Hlídala jsem posednuté dítě: Malá Emílie mluvila se stíny ze hřbitova

16.11.2020 v Bytosti 35

Malé děti jsou mnohem vnímavější, než dospělí lidé, protože ještě nemají pevně utvořenou představu o tom, jak tento svět funguje, co může a co nemůže být reálné. Proto všechny zkušenosti přijímají a neodsuzují. Díky tomuto přístupu a také díky energii, se kterou sem přicházejí, mohou vidět a vnímat věci, které dospělí lidé už vnímat nedokážou.
Následující příběh vyprávěla Hailey Reese na svém youtubovém kanálu v roce 2017. Článek je volným překladem její zkušenosti, ve které vypráví o tom, jak hlídala malou holčičku, která žila u hřbitova a říkala i kreslila velice znepokojivé věci.



Dnes vám chci popovídat o dítěti, o kterém upřímně věřím, že bylo posednuté. Nemusíte tomu věřit, nechci nikoho přesvědčovat o tom že jsou tyto věci skutečné, chci jen sdílet svoji zkušenost a názor si udělejte sami.

Už od útlého věku jsem chodívala hlídat malé děti, většinou to byly děti našich sousedů. Hlídala jsem opravdu spoustu dětí, ale na žádné nevzpomínám tak, jako na tuto děsivou holčičku. Ta se mi opravdu zapsala do paměti.

Jednou mě požádala sousedka, která měla známou, která byla babička, která měla na starosti dvě malé děti a sháněla pro ně hlídání. Takto jsem se přes známé dostala k této rodině, kterou jsem osobně neznala, ale dala jsem jí své telefonní číslo, aby mi ta babička mohla zavolat.
Babička těchto dětí mi skutečně zavolala. Vysvětlila mi, že její dcera má dvě malé děti, které vídá jenom o víkendu, ale jinak žijí přes týden u babičky. Vnučce bylo 7 let a jmenovala se Emílie a vnoučkovi bylo 5, jmenoval se Grayson. Maminka žila sama, měla hodně práce a nemohla se dětem přes týden věnovat, proto to vyřešily takto.
Babička byla v důchodu, takže se o děti mohla přes týden starat, ale chtěla občas vypadnout ven. Přihlásila se na nějaké kurzy, které vyžadovaly, aby občas opustila domov i v pracovní dny. Řekla, že chce ještě něco zažít dokud má sílu, než příliš zestárne a pak už to nepůjde. Takže nutně potřebovala obě vnoučátka občas pohlídat.

Když jsem poprvé přišla hlídat, bylo 6 hodin večer a ještě jsem ani jedno z dětí neznala. Všechno mi v tom domě ukázali, kde je co, kdo má kde ložnici… Co mě zaujalo bylo, že jejich dům stál hned vedle hřbitova a byl velice starý. Toho jsem se nebála, jenom mi to přišlo zajímavé.

Děti se přišly představit. Pětiletý Grayson byl úplně zlatý veselý milý klouček. Pak přišla sedmiletá Emílie. První se zdála být jako úplně normální malá holčička, která má ráda počítačové hry, hraní venku, barbínky, lakování nehtů… Zprvu na ní nic podezřelého nebylo.
Jenomže potom jsme se s Emílií poznaly trochu lépe a ona mi začala říkat věci, které byly opravdu hodně divné.

Například mi řekla, v době kdy jsem je měla hlídat, že si chce jít hrát na hřbitov. Nepřišlo mi to vhodné, ale Emílie mě ujistila, že si s babičkou chodívá hrát na hřbitov celkem běžně. Řekla jsem jí, že se první zeptám babičky, protože mi to přišlo divné si tam jít hrát, když je to místo, kam chodíme truchlit. A to, že tohle Emílie dělá běžně, bylo pro mě jako výstražný majáček. Znepokojilo mě to.
Sedmileté děti někdy říkají různé věci, které nemusí myslet vážně a nemusí to být pravda. Jenomže druhá věc, kterou jsem o Emílii zjistila, bylo, že mívala stavy, kdy ji jakási neznámá síla ,,ovládla“ a Emílie v tu chvíli cítila potřebu ubližovat lidem.
Bylo to pro mě alarmující, v sedmi letech přece nemáte mít takové záchvaty hněvu.

Moje první hlídání bylo krátké, byla jsem tam jenom od šesti do deseti večer a nestalo se vlastně nic moc zvláštního. Když už jsem byla na odchodu, zeptala jsem se babičky na Emílii.
,,Víte, mluvila jsem s Emílií a ona mi řekla, že si chce jít hrát na hřbitov a že tam s ní běžně chodíváte…“
A než jsem vůbec stihla doříct svou větu, tak mě babička přerušila a řekla mi: ,,Ano, chodíváme tam, Emílii to na hřbitov hrozně moc táhne a pořád tam chce chodit, takže jsem ji prostě nechala. Tak tam chodíme a hrajeme si.“
Tak jsem se jí zeptala, jakým způsobem si tam Emílie hraje?
Na to mi babička řekla, že malá Emílie na hřbitově nic neničí, že tam jenom prochází mezi hroby, kouká kolem sebe, povídá a hraje si se svými imaginárními kamarády.
Pomyslela jsem si, že tahle malá holčička asi mluví s duchy. Když jsem došla domů, řekla jsem o tom své mamce a shodly jsme se na tom, že to je opravdu divné a za hranou normálna, ale že na ten hřbitov s malou přece chodit nemusím, že si tam může jít potom se svou babičkou.

O pár dnů později mě babička znova kontaktovala a poprosila mě, abych zase přišla hlídat její vnoučata. Tentokrát to ale bylo potřeba na celý den. Takže jsem šla hlídat a tentokrát jsme se opravdu poznali blíže.
Emílie mi začala říkat věci, které se mi zdály extrémě divné. Například řekla: ,,Už přicházejí, teď musím odejít.“
Bylo to extrémě děsivé, jako scéna z hororu, ale uklidňovala jsem se tím, že to možná jenom slyšela v televizi.

Potom jsme si šli společně kreslit a Emílie nakreslila něco, co vypadá, jakoby to vypadlo z vaší nejhorší noční můry. Nebudu obrázek ukazovat, protože ctím její soukromí, ale na tom obrázku byla nakreslená malá Emílie obklopená temnotou.
Zeptala jsem se Emílie, co obrázek znamená a malá mi na to řekla: ,,To jsem já v noci. Když mě navštíví temnota.“
Tak jsem se jí zeptala, co to je za temnotu a Emílie mi na to řekla: ,,Ďáblovi malí pomocníci.“
Nevěděla jsem vůbec, co na to mám říct, úplně mě to zarazilo. Vychovali mě jako katoličku, takže věřím v boha, věřím i ve zlo a na Satana. Neposlouchalo se mi to dobře, ale ani jsem nechtěla svoji víru tlačit malému dítěti.
Zeptala jsem se jí: ,,Koho myslíš těmi ,ďáblovy pomocníky‘?“
A Emílie odpověděla: ,,To jsou moji přátelé, ukazují mi temnotu.“
Moje srdce poskočilo a říkala jsem si ,,ok, tohle je na mě trochu moc.“
Potom se na mě Emílie podívala s velmi vážným výrazem a řekla: ,,Oni jsou ti, kteří způsobují, že dělám špatné věci.“
Podívala jsem se na ni, pak na jejího malého bratra. A její malý bratr to potvrdil: ,,Je to pravda. Emílie je velice, velice podlá, když si oni přijdou hrát.“
Zeptala jsem se Graysona, jestli je někdy viděl. Řekl, že je neviděl, ale že se jeho sestra výrazně změní, když přijdou.
Byla jsem vyděšená a cítila jsem se jako v hororovém filmu. Zároveň jsem se to ale snažila omluvit a říkala si, že jsou to přece jenom děti a možná to tak nemyslí.

Hlídala jsem je pak ještě několikrát a tyhle věci se opakovaly. Emílie chtěla chodit na hřbitov, mluvila o temných lidech, mluvila o násilí, krvi, hnusu a těchto věcech, o kterých malé děti v tomto věku obvykle nemluví.

Promluvila jsem s její babičkou a upozornila jsem ji na věci, které Emílie říká. Ta mi odpověděla: ,,My o tom problému víme, byli jsme za odborníky a psychiatry. Hledali jsme známky nějakého duševního onemocnění. Víme, že Emílie někdy přepne na úplně jinou osobnost, ale když procházela testy, které měly zjistit jestli je bipolární, jestli má hraniční poruchu osobnosti, nic z toho neměla. Takže se vrátila domů s negativní diagnozou, nic jí nezjistili.

Babička si přála, aby Emílie nesledovala nic násilného v televizi, aby ji nic tímto směrem neovlivňovalo. Takže nebyly zdroje, ze kterých by se mohla Emílie inspirovat.

Pak přišlo hlídání, kdy jsem souhlasila s tím, že budu děti hlídat přes noc. Nebylo to úplně přes celou noc, bylo to asi do 2:00-3:00 ráno. Bylo to proto, že babička jela na svatbu a nemohla děti vzít s sebou.
Měla jsem z toho hlídání přes noc obavy, protože když Emílie procházela těmi svými přepínacími stavy, cítila jsem to v žaludku. Vnímala jsem, že se s ní něco děje. Zkrátka přepla z normální sedmileté holčičky na někoho, kdo používal ta strašlivá slova, sdílel poselství těch bytostí, kreslil ty hrozné obrázky a povídal o těch temných lidech kteří přicházeli, vstupovali do ní a jednali za ni. A tyhle její přepínavé stavy mě pokaždé strašlivě vyděsily.
Takže jsem váhala a přemýšlela jsem o tom, že to zruším, že nepřijdu. Jenomže pak mi došlo, kolik toho pro ně jejich babička dělá, tohle je svatba, důležitá událost a řekla mi o tom několik týdnů předem, takže jsem si řekla, že ano. Že je tedy pohlídám.

Děti jsem uložila o půl osmé. Emílie ale nechtěla jít spát, takže koukala na televizi asi do osmi večer ve svém pokoji. Já jsem prostě nešla spát, koukala jsem na televizi v přízemí a měla jsem strach jít si lehnout. Když bylo asi půl druhé ráno, uslyšela jsem pomalé kroky směrem dolů. Malá Emílie sešla pomalu po schodech za mnou do přízemí. Bylo to velice pomalé, ne jako když jde normální sedmileté dítě dolů po schodech.
Zeptala jsem se jí, jestli je v pořádku. Ona mi neodpověděla. Měla otevřené oči, ale dívala se pořád dopředu, jakoby měla tunelové vidění a šla dál ke mně.
Znova jsem se jí zeptala, jestli něco nepotřebuje, jestli je v pořádku?
A ona řekla: ,,Je mi fajn.“
Jenom když o tom mluvím, tak mám husí kůži. Bylo to strašlivé.

Pak si Emílie sedla vedle mě na gauč a mlčky sledovala televizi tím upřeným pohledem.
Zeptala jsem jí: ,,Emílie, broučku, je přece půl druhé ráno, proč jsi vzhůru?“
A ona se na mě otočila a odpověděla: ,,Čekám na tři ráno.“
Řekla jsem jí: ,,Nemůžeš čekat do tří do rána broučku, máš přece spát.“
A Emílie odpověděla s tím nejvážnějším obličejem: ,,Ale jak jinak můžu zapsat jejich zprávy?“
,,Jaké zprávy?!“ Zeptala jsem se.
,,Od nich,“ odpověděla Emílie.
Moje srdce bušilo jako o závod. Byla jsem sama ve starém domě u hřbitova s děsivou sedmiletou holčičkou, která čekala do tří do rána, aby mohla zapsat zprávy od ,,nich“!!

Zeptala jsem se jí, jaké to jsou zprávy? A Emílie řekla: ,,Můžu ti to ukázat.“
A sakra, požádala jsem právě o něco, co vlastně radši ani nechci vědět?

Emílie mě vzala za ruku, zavedla mě nahoru do jejího pokoje a ukázala mi svůj deník. Některé stránky jsem ofotila, takže je tady mám. Nemůžu vám je ukázat kvůli jejímu soukromí, ale řeknu vám co v něm bylo.
Přečtu vám to… První stránka měla nadpis: ,,Luciferovo oko“. A bylo tam nakreslené vševidoucí oko. Spousta trojúhelníků, v každém z nich bylo oko. Napadlo mě, že to možná jenom někde viděla?
Jenomže na té stránce bylo napsáno: ,,Vidím vše, reprezentuji svět, vím vše.“
Říkala jsem si: ,,co to sakra je? Je to vtip?“ Byla jsem strachy bez sebe.

Pak mi ukázala ještě druhou stránku svého deníku. Na víc jsem neměla nervy, protože jsem se tak moc bála. Přečtu vám z ní jenom kousek: ,,Slyš mé varování člověče světla.“
A pak tam bylo psáno ve verších: ,,Když se zdá že přišla noc, příšery a stíny vám přinesou hrůzu. Plazí se ze stromů, když zrychlují, je to krev, kterou budou stíny ochutnávat.“

Dělá se mi úplně zle, jenom když vám to čtu… Pak tam bylo: ,,Když selžeš, musí být zaplacena cena. Když tě zrůdy propustí na kauci, vezmou si tvůj poslední dech.“
Přísahám na vlastní duši, že tohle je tam skutečně napsáno, vyfotila jsem to na svůj telefon a přísahám, že je to skutečné! Fakt se třesu, jenom o tom mluvím. Je to tak hrozné.

Ta poslední věc, která mě vyděsila tak, že jsem se rozhodla, že už pro ně nebudu hlídat byla, když mi zavolala jejich maminka a poprosila mě, abych přišla hlídat její děti k ní domů. A já jsem cítila tu nutnost. A říkala jsem si, že jsou to lidé, kteří to potřebují a já jim můžu pomoct. Takže jsem na to nakonec kývla.

Když jsem tam přišla, abych děti pohlídala, Grayson a Emílie se chovali úplně normálně a nic děsivého se nedělo.
Tak jsem se Emílie zeptala: ,,Emílie, říkáš a kreslíš ty svoje věci i tady, u mamky v domě, stejně tak jako když jsi u babičky?“
A Emílie mi na to vážně řekla: ,,Ale ne. Moji přátelé sem nechodí. Rádi zůstávají na hřbitově.“
Byla jsem hotová. A ona to ještě řekla tak pohodově a automaticky, jakoby vůbec o nic nešlo a pak pokračovala dál s hraním.

Tohle byla situace v mém životě, kdy jsem skutečně poznala někoho, koho ovládají zlí duchové. Bylo mi to líto, že jsem k nim už nikdy nepřišla, protože Grayson byl tak zlatý milý chlapec a Emílii jsem měla také ráda, ale prostě už to nešlo. Emílie mě tak strašlivě děsila, že jsem to už dál nemohla unést. Bylo toho prostě moc, když přepla na tu děsivou stránku své osobnosti. Jsem ráda, že je to za mnou a že už tam nechodím. Doufám, že to nakonec vyřešili a že Emílie dostala pomoc, kterou potřebuje. Ať už to bylo co to bylo.

© www.aluska.org 2020

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2020-11-16 10:56:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

to je strašidelný já bych se jí pokusil pomoci je mi nedochází proč ty demoni posedli malou holčičku k čemu jim to bylo snažil bych se přijít na to co za tím je bejt na místě té holky začal bych se v tom štourat zakázal bych té holce chodit na hřbitov a začal by výslech té holčičky kvůli čemu ji kontaktovali vysvětlil bych jí že jsou zlí že se snimi nesmí stýkat že jí chcou ubližovat a ukazal bych jí jak přivolat na pomoc konstruktivní síli vesmíru řekl bych pokud se ti ze hřbitova objeví zavolej svého anděla stražného a konstruktivní síli vesmíru a oni utečou a už na tebe nebudou zlí a nebudou tě k ničemu nutit pokud by to nezabralo pokusil bych se je vyhnat sám

Ikona diskutujiciho Gabby 2020-11-16 15:51:03 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak teď by mě opravdu na toto zajímal názor Alue, jakože nějaký komentář nebo tak. Je to děsivé.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-16 16:15:15
Ikona diskutujiciho
sipka

Vyprávění jsem přeložila, protože výborně demonstruje, jaký druh bytostí se pohybuje na hřbitovech. Občas tu na to narazíme.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-11-16 16:38:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

super ❤ tyhle překlady mě moc baví 💖

Ikona diskutujiciho Danny 2020-11-16 17:47:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moje kolegyně má kamarádku, která má tří-čtyřletou dceru a za tou taky chodí duchové. Jednou prý kreslila nějaké smutné zamračené obličeje, a když se jí ona kamarádka zeptala, koho to kreslí, tak řekla, že to jsou duchové a ti nemají důvod se usmívat. To mě docela vyděsilo, když mi o tom kolegyně říkala. Kdoví co to za ní chodí zač. Jestli se s ní chodí bavit nějací zesnulí příbuzní nebo prostě různí neznámí duchové poznají, že je citlivá a vnímavá, tak ji přijdou otravovat? Někdy se taky bojí jít spát, protože za ní ti duchové večer chodí. Ta kamarádka (její maminka) taky bývala vnímavá k jemnohmotným bytostem a tak, ale po porodu se to přeneslo na tu dceru.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-16 21:41:27
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo, tak to bude mít děvčátko ještě hodně těžké. S duchy se dá naučit žít, ale jsou otravní, vlezlí, nenechají tě spát a po nějaké době ti lezou krkem… je otázka, jestli se tomu po pár letech uzavře, nebo to má napořád.

Duchové chodí večer a v noci, mají tehdy největší sílu a ty jsi v té době nejvíc vnímavá. Dělají to naschvál.

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2020-11-16 22:05:53 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kedysi som čítal jednu mladšiu slečnu -blogerku ktorá písala že vidí duchov ale písala o nich len v dobrom. Prečo je taký rozdiel vo vnímaní duchov niekto ich vidí ako vcelku dobré bytosti a asi väčšina ľudí ako zlé a otravné bytosti.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-16 22:19:58
Ikona diskutujiciho
sipka

Týbrďo, co je příjemného na tom, když ti někdo v noci dupe po schodech, škrabe na polštář, mluví ti do ucha nebo na tebe šahá? To opravdu není něco, co bys chtěl. Zahlédnout ho letmo někde venku, to je jenom špička ledovce, ale jak za tebou začnou chodit a vyhledávat tě, tak to si skutečně neužíváš.

Ikona diskutujiciho romča 2020-11-17 17:59:29
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue má pravdu. Nie je vôbec príjemné, keď ti čosi chodí okolo postele, sadá si to na postel vedľa teba, trieska do skrine, fúka na chrbát .. brr … je to skoro dvadsať rokov ale ten pocit pretrváva, do dnes nemám potuchy čo to bolo zač, ale raz som sa už fakt nas*ala a ani neviem ako, asi silou vôle, prestala som sa toho báť, stým že raz sa musím aj vyspať do tej školy, a ono to proste zmizlo.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-17 21:12:32
Ikona diskutujiciho
sipka

Teorie o tom že přitahuješ co sama jsi platí, když se na tebe konkrétně zaměří/napojí duch. Jenomže duchové jsou všude a když jsi vnímavá a oni jenom procházejí, tak si nevybíráš.

Ikona diskutujiciho Efs 2020-11-17 08:09:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Asi je to tím, co kdo přitahuje. Jsou i jiné příběhy. Viz např. knihu „Chlapec, který viděl pravdu“.

Ikona diskutujiciho Jiskra 2020-11-17 08:45:37 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je opravdu děsivé! A asi se to děje často vybraným lidem poblíž hřbitova protože kamarád dřív hodně cestoval a jednu dobu bydlel v USA také kousek od hřbitova. Vyprávěl mi jak za ním v noci chodili různí duchové a ve spánku ho rušili, otravovali, kolikrát i škrtili. Díky tomu se mimochodem naučil i astrálně cestovat. Vždy se s nimi vypořádal, zjistil že když jim ukáže že se nebojí a postaví se jim, nakonec odejdou. I když někdy to dle jeho vyprávění chtělo hodně sil a odvahy, nejen ukázat že nemá strach. Nechápala jsem že odtamtud hned neodešel protože já bych asi utekla hned po první příhodě, on tam bydlel několik měsíců! A po odstěhování už měl klid, stejně jako ta holčička když byla na víkend u mamky.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-17 08:54:17
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám stejnou zkušenost. Nesmíš se s ním bavit, nezajímat se o něj, ukázat že se nebojíš a vykázat ho autoritativně pryč ze svého prostoru.
Protože jakmile si s ním začneš povídat, navážeš spojení s mrtvými a nejenom že přijde znova, ale přivede si i kamarády a pak už se nevyspíš vůbec.

Ikona diskutujiciho Vít 2020-11-17 13:54:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

@realdonaldtrump Aluško tohle je důležité, ne třeba aby lidé odmítli vytunelovanou měnu. Promiň, trochu to souvisí a zároveň nesouvisí s tvým příběhem. Kdo vládne ale těm, kteří tisknou peníze a dávají je do ekonomik světa ?
🅰️♓🅰️Od minulé krize v roce 2008 je měna celosvětově na 0. To znamená, že veškeré smlouvy, nákupy, prodeje se nyní odehrávají za zápornou měnu. Čili ti, co mají miliony mají největší dluhy. Planeta za tohle nyní platí anihilací. Proto je potřeba nechat lidi, aby si určili svou vlastní měnu. Dle svého umu a možností. Někdo bude platit pytlem dýní, někdo tím, že opraví střechu. Nikdo nemá nutit jiné platit nepodloženou měnou. Smlouva je mezi dvěma lidmi. Čím si zaplatí, je čistě jejich věc. Bankéři zničili téměř celou planetu. Však to uvidíte.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2020-11-17 17:07:25
Ikona diskutujiciho
sipka

tuhle šílenou teorii už jsem slyšel peníze jsou momentálně nepodložené brzy padne měna peníze stratí hodnotu lidem zmiznou uspory prachy na účtech v bankách to je tak vše proč by měla za naš nefunkční systém platit planeta za svoji hlopost my ti že padne měna to je všechno já mám peněz dostatek nic si od bank nepujčuji a mám se dobře poslední dobou sem četl komentáře že zmizí alpy atd dokonce že může zmizet půlka světa opravdu šílena teorie za problémy platí ten kdo je způsobil nikoliv planeta

Ikona diskutujiciho kiko 2020-11-17 20:04:48
Ikona diskutujiciho
sipka

ked budem kupovat nove pc tak zaplatim zemiakmi? yep sounds legit 😀

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-17 21:06:02
Ikona diskutujiciho
sipka

Mohu-li si zvolit vlastní měnu, ráda bych platila morčičími bobky alespoň v hodnotě 1000kč/1bobek … mám jich dost. Chudobní občané nechť se u mne hlásí, každému ochotně hrstku nadělím. 😀

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-11-17 21:17:23
Ikona diskutujiciho
sipka

:DDD

Ikona diskutujiciho Jůlikema 2020-11-19 10:21:23
Ikona diskutujiciho
sipka

O Ano v tom případě jsem taky dost boháč.A nemám jen tisícovky (morfická)ale mám i nějaké drobné (křečci)nebo i větší po králíkovi 🙃

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-19 10:37:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Jestli se začne platit bobkama, tak bysme si měli kolektivně pořídit pořádnýho koňa.

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2020-11-19 11:58:09
Ikona diskutujiciho
sipka

Alebo rovno ťavu. Mám dojem že ťaví trus sa skutočne príležitostne používal ako platidlo. V správach bolo že v Rusku majú problém s voľne behajúcou skupinou tiav, ktoré všetko obžierajú, tak nám ich pošlú aj zadarmo.

Ikona diskutujiciho Michaela Matušková 2020-11-19 15:11:00
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano je pravda že se platí zápornou měnou, protože peníze které dneska máme nejsou nic. Nemají žádnou hodnotu, nejsou ničím kryté a kdyby měla třeba zítra měna padnout nikdo nemá nic. Protože na účtě jsou to jen jedničky a nuly a v peněžence jen kus papíru na kterem je jen nějaký obrázek.

Ikona diskutujiciho Jůlikema 2020-11-19 20:40:38
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako my máme statek takže asi tak no.🙃😄

Ikona diskutujiciho Marcela 2020-11-17 18:30:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško smím se zeptat, co to znamená – Když tě zrůdy propustí na kauci, vezmou si tvůj poslední dech.- Kdysi jsem měla sen, ve kterém toto téma proběhlo. Dodnes v něm nemám úplně jasno…

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-17 21:11:18
Ikona diskutujiciho
sipka

To znamená zaprodání duše. Když selžeš v matrixu, to znamená když se vysloveně zaprodáš, nebo když děláš zlo. Když tě propustí na kauci – znamená když zaplatíš něčím hodnotným… ale jediné co skutečně vlastníš je jenom tvá duše – Tak si tě pak po smrti odnesou do pekla.
Ten verš je velice pravdivý.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2020-11-17 21:34:44 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

tohle chtějí po mále holčičce to je hnus k čemu jim bude asi užitečná uvažovaní temných bytostí nikdo nikdy nepochopí proto taky ztrácí kontrolu na planetě zemi na co jí potřebují získat na svou stranu pokud nikdo z její rodiny není ve vysoké politice kde by ovladali davy lidí

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-17 21:38:17
Ikona diskutujiciho
sipka

jim stačí, že je vnímá a vidí… duchové se chytají všeho co se dá

Ikona diskutujiciho Vít 2020-11-18 21:22:46 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nyní je zde etapa vyrovnávání energií jak živých, tak neživých s hmotou celého Vesmíru. Děje se to vždy na Konci galaktického oběhu všech živých soustav. To znamená na Konci věků. Zde se uplatňuje vždy!!!!!! Zákon o zachování hmoty a energie a jejich přeměny v rámci veškeré hmoty a energie Živého Vesmíru. To znamená toho, který má Vědomí. Existuje mnoho a mnoho vesmírů, kde Vědomí není. Života je ve Vesmíru jenom nepatrně. Proto je nutné dodržovat Zákony Života. Proto ta náhlá covidová úmrtí. O covid se ale nejedná. Již to vysvětloval Albert Einstein i Stephen Hawking. Žijete, proto počítejte i s energií života. Ta, pokud se nezapočítá do odhadů a výpočtů, pak je to zase jenom teorie

Ikona diskutujiciho marmaris 2020-11-19 10:33:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Holčička nebyla posedlá, byla jen citlivec a reprodukovala, co cítila a viděla kolem sebe v domě u hřbitova. Oni „duchové“, jsou jen asurové, které zná hinduismus už od pradávna. Jogíni běžně chodívají na hřbitovy, aby rozmlouvali s duchy, ale s těmi skutečnými a poskytovali jim pomoc a útěchu. K tomu, aby se zbavili asurů (zlí duchové nebo spíše pozůstatky dřívějších astrálních bytostí nebo jejich larvy), jim vždy musejí přinést něco k jídlu, rýži, mléko, med apod. Jídlo dají do misek, načrtnou kolem sebe kruh s mantrami a misky dají vně kruhu. Asurové jsou živočišní jako zvířátka a vrhnou se na žrádýlko. Potom teprve je klid na setkání se skutečnými duchy, ale předtím se strážcem prahu. Na tohle musí být člověk vycvičen a hlavně očištěn. Není třeba se těchto věcí bát, je to v řádu přírodních a kosmických zákonů, jen Evropanům a jiným „civilizovaným“ kulturám byly vymyty mozky a proto mají spousty předsudků a primitivních představ. Pomoc v tomto případě by asi byla udělat „posvátný“ kruh kolem celého domu a občas nechat dál od domu něco na žrádlo. A byl by klid. Ty kecy asurů je třeba brát s rezervou. Když tomu někdo uvěří, sám jim dává svoji životní sílu k dispozici, aby mohli skrze něj uskutečnit své představy, ale vždycky to skončí blbě, protože se jedná o entity, které jsou ve fázi zániku, takže většinou sebevraždou oné osoby. Několik let jsem praktikoval meditace na hřbitově, jelikož jsem pracoval u pohřební služby a byl jsem taky osloven tímto záhrobním světem. Je důležité umět rozlišovat a zachovat vždy chladnou hlavu a úsudek. Díky za zajímavý článek, mějte se fajn.

Ikona diskutujiciho Vít 2020-11-19 17:39:51 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Marmarisi‼️Protože tvrdíš něco bez důkazů, nelze než věřit❔⁉️‼️🔱
O dění ve Vesmíru vím mnoho. Když spím, má Duše z těla odchází a já si vše pamatuji na rozdíl od ostatních, kteří se vracejí do svých těl a během chvilky zapomenou na ten svět, kde byli jako Duše. Jsem na Zemi neviditelný, ale jsem viditelný ve Vesmíru. Jsem z rodu andělů strážných, proto jsem na Zemi neviditelný.

Ikona diskutujiciho marmaris 2020-11-19 19:48:38
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak tvrdím něco bez důkazů? Co to je za blbost? Jak můžu zhmotnit důkazy z nehmotného světa? Píšu ze svých bohatých zkušeností, které jsem nezískal ve spánku jako ty, nýbrž v bdělém stavu navozeném mnohaletými meditacemi a mnoha zkušenostmi z oblastí, o kterých se ti zřejmě ani nezdálo.

Ikona diskutujiciho marmaris 2020-11-19 19:51:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Ještě musím dodat, že jsem vždy ctil tradici zasvěcených jogínů, jejichž cesta je skutečná, což jsem stvrdil i svým životem, jdouce v jejich stopách. Chápu, že ti to nic neříká. Ale to už jsou karmické rozdíly.

Ikona diskutujiciho izairi 2020-11-20 04:37:02
Ikona diskutujiciho
sipka

Ty jooo,ty jsi teď z rodu andělů strážných? Hele Víte aby sis toho nenabral moc.Já chodím k alušce asi 10 let a na tadesco 4roky,ale žvást o neviditelnosti jsem zatím četla jen od tebe.A stejně jako kdysi na tadesco,tak i tady se zeptám:“Jak někdo kdo je neviditelný může psát komentáře?“A jen tak mimochodem ty máš asi hodně rád jméno Vít,ale měl bys změnit nick úplně,a ne ho jen půl vynechat.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-11-20 08:12:06
Ikona diskutujiciho
sipka

Včera byl Vítek vulgární, ty slušné komenty jsem mu sice pustila, ale další nedám. Když se hodlá navážet do ostatních a psát takové žblemty, ať si jde psát jinam, já to tady nechci.

Ikona diskutujiciho izairi 2020-11-20 10:00:07 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No tak to bude Tvůj web kdoví kolikátý kde ho kvůli žvástům už nepustí do komentů.Určitě i tomáš mu zakázal přístup,protože tam ty svý „moudra“už hodně dlouho nepsal.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek