště ve světle skutečnosti, že nemám v lásce sopky. Vzpomněl jsem si, jak jsem jako dítě viděl v muzeu mumifikovanou mrtvolu z Pompejí. Fuj!“
Přemýšlejte o tom trochu a sledujte další znamení. Zkuste se nad tím zamyslet více. Jak vás ten hypotetický život v Pompejích asi mohl ovlivnit v tomto životě a napište si to. Uvidíte, jaké odpovědi se začnou objevovat ve vaší hlavě.
Dělejte si seznamy a spojujte souvislosti
Nachystejte si papír a začněte psát. Udělejte si seznam všech věcí, které máte rádi (milujete) a co nesnášíte. Mohou to být lidé, místa, historická období, jídla, smyslové vzpomínky (např. nesnáším zimu), styly oblečení, cokoli, na co si vzpomenete. Podívejte se na seznam a zjistěte, zda dokážete spojit nějaké věci k sobě.
Třeba: Nemáte rádi ruskou architekturu, nenávidíte chlad, film o Nicholasovi II. byl podle vás děs. Chápete kontext? Možná, že vás s tou dobou nebo místem něco spojuje.
O čem se vám v noci zdá?
To je jedna z nejjednodušších věcí, které můžete udělat. Než půjdete večer spát, požádejte své vyšší Já, abys vám poslalo do snů záblesky z vašich minulých životů. Mějte svůj zápisník na nočním stolku, abyste si zapsali vše, co jste viděli ve snu. Splnění vašeho přání může trvat několik nocí, tak buďte trpěliví a nevzdávejte to po dvou nocích snového mišmaše, ve kterém nic zajímavého nebylo vidět. Určitě se vám to podaří.
Dejte si také pozor na syndrom slavné osobnosti. Ego začne chrochtat blahem, když odhalíte svůj minulý život plný slávy a bohatství. Řekněme, že se ráno probudíte po snu o Napoleonovi Bonaparte s pocitem sebeuspokojení. Představ si to Pepíku — Byls samotnej Napoleon!
Mějte na paměti, že sny jsou často hodně abstraktní a symbolické. Nějaká vyšší přítomnost, nebo vaše vyšší já, možná použilo Napoleona pouze jako archetypální obraz nebo symbol. Jako způsob, jak vám sdělit, abyste odbourali své napoleonské chování v práci, či k rodině… Nebo jste ho možná fakt viděli. Když jste zrovna na kraji vesnice tlačili na latríně.
Zkoumání minulých životů by mělo probíhat jako nějaká výsadková mise. Neměli byste tím žít a zakládat na tom svou dnešní identitu. Vejdete dovnitř, shromáždíte užitečné informace a pak se vrátíte zpátky. Nejde o to, zda jste byli král nebo otrok. Jde o to, co jste se naučili a jak to možná ovlivnilo váš současný život.
Sledujte, čemu věnujete pozornost
Příklad: Otěhotníte, nebo otěhotní vaše žena, a najednou vidíte těhotné ženy úplně všude, kam se podíváte. Dostanete katalog z luxusního obchodu… nikdy dřív jste si neuvědomili, že vlastně prodávají i dětské oblečení. Vidíte ženu v pekárně s plačícím dítětem v náručí. Divíte se, proč je najednou všude tolik těhotných žen a malých dětí.
Vždy byly těhotné ženy a vždy byly děti, jen se na ně teď, když vy sami jedno čekáte, mnohem více soustředíte.
Teď si do stejného principu dejte koncept reinkarnace… Co celý váš život provází? To, kým jste byli, k tomu pravděpodobně směřujete i dnes a máte pro to vlohy. Na povrch začnou vyplouvat nejrůznější informace, postřehy a vzpomínky. Pak už stačí jen spojit souvislosti. Silná láska, silné nadání i silná antipatie, to vše jsou náznaky o vaší minulosti a o vašich dřívějších zkušenostech. Platí to i o lidech okolo vás.
© aluska.org 2024
Hluboké naslouchání není novodobý výstřelek. Je to prastará technika, kterou lze nalézt i v mnoha starých kulturách, například australské domorodé národy (Dadirri).
Nestrávené emoce jsou vaším nejhorším nepřítelem
Musíte se naučit zdravě strávit své emoce. Emoce nejsou zátěž ani problém a nejsou určeny k tomu, abyste je cpali do odpadkového koše, nebo je zakopávali do koutů vaší psychiky. Emoce dávají životu barvy a jsou jeho nepřirozenější součástí.
Emoce je plynoucí energie. Nechat tuto energii pohybovat se v nás, je přirozený, organický proces. Ale díky našemu kulturnímu, náboženskému a často i rodinnému podmínění jsme naučeni je potlačovat a skrývat. V závislosti na tom, z jakého kulturního prostředí pocházíme, jsme například učeni, že být naštvaný je špatné, nebezpečné, nebo že je to projev slabosti. Pláč je považován za slabost, melodramatičnost, či snahu přilákat na sebe pozornost a potřebu být litován. Dokonce i vyjádření radosti, nebo intenzivního vzrušení, je vnímáno jako vyhledávání pozornosti, nebo nevhodné.
Jak píše Carl Gustav Jung: Čemu se bráníte, to přetrvává. Takže vztek zahnaný do kouta se nevyřeší, ale zůstane v nás. Ani pohřbený smutek jen tak někam nezmizí. Zůstává nestrávený ve vaší psychice, ve vašem nevědomí. Ve vašem těle. Tvoří pak součást vašeho stínového já a zesiluje rozpolcenost vaší duše.
Jak cvičit umění hlubokého naslouchání
Kořenem většiny úzkostí a depresí jsou nestrávené zablokované emoce. Lidé jsou buď touto energií zatíženi (při depresi), nebo jsou jí hyperstimulováni (při úzkosti). Někdy zažíváme oba nešťastné scénáře naráz.
Hluboké naslouchání je jeden ze způsobů, jak si můžete pomoci sami. Je to intenzivní duchovní praxe a zde je návod, jak začít:
1. Slaďte svůj hlavní a střevní mozek
Máme tři mozky: v hlavě, v srdci a ve střevech. Máme mnoho zkušeností s používáním hlavy, ale používání srdce a střevního mozku máme tendenci zanedbávat. Jako hlavy bez těla se vznášíme po celý den a sotva si uvědomujeme, co se děje v našich orgánech. Přitom myslí, vnímá, cítí a emoce prožívá celé tělo, ne jen bdělá mysl.
Až se příště budete cítit přemoženi svými emocemi, jděte někam kde je klid. Položte si jednu ruku na srdce, druhou na břicho a buďte v klidu. Nalaďte se sami na sebe. Toto je podstata hlubokého naslouchání.
Emoce při tomto cvičení často vyplavou na povrch, možná se vypláčete. Zatlačený hněv může začít vulkanicky bublat ven. To je dobrá věc, protože se takto pročistíte. Položením ruky na srdce a břicho probudíte jejich vnitřní inteligenci a proces přirozené obnovy jejich energie. Kam jde vaše pozornost, tam jde i vaše energie. Vaším úkolem je být tichý, otevřený a vnímavý.
Pokud se pro vás toto centrování stane příliš intenzivní, udělejte si přestávku a pak to zkuste znovu. Jděte se projít, udělejte si čaj a pak se k tomu vraťte.
2. Co slyšíte právě teď?
Tato otázka je jednoduchou bránou k hlubokému naslouchání. Zkuste to na chvíli. Přestaňte teď číst, zavřete oči a všímejte si každého zvuku, který se objevuje ve vašem prostoru.
Možná slyšíte auta, ledničku, nebo ptáky. Možná si všimnete zvuku svého vlastního dechu.
Takto vypadá meditace všímavosti. Pozorným nasloucháním zvukům kolem vás, rozšiřujete své pole uvědomění. Místo toho, abyste byli stažení, budete se cítit rozšíření, osvěžení a obnovení. Můžete to také spárovat s předchozí technikou.
3. Volné psaní
Aktivnější formu hlubokého naslouchání lze zažít prostřednictvím volného psaní. Psaní uvolňuje tvůrčí energii a pomáhá vytvářet duševní jasnost. Pokud jste úzkostní, depresivní nebo jinak zatížení, psaní je váš nejlepší přítel. Pokud jste osamělí a nemáte se na koho obrátit, napište o tom. Psaní vám může pomoci udržet si zdravý rozum v obdobích existenční krize a při průchodu temnou nocí duše.
Vezměte si ideálně papír, nebo můžete psát i na notebooku. Nastavte časovač na deset minut a začněte psát to, co se vám honí hlavou. Nepřemýšlejte nad tím, nedělejte si starosti s gramatikou, pravopisem nebo interpunkcí. Neupravujte to, nic nemažte, ani neposuzujte úroveň svého psaní. Prostě ze sebe všechno vyhoďte na papír – i když to možná zní jako slovní průjem a hromada blbostí. Smyslem tohoto cvičení je naladit se na svůj vnitřní svět a vyjádřit jeho obsah.
Jakmile skončíte, přečtěte si, co jste napsali. Vidíte pravdu o tom, jak se skutečně cítíte.
Může vás to šokovat a překvapit. Není neobvyklé zažít náhlé prozření, nebo se cítit zázračně odlehčen. A pokud jste nic extra nezažili, cvičte dál a držte se toho. Už jen samotný akt naladění se na sebe a vychrlení potlačené energie vám pomůže.
Toto cvičení bude alchymizovat váš růst, sebeuvědomění a transformaci.
Jako lidé jsme tak trochu zvířátka a tak trochu bozi zároveň. Nemůžeme prožít celý svůj život pohřbíváním pravdy o tom, co v nás je a kým jsme. Represe a vyhýbání se svým skutečným pocitům přinese pouze stagnaci a nemoci.
© aluska.org 2024
Oficiálním důvodem pro změnu barev polární záře, je složení zemské atmosféry. Každá vrstva zemské atmosféry má jinou úlohu a složení vzduchu. My žijeme v troposféře, která je nejdále od Slunce a kde se tvoří mraky, protože tato část atmosféry obsahuje většinu vody.
Tlak vzduchu poté klesá a teplota se snižuje, čím výše stoupáte – až do vzdálenosti asi 10km, kdy se dostaneme do stratosféry. Ve stratosféře je ozón, který pohlcuje UV záření ze slunce a přeměňuje jej na teplo.
Výše je mezosféra, kde většina meteorů shoří v řídké atmosféře, než se dostanou k Zemi (to je asi 85km vysoko).
Další vrstvou je termosféra, kde není téměř žádný vzduch, a zde se právě vyskytuje polární záře ve výšce zhruba 480-960km.
Při pohledu ze země se nám polární záře zdá být mnohem blíže, než ve skutečnosti je. (Zvláště při pohledu z nebeské stanice v Abisku na vrcholu hory nebo na vrcholu sopky Eyjafjallajökull na Islandu.)
Naše atmosféra se skládá z mnoha látek: dusíku, kyslíku, argonu, oxidu uhličitého, stopových prvků, včetně vodní páry, přičemž všechny jsou v různých úrovních atmosféry. Věda říká, že různé plyny v zemské atmosféře vydávají různé barvy, když se aktivují. Kyslík vydává fluorescenční zelenou a žlutou barvu polární záře (ta je nejběžnější), když je zasažen elektrony ze sluneční soustavy. Dusík způsobuje modrou nebo červenou barvu a někdy i růžovou, zatímco neon se zbarvuje do oranžova.
Sluneční aktivita, včetně slunečních erupcí a výronů koronální hmoty, hraje významnou roli při určování intenzity, barvy a frekvence polární záře. Během období vysoké sluneční aktivity je zemská atmosféra bombardována vyšším počtem slunečních fotonů, což zvyšuje pravděpodobnost zářivějších a rozmanitějších barev polární záře. Sluneční aktivita kolísá v jedenáctiletém slunečním cyklu, s obdobími vrcholné aktivity, známými jako sluneční maxima.
Sluneční aktivita je nyní na vzestupu současného slunečního cyklu 25let, který podle vědců dosáhne vrcholu v roce 2025.
Červená polární záře, Kanada 16. února 2023:
Vzácná červená polární záře zachycená kanadským fotografem Mikem MacLellanem v Quebecu 16. února 2023. (autor: Mike MacLellan)
Červená polární záře, Maďarsko 11. května 2023:
Natočeno u města Veszprém v Maďarsku
Červená polární záře, Ukrajina 5. listopadu 2023:
Aurora Borealis, vzácný atmosférický jev běžně známý jako polární záře, rozsvítil večer 5. listopadu noční oblohu nad ukrajinskou Kyjevskou oblastí. Jev byl zaznamenán i v Charkovském, Černigovském, Oděském, Kirovogradském, Záporožském a Chersonském regionu. (pro zobrazení přejděte na youtube, nelze přehrát ve vloženém okně, ale video funguje)
Červená polární záře, Čína 1. prosince 2023:
Ohromující polární záře v pátek 1.12.2023 osvětlila zimní noční oblohu červenou a zelenou barvou v nejsevernějším čínském městě Mohe a uchvátila turisty i fotografy.
Červená polární záře, Čína 5.-6. prosince 2023:
Červené polární záře jsou poměrně méně časté a jsou obvykle spojeny s intenzivní sluneční aktivitou. Objevují se, když sluneční fotony reagují s kyslíkem ve vyšších nadmořských výškách, obecně kolem 300 až 400 km, podle CSA. V této výšce je kyslík méně koncentrovaný a je excitován na vyšší frekvenci nebo vlnové délce, díky čemuž je červená barva viditelná. Proto je u vyšších okrajů scény častěji vidět červená barva.
Červená se obvykle vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách a lze ji vidět dále od pólů. Někdy vidíme jen horní okraj červené, vykukující za obzor. Během velmi velkých slunečních bouří existuje ještě odlišný druh polární záře, který je převážně červený a který se vyskytuje i v nižších zeměpisných šířkách.
Jak červená polární záře může souviset s proroctvím o příchodu Zlatého věku
Různé zdroje, popisující přechod planety Země do zlatého věku (5D), se liší v popisu detailů a časového určení události. Jedním z nejzajímavějších zdrojů na toto téma byla americká hypnoterapeutka Dolores Cannon (o které je v poslední době řeč po celém světě skoro pokaždé, jakmile někdo zmíní téma Zlatý věk). Jde o uznávanou duchovní učitelku a spisovatelku, která poskytuje velmi konkrétní a detailní popisy této události skrze svá sezení s klienty.
V druhé knize Dolores Cannon s názvem Convoluted Universe Book Two (Spletitý vesmír, kniha druhá) v kapitole „Nová Země“, se píše:
„Společnost na Nové Zemi bude mírumilovná a dobrá. Bude to vyvrcholení velkolepého plánu, na který čeká celý vesmír.
Až budou vidět na planetě zemi červená světla, znamená to, že planeta přechází do vyšší úrovně. Má se jednat o polární záři, která se energeticky spojí s vnějším vesmírem a zčervená. Bude to vypadat jako žíly tekoucí oběma směry, do planety i z planety. Dobré energie přinesou, destruktivní odvedou. Planeta Země tuto schopnost měla vždycky a stále se tímto způsobem průběžně nabíjí a čistí.„
Více úryvků ze zmíněné knihy najdete v článku Co nás čeká ve Zlatém věku a jak se na něj připravit. Častější sledování polární záře by tedy podle svědectví ve zmíněné knize mělo představovat vysoce konstruktivní jev, který doprovází zvyšující se energetickou frekvenci planety Země i lidstva.
– Vstoupit do Eshopu Alue.cz –
© aluska.org 2024
Výzkumný tým pojmenoval toto období dramatických změn „Adamsova přechodná geomagnetická událost“ po spisovateli sci-fi Douglasu Adamsovi, který prohlásil číslo 42 za konečnou odpověď na život, vesmír a všechno.
„Poprvé v historii jsme byli schopni přesně datovat načasování a dopad na životní prostředí posledního přetočení magnetického pólu,“ řekl vědec Chris Turney z University of New South Wales v Austrálii.
„Nález umožnily starověké novozélandské stromy kauri, které se uchovaly v sedimentech po více než 40 000 let. Pomocí starověkých stromů jsme mohli změřit a datovat vrchol hladin atmosférických radiokarbonů způsobený kolapsem zemského magnetického pole.“
Toto poslední období magnetického zvratu je známé jako Laschampova událost a nazýváme to geomagnetickou exkurzí. Magnetické póly planety si během této události krátce vymění místa, než se vrátí do své původní polohy. Je to jedna z nejlépe prostudovaných událostí změny zemského magnetického pole, zaznamenaná feromagnetickými minerály.
Stalo se to asi před 41 000 lety a trvalo to asi 800 let. Jaký přesný dopad měla tato událost na život na planetě, však není jasné. Takže když vědci v roce 2019 objevili prastarý strom kauri (Agathis australis), který v tomto období také rostl, chopili se příležitosti dozvědět se více.
Stromy zaznamenávají atmosférickou aktivitu ve svých letokruzích. Zejména uhlík-14, neboli radiokarbon, může odhalit mnoho informací o magnetické aktivitě.
Radiokarbon se na Zemi vyskytuje pouze ve stopovém množství, ve srovnání s jinými, přirozeně se vyskytujícími izotopy uhlíku. Vzniká v horních vrstvách atmosféry díky kosmickému záření. Když kosmické záření vstoupí do atmosféry, interaguje s místními atomy dusíku a spouští jadernou reakci, která produkuje radioaktivní uhlík. Protože kosmické záření přichází neustále, dostává Země stálý přísun radiokarbonu.
Prudký nárůst radiokarbonu v letokruzích zachovaného dřeva stromů nám tedy říká, že Země byla v tomto roce vystavena radioaktivnímu uhlíku více. Když je magnetické pole Země oslabeno, jako tomu bylo během události Laschamp, proniká do atmosféry více kosmického záření a produkuje tak více radiokarbonu.
Z tohoto důvodu byli vědci již dříve schopni zjistit, že zemské magnetické pole během těchto 800 let zesláblo na asi 28 procent své normální síly. Strom kauri však výzkumnému týmu umožnil studovat roky, které předcházely události. Zjistili, že k Adamsově události došlo zhruba před 42 200 lety a magnetické pole bylo předtím na svém minimu.
„Během Adamsovy události kleslo magnetické pole Země na pouhých 0-6 procent,“ vysvětlil Turney. „V podstatě jsme neměli vůbec žádné magnetické pole – náš štít proti kosmickému záření byl úplně pryč.“
Během této doby také magnetické pole Slunce několikrát zesláblo, protože i slunce zažilo magnetický obrat, což je součást jeho pravidelného cyklu. V těchto obdobích dochází k menší aktivitě slunečních skvrn a je méně erupcí. Magnetické pole Slunce poskytuje Zemi určitou míru ochrany před kosmickým zářením, takže během těchto slunečních minim, se síla kosmického záření opět zvýšila.
Oslabené magnetické pole pravděpodobně vyvolalo podstatné změny v zemském atmosférickém ozónu s dramatickými následky, včetně elektrických bouří, velkolepých polárních září a klimatických změn po celém světě.
„Nefiltrované záření z vesmíru rozložilo částice vzduchu v zemské atmosféře, oddělilo elektrony a vyzařovalo světlo – tomuto procesu říkáme ionizace,“ řekl Turney. „Ionizovaný vzduch zahříval ozónovou vrstvu, což vyvolalo vlnu klimatických změn po celém světě.“
To je v souladu se změnami klimatu a životního prostředí z této doby, pozorovanými i v jiných záznamech z celého světa, jako je například záhadné vyhynutí australské megafauny.
překlad www.aluska.org 2024 / ze Zdroje
Dále v knize zjistíte, jak hudba dokáže měnit fyzickou realitu, jaká je duchovní síla zvířat, jaké jsou základní zákony vesmíru (podle nichž vesmír funguje), jaké tajemství skrývá čas a zda je smrt reálná. Nakonec autor poodhalí malou vrstvu naší historie, abyste zjistili, co bylo skryto našim zrakům, a mnohem více.
O čem v knize píšu
V knize píšu o životě, o světě, o své duchovní cestě a popisuji, kam by nás informace z knihy mohly zavést. Snažím se na názorných příkladech ukázat, že nic není tak, jak vypadá. V mládí jsem měl hodně otázek typu: „Kdo jsem? Proč tu jsem? Odkud jsem přišel? Proč vypadáme takhle? Proč si nic nepamatujeme z minulých životů? Zdali existují mimozemské civilizace?“ A mnoho dalšího.
Postupem času ke mně začaly přicházet odpovědi na mé otázky a začal jsem si skládat puzzle, které na sebe navazovaly. Informací jsem měl tolik, že jsem vytvořil obrovský obraz, který mi ledacos napoví, a mohl jsem z něho dokonce vytvářet své nové teorie. Díky tomu jsem dokázal věci, které se běžnému člověku ani nezdají a znějí spíše jako pohádky z říše snů.
V knížce zjistíte, že nic není náhoda a vše je přesně tak, jak má být. Navíc jsem zjistil, že „čím více toho vím, tím více vím, že nic nevím“.
Pro koho je kniha určena
Kniha je určena pro ty z vás, kteří by se chtěli stát lepšími človíčky, rádi bádají a hledají, jak vše pospolu funguje a kam nás to zavede. Mně samotnému napsání této knihy změnilo život k lepšímu, kdy jsem si například začal více vážit života, pochopil jsem více sám sebe a jaký je můj úkol zde na Zemi.
Pár slov o mně
Jsem člověk, který neustále nad něčím přemýšlí a snaží se najít princip života. Moje povaha je maximální detailista, kdy odevzdávám práci, až jsem si jistý, že je vše v pořádku. Díky tomu a mé trpělivosti dokážu splnit těžký úkol i tam, kde ostatní pokulhávají. Navíc neberu nic jako náhodu a vše si dávám do souvislosti. Všude se snažím najít spojovací bod, který mi ledacos napoví. V neposlední řadě jsem velký fanda duchovna, tajných technologií, zaniklých civilizací a tajných informací. Mojí touhou je změnit svět k lepšímu.
Na první pohled byste možná řekli, že jsem vystudoval filozofickou fakultu. Nemůžete se více splést. Ve skutečnosti jsem stavař jak poleno. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu ve Valašském Meziříčí, obor pozemní stavitelství. Který jsem dále úspěšně s titulem Bc. vystudoval na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Než jsem dostudoval, přijal jsem týdenní brigádu ve strojírenské firmě (úplně něco jiného než stavařina) a z týdenního brigádníka se stal jeden z hlavních konstruktérů pro návrh a vývoj.
Proč jsem knihu napsal
V posledním ročníku na vysoké škole FAST mi bylo nabídnuto panem doktorem RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc. Jaroslavem Lindrem, Ph.D., zúčastnit se soutěže Studentská vědecká a odborná činnost (SVOČ), v oboru společenské vědy s mým tématem Vztah člověka (sebe či kultury) ke smrti aneb „Druhá strana mince“, se kterým jsem dokázal obhájit třetí místo.
Měl jsem z úspěchu obrovskou radost. Řekl jsem si, že moje práce má význam, a díky tomuto úspěchu jsem si dal za úkol, že bych mohl v budoucnu sepsat něco většího a ještě lepšího a zahrnout tam všechno, co vím. I proto jsem cítil, že je moje poslání zde na Zemi napsat knihu, kterou jsem v průběhu času pojmenoval jako Zlatý Grál.
Knihu jsem dokázal dopsat do zdárného konce (strávil jsem nad ní přes 1200 hodin a má lehce přes 300 stran) i díky tomu, že jsem si uvědomil, jaký obrovský potenciál kniha skrývá.
Zjistil jsem, že kniha může duchovně probudit lidstvo, a pokud se tak stane, je zde šance, aby zde byly uvolněny 4 velice tajné technologie. Jedna z nich jsou holografické postele, které dokážou vyléčit veškeré nemoci.
Pevně věřím, že rok dřevěného draka, který predikuje obrovské změny v celé společnosti a začátek mé knihy není náhoda.
Na závěr můžu říct: Vítejte v mém Vesmírném chrámu, kde se napijeme ze Zlatého Grálu, aby konečně mohl započít Zlatý věk, který nám byl předpovězen a který si jako lidstvo zasloužíme.
Řekli o knize
„Zlatý Grál je kniha, která vám rozšíří obzory, ať už s autorovými názory souhlasíte, nebo ne. Přináší mnoho zajímavých informací, které autor dokládá odkazy na zdroje, a pohlíží na svět z takových úhlů, které by vás možná ani nenapadly. Pokud patříte mezi přemýšlivé typy a rádi přicházíte věcem kolem sebe na kloub, můžu Zlatý Grál doporučit.“
— Hedvika Landová, redaktorka, korektorka
„Zlatý Grál je skvělá a převratná kniha, plná informací, která dává celistvý náhled na fungování světa i života, nás samotných, včetně vrstev, kam většina lidí ani nedohlédne. A děkuju za ni.“
— Zuzana Bürger, grafička, sazečka
Chceš mě podpořit?
Myslím, že jsem toho už řekl příliš. Teď je to na tobě. Pokud jsem tě zaujal a budeš mě chtít podpořit, budu si toho obrovsky vážit.
Moji knihu si můžeš koupit v předprodeji zde: https://bit.ly/KupZlatyGral
Pokud znáš někoho, komu by se moje kniha také líbila, budu ti velice vděčný za sdílení odkazu výše.
Navíc je v odkazu ZDARMA k přečtení ukázka z knihy. Jedná se o celou 4. kapitolu Zákony Vesmíru, kde popisuji základních 5 zákonů, které jsem vydedukoval z mého života. Sami si můžete ověřit, zdali moje teorie mají hlavu a patu na základě znalostí, které máte. V kapitole se vám snažím ukázat, jak přemýšlím a jak vytvářím své teorie.
Co je to Crowdfunding?
Výroba knihy bude financována pomocí crowdfundingu. To znamená, že se přes online platformu vybírají peníze na zaplacení vydání knihy. Cena knihy se skládá z cca 40% (grafik, sazeč, korektor, redaktor), 40% tisk knihy, 20% výrobce knihy (provize, uskladnění, nečekané výdaje atd…). Všechny vybrané peníze proto půjdou na výrobu knihy.
V případě úspěšné kampaně, která trvá 30 dní, vyjde v nakladatelství Pointa. Kniha bude nabízena k prodeji jak samotným nakladatelstvím, tak rozšířena do běžné distribuce (Knihy Dobrovský, Knihkupectví Luxor, Euromedia, Kosmas, Martinus)
Pokud se nevybere dostatek peněz na zaplacení knihy, kniha nevyjde a peníze budou vrácený všem, kteří mě podpořili v plné výši. Nic neztratíte pouze můžete získat krásnou knihu Zlatý Grál.
Chceš vědět víc?
Můžeš mě sledovat na facebookové stránce https://www.facebook.com/DavidTrckaZlatyGral, kam dávám nejaktuálnější informace a pár informací ze zákulisí, které nejsou ani v knížce. Také mě můžeš kontaktovat na facebookovém osobním profilu https://www.facebook.com/david.trcka.7 nebo mi klidně napiš na e-mail david.trcka@centrum.cz.
Samozřejmě vám rád zodpovím veškeré vaše dotazy níže v komentářích.
Děkuju za veškerou podporu, vážím si jí.
s láskou a úsměvem David Trčka
Pozn. Když Dolores v textu zminuje neurčitě pojem „oni“, myslí tím bytosti, které jí poskytují data prostřednictvím klienta v hypnóze. Následující text je volný přepis z anglického originálu, nejedná se o doslovné citace:
Říkají, že v době přechodu na vyšší úroveň bytí, více zaznamenáme fyzické symptomy, než samotné energie. Mnozí vnitřně pocítí, že se s nimi něco děje. Naše těla se budou postupně přizpůsobovat novým energiím, některé fyzické projevy budou nepříjemné a zneklidňující. Lidé si všimnou, že s vyšší energetickou rezonancí planety Země budou mít méně problémů s energetickými blokádami.
Změna stravování může podpořit přizpůsobování se novým energiím. Naše těla se stávají světelnějšími a s tím přichází potřeba ubrat na těžkých jídlech. Většina klientů v hypnóze potvrdila, že je třeba ubrat na mase, zejména proto, že je toto maso plné antibiotik a jiných chemikálií, se kterými zvířata přišla do styku. Tyto chemikálie a očkovací látky se ukládají v orgánech a zatěžují tělo.
Také maso obecně a smažené věci jsou pro tělo zatěžující. Aby tělo mohlo přestoupit na vyšší vibrace, je potřeba, aby nebylo zatíženo toxiny a nadbytkem těžkých dráždivých jídel. Specificky byli lidé v hypnóze varováni před konzumací vepřového kvůli toxinům. Bezpečný způsob, jak konzumovat maso, je vybírat si biochovy a soukromé zemědělce. To je zdravý kompromis. Vhodné jsou také ryby a hodně zeleniny. Lidé by měli ubrat i na konzumaci cukru.
Pokud člověk upraví svou stravu, tělu trvá měsíce, než se od toxinů vyčistí a poté si začne zvykat na nové energie. Jeden ze způsobů, jak podpořit detoxikaci, je i energetické nabíjení vody. Pokud má voda, kterou pijeme konstruktivní náboj, přenáší ho i na tělo. Vodu můžeme nabíjet křišťály, krystaly, myšlenkou, vizualizací, nebo i zlepšovat její vlastnosti šungitem.
Celá planeta, včetně lidských těl, zvyšuje své energie směrem ke světelnějším frekvencím. Když se buňky v těle dostanou na požadovanou úroveň vibrací, začnou zářit a člověk se stává světelnou bytostí. V tu chvíli přestáváte být viditelní ve 3D světě a objevujete se na Nové Zemi. Stane se to, když tělo svými vibracemi překročí 3D rovinu a začne vibrovat na frekvenci 5D. Když člověk dosáhne stavu kdy má světelné tělo, fyzicky neumírá, ani nestárne. Pak začíná nový proces jeho duchovní evoluce.
Přechod do 5D už se v minulosti odehrál určitým skupinám lidí, ale neprobíhal globálně. Nyní má přejít do 5D celá planeta. Poznatky o tomto jsou dokonce zmíněny i v Bibli. Ti, kteří nebudou na přechod do 5D připraveni, zůstanou v původním světě a budou pokračovat svůj život a řešit si dál svou karmu jako doposud. Dokonce si zpočátku ani neuvědomí, že se něco takového stalo. Až jim to jednou dojde, bude už pozdě na to, něco s tím udělat. Lidé, kteří nedosáhnou osvícení, se mohou dál reinkarnovat na jiné planetě s nižší energií, která odpovídá jejich evolučnímu stupni. Novou Zemi nepoznají, protože jejich energie se s ní nebude shodovat.
Nedojde k žádné destrukci, bude to změna dimenze. Lidé se zkrátka objeví na novém místě. Ti, kteří nebudou připraveni, zůstanou kde jsou. Společnost na Nové Zemi bude mírumilovná a dobrá. Bude to vyvrcholení velkolepého plánu, na který čeká celý vesmír.
Až budou vidět na planetě zemi červená světla, znamená to, že planeta přechází do vyšší úrovně. Má se jednat o polární záři, která se energeticky spojí s vnějším vesmírem a zčervená. Bude to vypadat jako žíly tekoucí oběma směry, do planety i z planety. Dobré energie přinesou, destruktivní odvedou. Planeta Země tuto schopnost měla vždycky a stále se tímto způsobem průběžně nabíjí a čistí.
Mnoho lidí se rozhodlo, že se neprobudí a to je nutné respektovat. Ve skutečnosti to bude majorita. Ale je to jejich věc a je to tak v pořádku. Proto sem přišly světelné bytosti, aby lidem ukázaly cestu a včas je probudily. Aby lidi podpořily k nastoupení duchovní cesty a objevení světa kde je skoro všechno možné. Mnoho lidí si to neuvědomuje, že tuto práci dělají, ale jak ovlivňují své okolí, promlouvají ke svým blízkým, dělají skutečně velice důležité poslání.
Mnoho lidí se na Zemi opakovaně reinkarnuje, protože nemají dodělané své úkoly, nemají dokončené cykly. Ale zvýšením jejich stupně vědomí a přechodem na Novou Zemi už to nebudou potřebovat, žádná karma tam nebude. Mohou tam zůstat navždy.
© aluska.org 2024
Její nová identita, která měla jméno Ned Vincent, se začlenila do mužského světa a postupně se seznámila se životem v pěti státech. Ned si našel kamarády, přidal se k pánskému bowlingovému týmu, chodil do striptýzových klubů, randil se ženami, vstoupil do kláštera, navštěvoval mužskou terapeutickou skupinu a dokonce v jednom ze svých zaměstnání zažil brutální realitu vysoce nátlakového prodejního prostředí.
Norah takto zjistila, že mužský úděl není o nic snazší, než ženský. V mnoha ohledech je dokonce více citově vyčerpávající.
Možná by čtenář očekával, že když knihu napsala lesba a feministka, bude plná hejtu na muže, ale opak je pravdou. Norah řekla: „Moje zkušenost byla taková, že jsem se cítila velmi zranitelná. Cítila jsem spoustu bolesti a potíží. I když jsme všichni v postfeministickém hnutí přesvědčení, že ženy to měly vždycky horší a muži lepší, když jsem vstoupila do jejich kůže, tak jsem si uvědomila, že to vůbec není pravda.“
Norah byla unavená psaním článků pro Los Angeles Times, kde se stala známou jako „libertariánská lesba“. Když ji přítelkyně přesvědčila, aby se na večer v East Village oblékla za muže, bylo to pro ni tak zajímavé, že z toho udělala projekt.
„Najednou se ocitnete v situaci, kdy jsou všechna společenská pravidla odlišná. Jakobyste najednou uměli slyšet zvuky, které slyší jen psi.“
Například když Norah procházela svou čtvrtí kde bydlela, pánové postávající před vinárnami si ji prohlíželi. Ale když kolem prošel Ned, úplně ho ignorovali.
„Byl to opravdu ohromující rozdíl. Když jsem procházela stejnými místy jako muž, nikdo se mi ani nepodíval do očí. Soustředěně hleděli někam jinam. I kdybyste byli hezký chlap, ženy vás sledují velmi tajným způsobem, který není konfrontační. V té neviditelnosti byla úleva,“ říká.
Norah své kapitoly třídila podle témat: Přátelství, Láska, Sex, Práce atd. V kapitole o přátelství se Ned každý týden setkává se třemi kamarády z bowlingu, kteří ho přijímají navzdory jeho zvláštnosti, že nekouří ani nepije.
V kapitole o sexu popisuje mechanickou osamělost striptýzového klubu. „U žen je o to vztahu a lásce, u muže je to urgence. Prostě to musí dělat. Ve striptýzovém klubu jsem viděla mechaničnost, která naprosto postrádala jakoukoli intimitu, i přestože striptérka tančila muži přímo na klíně. Pro muže je to nezbytnost, kterou prostě musí mít. My ženy to nechápeme, protože nás nepohání testosteron a nechápeme, jak je to těžké.“
V části o lásce popisuje své zkušenosti ze schůzek se ženami, kdy byla pro ženy spíše kamarádem, než Panem Pravým. Absolvovala asi 30 rande, většina z nich byla domluvena přes internet. Norah řekla, že se na schůzkách moc nebavila. Ženy byly pasivní a hodně ji hodnotily.
„Myslela jsem si, že tím že jsem lesba a mám zkušenosti se ženami, to budu mít snadné, ale vůbec se mi jako Nedovi nedařilo.“
Odmítnutí, která jako Ned zažila na různých rande, měla na Norah silný dopad: „Je to strašné. Myslím si, že většina žen nemá vůbec ponětí, kolik odvahy to vyžaduje a kolik emocionální energie a sebevědomí je potřeba vynaložit k tomu, aby muž oslovil ženu,“ říká.
„Muži potřebují silné ego, protože nesmí projevit slabost a nemůžou projevit potřebnost. Musí to kompenzovat pocitem, že to dokážou, že mají právo a pravdu, protože to je vše, co mají.“
I když se chlapi mohou navenek jevit jako drsní a bezcitní, Norah zjistila, že uvnitř jsou stejnou obětí, jako ženy, svou genderovou socializací. Je to „svěrací kazajka mužské role“.
A co víc, ačkoli to mnoho feministek nepotěší, Norah dospívá k závěru, že ve skutečnosti dostávají ve společnosti přednost ženy, nikoli muži.
„Když to vidíte z pohledu chlapa, opravdu si uvědomíte, že i na nejzákladnější sexuální úrovni jsou to ženy, kdo rozhoduje co bude,“ říká. „Jen tento aspekt sám o sobě nám dává navrch, protože si můžeme vybrat; můžeme říct vezmu si tě, nevezmu si tě. V tom je velká síla.“
Norah se v převlečení za muže nikdy necítila být ve fyzickém nebezpečí. I když mužským přátelům později odhalila svou pravou identitu, většina z nich to přijala a dál pokračovali v přátelství.
Ale každodenní přecházení mezi mužem a ženou si nakonec na Norah vybralo psychickou daň a trvalo jí měsíce, než se z toho vzpamatovala.
„To bylo moc těžké. Naučila jsem se prezentovat a být mentálně více v mužské roli a potřebovala jsem od toho ustoupit a pomalu to odbourat. Musela jsem se vzpamatovat. Přála bych si být chladnějším chlapem, což by možná byla skvělá věc, protože to byl typický mužský zážitek. Připadala jsem si trochu podivínská a neadekvátní. Přála bych si, abych byla víc pařez.“
Norah své zkušenosti shrnuje takto: „Muži trpí a mají mnoho problémů. Ženy si neumí představit, jak těžké je být mužem. Potřebují se navzájem. Více, než se vzájemně potřebují ženy. Byla jsem ráda ženou i před tím, ale nyní jsem ženou mnohem raději, protože to vnímám jako privilegium.
Nebyl to žádný kaskadérský kousek. Byla to životní zkušenost, způsob jak se něco důležitého naučit.“
© aluska.org 2024
Doplnil to také studiem lékařské hypnózy a poradenskou hypnoterapií. V jednom pokročilém workshopu o hypnóze zažil sám sebe v předchozím životě, což byla událost, která mu změnila život. Přečetl pak mnoho knih na téma regresní terapie a rozhodl se, že se bude v tomto směru rozvíjet dál.
V roce 1981 začal provádět regrese klientům a o deset let (a několik tisíc terapeutických sezení) později vydal knihu Spirit Release Therapy: A Technique Manual.
Zde Baldwinův výzkum poskytuje jiný úhel pohledu na většinu dosavadních pohledů na minulé životy, a je to pohled velmi šamanský.
„Fyzické a emocionální trauma může zjevně způsobit ztrátu fragmentů duše. Takové trauma a ztracený fragment duše lze objevit v tomto, nebo dřívějším životě. Terapie minulých životů může pomoci léčit tento stav. Techniky používané k nalezení zdroje aktuálního problému mohou také vést k odhalení připojené entity, která problém způsobuje. To se také může týkat současných nebo minulých životů. Entita, nebo entity, jsou opatrně a trvale uvolněny a odvedeny ke světlu.“
Jeden zdánlivě bizarní aspekt Baldwinova výše uvedeného citátu je, že uvádí, že fragment lze objevit v tomto životě, nebo v dřívějším životě. Okamžitě to vytváří problém pro lineární racionální mysl: Jak může fragment duše existovat v nějaké okamžiku v minulosti, když už neexistuje? Musíme si hned připomenout, že rozdělení času na minulost, přítomnost a budoucnost je výplodem naší lineární existence, nikoli všudypřítomný a všude platný jev.
V Superhologramu, kde neexistuje čas, všechny události existují současně a překrývají se jedna přes druhou. Stručně řečeno, máme co do činění s nelokálností. Teorie strun a interpretace kvantové fyziky z mnoha světů jsou, věřte nebo ne, víceméně v souladu s touto představou ztraceného fragmentu duše uvízlého v minulosti.
Pokud známe časoprostorovou metaforu „bochníku“ od Briana Greena, můžeme si představit, že každý plátek/okamžik v čase v tomto bochníku, existuje nezávisle jako samostatný „paralelní vesmír“, který existuje ve stejném prostoru jako každý jiný samostatný vesmír (= teorie mnoha světů). Je to, jako by všechny okamžiky v čase (nebo všechny časové toky) existovaly naráz, překrývaly se v superpozici, a jak je vědomí osvětluje jeden po druhém, každý okamžik po okamžiku se tak odděluje od sousedních okamžiků/výřezů. Dochází tak k vytvoření další paralelní reality, která již není v koherenci s předchozím řezem/momentem.
Skončíme tak s „fragmenty“ naší vlastní holografické mysli, které se „rozdělí“ do paralelních holografických světů, protože trauma nebo fixace nutí část jedince, aby se vzdálila a pokračovala v tom, co vnímáme jako okamžik („plátek“ ) v minulosti, což je ale ve skutečnosti okamžik, který může existovat ve stejném prostoru, který právě obýváme.
Důkazem o pravdivosti teorie mohou být četné podivné jevy, popisované obvykle jako chyby v matrixu. Je to například událost, kdy dvě oxfordské profesorky, Anne Moberly a Eleanor Jourdain, které se v roce 1901 procházely zahradou Petit Trianon ve Versailles, náhle uviděly, jak se krajina kolem nich posunula do doby, ve které žila Marie Antoinetta.
„Oddělený“ fragment duše je vědomý a je poháněn touhami, emocionálními impulsy, svého původního vlastníka. To nám dává vodítko, že tento jev souvisí i s astrální rovinou. Ačkoli představa fragmentů duše, které mohou existovat nezávisle na nás a dokonce se připojovat k jiným lidem, může znít přitaženě za vlasy, neměli bychom zapomínat, že podvědomí je součástí integrálního celku, který je též vědomý.
„Podvědomí“ jednoduše označuje jakoukoli část naší psychiky, která funguje pod prahem vědomého uvědomění a probíhá paralelně s procesy naší vědomé mysli. Podvědomí pracuje s mnohem větší kapacitou na zpracování informací, paměti a nelokální vyhledávání informací.
Baldwinův výzkum také ukázal, že v případech disociativní poruchy identity (DID), což je další psychiatrický stav, některé z pozměněných osobností, mluvících prostřednictvím klientů, tvrdí, že jsou osobnostmi z minulých životů dané osoby. Některé i tvrdí, že jsou samostatnými entitami a vůbec nejsou součástí dané osobnosti jedince. Některé zase říkají, že jsou duchovními průvodci, nebo pomocníky.
Pokusné subjekty Michaela Newtona v hypnóze věcně vysvětlovaly, že duše se mohou rozdělit a dělají to proto, aby se staraly o několik úkolů najednou, jak v duchovním světě, tak i na Zemi.
Holografická duše má kapacitu nejen pro dvoj-, ale i pro vícečetné umístění. Pouze část z celkové energie duše je tedy vložena do fyzického těla. Některé duše navíc potvrdily existenci mnoha světů a tvrdily, že duše mohou a často vstupují do paralelních systémů reality.
Stejně jako ostatní terapeuti, kteří úspěšně používají regresní terapii, i Baldwin zjistil, že sezení často přináší okamžitou a trvalou úlevu od symptomů a stavů, které jeho klienty sužovaly dlouhá léta. A stejně jako jiní terapeuti, měl i Baldwin klienty, kteří předtím nevěřili v posmrtný život, ale po terapii hned změnili svůj názor.
Většina jeho klientů u sebe navíc skutečně objevila diskarnáty (= temné duchy). Vědecky smýšlející vyšetřovatel Baldwin nakonec vytvořil hypotézu podobnou historickému popisu posednutí duchem.
Počátkem 20. století v Los Angeles Dr. Carl Wickland vyvinul předchůdce metody SRT tím, že poskytl médium v transu entitám, takže skrze médium mohly tyto entity mluvit. S pomocí vyšší inteligence z duchovního světa přesvědčil připoutané entity, aby opustily auru pacienta, jehož světlo je přitahovalo, a vyléčil takto i lidi s diagnózou mentální nepříčetnosti.
Hereward Carrington v roce 1919 napsal, že Wickland „každý rok vyléčil desítky posedlých pacientů tím, že je léčil v pravidelných spiritualistických seancích.
A teď zpátky k Baldwinovi: V jeho práci mu pomáhala Judith A. Baldwin, jeho manželka, která byla jasnovidná a dokázala vnímat entity všeho druhu, určovat míru fragmentace duše klienta a shromažďovat informace týkající se přenosu nedokončených záležitostí z minulého života. Stejně tak byla i zkušeným poradcem a skutečně impozantním komplicem. Pokračovala v Baldwinově odkazu i po jeho smrti.
Co přesně odhalili? Baldwin objevil a popsal tři hlavní typy dotěrných entit:
1. Pozemská duše (přivtělenec, nebo zemřelý, EB earthbound soul), která zahrnuje zesnulé lidi, ukončená těhotenství a fragmenty mysli živých lidí.
2. Entita temné síly (temná entita, DFE dark force entity), což je klasický zlý démon.
3. Mimozemšťan (ET extraterrestrial), který zahrnuje mimozemšťany a bytosti z jiného světa.
Baldwin zjistil, stejně jako mnozí další jasnovidci, léčitelé a okultisté, že existuje mnoho dalších rušivých energií a entit. Nakonec opustit své prvotní představy o vlídném duchovním světě, když zjistil, co tam všechno běhá.
Baldwinem popsané entity vypadají stejně jako ty, o kterých mluvili i veteráni OBE (OBE je zkratka pro Astrální cestování, neboli mimotělní zážitek) Robert Monroe a Robert Bruce.
Je možné, že duchovní posedlost někdy vyplývá i z toho, že se člověk vrací do svého těla z OBE a přinese si s sebou entitu. Robert Bruce uvádí, že v případech, kdy lidé nebyli schopni setřást ze sebe entitu sami během seance, odkázal je na šamany s dobrými výsledky.
To je také důvod, proč známý průkopník výzkumu DMT Rick Strassman prohlašuje, že duchovní a šamanský výcvik je moc zásadní: „Musíme být připraveni poprat se s bizarností a tajemností.“
Mnoho jasnovidců a šamanů potvrzuje skutečnost, že na nižších astrálních rovinách najdeme nejrůznější podivné a občas problematické entity.
Abychom neudělali chybu a nemysleli si, že veškeré vnímání připojených entit je pouze subjektivní záležitost, měli bychom zmínit i případ popsaný Dr. Brookem A. Kellerem a Waynem J. Gossem. Byli to australští praktici polykontrastní interferenční fotografie (PIP, technologie Harryho Oldfielda založená na Kirlianových snímcích).
Navštěvovali dům svého přítele Petera, kde nastavili svůj systém PIP, protože Peter míval problémy s entitou, která ho v noci škrtila.
Při jiných příležitostech se zase stalo, že si Peter při společném jídle začal povídat s něčím, co oni neviděli. Navíc se mu neustále neklidně vrtěly nohy, během dne projevoval několik typů osobnosti a také byl hodně nerozhodný.
Keller a Goss vzpomínají, že nastavili PIP a začali Petera skenovat:
„Pak jsme viděli něco opravdu úžasného. Kolem něj se hemžilo stvoření podobné krajtě. Zdálo se, že se připojuje k jeho krku (úroveň páté čakry) a otáčí se mu kolem pasu a genitálu. Mysleli jsme si, že k němu možná může být připojena „entita“, nebo „entity“, a nyní jsme o tom měli hmatatelný důkaz. Jak pro nás, tak i pro našeho pacienta.“
Není pochyb o tom, že jak se zdokonaluje technologická přesnost a ostrost takového zařízení, poroste i naše schopnost nahlížet do astrálu a dívat se na některé jeho obyvatele. Dr. Steven Greer, zakladatel projektu Disclosure Project, dokonce prohlásil v rozhovoru s Kerry Cassidy a Billy Ryanem (z projektu Camelot), že už nyní existuje tajná technologie „black op“, která doslova manifestuje astrální entitu zde v našem fyzickém 3D vesmíru.
V tomto kontextu je také velmi významné, že Ian Stevenson po svém monumentálním výzkumu reinkarnace dospěl k závěru, že více než jeden duch může skutečně obsadit stejné tělo.
Oldfieldovy technologické poznatky jsou důležité, protože stroje netrpí halucinacemi ani netrpí údajnou chemickou nerovnováhou, nebo otřeseným vědomím, a proto musíme zmínit další jeho případ, který nedávno představil na svém Glastonbury Symposiu.
Obraz, který zobrazuje, obsahuje PIP sken ženy závislé na cracku. Oldfield to popisuje jako „děsivý“ obrázek, protože tam, kde by měly být vidět oči ženy, místo toho najdeme „téměř démonický pár očí“ (abychom si vypůjčili Oldfieldovu frazeologii), jako by se k ní připojila nějaká astrální entita, která obsadila její tělo. Kolem ní jsou vidět ještě další obličeje jiných připojených entit.
Samotná zasažená žena přitom prohlásila: „Slyším hlasy, říkají mi, abych dělala asociální věci. Řekli mi, abych kradla a zabila své rodiče…“
To jsou charakteristické znaky schizofrenie – druhu způsobeného připoutaností k entitě, jak jasně začíná dokazovat různorodá práce mnoha výzkumníků.
Tyto shodné závěry různých výzkumů nejsou náhodné. Zde evidentně nemáme co do činění s jungovským stínem, ani s ničím freudovským; přímo jsme se setkali s vlastní astrální rovinou, i když nepřímo prostřednictvím elektroniky – ne tak dobře jako přímé jasnovidné pozorování, ale dostali jsme se tam (konečně).
Také uživatelé návykových látek jsou velkými oblíbenci astrálních parazitů. Astrální parazité se většinou zajímají o psychicko-emocionálně rozrušené lidi. Stuart Wilde si také všiml propojení temných entit a alkoholismu.
Projevy přítomnosti temné entity
Náhlé změny v chování – jako je jídlo, pití nebo spánek, deprese, nárůst vzteku, vzpurnost, strach nebo sebevražedné sklony.
Fyzická bolest – obvykle není doprovázena zdravotními, laboratorními, nebo rentgenovými nálezy. Tento druh bolesti také nereaguje na tradiční léčebné postupy.
Závažné onemocnění neznámé příčiny – Bylo prokázáno, že přetrvávající a na léčbu nereagující infekce jsou způsobeny připojenými přivtělenci (zemřelí), kteří trpěli nebo zemřeli na takový druh infekce. Když entita odešla, odešla i infekce. Neobvyklé zánětlivé nebo metabolické poruchy a krevní dyskrazie vymizely po odstranění posedlosti také.
Ztráta energie – Náhlé snížení vitální energie je typický ukazatel posedlosti. Běžným výsledkem zbavení se této zátěže, je výrazné zvýšení energie, zvýšená vitalita a výdrž.
Zneužívání alkoholu nebo drog – Hlavně pokud se vyskytne nárazově. V takových případech je spouštěčem typ ducha, který se za života oddával drogám nebo alkoholu.
Problémy s pamětí a koncentrací – Když se někdo, kdo je zvyklý na snadné učení a dobré známky ve škole, náhle změní a má nízký výkon a špatné známky, lze s jistotou předpokládat, že v tom bude entita.
Vnitřní hlasy – Pokud tyto hlasy vyjadřují reakci nebo názor, který se liší od názorů člověka, který tyto hlasy slyší, pravděpodobně je za to odpovědná entita.
Mnohočetná porucha osobnosti, pohlavní dysforie – Po odpojení entity obvykle dojde k vymizení problému.
Opakující se noční můry – zvláště pokud tyto noční můry obsahují prvky násilí nebo boje proti ohrožujícím silám.
Baldwin zjistil, že pokud jde o fragmentaci duše, důvodem často bývá trauma. V literatuře našel různé případy lidí, kteří byli obtěžováni, což způsobilo oddělení jejich vědomí od těla, aby unikli traumatu. Fragmentace duše je jen mechanismus na zvládání situace, nicméně někdy se části nevracejí zpět, což podle Baldwina, a dalších praktiků, může nakonec způsobit vážné problémy a rozbití osobnosti.
Disociativní porucha identity to jasně ilustruje, protože mnoho lidí poskytlo podrobnosti ze svých vlastních životů, které ukazují, jak se u nich různé osobnosti oddělují a vytvářejí extrémním traumatem, jako je zná*ilnění nebo jiné formy mučení, aby unikli bolesti a hrůze v aktu sebezáchovy. U těchto lidí se často zjistí, že v důsledku toho po letech fyzicky trpí a dokonce umírají mladí, pokud se jejich trauma nevyřeší, nevyléčí a pokud se jejich osobnosti znovu nesjednotí.
95-100% případů s DID má anamnézu dětský in*est, mučení nebo jiné zneužívání.
Každá porucha osobnosti má svůj vlastní psychofyziologický profil, který může zahrnovat reakci na bolest; zručnost; schopnost se léčit a rychlost samohojení; reakce na jakýkoli lék; alergické reakce; dioptrické brýle; onemocnění jako je diabetes, epilepsie, artritida, včetně otoků kloubů; chutě k jídlu; a touhu po drogách.
Oddělené osobnosti můžou být i opačného pohlaví. To může vést ke cross-dressingu, transvestismu a dále.
© aluska.org 2024
Článek má pouze informativní charakter. Nepředstavuje návrh léčby ani nenahrazuje diagnózu a pomoc odborníka.
Článek čerpá informace z knih a práce Williama Baldwina, zejména Healing Lost Souls a Spirit Release Therapy.