HORORY: Filmový žánr, bez kterého by na světě bylo mnohem lépe

31.3.2013 v Poselství 44

HORORY: Filmový žánr, bez kterého by na světě bylo mnohem lépe


Nikdy jsem nechápala, co komu přijde tak úžasného na hororech. Proč se lidé ,,chtějí bát“? Proč chtějí zažít vzrušení a kontakt se smrtí přes televizní obrazovku? Co jim to přináší tak úžasného, že se tomu zcela dobrovolně vystavují?

Je to nuda v jejich reálném životě? Je v tom machrování? – Já to viděl a ustál, ale ten chlap vedle mě se v kině málem zhroutil…? Kde je ten rozumný důvod?

A zajdeme dál: Který chorobomyslný mozek vymyslí něco takového a který ještě chorobnější mozek se rozhodně něco takového natočit?

Jak funguje mozek

Lidský mozek nevnímá rozdíl mezi tím co uvidíme v televizi, a tím co zažijeme doopravdy. Obě zkušenosti jsou pro něj stejně důležité a mají stejnou váhu. Všechny obrazy se nám doslova ,,nalévají do hlavy“, bez ohledu na to jestli si uvědomujeme že jde jen o fikci, nebo jestli si chceme určitý obraz v hlavě uchovat, či nikoliv.

Dokonce to co jsme viděli v televizi vytlačuje to, co jsme si představovali. Když si představíme určitého hrdinu z naší oblíbené knihy a pak se podíváme na filmové zpracování knižního příběhu, obraz z filmu okamžitě vytlačí naši původní představu.

Nejsou to domněnky, jsou to závěry v výzkumů. Takto funguje lidský mozek. – Proč by tedy někdo dobrovolně ukládal do svého mozku obrazy plné krve, násilí, zabíjení, strachu, hnusné scenérie, orgány, či zmrzačené lidi?

Všechny obludné brazy, které vstřebáme přes televizi, v nás zůstávají a žijí si svým vlastním životem. Upravují naši mysl a nikdy nevíme, kdy a jak se to projeví.


Horory podporují sklony ke strachu, k násilnostem a zkreslují naši představu o tom co to je skutečná bolest, krev, nebo utrpení. Protože zatímco člověk sedí na gauči, jí křupky a svým mozkem a vědomím se účastní falešně zincenované vraždy ve filmu, kde je plno krve že není vidět na dva metry, v reálném životě by se v takové situaci na místě počůral a zhroutil.

Co horor udělá s vaší myslí?

Dodneška si pamatuji své vzpomínky, kdy jsem jako malá ,,omylem“ viděla horor, který se mi vrací dodneška. Doslova jsem si jeho prostřednictvím prožila hrozné trauma. Tři dny jsem nemohla vylézt z domu, první den jsem ani nemohla přejít z jedné místnosti do druhé. Dodneška nechápu, že někdo nechá malé dítě se koukat na něco takového.

Uvědomuji si, že za celý svůj život jsem viděla hororů celkově velmi málo. Patří tam Hyperkrychle, Kruh, Den mrtvých a Úsvit mrtvých – stará zpracování, kde chodí lidé natření vodovkami na modro není vůbec realistický jako moderní filmy, takže se to dalo přežít… Silent hill a pak ten jeden nejmenovaný, který bych určitě na internetu dohledala, ale jelikož je to moje dětské trauma, nebudu to moc pokoušet… Všechny jsem viděla ne z vlastního přání, ale pro takovéto: ,,Ále, však pojď se s náma dívat, nebuď křen, nebuď posera, vždyť je to docela sranda a určitě se ti to nakonec bude líbít… Komedie jsou pro děcka a srágory, my velcí koukáme na horory…“

Později jsem začala automaticky odcházet a na nějaké řečičky o křenovi jsem už nereagovala, protože mi to za to nestálo… Přesto si dodneška pamatuji různé okamžiky ze všech těchto filmů. Jsou hnusné, tyto vzpomínky mi nedělají dobře a v minulosti mi zadělaly i na pár pěkně hnusných nočních můr. Dost ráda bych si je z hlavy vygumovala, protože pro mne představují zbytečný odpad a balast, který nemá žádné využití a nemá žádnou hodnotu. Ani zasmát se s těmito myšlenkami nemůžu. Jediné co umí, tak děsit.

Nechápu, proč se někdo chce dneska bát. Není už tak na světě dost násilí? Dost zabíjení? Krve? Válek? Neštěstí? Psychopatů? Není toho už tak v reálném životě dost? Proč bysme na to ještě měli koukat ve filmech a v případě hororů ještě v přehuštěné a zhoršené formě?

Vždyť člověk má přece vyhledávat příjemné chvíle, hezké prožitky, milé lidi. Člověk se chce smát a radovat. Proč si přivádět traumata cíleně nějakým filmem? Vždyť to nedává žádný smysl.

Bohužel pozoruji, že čím více násilí člověk shlédne přes televizi, tím více se pozmění jeho schopnost vnímat reálné utrpení: Když kouká na horor, tak tam zrovna nějaký šílenec rozřezává ženu motorovou pilou a dostatečně psychopatický divák se v těchto okamžicích umí i zasmát. Kdyby tam byl v reálu, tak se na místě pomočí, schoulí do koutku a ve chvíli, kdy si ho zabiják všimne, bude kvičet: ,,Ne, prosím ne…“ – To už by tak úžasná zábava nebyla, že?

A přitom pro náš mozek je to co vidíme v televizi, reálné. Náš mozek to prožívá jako skutečnost… A tak po světě chodí lidé, kteří několikrát mozkem ,,zažili“ zombie apokalypsu, masakry motorovou pilou, šílené psychopaty co vás někam zavřou a pak se baví tím, jak se v jejich bludišti pomalu zabíjíte nebo masakrujete… Úžasné.

Tyto všechny filmy a obrazy které se nám ukládají do paměti, nás ovlivňují a mění. Ať už chceme, nebo ne. Není to vědomý proces.

Chcete důkaz?

Všichni dneska sledují horory a všichni v sobě mají uložené různé představy. Například jedině horor dokáže v člověku vytvořit představu, že malá holčička s dlouhými vlasy, které není třeba vidět do obličeje a má v podpaží plyšáka, je nějaký šílený vrah z pekla. Kdyby se nikdo nedíval na horory a toto ,,holčičkov0ksé klyšé s panenkou“ do sebe nevstřebal, nikdo nebude reagovat tak, jako v tomto videu:

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=7N5OhNplEd4

Všichni ječí a jsou podělaní až za ušima. Jednoduše proto, že se jim tato situace spojila s něčím, co už jejich mozek předtím prožil v televizi. Kdyby se na horory nedívali, víc je poleká to, že výtah najednou zhasne… Ale dobrá, nebuďme tak přísní. Tady máme výtah, spousta lidí má strach už jen z toho samotného výtahu, ale každý musí uznat, že kdyby lidé neměli v hlavě představu holčičky co se sice zdá nevinná, ale je třeba něčím posednutá, nebo vás rovnou zabije, protože je to pekelný přízrak, nikdo by takto neječel, nedostával by hysterické záchvaty, nechoulil se v koutu a podobně. – TOHLE z lidí dělají horory.

Ještě výstižnější je video, které můžete vidět zde: ,,Holčička z kruhu děsí návštěvníky hotelu“

Normální reakce inteligentního člověka, který nalezne dítě v noční košili stojící osamocené v chodbě, by byla: ,,Kde máš maminku? Hledáš něco? Kde je tvůj pokoj? Potřebuješ pomoct? Jsi v pohodě?“

Reakce lidí, kteří jsou zblbnutí z hororů, na které koukají: Zděšení, chodí obloukem, utíkají pryč, anebo naopak k ní a za vřískotu ji chtějí zpacifikovat. (Demence v přímém přenosu.)

To abych se bála jednou svoji dceru obléct v hotelu do nošní košile, aby mi ji třeba na schodech někdo nezkopal, nebo aby někomu nepřivodila infarkt, kdyby byla náměsíčná a v noci se prošla venku po chodbě… A že to dělají některé malé děti často.

Ano, tvůrci podobných ,,vtípků“ počítají s tím, že všichni znají tuto postavu z hororů a na to své nápady směřují. Ale může to být ještě mnohem nebezpečnější. Pokud lidé sledují horory, máme tu osoby, které mají automaticky už naprogramované jisté vzorce chování v určitých vypjatých situacích. Takže potom je jenom stačí potřebným způsobem stimulovat, aby udělali to, co po nich chci. Stačí jenom trochu zatlačit na jejich strach. Perfektní… Neovládají nás náhodou televize, média a zákony přes strach? – A my, místo abysme se ho zbavili, si ho ještě do sebe kodujeme dobrovolně přes hororové filmy…

© Aluška.org, Alue K. Loskotová 2013. Článek není určen k volnému šíření.

Kam dál:

Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení“ – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat Vstoupit do Chatu – ZDE

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Peter 2013-03-31 05:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hmm, no nevim. Lidé se chodívali rádi bát do kin někdy před 30 či více lety. Dneska do kina se už pokud vím ani nechodívá, vše je na netu. (nebo pro lidi co mají morální či jiná traumata ze "stahování", v televizi, mnohdy již čtvrtroku po uvedení).

Ikona diskutujiciho Peter 2013-03-31 06:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajímavé video o zakladateli "Public Relations" včetně interview s ním samotným. Sám v něm říká že ono "PR" je pouze jiné slovní označení jímž nahradil pojem "propaganda", který po 1.sv. válce naprosto ztratil popularitu.

Ikona diskutujiciho Ann Taylor 2013-03-31 08:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Co? Ah jak prosté! Kvalitní detektivní případ, kvalitní humor, kvalitní fantastický svět s klaďasy a záporáky nebo kvalitní blázen s motorovou pilou nebo kvalitní duchařská zápletka, je to zkrátka zábava jako každý jiný žánr. Horory jsou perfektní. Ale musí být dobře udělané. Mnohá béčka jsou o ničem.

Ikona diskutujiciho Spyro 2013-03-31 09:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

pár hororů jsem viděla, ale jaksi to na mě nepůsobilo. nevnímala jsem :D

Ikona diskutujiciho vlaďka 2013-03-31 09:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško díky za moudrý článek. Měli by jej povinně číst všichni psychologové a hlavně dětští. Slyšela jsem takového psychologa, který z vážnou tváří mluvil o tom, že sledování televize pro děti nemá žádný účinek, a už vůbec jim neubližuje.Škoda, že i mnoho rodičů si to myslí také. Ale je potěšitelné, že roste počet rodičů, kteří si myslítotéž co Ty. Je škoda, že jsi pod článek dala zákaz jeho rozšiřování. Přála bych mu aby byl vyvěšen na každém rohu Přeji vše dobré Vlaďka.

Ikona diskutujiciho   2013-03-31 09:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak já se na horory běžně dívám a cítím se duševně svěží :D S článkem asi až tak úplně nesouhlasím. Vždyť i ty obyčejné pohádky o perníkové chaloupce nebo o honzovi a tříhlavé sani jsou v dětských očích příšerné horory. Dokonce někdy ještě horší, babka s dědkem co jedí děti? :-)))

Ikona diskutujiciho Bubble 2013-03-31 09:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Toto je dost pravdivý článek, alespon podle mě. Ale v tom prvním videu, musím říct že já bych se bála taky, a to dotst, i dyž se na horory nedívám vůbec.. :D Kdyby mi najednou zhasl výtah (už tady bych umírala :D)  a ak se tam najednou ještě sama od sebe objeví nějaká holka? No, nic pro mě :DDD

Ikona diskutujiciho all-is-magic 2013-03-31 09:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S článkem souhlasím. Ovšem můj mozek je jaksi nastavený tak, aby si všechno "převrátil" – po hororech má nejživější sny, avšak nejsou to žádné noční můry, prostě normální hezké odpočinkové sny. Myslím si, že můj mozek to chce nějak vymazat tím, že mi pustí mnohem lepší film :D

Ikona diskutujiciho Dragita 2013-03-31 09:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

v tom s tebou souhlasím. Už nemohu horory ani cítit. Díky nim se děsím chodit venku o tmě -až hystericky(dříve hlavně z práce v noci – doma jsem to musela několik minut rozdýchat) a jelikož jsem jich v pubertě viděla hodně, také by mě bohužel vyděsila taková holčička ve výtahu, kde zhasne. Je to naprd, už se toho nezbavím.

Ikona diskutujiciho essentiallove 2013-03-31 10:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

naprosto souhlasím..bohužel já jsem ve svém životě viděla hororů nepočítaně a teď toho občas lituju…ale zase vím,že to tak asi mělo být:)..ted sleduju už jen filmy,které mají pro mě nějaký význam, jsou bez násilí a krve a spíše plné vtipu, optimismu a lásky atd:) a noční můry konečně zmizely:)

Ikona diskutujiciho Viollet 2013-03-31 10:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pokud to na sebe kdosi přivolávat chce, tož proč ne? Ať si pak kálí v koutku… Ale jsou daleko horší prostředky, čím člověku vydrbat mozek, že…

Ikona diskutujiciho Lori 2013-03-31 11:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

úplný súhlas 🙂

Ikona diskutujiciho onni 2013-03-31 11:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Chmm, nikdy jsem o tom moc nepremyslela, ale mas pravdu.

Ikona diskutujiciho Arvari 2013-03-31 11:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych to zase tak 'nehrotila'. Každému, co jeho jest. Mě horory bavily někdy na začátku puberty, pak mě bavit přestaly. Většina těch moderních není strašidelná, jen prostě a jednoduše nechutná. Ale když se to někomu líbí, budiž, jim by se zase nelíbily jiný věci, co se líbí mně. Brát jim to nebudu…

Ikona diskutujiciho Jirka87 2013-03-31 13:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mno, podle mě to vidíš moc kategoricky, určitě nestojí horory a jen horory za tím jak bude člověk reagovat v reálných situacích. Násilník půjde vraždit, loupit a znásilňovat i bez hororů, za to může spíš celková životní situace ve které vyrostl a jeho geny. Normální zdravý dospělý člověk musí umět bez problémů toto odlišit. Mě osobně pokud bych se teď koukal na nějaké horory nezdvihne ze židle už nic, ani se mi o tom nebude zdát, protože mám v hlavě dost svých jiných problémů a věcí, které to bez problémů přehluší. Horory a jejich časté sledování se zapíšou do paměti těm kdo nemají co na práci, co řešit, čím zaměstnat tělo a mozek, když člověk strhanej po náročným dni padá do postele, v tvrdým spánku mu nezabrání ani nejhorší horor. Takže je to zase o tom co člověk chce. Když se bude chtít vědomě bát, ani si nemusí pouštět horor, stačí ta myšlenka. No ale dětem bych to nepouštěl, to je fakt.

Ikona diskutujiciho Ameline 2013-03-31 13:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Takže rychlý průzkum netu vynesl tato vysvětlení, proč se lidé dívají na horory:

Ikona diskutujiciho Alue 2013-03-31 13:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: Žádný z článků které píšu, není určený k volnému šíření, ale jelikož se neustále setkáváním s kradením článků, snažím se to čas od času připomenout. Je zajímavé, že lidé nechtějí použít odkaz a napsat vlastní doporučující komentář, raději vytrhnou celý článek a tím snižují jeho váhu, protože ani nepřipojuje zdroje: Čtenář si pak nedohledá autora, neví kdo to psal. To mi vadí. Pokud něco napíšu, chci mít přímou reakci od čtenářů a chci znát jejich dotazy.

Ikona diskutujiciho Petr 2013-03-31 15:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A co je na tom tak špatného ? Někoho prostě horory baví,zajímají je.

Ikona diskutujiciho Alue 2013-03-31 15:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]: Přečti si článek.

Ikona diskutujiciho Martin 2013-03-31 15:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc pěkný článek, taky si několikrát říkám "Proč se nato koukají? Jinak lidi, kteří tohle natačí, tak jim rozumím, když se jedná o nějaký "holywood movie" tak je o podnikání a stránce peněz.

Ikona diskutujiciho Eileen 2013-03-31 16:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nevím, ale na jednu stranu se mi ten článek zdá být trochu přehnaný, asi to záleží na člověku, jakým způsobem to bere. Přiznávám, že horory mám ráda, sice už se na ně nedívám tak často jako předtím, ale nikdy jsem ze žádného hororu neměla psycha, ani žádné noční můry. A opravdu nemám pocit, že by mě to podvědomě nějakým způsobem ovlivňovalo. Vždycky jsem se na to dívala jako na film, jako na určitou formu umění a nic víc jsem v tom neviděla. Nemám úplně ráda horory, kde stříká krev na všechny strany (to mi už kolikrát přijde moc úchylné, když se někteří lidi vyžívají jenom v tomhle). ale spíš takové, kde není moc krve a je to spíš takové tajemné, mysteriózní a na přemýšlení. Je taky hodně hororů, kde se řeší určité téma a vede tě to k hlubokému zamyšlení. Takže bych to tak černě neviděla 🙂

Ikona diskutujiciho Majklice†Světice 2013-03-31 16:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Možná jsem už příliš pokřivená, ale tento článek mi připadá úsměvný.

Ikona diskutujiciho Kačka H. 2013-03-31 16:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych se lekla té tmy ve výtahu, holčičky ne (ten horor totiž neznám :D). Maximálně bych se lekla, že je tu někdo, kdo tu před chvílí nebyl.

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2013-03-31 16:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já horory nesleduju. Plavda, jednou jsem shlédla Kruh a já se pak tři dny bála v noci jít na záchod. Prostě je na něm něco, co člověka docela zblbne a udělá z něj trosku. Prostě na takové věci nejsem zvyklá. Ta celková atmosféra je nejhorší. Jinak násilí v té nejhorší formě člověk snese. Ale jak dlouho?

Ikona diskutujiciho Lady Rovena 2013-03-31 17:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Marné, lidé se chtěli vždycky bát …proto si vyprávěli děsivé příběhy a historky (to, když ještě nebyla TV…ale i teď), proto lidé chodili  na veřejné popravy. Asi zvědavost nebo nevím co. Já bych tam nešla ani za milion.

Ikona diskutujiciho Jirka87 2013-03-31 18:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

článek Jaro – Sezona víl začíná byla pravděpodobně z technických důvodů odložena, ale asi to bude chtít poposunout ještě o 2 týdny – přeji Ti Aluško hezké zimní Velikonoce, měj se hezky;-)

Ikona diskutujiciho Tammy 2013-03-31 19:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S tímhle článkem naprosto souhlasím. Nikdy jsem žádný horor neviděla. Nesnáším pohled na krev, násilí a utrpení nepatří mezi věci, na které se chci dívat. Jednou nám pouštěli horor ve škole, po tom, co třída ukecala učitelku. No a já si zacpala uši sluchátky, zabodla pohled do země a odmítla to sledovat. Stačilo mi slyšet pár prvních vět, jen slyšet, a zvedl se mi žaludek. Ono řeči o tom "pozabíjej ostatní, dones mi jejich maso, jinak zemřeš" nejsou zrovna příjemné. Nechápu, proč se to někomu líbí. Je to hnusné. Lidé by měli držet pospolu ne sledovat filmy, které jim v zásadě vtlučou do hlavy věci jako "kdyby ti šlo o život, uděláš to taky, zmasakruješ ostatní". Máme zapotřebí něco takového dobrovolně sledovat? Řekla bych, že ty "komedie pro děti" dají lidem mnohem víc. Alespoň smích, který prodlužuje život. Já upřímně potřebuji naopak vidět, že je kolem taky něco hezkého s těmi všemi špatnými věcmi. Možná že na horory koukají lidé, kteří zlo kolem nevnímají a tak si ho pro jakousi "rovnováhu" musí dodávat uměle. Ale stejně… tolik negativní energie jako v místnosti kde se pouštěl ten horor jsem jinde nezažila…

Ikona diskutujiciho Jill 2013-03-31 21:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já více než horory miluji psychologické filmy, knížky. Takové ty hodně psychologické (viz film Womb). Jsem melancholik, a proto se v tom dost vyžívám. Je to pro mě duševní potrava. Musím mozek nějak zaměstnat a takhle zaměstnám každou část mozku. Například po zhlédnutí jednoho filmu jsem asi pět minut chodila po bytu tam a zpátky, abych vstřebala všechny myšlenky a vyvodila závěry. Nemyslím si, že je to špatně, protože mně se to líbí a po tom se dostaví takový blažený pocit (jak je v příspěvku 16). U hororů je to poněkud jiné. Většinou je moje reakce po zhlédnutí taková: "Chci si přečíst knižní předlohu." (btw k tomu taky patří moje otázka – jsou podle tebe špatné i hororové knížky? třeba takové klasika Edgar Allan Poe? nebo Pes Baskervillský?) Ale u většiny hororů se směju nad tou neřkuli ubohostí filmu. Taky tím zaháním strach nebo vyděšení. Ale třeba takový Silent Hill – to je můk šálek kávy. Já jsem se vlastně ani moc nebála, spíš to na mě zapůsobilo tou psychologickou odezvou.

Ikona diskutujiciho Terka 2013-03-31 23:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S článkem naprosto souhlasím, horory nesnáším z celého srdce a opravdu se musím smát lidem, kteří tvrdí, že na děti i dospělé to nemá žádný účinek. Dobrý vtip.

Ikona diskutujiciho Rondir 2013-04-01 12:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem vám na tom asi nejlépe :D

Ikona diskutujiciho Wanness 2013-04-01 16:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S tímhle se nedá souhlasit. Já nevím, asi jsem nějaká "divná", ale já prostě horory beru jako "Film, kde je jen tajuplnější atmosféra". Jasně, když jsem byla menší a nevěděla co všechno okolo mě je, tak jsem se klepala pod peřinou, ale teď když vím jak to kolem mě chodí, tak je to pro mě neškodný žánr.

Ikona diskutujiciho kristynkatriskova 2013-04-02 08:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

naprostá pravda!!!!

Ikona diskutujiciho Lúmenn 2013-04-02 15:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak není horor a horor. Jsou filmy o duchách, o paranormálních jevech a démonech, které částečně mohou člověka varovat před tím, co skutečně může v astrálu potkat. A lidi, kteří tyto věci nevnímají, může i přitáhnout k "nadpřirozenu". Krváky a násilí jsou lidské povaze tak nějak vlastní a sledovat cizí utrpení nás přiměje nemyslet na to, co zažíváme sami. Člověk si tak trochu oddechne a řekne si – uf, to se mě stát nemůže.

Ikona diskutujiciho ~ Vesmírná Sestra Ƙɦɑɭɪɑ☯ 2013-04-06 14:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super článek, se kterým se plně stotožňuji. Filmy nebo v podstatě cokoliv, co v člověku vyvolává strach, je naprosto zbytečný a lidem to podvědomě ubližuje.. Nikdy jsem je neměla ráda, nikdy mi na tom nepřišlo nic "fajn" nebo "úžasný, když se člověk může bát. Bohužel jsem jako menší pár horrorů zhlédla a nesu si ten bordel z toho v sobě dodnes.

Ikona diskutujiciho Bofinka 2013-04-06 18:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá Aluško,

Ikona diskutujiciho V. 2013-04-09 23:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V posledních staletích se přirozený strach, který měl člověk po tisíciletí, začal považovat za něco nenormálního, div se nezačínají předepisovat prášky na obyčejný a naprosto přirozený strach ze tmy… Horory jsou jen jedna z možností, jak navodit stav, který naši předkové běžně zažívali denně a nám zůstal v genech. Některé horory jsou z tohoto pohledu dobré, ale rozhodně mi nevynahradí noční toulky po lesích, kde se toulají běsové 🙂

Ikona diskutujiciho Venëa 2013-04-26 19:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ale doporučuji horor Vesnice (on to ani moc horor není, nejsou tam moc vidět "bubáci", jen je to napínavé), je plný symboliky.

Ikona diskutujiciho aralklovkyne 2013-05-05 14:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, já si myslím že té holky ve výtahu by se viděsil i člověk, co horor nikdy neviděl. Je normální, že nastupuješ do prázdného výtahu  a pak se tam z ničeho nic někdo objeví? Vsadím se že by nikdo neřekl: "Ahoj, ty ses stratila? Kde máš maminku?"

Ikona diskutujiciho aralklovkyne 2013-05-05 15:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem se přestala dívat na horory, po tom, co jsem viděla kousek filmu Saw. Saw není horor ale spíš nechutný krvák. Před tím jsem žádný horor neviděla tedy až na nějaké ukázky na youtubku a kousek kruhu. Nevím jak to kdo cítí, většina má z Kruhu strach a já nejsem vyjímkou ale myslím si že to má svou podstatu. A nejen Kruh. Myslím si, že i když je Kruh hororem tak nás odrazuje na horory se dívat. Možná je myšlenka v tom, že se v televizi nemáme dívat na horory a já musím přiznat, že jsem se bála být sama doma kde je televize. Na mě to tedy zabralo :-)

Ikona diskutujiciho jitus-foto 2013-05-08 17:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moji spolužáci do mě také často rejpali, ať jdu a ja od té doby mám hrozné fobie ze tmy a nemůžu se někdy ani pomalu vysprchovat, aby na stejném patře nikdo nebyl! 🙂 Pěkný článek. 🙂

Ikona diskutujiciho Domča 2013-05-13 15:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já bych se teda lekla taky v tom výtahu a to jsem ten film neviděla…Jediný horor, který se mi kdy líbil je film MAY;-)a taky se mi líbilo věřte nevěřte:D Zase jsem, ale těch filmu moc neviděla. Ale když jsem byla malá mohlo mi být tak 11-12 byla jsem s kamaradkou na hororech úplně ulitlá, hrozně nás to bavilo. Ani nevím proč, ale ten hezkej pocit si dokážu vybavit i te´d…Lepší jsou, ale takový knížky když už. Některé horory dobře znázorňují co se dnes ve světě opravdu děje, ale myslím, že nám stačí to pouhé vědomí, že se takové zvěrstva dělají…Mám kamarádku, která ty filmy chce videt, ale pak je uplne strachy podelana a kolikrat mi prijde ze ma uz i paranoidní představy…

Ikona diskutujiciho Martin Riedl 2013-07-27 08:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Fuj horor! A hororové knížky jakbysmet.

Ikona diskutujiciho Lucie 2015-11-12 19:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím s vaším článkem. Dříve jsem horory sledovala docela hojně, neboť mě pronásledovala zvědavost. Ale postupem času jsem si začala uvědomovat, jak moc mě ovlivňují. Najednou jsem pociťovala strach ze tmy, vyhýbala se panenkám nebo usínala se sluchátky v uších, protože mě znervózňovalo jakékoliv šustnutí v pokoji. Jakoby nestačily mé věštecké sny, skládají se z hrůzu nahánějících částí, jakmile tuším, že se stane něco špatného. Nyní se snažím obklopovat pozitivními věcmi, a věřím v uzdravení mé mysli.

Ikona diskutujiciho Renata 2018-01-14 18:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám horory ráda a dívám se na ně často. Nevím proč je vyhledávám, ale vím, co se mi na nich líbí. Horory jsou svým způsobem čisté filmy. Strach je jedna z nejsilnějších a nejstarších emocí. Je příjemné se bát a spolu s hrdinou (nebo spíš hrdinkou) ten strach překonat…

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek