Hledáte Lásku, Boha, Dokonalost – a kde končíte?!

8.7.2008 v Nezařazené 0

Dívám se celý den okolo sebe, dívám se pozorně a sleduji vše.

A vidím, že zdejší lidé jsou duše stvořené z Boží lásky, které Lásku a svého Tvůrce snaží se všemožně poznat.

Lidé chodí a hledají… ale nenacházejí.

Šel muž a hledal něco, co by ho osvobodilo od věčných strastí v rodině.

Šel a zašel do hospody, kde své nádherné, vznešené tělo s Boží moudrostí v srdci prolévá hořkým jedem, alkoholem, který z krásné Boží bytosti dělá primitivní zrůdu.

Šla žena a hledala Lásku. Toužila po spojení srdcí.

Hledala Blaženost.

Šla a skončila v náručí muže, který nikdy nebyl schopen naplnit její vznešenou touhu a oba chřadli… žena pak šla a chodila od jednoho k druhému, nikdy nenaplněna.

Šel muž a hledal něco, co by upevnilo jeho vědomí dokonalosti.

Šel a hledal, kde by mohl své srdce toužící po dobrodružství naplnit.

Šel a skončil u bezduchému přístroje.

Skončil u automatu, skončil u počítače, kde své peníze, čas a svoji nádhernou duši zaprodal pekelným hrám o smrti.

Šla žena a hledala, jak by mohla být krásná a šťastná ve svojí dokonalosti. Šla mladá, toužící žena s nádhernou myšlenkou v duši.

Hledala blaženost.

Šla a našla líčidla.

Našla cigarety.

Našla hadříky, které její tělo nezakryjí.

Tato krásná mladá dívka nyní chodí polonahá s cigaretou v rudě malovaných rtech, s temně malovanýma černýma očima a dělá jí dobře, když ji muži, zvábeni jejím nahým tělem zvou na hořký jed, když jí nabízejí ubohou náhražkou Boží lásky a Dokonalosti vesmíru v teplé posteli.

Tato dívka si myslí, jak je ve srovnání s ostatními úžasná, když má všechny možné vymoženosti světa, a nevidí, že doma pláče její maminka.

Nevidí, že v srdci má prázdné, studené zdi, kde v řetězech upletených z přetvářky, z hald technických vymožeností, se zmítá a křičí její zoufalá duše, která chtěla něco úplně jiného.

Vy hledáte všichni to Jedno, ale končíte tam, kam vaše nádherné touhy nikdy nesměřovaly.

Končíte u chlastu.

U drog.

Končíte s hromadami všelijakých blbostí v náručí a cítíte se stále beze všeho.

Končíte u her plných násilí, které ovlivnily a zatemnily duši toužící po míru.

Když příjde někdo s pravdou na dlani, zaútočíte a vše dobré v něm, se snažíte zabít, zaslepeni falešnými hodnotami… jdete a ničíte, jako smečky vlků, které jen žerou a jsou stále hladové.

Žerete se mezi sebou a podléháte lžím.

Ale někteří z vás jednou uvidí pravdu.

Někteří z vás otevřou své hladové oči a přestanou.

Utečou od smečky strašlivých slepých vlků, kteří ničí a kradou.

Utečou a poznají, že vše potřebné je již dáno a všeho je dostatek.

Utečou a nasytí své prázdné studené srdce světlem Boží lásky.

Zpřetrhají temné řetězy, ve kterých vězní svoji duši, ostrou energií nikdy nehynoucí Pravdy.

Utečou od vás a stanou se Vidoucími.

Stanou po boku Andělů a odhodí strach.

Už nikdy nebudou mít hlad.

A vy je nikdy nedohoníte, nikdy nebudete dostatečně rychlí… ale když otevřete oči, jako oni, dohoníte je a budete spolu s nimi otevírat oči dalším smečkám hladových vlků… ale kdo z vás ty oči skutečně otevře?

Kdo tu Pravdu chce poznat?

Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek