Aluška.org: Věděním ke svobodě

Více než dvě hodiny na mobilu a počítači?

Když náhodou na chvíli odlepíte svůj zrak od svého digitálního zařízení, uvidíte hlavně jiné lidi zírající na jiné digitální zařízení. Lékaři již mluví o epidemii tzv. digitální únavy.

Tramvaj nacpaná k prasknutí. Stojící, přestože se sotva udrží jednou rukou, druhou hbitě kmitají po klávesnici, hlavy skloněné k displeji telefonu či tabletu. Mladík stahuje hudbu, padesátník pročítá zprávy, slečna konverzuje na Facebooku. Za oknem řidič stojící v koloně svěřuje komusi své trápení či zpoždění esemeskou, turista – papírovou mapu pod paží – hledá cestu v mobilní aplikaci. Děti se baví hledáním Pokémonů…

Podle amerického průzkumu používá devadesát procent lidí digitální zařízení nejméně dvě hodiny denně, šedesát procent pět a více hodin za den a sedmdesát procent dokonce dvě či více zařízení najednou. Žijeme online, ale naše tělo na to není uzpůsobeno.

Esemeskový krk a digitální únava očí

Neustálé a dlouhodobé vysedávání (či postávání) u digitálních přístrojů nám nesvědčí. Úhel, ve kterém digitální zařízení držíme, zhoršuje bolesti v oblasti krku a ramen. Odborníci dokonce již pojmenovali nežádoucí efekt věčné komunikace na mobilním telefonu jako „esemeskový krk“. Předkláněním hlavy, která ji provází, se zvyšuje tlak a zatížení páteře a dochází tak k předčasnému opotřebování a degeneraci. Že naše tělo potřebuje pauzu a protažení obvykle tušíme, velký šok však neustálý kontakt s technikou představuje také pro naše oči.

„Kombinací faktorů, které jsou spojené s prací na digitálních zařízeních, tedy především strnulým pohledem do blízka, sníženou frekvencí mrkání a vyšším jasem pozorovaných předmětů, dochází k tzv. digitální únavě zraku,“ vysvětluje Tomáš Dobřenský ze společnosti CooperVision Limited. Tato specifická únava očí se liší od běžné únavy například z nevyspání, která vychází z celkového energetického vyčerpání struktur oka. „Důsledek je přetížení nitroočních svalů, které jsou zodpovědné za přeostření do blízka a podráždění povrchu oka vyvolané nedostatečným roztíráním slz,“ popisuje specialista.

Termín digitální únava zraku není zatím mezi veřejností příliš rozšířený, odborníci však již běžně řeší potíže, které tuto další z epidemií jednadvacátého století provázejí. Typickými projevy – kromě pocitu skutečně unavených očí – je především povrchové podráždění provázené červeným okem. Dále pocit podrážděných víček a suchých očí. Někdy se přidává rozostřené vidění nebo ztížené zaostření do blízka. „Někdy při kombinaci zrakové únavy a špatné ergonomie pracoviště jsou to bolesti za krkem, bolest hlavy, případně očí,“ upřesňuje Tomáš Dobřenský.

Něco málo k ergonomii

Všichni to víme, ale nikdo to nedělá. To platí také pro uspořádání pracoviště i běžné brouzdání po internetu a další činnosti spojené s digitálními technologiemi. Čteme, bavíme se, dokonce i pracujeme zkroucení v posteli či křesle, usínáme obklopeni mobilem s nastaveným budíkem a notebookem s rozkoukaným filmem. Žhavé novinky ze sociálních sítí musíme vidět hned, klidně za chůze po rušné ulici nebo během pracovní schůzky či vyučování – pod lavicí, jak jinak. Díky populárnímu home office datlujeme do počítačů z pláže, kavárny i sedadla dálkového autobusu. „Optimální optické uspořádání pracovních míst a kancelářských prostor by mělo být uspořádáno tak, aby se obrazovky počítačů nebo notebooků nacházely ve vzdálenosti padesát až sto centimetrů nebo na délku paže od očí. Pracovní prostředí však bývá oční ergonomii velmi vzdálené a snadno tak přispívá k namáhání oblasti krku a zad,“ uvádějí autoři práce Dilema ohledně používání digitálních zařízení z organizace The Vision Council.

Pět příkladů nevhodného používání digitálních zařízení – a jak to udělat správně:

1. Používání chytrého telefonu pod stolem během pracovních schůzek

• Když předkloníte hlavu, abyste se podívali na svůj telefon, zatížíte dodatečnou vahou a tlakem svůj krk – to je příčina vážných projevů digitální zrakové únavy.
• Při používání digitálních zařízení, které člověk drží v ruce, je důležité držet je v pohodlné vzdálenosti a mírně pod úrovní očí.

2. Naklánění se k obrazovce počítače

• Když je text na obrazovce příliš malý, máme tendenci se naklonit k obrazovce, čímž zbytečně namáháme krk a záda.
• Ideální je sedět u počítače přibližně na vzdálenost paží a ulevit očím tak, že zvětšíte text. Může být také užitečné používat počítačové (office) brýlové čočky nebo speciální kontaktní čočky proti digitální únavě, které jsou speciálně upravené pro vidění na střední vzdálenosti, kde se nachází i obrazovka.

3. Sklon obrazovky

• Sklon obrazovky může mít také nežádoucí vliv na krk a záda.
• Obrazovka by měla ideálně směřovat přímo na obličej a mírně pod úroveň očí. Tak oči zůstávají v klidové pozici, která stimuluje častější mrkání.

4. Nevhodné osvětlení

• Osvětlením můžeme vytvořit nevhodné podmínky. Špatně umístěné osvětlení stropní i v prostoru „soutěží“ s obrazovkou digitálního zařízení. Naopak sledování televize nebo práce na počítači v tmavé místnosti také zvyšuje únavu očí, protože se oči neustále musí přizpůsobovat různým světelným podmínkám.
• Zdroje světla by neměly být v zorném poli pracovníka a neměly by se zrcadlit ani v ploše obrazovky. Používáním oční optiky na počítač je možné se ochránit před modrým světlem a sladění osvětlení v místnosti s jasem obrazovky dále sníží namáhání očí.

5. Bez přestávek

• Upřený pohled do obrazovky po dlouhou dobu může výrazně snížit míru, jak často mrkáme, což vede k suchým očím.
• Dodržováním pravidla 20-20-20 je možné se vyvarovat suchých, unavených očí: každých dvacet minut si na dvacet sekund udělejte přestávku a dívejte se na něco ve vzdálenosti dvaceti stop – cca šesti metrů.

Toto je náš svět

https://www.youtube.com/watch?v=tdz4DvDG_gg

Mrkací klávesa a speciální čočky

Střídání pohledů na monitor, displej a mimo ně může vést k přepínání očí a vyústit právě v digitální únavu zraku. Jedním z jejích projevů jsou suché, pálící oči. Při sledování monitoru totiž člověk mrká pětkrát méně než normálně a oko tak není dostatečně zvlhčováno. „Kanceláře často spojují několik vlivů, které k digitální únavě vedou,“ vysvětluje optometristka Jitka Krasňanská. Tím nejdůležitějším je příliš suchý vzduch, který vede k osychání oka. „Absence mrkání způsobená dlouhodobým upřeným pohledem na monitor vede k tomu, že se neobnovuje vrstvička slz zvlhčující oko. Klimatizace pak dílo dokoná.“ Tento problém pomáhá upravit dodržování všech již zmíněných pravidel, oku pomohou také tzv. umělé slzy ve formě očních kapek či gelů, nicméně nejsou dlouhodobým řešením.

Radami „za hubičku“ jsou častější větrání (případně zvlhčovač vzduchu) a dostatečný pitný režim, které rovněž pomohou udržet rohovku vlhkou. Užitečné je dle lékařky také občasné „koukání do blba“, které uvolní napjaté svaly.

Přiznejte, kolik času trávíte „na mobilu“

Objevují se nové kontaktní čočky zaměřené speciálně na lidi pracující na počítači, a protože počet lidí stižených digitální únavou velmi pravděpodobně poroste, nedají na sebe další prototypy zřejmě dlouho čekat. Podle evropského průzkumu agentury YouGov se příznaky digitální únavy objevují až u osmaosmdesáti procent lidí od osmnácti do devětadvaceti let. Ale bylo by chybou domnívat se, že jde výhradně o problém „mladých“. Třicátníci jsou na tom, pokud jde o ohrožení zraku digitálními přístroji, ještě o něco hůř. A generace nad čtyřicet a výš? Také žádná sláva, jednak právě dnešní padesátníci stáli u zrodu „digimánie“, počítače používají roky a nová zařízení berou za své i mnozí dnešní důchodci.

U lidí vyššího věku navíc přibývá ještě již zmíněný aspekt, po čtyřicítce začíná docházet ke změnám zraku a problémům se zaostřováním. Přechod od digitálního zařízení k pohledu do dálky se stává čím dál obtížnější. I tady pomůže vhodná korekce, s níž pomohou specialisté na korekci očních vad – optometristé. „Digitální únava zraku se může objevit u kohokoliv, kdo pravidelně alespoň po dobu dvou hodin denně používá některá digitální zařízení. Z dnešního pohledu je více ohrožena mladší generace mezi osmnácti až třiceti roky věku, která často tráví u digitálních zařízení devět a více hodin denně. Ale ohrožen může být kdokoliv z nás,“říká Tomáš Dobřenský. Moderní technice jsou ve velké míře vystaveny i děti (podle průzkumu Vision Watch pětašedesát procent rodičů uvádí, že jejich děti tráví denně dvě a více hodin na digitálních zařízeních; třicet tři procent dětí je pak používá tři a více hodin) a také u nich lékaři zaznamenali nárůst očních obtíží.

Problémem při hledání vhodné korekce je skutečnost, že lidé, většinou z neznalosti, se svým očním lékařem či optometristou nemluví o tom, jakým způsobem využívají digitální zařízení.

„Během návštěvy odborníka by lidé neměli opomenout probrat své návyky spojené s používáním moderních zařízení a problematiku digitální zrakové únavy, vliv pronikání modrého světla do očí a možnosti optiky nebo změny životního stylu, které by je ochránili před možným nepohodlím,“ doporučuje The Vision Council.

Dobrou noc, modré světlo

Zmíněné „modré světlo“, které vyzařují digitální přístroje, se dle dosavadních zjištění jeví jako dlouhodobější ohrožení očí než akutní projevy digitální únavy. Ta, pokud ji nebudeme ignorovat, může být pouze dočasná a lze ji korigovat uvedenými opatřeními; efekt při používání speciálních čoček se dle zkušeností projeví dokonce již během prvních dnů. Opakované vystavování modrému světlu však zřejmě může mít souvislost s dlouhodobými problémy zraku, jako je šedý zákal či věkem podmíněná makulární degenerace (otestujte si, zda jsou vaše oči v pořádku). Vystavení modrému světlu před spaním také zvyšuje mozkovou aktivitu a narušuje spánkový rytmus.

Přímá úměra mezi vznikem digitální únavy a dobou strávenou na moderních zařízeních sice podle odborníků neplatí, ale přeci jen více času před monitorem nebo obrazovkou riziko zvyšuje. Významnou roli hraje dispozice jedince, nekorigované zrakové vady, i velmi drobné a za jiných okolností téměř nepodstatné. Jak již bylo řečeno, vliv má také vhodné osvětlení, ergonomie pracoviště, pravidelné přestávky a mrkání. Důležitá je i adekvátní fáze odpočinku během dne a dostatek spánku. Vaše digitální zařízení by zkrátka měla jít spát alespoň o hodinu dříve než vy.

Z mobilu vzniká hrb

Schválně – jak často ho držíte v ruce, obzvlášť všichni ti, kdo využívají městkou hromadnou dopravu? Rozhlédněte se po tramvaji, zastávce, lavičkách v parku nebo frontách v obchodě. Technologicky vyspělá společnost má ke svým vymoženostem další neduh. Nepřirozeně ohnutá poloha s sebou nese bolavá záda a ztuhlou krční páteř.

Jde mobil „držet zdravě“ a jak se vyhnout zdravotním komplikacím?

Jak si škodíme

Tady nejde „jen“ o záda. Tělesný diskomfort se odráží i v emocionální rovině. A schoulená záda mohou dokonce vést třeba až k depresi.

„Při sledování telefonu přetáčíme dopředu ramena. Zkracujeme prsní svaly, přetěžujeme svaly, které začínají za uchem a upínají se na klíční kosti, žebra a hrudní kost,“ uvádí smutná fakta našeho zlozvyku fyzioterapeut Michal Joshua Frána. „Stahujeme se dovnitř, často zaujímáme pozici ‚želvy‘ s předsunutou krční páteří nebo v předklonu.“

Výsledek? I-hrb, vdovská šíje, býčí šíje – názvů je spousta a nekomfortu, či dokonce bolestí také. Kromě očních potíží nás pak mohou potkat třeba přetížená krční páteř, syndrom bolestivého ramene, bolavé šlachy

Je ten telefon nezbytný?

Otázky k zamyšlení. Telefon v ruce je z velké části o našem zvyku a také lenosti. Často jsme totiž třeba spíš příliš pohodlní zapnout doma počítač a sednout si k němu na židli – což je ergonomicky rozhodně lepší varianta než ťukat maily v malém mobilu s ohnutou hlavou.

„Nebýt pohodlný a snažit se eliminovat to, co mi škodí, znamená vyhnout se zdravotním nepříjemnostem.“

Zdroje: 1. Dilema ohledně používání digitálních zařízení The Vision Council; Česká oční optika 4/98 RNDr. Milan Křížek CSc.

(-2.-)