Fyziologický vývoj dětského mozku a jeho správná stimulace

16.5.2018 v Psychologie 1

Dětský mozek má největší potenciál k rozvíjení během prvních tří let života. To je období, kdy bychom měli dítě co nejvíce stimulovat, věnovat se jeho správnému vývoji formou hry, poznávání a učení. Dítěti tak daleko více zjednodušíme jeho budoucí život, například pobyt ve škole.

Moje seznámení s tématikou
Před nedávnou dobou jsem měla možnost účastnit se konference s názvem Jak rozvíjet dětský potenciál? Pořádala ji Česká asociace pro aktivní rozvoj dětí CAPARD, která vznikla v loňském roce a klade si za cíl podporovat právě správné rozvíjení dětí a jejich přirozených schopností. Musím říci, že jsem z konference byla velice nadšená neb byla plná zajímavých a hlavně cenných informací jak pro rodiče, učitele, vychovatele, tak širokou veřejnost. Mimo jiné se na ní prezentovaly i neméně zajímavé služby a produkty, hračky rozvíjející právě dětské myšlení, fantazii a tvořivost. Všechny přednášky, které zazněly, byly velice zajímavé, ovšem mě nejvíce zaujaly tři, které se přímo zabývaly rozvojem dětského mozku od narození až do cca 12 let. Konkrétní obsah přednášek bych vám ráda přiblížila v následujících řádcích.


První přednáška se jmenovala Fyziologický vývoj dětského mozku a přednášela ji MUDr. Zuzana Ludvíková, jež je lékařkou a zároveň zakladatelkou projektu „Ostrov Objevů“ – univerzita pro batolata, spoluzakladatelka CAPARD a členka Mensy ČR.

Druhé velice zajímavé přednášky na téma Jak nejlépe stimulovat dětský mozek se ujala Mgr. Ivana Vlková, která je speciální pedagožkou, autorkou stimulačního projektu „Předškolní přípravka“ a zároveň také spoluzakladatelkou CAPARD.

PhDr. Jitka Fořtíková přednášela na téma Intelektová stimulace dětí v raném věku: módní trend nebo nevyhnutelný směr pro budoucnost? Velice zajímavá přednáška, inspirující i hledající odpověď na to, jak děti nevychovávat, jakým směrem je nerozvíjet. Ona sama je ředitelkou Centra nadání a dále se věnuje například vzdělání účitelů mateřských a základních škol.

Lidský mozek
Jak možná již víte, základní stavební jednotkou lidského mozku je neuron (nervová buňka). Při narození mozek novorozeného dítěte obsahuje až 100 miliard neuronů. Počet je dán geneticky a je neměnný. V případě, že mozek pracuje naplno, odčerpávají neurony až 20% kyslíku, který lidské tělo vdechuje. Mimo jiné spotřebovává energii jako malá žárovka. Jeho váha může být až 1,4 kg a je jedním z největších orgánů v těle. Ovšem váha mozku není určitě přímo úměrná inteligenci člověka (například mozek Alberta Einstaina vážil jen 1,23 kg).

Dle informací, které jsem načerpala na přednášce paní doktorky Ludvíkové, jsou veškeré neurony vytvořeny již během narození, jejich počet se tedy nezmění, i přesto však mozek může dále růst a to prostřednictvím tzv. synapsí – spojení dvou neuronů sloužící k předávání vzruchů, informací. V současné době se synapsi říká také jednotka aktivity mozku. Každý neuron může vytvořit až 15 tis. synapsí v jeden okamžik. V mozku se za průměrný den zrodí až 70 tis. různých myšlenek.

Jak je na tom mozek dítěte?
Jak jsem již zmínila výše, mozek je (minimálně co se počtu neuronů týče) vytvořen hned po narození. Jak se bude dále zvětšovat, rozvíjet, záleží na nás rodičích, na prostředí, v kterém dítě vyrůstá, na tom, jak své děti budeme stimulovat, učit se s nimi, vysvětlovat, ukazovat okolní svět a vůbec mu připravovat zajímavé podněty k „zamyšlení“. Po narození novorozenci vykazují spíše nízkou hustotu synapsí, ovšem postupně dochází k jejímu prudkému zvýšení a ve 3 letech obsahuje mozek dítěte 2x více synapsí než mozek dospělého člověka.

Dle paní doktorky Jitky Fořtíkové dětský mozek nejvíce nasává a pracuje (prostě lehce se učí) právě mezi prvním a třetím rokem života. To také souvisí s nejtěžším úkolem, jaký mozek během života dostane – naučit se mluvit. „To některé děti zvládají už ve dvou letech, u některých se to rozvíjí až do čtyř, ale průměr jsou tři roky,“ vysvětlila Jitka Fořtíková. Za pomyslný konec tohoto lehkého a automatického nasávání do mozku lze označit dvanáctý rok života.

Ve vývoji mozku dítěte existují tzv. senzitivní periody (odborníci je označují jako „windows of opportunity“), které trvají právě do cca 12 let věku. Během nich se děti učí rychleji, snadněji a s větším významem než kdykoliv v budoucnu. Tato „okna příležitostí“ vyžadují mnoho různých a zajímavých podnětů k tomu, aby si mozek vytvořil a upevnil synapse. Jednoduše řečeno jsou to časové periody, kdy dítě nejlépe nasává a zpracovává informace, které si následně velice jednoduše ukládá a v budoucnu je dokáže prakticky optimálně využít.

Jak nejlépe využít „windows of opportunity“?
Jak zmínila Mgr. Ivana Vlková, chceme-li, aby naše dítě úspěšně, s lehkostí a s radostí zvládalo nároky, které na něj budou kladeny v budoucnu, třeba s nástupem do školy, mělo by zvládnout přirozeně přijímat, sledovat, zpracovávat a zapamatovat si nové podněty z okolí. Tuto schopnost bude mít za předpokladu, že se mu již od narození dostávalo podnětného prostředí i v oblasti smyslového vnímání. Rodiče správně stimulovali jeho mozek, prohlíželi si s ním obrázkové knížky, popisovali, co vidí – nejen v knize, ale i na procházkách, popisovali přírodu, zpívali si s dítětem, tvořili, malovali.

Jednoduše řečeno zaměstnávali co nejvíce všechny jeho smysly, nejlépe najednou… oko, jazyk, chuť, čich, hmat, sluch, emoční inteligenci.

Ona sama dále zmínila, kdy je vhodné jakou stránku u dětí rozvíjet: „Vývoj motoriky začíná ještě před narozením a nejlepší období pro její rozvoj trvá zhruba do dvou let. Emoční a sociální rozvoj začíná narozením, rozvíjí se též do dvou let. Stejně tak je do dvou let věku dítěte nejlepší období pro zrak. Slovní zásoba se otevírá v období 2 až 6 let. Druhý jazyk lze učit hned, nejlepší období pro rozvoj trvá do osmi až deseti let. Matematika a logika se nejlépe rozvíjejí od tří do šesti let. Okno příležitostí pro hudbu se otevírá okolo druhého roku života.“

To jsou velice zajímavé a cenné informace, neb určitě každý svědomitý rodič chce, aby se jeho dítě rozvíjelo tím správným směrem a nejlepším způsobem.

Čemu se nejlépe vyvarovat?
Zná to určitě každý rodič.. Když potřebujeme uvařit, uklidit, mít chvilku pro sebe, posadíme dítě před televizi nebo mu dáme do ruky tablet. Ano, jsou situace, kdy třeba není jiná možnost, ovšem tomuto „(ne)rozvoji“ dětského mozku bychom se měli spíše vyvarovat, resp. vůbec jej dítěti nedopřávat. Děti jsou totiž v tomto případě jednostranně zatěžovány v oblasti zrakového vnímání a tolik potřebná koordinace ruky a oka tzv. vizuomotorika, prostorového či sluchového vnímání je zatlačena do pozadí.

To je třeba právě příčina toho, proč spousty dětí v této době neumí malovat, využít svoji fantazii, následkem může být to, že ve škole poté budou mít děti sníženou schopnost koncetrovat se na učení, na výklady učitele.

Věnujme proto svým dětem maximum času, věnujme se vzájemné interakci. Děti čas strávený s námi rodiči opravdu ocení.

Hodně štěstí při správném rozvoji vašich dětí!

zdroj: ProMaminky, autor: Jana Velinská

Komentáře

Ikona diskutujiciho Jantulka 2018-05-17 14:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tento článok môžem z vlastnej skúsenosti potvrdiť. Máme dve deti, dievčatko má 5 rokov a chlapček 2.Od narodenia sa s nimi regulárne rozprávame, opisujeme každú jednú činnosť, vysvetľujeme, spievame, čítame,všetko počítame,proste nič nie je dôležitejšie ako naše drahé detičky. A je to veru poznať. Sú ďaleko pred svojimi rovesníkmi. Od roka a pol vedia pekne pozdraviť, poďakovať, poprosiť a ich slovná zásoba je skutočne veľmi veľmi bohatá. A keď sa nás niekto spýta, že ako je možné, že vedia tak pekne rozprávať a skutočne sú veľmi poslušní, tak im povieme, že však sa im naplno venujeme. S kľudom, láskou a veľkou trpezlivosťou. A také je to jednoduché :-)

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek