Jak jsem se konečně setkala v astrálním světě se strážným andělem

8.7.2019 v Zážitky 25

Ten večer jsem strávila asi 20 minut na balkóně, koukala jsem na hvězdy na obloze a hledala UFO. Viděla jsem spoustu letících těles, buď UFO, nebo družice, těžko říct… Před pár dny jsem dokonce viděla meteor, byla to taková oranžová prskavka, která potom náhle zhasla. Velmi pěkné… Když se chvilku dívám na hvězdy a jdu spát až potom, tak potom lépe a rychleji usnu a teď jsou hezké teplé večery, tak se snažím to dělat jako rituál, pokud možno každý večer. Zalehla jsem potom do postele a intenzivně myslela na astrální cestování. Říkala jsem si, že dneska v noci vystoupím, že to moc chci.



Nevím, jestli jsem první spala, měla normální sen a pak se probrala do polospánku, nebo jestli jsem přímo v prvním polospánku vyšla ven z těla, vůbec si to nepamatuju. Ale najednou nastal moment, kdy jsem věděla, že ležím ve svém těle a stačí jen málo a vysunu se ven. Myslela jsem na to, že chci ven, ale nešlo to. Nebyla jsem si jistá, které tělo teď ovládám lépe, jestli mám aktivní motorické funkce, nebo ne.
Tato fáze je zrádná, protože pokud byste pohli omylem fyzickým tělem, stav se zruší a nepoletíte nikam. Musíte se první pokusit pohybovat pouze silou vůle a zatínat svaly je až ta druhá, riskantní možnost. Tak jsem si řekla, že to risknu a zatla jsem svaly břicha a nohou. Zvedla jsem nohy nahoru, šlo to ztuha, ale nadnesly se obě dvě nohy a to už jsem věděla, že jsou to nohy astrální, fyzické by se totiž zachovaly jinak. Vyslala intenzivní myšlenku ke svému strážnému andělovi. Řekla jsem mu telepaticky: ,,Laureji rychle pojď sem, chytni mě za nohu  a vytáhni mě ven, dokud je ještě čas, dneska letím ven za každou cenu!“
V tu chvíli jsem viděla své astrální tělo. Bylo modré, poloprůhledné a jeho nohy byly vystrčené do vzduchu, zatímco zbytek ještě ležel v tom spícím fyzickém. Klasicky se skulit na zem do klubka mi nešlo, holt člověk si musí umět poradit, i když to jde ztuha.

Najednou jsem ucítila dvě teplé lidské ruce, jak mě chytají za kotník nohy, kterou jsem ,,podávala“ do prostoru a pak mě jemný ale dostatečně silný tah vyšoupl z těla ven. Intenzivně jsem v tu chvíli myslela na setkání se svým andělem, ne jenom aby mě tahal za nohu, ale chtěla jsem se s ním skutečně potkat. Telepaticky jsem vysílala myšlenku, že chci s Laurejem v astrálu zůstat, že tam nechci být bez něho, že chci abychom se setkali a mohli spolu mluvit. Toto mé přání mě vystřelilo rychle směrem nahoru do vzduchu, ani jsem nestihla registrovat, jak jsem prolítla stropem v ložnici.

anděl

Letěla jsem dlouho směrem nahoru v nicotě, neozývaly se žádné zvuky. Bylo to tiché a klidné. Až jsem se náhle objevila na místě. Seděla jsem uvnitř auta jako spolujezdec a na místě řidiče seděl Laurej. Měl podobu muže okolo třicítky (nebo víc? těžko říct, když andělé nestárnou) měl polodlouhé rovné vlasy na ramena, světle modré oči a byl celý oblečený v bílém. Normální volná košile a kalhoty. Okamžitě jsem ho poznala a byla si jistá tím, že je to skutečně on.

Velmi radostně jsme se přivítali. Konečně jsme měli pořádnou možnost se ,,jakoby fyzicky“ sejít a domluvit se z očí do očí. Konečně jsme oba byli ve stejné dimenzi  a mohli se vidět velmi jasně a vnímat čistě jeden druhého.

Laurej mě přivítal tak, že jsme se na chvilku oba mentálně přemístili mimo to auto, do mlžného světlého prostoru, kde okolo nás pravotočivě vířila duhová energie. Jemně mě hladil, pak držel za ruce a řekl mi, že skutečně je můj anděl strážný, že mě doprovází odmalička, že mě hluboce miluje všemi druhy lásky která existuje, a to vše bez ohledu na to co se v mém životě děje, co řeším, co dělám, jak vypadám, kolik mi je, nic z toho pro něj není důležité a nemá to na něho vliv. A bude mě milovat vždycky, i kdyby se ode mě odvrátil celý svět, že na něho se mohu vždy spolehnout a vždy se o něho můžu opřít, tak jako to vždycky bylo.
Neřekla jsem na to nic, byla jsem jednoduše tak moc ráda, že ho vidím. Nebylo co dodávat.

Poté jsme se znova přesunuli a seděli spolu v tom samém autě. Začali jsme mluvit o matrixu, ve kterém mám aktuálně inkarnaci. Mluvili jsme dlouho a věděla jsem, že jakmile se vrátím zpátky do těla, bude nutné tento zážitek rychle zapisovat, protože mi matrix začne okamžitě promazávat paměť, abych z toho rozhovoru nemohla čerpat vědomosti, což se později skutečně stalo. O každou vzpomínku z tohoto setkání jsem musela bojovat tím, že jsem se snažila neustále držet maximální pozornost a po návratu do těla jsem si v mysli neustále přehrávala všechny detaily a všechny útržky a lovila každou vteřinu… Velmi jsem se soustředila na všechno, co mi řekne.

Mluvili jsme také o tom, jak funguje Laurejovo ,,andělství“. Vysvětloval mi jak fungují jeho podoby, jeho andělská křídla, co znamená, když je zjeví v konkrétní podobě, nebo s konkrétními křídly a co má na to vliv. Zkoušela jsem ho pohladit po zádech abych je našla, protože při rozhovoru se mnou je neměl. Ani by je neměl kam dát, když jsme oba seděli v autě. Měl je, ale tady v astrálu nebyly vidět, protože Laurej měl podobu člověka.

Mluvili jsme o vymanění se z matrixu a o tom, jak ho setřást. Laurej poté řekl, že auto ve kterém sedíme, je ještě mezi-dimenze, do které matrix částečně vidí a má na ni vliv – těžko tento výrok vysvětlit, když to člověk nezažil, ale v dané situaci a v dané úrovni vědomí, to dávalo perfektní logiku. – Takže jsme si společně řekli, že z ní přejdeme dál, abychom měli větší volnost. Symbolickým přechodem skrz dveře toho auta jsme prošli do další dimenze, kde jsem ucítila intenzivní pocit svobody. Najednou jsem cítila, že tam na nás už matrix nemůže a že nás odtud ani neslyší. Velmi se mi ulevilo, jakoby ze mě spadla nehmotná deka.

Byli jsme v přírodě uprostřed rozlehlé louky. Venku byl západ slunce, teplo a foukal mírný vánek. Koukala jsem na pěkné veliké oranžové sluníčko na horizontu.
Vyskočila jsem na střechu auta, sedla si, koukala do krajiny a smála se a radovala. Laurej vystoupil také ven přes dveře řidiče a měl také radost, že spolu můžeme trávit čas napřímo ve společné dimenzi. Poté jsme opět začali mluvit o důležitých věcech, které jsem potřebovala probrat.  Všechny ale nejsou uveřejnitelné a navíc si opravdu velkou část obsahu nedokážu vybavit. Neskutečně mě to štve. Okamžitě po návratu do těla jsem měla částečnou ztrátu paměti a nepodařilo se mi všechny vzpomínky obnovit.

Není náhoda, že jsme se s Laurejem objevili zrovna v autě, protože je to hodně silná symbolika. Já jsem nebyla na místě řidiče, ale řidič byl můj průvodce, já byla spolujezdec. To jsou ty moje typické metody, kdy si nechávám radit, hledám znamení a spíš dělám to co se chce zeshora, než to co bych chtěla já. Protože kdykoliv jsem si v minulosti dělala co jsem chtěla (snažila se o ,,normální život“), byl z toho jeden průšvih za druhým, pořád jsem padala do nějakých pastí a nástrah. Až jsem nakonec předala volant rozumějším silám. Musela jsem přijmout fakt, že nemůžu žít normálně a že se musím zcela přizpůsobit ne okolnímu světu, ale vedení zeshora a tomu co je potřeba, abych mohla naplnit svůj osud. Bez toho to nejde. Na rozdíl ode mě, duchovní vedení ví dopředu jaké jsou nástrahy, co se chystá v budoucnosti a dokáže podle toho směřovat. Laurej mi tím prakticky ukázal, kdo sedí u volantu mého života. Že jsou to moji ochránci a průvodci, moje místo je spolujezdec, ten kdo sleduje cestu, hlásí značky, dívá se ze které strany co jede a spolupracuje. Kdo četl knihu Anděl strážný, vzpomene si ještě na druhý typ této symboliky, což byl zjevený bílý Pegas na obloze, který mě nesl životem. Vtip je v tom, že já neovládám toho Pegase, ale ten Pegas mě nese a já se musím hlavně udržet a nenechat se ničím srazit z jeho hřbetu. A už to samo o sobě je šíleně náročná práce a obrovská výzva. Ani nemusím řídit a mám toho kolikrát plné brejle.

Když jsme se radili o mé aktuální inkarnaci, objevila se na místě celočerná kočka, spíše koťátko. Připomínala britku, byla drobná a velice přítulná. Laurej mi to ani nemusel složitě vysvětlovat. Chápala jsem hned, že tato kočka, i v když je v astrální dimenzi, je také můj duchovní průvodce. Seděli jsme tedy u auta a hladili černé koťátko spolu. Přesto mi kočičku Laurej představil, jako moji ochranu.
Je to skutečně tak, jak jsem si to myslela i psala nedávno na web, že černá kočka je můj duchovní průvodce a ochránce. Zejména ochránce proti matrixu. Laurej mi vysvětlil, že dokud se ke mě černá kočka lísá, jsem v bezpečí a je to dobré, ale běda jakmile o černou kočku přijdu, tehdy budu na ráně. Byla jsem vděčná, že mám v matrixu po ruce hned dvě černé kočky a mají mě obě rády, i když teď černou kočku přímo doma nevlastním. Není to náhoda, že mám blízký vztah se sousedovic kočkou odnaproti, která mi už předtím nejednou dělala průvodce a ochránce, tak jak Laurej zdůrazňoval.

Už jsem si dřív kladla otázku, jestli moje vědomí o tom, co vlastně sousedova kočka představuje a jakou službu pro mě dělá (že mě chrání), pochází z mé předešlé zažité zkušenosti, nebo mi to ta kočka řekla telepaticky sama. Co je zač, mi totiž došlo tehdy, kdy jsem ji začala mít upřímně ráda, začala jsem ji vyhledávat tak jako vyhledává ona mě a když jsem ji poprvé vzala do náruče a viděla, jak je číča blažená, jakoby na to čekala a jak se tulí. Nedávno by se mnou byla ochotná jít i do domu, ale to jsem nedovolila kvůli morčátkům. Jinak bych ji k sobě pozvala…
Můj první domácí kočičák byl Tomík. Byl černý s bílou náprsenkou a bílýma tlapičkama. Byl to moc hodný mírný kocourek, hodně si se mnou hrával a nikdy mě neškrábnul. Když mu byly asi dva roky, přejelo ho auto, u toho jsem naštěstí nebyla, to mi bylo tak 7. Pak jsme kvůli alergii v rodině kočku neměli, ale chodily za mnou kočky venku na ulici. Nesměla jsem je hladit kvůli alergenům, abych je nepřinesla domů. Když jsem zákaz porušila, okamžitě se na to přišlo. Po opuštění domova jsem skoro hned dostala nového ochránce, to byl Morrisst. Přejelo ho auto. Po něm mi zbyl asi rok Divočák, ten se krví nakazil FIP, byl utracený na veterině. Po těchto zkušenostech jsem prohlásila, že už si nikdy v životě žádnou kočku nepořídím, protože na tohle nemám nervy a zlatý morčata, přes ty auta nejezdí, a ty se netoulají… I když je to stejně blbost, nikdy jsem si totiž žádnou kočku nepořídila a přesto jsem měla dvě. Kočky chodí samy od sebe a nemám takovou povahu, abych cpala zvíře do útulku, když vím že se o něj dokážu postarat.
A přesto konstruktivní síla vesmíru zařídila, abych i teď měla po ruce černou kočku a ne jednu, ale dokonce dvě. Ta sousedova má přezdívku ,,Koule“, je jí minimálně sedm let, je velice moudrá, dává si pozor na auta (hurá, konečně, taky proto se dožila vysokého věku) a když jsem viděla že mě chrání, začala jsem o to víc sekat latinu a dávat pozor, aby se jí fakt nic nestalo, aby mě před ničím nemusela zachraňovat. Nadvědomě vím, že by přede mnou byla první na raně a tomu se snažím zabránit.

Laurej mi zdůrazňoval, abych se měla na pozoru, že má na mě teď matrix hroznou pifku a hraje se o hodně. Doslova použil slovo ,,pifka“. Měla jsem z toho smíšené pocity, ne moc dobré. Neposlouchá se to dobře a to míň jsem byla ráda, že jsem se sem vrátila. Že tomu budu muset čelit.

Byla jsem tam s Laurejem hodně dlouho a najednou střih – přeneslo mě to zpátky do těla. Na nic jsem nečekala a hned jak jsem cítila, že se začínám usazovat v těle (je to trošku houpavé, jako když se list zastaví těsně nad zemí a pomalu na ni dosedá), soustředila jsem se na ideální okamžik a hned jak jsem ucítila příležitost, jsem vyslala intenzivní myšlenku, že se teď hned vracím zpět na to místo, zpátky za Laurejem. Skutečně jsem se obratem, silou vůle, vytáhla ven z těla a letěla jsem zase nahoru. Probrala jsem se zase vedle Laureje a koukám, že spolu zase sedíme v tom autě. Byla to modrá škodovka.

Laurej byl překvapený že jsem to tak rychle stihla zpátky, ale samozřejmě mile. Řekla jsem, že je mi s ním dobře, že se nehodlám tak snadno vracet do matrixu a když už jsme začali řeč na tomto místě, tak s ním hodlám strávit co nejvíce času a ať využije tento prostor navíc, který jsem získala a řekne mi ještě další věci, které potřebuju vědět.

Laurej mě znovu vzal ven mimo to auto. Opět jsme byli v té dimenzi s loukou a západem slunce.  Černé koťátko už tam čekalo. Hned jak mě vidělo, ke mě přiskočilo a začalo se znova otírat. Vždycky se mi otřelo o ruku, popošlo kousek, spokojeně zavrnělo a pak se zase vrátilo pro další pohlazení. A takhle pořád dokolečka… Asi je to i jeden z důvodů, proč nemám averzi na slovo čarodějnice, protože ta je klasicky vyobrazená s černou kočkou na rameni. Proč asi… protože ta černá kočka je průvodce a zároveň ochránce kouzelné ženy. Černá je právě proto, že ze všech barev nejsilněji odstraňuje destruktivní energii. Nemám ponětí, jestli to takhle funguje u všech lidí co jsou mi nějak spirituálně podobní, zkrátka to takhle mám.

Znovu jsme se bavili o matrixu, mých plánech a o tom jak to udělat a na co pozor. Jedna z vět, která mi dost jasně utkvěla v paměti bylo, když mi Laurej řekl, že ,,mi matrix může ublížit víc, než komukoliv jinému. Ale dokud mám u sebe černou kočku, tak to se mnou bude dobré“. Cítila jsem v tu chvíli, že je to hluboká pravda a nebylo mi z toho připomenutí vůbec dobře.
Už mi to bylo řečeno mnohokrát, snad stokrát, ale když mi to takhle důrazně řekl Laurej, nějak to na mě víc dolehlo. Není divu, že se tady nedá žít normálně.
Laurej pak řekl, že je možné dosáhnout toho co chci, že je to v mé cestě, ale že si musím dávat veliký pozor na matrix a jeho metody. A že Laurej bude samozřejmě u mě a bude mi ve všem pomáhat.

Byli jsme tam ještě dlouho, poté mě to vrátilo zpátky do těla. Sotva jsem se stihla rozloučit, když mě to tahalo pryč. Cítila jsem, jak se usazuju v těle a rovnou jsem u toho přepadla do krátkého snu. V tom snu jsem byla ve své posteli, měla jsem své bdělé vědomí a chtěla jsem vědět kolik je hodin. Na nočním stolu stály jiné hodiny než mám doopravdy. Otočila jsem je obrazovkou k sobě a byl na nich čas půl páté ráno, digitálně. U toho jsem si říkala, že je to dost a že hned vstanu a budu to zapisovat. Protože pokud znova usnu, tak z toho budu ráno vědět houby. Pak jsem měla další krátký sen, který byl úplně obyčejný, ale nemohla jsem si ho vychutnat. Rychle jsem z něj vystoupila, protože jsem celou dobu musela pořád myslet jenom na Laureje a na všechno co mi řekl.

Byli jsme jako dva celoživotní partneři, sehraní jako Bob a Bobek králíci z klobouku. Velice jsme si rozuměli a kdybych mohla, už bych se nevrátila, zůstala bych tam s Laurejem už napořád a cestovali bychom skrz různé dveře po vesmíru. I s kočičkou, to je perfektní maskot.

Když jsem vyšla ven z toho snu a podařilo se mi konečně pořádně probudit, probrala jsem se naprosto čilá a psychicky vzrušená v posteli. V mysli jsem si několikrát přehrála to co jsem zažila a přemýšlela, jestli to risknu a znova usnu, nebo to začnu teď psát. Nakonec jsem rozsvítila a zjistila, že je teprve čtvrt na tři ráno a že ten jiný čas v tom snu bylo asi další znamení, na které musím teď dávat pozor. Opatrně v čase 04:25, něco se tehdy asi stane.

Nakonec jsem vstala a šla zážitek sepisovat. Nechtěla jsem riskovat, že by se mi vykouřil z hlavy. Takže jsem do tří do rána seděla v pracovně a sepisovala všechny klíčové momenty a myšlenky.

Pak jsem si šla znova lehnout, ale vůbec mi to nešlo. Seděla nebo ležela jsem na posteli s očima vytřeštěnýma do prostoru a pořád jsem měla hodně co zpracovávat a nad čím přemýšlet. To množství dat a ten zážitek byl zkrátka tak koncentrovaný, že mě to nenechalo v klidu. Myslela jsem si, že když to jako vždycky vyplivnu do textu tak se uklidním  a budu spát, ale houby. Byla jsem z toho pořád úplně vykulená.
,,Problém“ takového astrálního cestování je dost i v tom, že když se po takovém zážitku vrátíte do matrixu a znova osídlíte fyzické tělo, najednou si uvědomíte, že skoro nežijete, že je to tady ploché, šedé, nudné, tvrdé, tupé a na houby v porovnání s tím, kde jste byli a co jste měli na dosah. A chcete se tam co nejdříve vrátit.

Pomyslela jsem na Laureje a hledala ho třetím okem v prostoru. Byl tam v mžiku, bílá světelná postava jako vždycky, stál u postele. Už nevypadal jako člověk.
Říkám mu, že nemůžu spát, že to byla fakt jízda.
Laurej se zasmál a řekl, že to bylo super, že to musíme zopakovat, že mě zase vytáhne za nohu, když mu ji podám. Ale když mluvil, bylo to v porovnání s astrálem, jako když se snažíte slyšet a rozumět co říká člověk pod vodou. Bubly bubly bubly šum šum…
,,Tady je to na houby, ani se pořádně nedá pokecat,“ stěžovala jsem si. Laurej se zasmál.
,,Prosímtě, udělej tamto ,,něco“ co děláváš, abych mohla usnout,“ poprosila jsem ho.

Laurej přikývl a natáhl ke mě ruku. V místě třetího oka jsem ucítila tlak, jak mi přiložil na čelo ukazováček. V tu chvíli se mi úplně zklidnilo myšlení. Ještě jsem stihla poděkovat, říct ať v tom pokračuje, že to výborně funguje a takhle hned usnu. A usnula jsem.
Nevím, jak to přesně Laurej dělá, co to je za metodu a nemám na to název. Ale perfektně funguje.


© Alue K. Loskotová, www.aluska.org



Komentáře

Ikona diskutujiciho Hana 2019-07-08 07:35:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Psychické vzrušení, to je to správné slovní pojmenování toho pocitu po probuzení z nějakého obzvlášť živého, zvláštního, vizionářského snu..já se sice takto astrálně cestovat jako to dokážeš ty zatím nenaučila, i když pár kratkodobých samovolných zkušeností, kterým předchází spánková paralýza a vibrace po celém těle, hučení v hlavě, mám. Zkoušela jsem to využít k vědomým výstupům z těla, kdy se mi podařilo se projít v astrálu po pokoji, jenže mě něco nechtělo pustit dál, když jsem se pokusila sebrat všechnu odvahu a vyjít z pokoje ven. A před tím jsem i slyšela jakoby mě tam někdo oslovoval mým jménem a takovým způsobem, jakoby se mě snažil uklidnit.Mám z astrálu strach a veliký respekt. Ale hodně si užívám lucidní snění, naučila jsem se ve snech silou vůle létat a to mě hrozně moc baví.Jednou se mi zdál zvláštní živý sen, létala jsem u nás na vesnici v místech, kde máme rybník, jenže v tom snu tam bylo hřiště a spousta mladých lidí, jakoby nějaká sešlost na akci to vypadalo. No a já se tam různě vznášela nad nimi, někteří na mě nechápavě koukali.A pak jsem se tam potkala s nějakou holkou, která také uměla létat. Byla taková moc milá, srdečná a usměvavá. A já z ní byla nadšená, byla jsem moc ráda že tam nejsem jediná co ovládá létání a ptala jsem se jí, kde se to naučila. A ona na to s úsměvem, že ve snech a já nadšeně přitakala, že já taky :-)) to mi přišlo jako bych potkala někoho reálného kdo prožíval ten samý sen co já…prostě zvláštní.

Ikona diskutujiciho Peace 2019-07-08 21:38:03
Ikona diskutujiciho
sipka

Když mám lucidní sen (což je relativně často), tak si musím na létání a podobné nadpřirozené věci dávat pozor. Jakmile s tím začnu tak mě to během chvilky vyhodí z dané „dimenze“. Podvědomě si myslím, že jim prostě dělám neplechu v jejich systému.
Nejabsurdnější sen jsem měl asi když jsem ve snu čekal až se moje fyzické tělo vyspí, docela nuda 😀

Ikona diskutujiciho Namasteen 2019-07-08 09:59:32 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc ti to setkání přeju. Nechci zase nějak přitakávat, aby to neznělo uměle, nebo nevím, nicméně nemůžu za to, že se mi ve stejnou dobu dějí podobné věci. Asi před dvěma týden ke mně přišla černá kočka. Byl to jen obraz. Cítila jsem, že přesně zná moje srdce, že už je se mnou asi dlouho, že je to můj průvodce. Byla silná, klidná a trochu ostražitá. Přišla kvůli mému srdci. Byla jsem zrovna v situaci, kdy bych si měla dávat více pozor. Upozornil mě na to i sen s černým štěnětem. Ale štěně je lepší, než dospělý černý pes, no ale furt to bylo určité varování. Měla jsem radost, protože černé kočky se mi líbily odjakživa, byť žádnou nemám, i když bych kočku chtěla, ale pořád si nějak nejsem schopná srovnat mysl, podmínky a srdce. No tak to bylo hezký, že je se mnou, i když na jiné rovině. Takže to chápu.

Ikona diskutujiciho David 2019-07-11 10:23:19
Ikona diskutujiciho
sipka

O takovemto cestovani snim uz roky. Zatim se mi podarilo napojit se anebo ono se napojilo na me…jednou jsem ve snu videl tvar celou ze zlata se tretim ockem…to ocko bylo tak petina normalniho oka… Uprene jsem se dival do oci a netroufal jsem se zadivat do toho tretiho…mel jsem snad nejaky respekt a pocit ze to nesmim… Divaly jsme se na sebe dlouhe minuty a uzivaly si oba dva radost z naseho spojeni… Dodnes nevim co za zlatou tvar jsem videl a ani jak zjistit o koho slo… Byl bych rad, kdyby mi nekdo poradil o koho mohlo jit…dekuju predem. David

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-11 10:27:53
Ikona diskutujiciho
sipka

možná nějaký tvůj duchovní průvodce, nebo ochranná bytost

Ikona diskutujiciho kalia 2019-07-16 00:17:05
Ikona diskutujiciho
sipka

já se cca dva dny po přečtení tohoto článku setkala s černou kočkou (v novém bydlišti jsem ještě černou nepotkala, zrovna až po přečtení článku – bylo to pěkné a zajímavé setkání)

Ikona diskutujiciho Mikuláš Gera 2019-07-08 10:45:04 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ozaj strhujúce.

Držím prsty, nech sa misia podarí podľa plánu …..

Ikona diskutujiciho Eiryn 2019-07-08 10:49:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ďakujem za nádherný inšpirujúci článok… ja svojho anjela vnímam iba zriedka, naposledy som ho videla, respektíve svoju ochrannú bytosť, keď mi kamaráti ukazovali tutoriály k fantasy hrám, kde bolo aj dosť temných postáv, tak som vnímala zrazu ako sedí po mojej pravej strane biela žiarivá bytosť – črty tváre sa strácali v bielom svetle, mala dlhé biele vlasy akoby s drobnými bielymi kvietkami; tá bytosť ma obklopila svojou energiou a medzi mňa a obrazovku natiahla jedno svoje krídlo, ktoré však nebolo pierkové ako sa zobrazuje u anjelov, ale skôr ako sa zobrazuje u víl, taká štruktúra ako u vážky či blanokrídleho hmyzu, polopriehľadné s dúhovými odleskami….akoby ochranný filter medzi mnou a obrazovkou) bolo to veľmi krásne vidieť to, celý čas som sa pozerala cez to nádherné polopriesvitné dúhové krídlo…)

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-08 12:05:17 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tyo Alu děkuju… Mně se totiž taky zdál asi tři týdny zpátky jeden velmi symbolický sen s autem, ale já si ho prostě neumím vyložit. Jen vím, že měl pro mě velký význam. Ty jsi tady částečně symboliku ohledně takového snu popsala, děkuju!! Já v tom snu nebyla ani spolujezdec, seděli tam dva pro mě důležití lidé a já vzadu a říkala jsem si, co tam vůbec dělám… Vezli mě jakoby sebou a nemohla jsem nic moc dělat. Když pak ten řidič kvůli něčemu vystoupil, auto se někam rozjelo pomalu samo. Spolujezdkyně to neřešila, byla jako by nevědomá a měla z toho naivní dětskou radost, smála se jako kdyby se jí nemohlo nic stát. Já ale věděla, že můžeme do něčeho nabourat a hned jsem na ní začala křičet ať proboha začne řídit nebo ať mě tam pustí. Nakonec auto opravdu nabouralo a ona vyskočila, věděla jak. Já to po ní jen tak tak stihla zopakovat, ale málem bylo po mně. Ona někam utekla, já šla domů, kde se nacházel řidič těžko říct a asi taky netušil, kam jsme zmizely my. Některé podstatné detaily ohledně tohohle snu opravdu nechci psát veřejně, takže to takhle až tak zajímavě nezní, ale věřte mi… Pořád bádám, co to jako mělo znamenat.

Ten „houpavý pocit“ při vrácení do těla dobře znám 🙂 jako malé se mi to dělo furt a nikdo mi to neuměl vysvětlit, ani mi to nikdo nevěřil.

A taky mi občas připadá, jako kdyby moje zvířata tak podivně umírala. Vždy mi přijde nějaké zvířátko do života osudově a POKAŽDÉ nějak podivně umře, i když ho třeba ani nepouštím ven:( mám to tak odmalička.

Je to moc zajímavý článek a moc zajímavý zážitek, děkuju. Muselo to být krásné. Nevím jak to přesně říct, ale bylo tam pár věcí, které jako kdybych potřebovala slyšet. Taky bych si potřebovala takhle promluvit se svým andělem. No, hlavně si na sebe dávej pozor, když má na tebe systém tak vysazeno(není se čemu divit). Což je celkem k ničemu říkat, já vím. Sama si teď přijdu z určitých důvodů celkem v ohrožení.

PS: Tvůj anděl je Laurej, končí to na -ej. Jeden z mých dvou je Alexej 🙂

Ikona diskutujiciho Marian 2019-09-14 20:37:30
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, chci se zeptat jak jste prisla na jmeno sveho andela ? Ja kdyz jsem se v duchu zeptal jak se jmenuje mun andel tak prislo hned prvni jmeno a to Ariel, ale nevim jestli to byla sugesce nebo opravdu me prisla tato zprava ze zhora. Dekuji predem za odpoved! :)) Hezky den vsem 🙂

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-09-15 09:28:36
Ikona diskutujiciho
sipka

řekl mi ho, popisuji to podrobně v knize Anděl strážný

Ikona diskutujiciho Jirka 2019-07-08 13:26:52 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ty jo parádní článek asi jeden z nejlepších, co jsem přečetl. Vše co popisuješ tak to i dosti sedí i s tím čím jsem prošel a co mě taky čeká. Strážného anděla jsem ještě nikdy neviděl ale cítím jako kdybych k němu už celý svůj život promlouval na nevědomé úrovni, protože některé následky a nástrahy dokážu vycítit předtím než se skutečně stanou a vyhnout se jim. Nedávno se mi povedlo taky astralně vycestovat a to jsem to vůbec nijak neplánoval, začalo to běžným snem ve kterém mě napadla nějaká bytost která mě stáhla do LD. Při tomto stavu jsem uslyšel i hlasy kteří mi poskytovali psychickou podporu a uklidňovali mě a když jsem byl ve spánkové paralýze a v ní viděl jinou bizardní dimenzi kde chyběli textury a druhá část postele byla zakřivena do zdi, hlasy mi říkali že tu nejsem uvězněn že mohu kdykoliv odejít a v tu chvíli když jsem myslel na odchod jsem se najednou začal vznášet se nad svým tělem a v tu chvíli mi došlo že jsem astralně vycestoval a najednou veškerý strach psychický tlak a stress úplně opadl a cítil jsem naprostý klid a pohodu. Využil jsem vzácné příležitosti k osahání astralního těla a vypadalo to jako dětské krůčky způsob chůze byl jiný než jsem byl zvyklý. Protože to bylo neplánované raději jsem se pak vrátil zpátky do svého těla a okamžitě jak jsem se probral vše zapsal dokud jsem to měl v živé paměti a pořád jsem ještě cítil tu vibraci z toho jak jsem usedl do těla a chvíli si ani nebyl jistý jestli jsem už doma nebo pořád v jiné rovině. Zajimají mi hlasy dost často je slyším když jsem v polospánku a někdy jim není rozumět někdy mám pocit jako kdybych navázal na komunikační síť lidí v Matrixu protože někdy slyším i drby lidí a kolikrát mi i ruší moje vlastní myšlení zkrátka čím dál více mám pocit že ne všechny myšlenky které v hlavě mám jsou moje.

Ikona diskutujiciho Izairi 2019-07-08 15:29:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško nádherný článek,četla jsem ho ještě v noci a to jedním dechem.
Škoda že nebyl ještě delší. Já se astrálně cestovat bojím,tak to nebudu
ani zkoušet,ale musí to být hrozně zajímavé. Jako malé se mi často zdávaly dva sny,jeden krásný a jeden hnusný a oba jsem prožívala jako by to bylo skutečné.
V tom krásném jsem se vždycky ocitla někde opravdu vysoko
(mrakodrap,skála,hodně vysoký strom)
a pak jsem prostě skočila,ale neletěla jsem volným pádem,
pomalu jsem se snášela k zemi a dole jsem lehce dopadla na nohy,byla to paráda.
No a v tom hnusným jsem šla po nějaké cestě,najednou jsem zakopla a při pádu jsem udělala salto. Jenže jsem nedopadla na zem,ale letěla jsem v saltech pořád dál a dál. Pamatuju si,že jsem to prožívala jako skutečné a pro malou holku to byl odporný zážitek.
Dodnes nevím co ty sny měly znamenat

Ikona diskutujiciho Tereza 2019-07-08 15:56:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To se tak krásně čte 🙂 Já poslední dobou ve snech pořád chodím na rande, zamilovávám se, schyluje se k prvnímu sexu… Fakt netuším, co to znamená, ale vždycky to vyprávím kamarádce a už si z toho děláme srandu 😅 Snář nemá cenu, každý to vyloží jinak, a já sama to rozklíčovat nedokážu.
Takovéhle setkání jsem nikdy nezažila. Vždycky někoho cítím jen když jsem v těle a něco se děje, „venku“ jsem nikdy ani nebyla 🙂

Ikona diskutujiciho ⚜️ aston 405 2019-07-08 21:21:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tvé sdílení nádherných setkání považuji za absolutní top perly na tvém webu! Vždycky se u toho usmívám jako tele a kroutím hlavou nad tím, jak dobře dokážeš přijímat to, co ti andělé komunikují – nikdy mě to nepřestane fascinovat 😊.

Je pro mě zajímavé, že ti měl znovu potřebu říkat, že skutečně je tvůj anděl strážný, že tě doprovází odmalička, že tě hluboce miluje všemi druhy lásky která existuje, a to vše bez ohledu na to, co se v tvém životě děje atd., protože to určitě dávno víš – ale asi to má nějaké svůj význam. Rozplýval jsem se u pasáže, kdy ho zkoušíš pohladit po zádech, jestli nemá křídla….

Připomněla jsi mi, že matrix i agenti matrixu nám mažou paměť, abychom si nepamatovali důležité sny, už jsem to u tebe taky vlastně kdysi četl. Taky je zajímavé, že si vybral prostor škodovky a vůbec auto jako mezidimenze, kde ještě matrix vidí, ale asi vždycky vybere to, čemu tvoje snové vědomí rozumí nejlíp. Docela by mě zajímalo, co neuveřejnitelného jste řešili, ale to se nikdy nedozvím :D.

Taky mě velmi zaujala metafora Laureje řidiče auta; on je ten, kdo řídí – přitom ve Světě za oponou (nebo možná Andělu strážném) jsi psala, že „volant auta“ na naší cestě životem držíme my, to my řídíme. Jenže ty jsi v „kurzu pro pokročilém“ a tak tvůj život z velké části „řídí“ konstruktivní síly a bytosti, ty jsou u volantu – jedeš na Pegasovi. Vědí dopředu, co se stane a kdykoliv si to tady chceš zařídit po svém, hrozí ti, že z Pegase spadneš, což jsme se přesvědčili i z vyprávění v tvých knihách. To je tak psycho….

Konečně jsem teď u tebe našel zatím nejuspokojivější vysvětlení ohledně symboliky černých koček – nejlépe odstraňuje destruktivní energii! Proto je můj nejoblíbenější babiččin kočičák černej :D! A chudák má jen tři nohy, protože mu jednu přejelo auto….

Nejhrozivěji zní zpráva o tom, že na tebe matrix chystá „pifku“. (Nevěděl jsem, že se andělé umí vyjadřovat expresivně.) Nad tímto jsem teď přemýšlel nejdýl, co ti k tomu napsat. Samozřejmě ti přeju spoustu síly a kvalitního příjmu vedení k tomu, abys nastávající nebezpečnou situaci zvládla a přeju ti hodně štěstí. Hlavně se prosímtě opatruj. Kdybychom pro tebe mohli my čtenáři někdy udělat víc, než jen ťukat do klávesnice…..

Ikona diskutujiciho kalia 2019-07-08 23:18:05 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek. Černé kočky mám od mala nejraději.

To auto mi připomnělo tuto podle mě symbolickou písničku:
https://www.youtube.com/watch?v=AUjjOR6OE3Q
(to mi někdo pustil že se to hodí na mě a v té době to byla pravda..:)

Ikona diskutujiciho pavel-))) 2019-07-09 00:18:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

to mě se se zdál před dvěma dny mimořádně živej sen nebo noční můra o iluminátech

sen začal úplně normálně šel sem s kámoškou do kina promítaly skvěly film tak jsme vyšli cesta probíhala klidně až moc klidně cestou jsme nepotkali ani živáčka když jsme došli ke kinu před vchodem bylo napsáno že se premiéra ruší že zde probíhá schůze a na dveřích byl obří papír a na něm obří piramida s okem měl sem stoho špatný pocit tak sem chtěl odejít v tu kámoška vyjekla TO OKO HÝBE SE TVÝM SMĚREM KUDY DEŠ SLEDUJE TĚ otočil sem se prudce k nákresu piramidy a oko bylo natočené mým směrem což kromě strachu zbudilo i mou zvědovost tak sem se rozhodl že se dovnitř podívám otevřel sem dveře chodba byla zdobená pochodněmi a stojany na každým stojanu byla jedna piramida s okem které se otáčeli jak sem procházel chodbou když sem se približoval ke dveřím sálu na levo byla šatna kde si všichni odložili kábáty jeden kábat zůstal na stolku a já ho omylem schodil když kabát spadl vypadla z něj náky průkaz na němž byla fotka hilery clintnové přepadl mě udiv i strach tu na jednou se za mnou ozve hlas co tu děláte se otočím a vidím člověka v černé kápuci a nebylo mu vidět do obličeje vypadal jako nazgul z pana prstenu snazil sem se co nejklidnějším a nejpřirozenějším hlasem odpovědět že sem si tu při včerejším představeni zapoměl bundu ale už sem ji našel a chtěl sem rychle odejít tu zazněl hlas ted už nemužeš odejít tak snadno víš toho příliš mnoho pak na mě namířil zbran a řekl pujdeš se mnou a vedl mě ke dveřím pak rozvalil dveře vstrčil mě do sálu tam sedělo asi 80 lidi všichni v kapucích nebylo jím vidět do tváře
Vitej věděli jsme že přijdeš pusobíš nám moc velké problémy sledujeme tě už dost dlouho ničíš vše co jsme tísíce let budovali a proto tě necháme zmizet nikde o tobě nebude ani zmínka nebudeš existovat zavalila mě vlna strachu pak se si uvědomil že sem ve snu a chtěl sem se zbudit ale nešlo to měl se dojem že se celé minuty o to snažím nakonec sem se stoho hrůzného snu probral

takovej sen mohl asi neco znamenat co myslíte

Ikona diskutujiciho kalia 2019-07-10 20:00:03
Ikona diskutujiciho
sipka

ten sen by mohl znamenat, že ti to illumináti doopravdy řekli (protože umí být vědomí ve snu)

Ikona diskutujiciho Martin Janek 2019-07-10 08:43:46 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, tento příběh, který jsem si přečetl byl a je úžasný, velkolepý, dojemný a inspirující. Po přečtení jsem na ten příběh pořád myslel. A nakonec jsem musel napsat, také mluvím se svými průvodci, stráži a ochránci, neboli anděli, se všemi, s rostlinami se zvířaty, scelím VesMÍREM. Mám podobné prožitky a zkušenosti, jak popisuješ, ale opuštění těla, jsem ještě nezkoušel, není to úplně má cesta, ale chystám se na to. A Tvůj příběh mně nabyl obrovskou energií a inspirací, děkuji Ti za to!
A jen si dovolím malou radu, neboj se matrixu, největší síla je v Tobě ve Tvém sředu v s r d c i .
Láska je síla co vše tvoří a propojuje, když otevřeš srdce , zbavíš se strachu a síla ve středu hrudi Tě bude automaticky ochraňovat. Tvoje světlo prozáří, každý tmavý kout a každou temnotu.
Jsi Vesmírná bytost, Tvoje síla a potenciál je nekonečný, tvoříš realitu a vše co si přeješ, však
Ty to výš . Děkuji Ti
Martin
[email protected]

Ikona diskutujiciho Peace 2019-07-10 13:51:57 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Alue,
trochu mě překvapilo, že ti řekl, že tě miluje všemi druhy lásky… Myslel jsem si, že láska je jenom jedna, jakoby „všeobsahující“ a že tady na Zemi vlastně pravou lásku většina lidí nezažívá. No nevím co si o tom myslet…Pokud je tedy více druhů lásek, mohla bys to trochu více vysvětlit? Sexuální přitažlivost je taky druh lásky?

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-10 19:00:07
Ikona diskutujiciho
sipka

Sexuální přitažlivost je sexuální přitažlivost. Nějak se množit musíme. Nic víc, nic míň. Na co lidi nemyslí 😀 On to spíš nejspíš řekl tak jak řekl protože my, zde na zemi, máme tak nějak „víc druhů lásky“ a andělé to vědí(mateřská, sourozenecká apod.). Láska je právěže jen jedna a je všeobjímající, nedělá rozdíly, jen přijímá. Tak právě to je to, co k nám naši andělé cítí. A nedělají rozdíly v tom co neco kdo jsi, prostě tě milují a tak ta láska v sobě právě zahrnuje „vše“ protože neexistuje způsob, jak by tě tvůj anděl milovat nemohl… Navíc asi chtěl předejít dotazům.

Ikona diskutujiciho kalia 2019-07-10 20:01:47
Ikona diskutujiciho
sipka

To mě taky překvapilo, protože sexuální přitažlivost je také druh lásky 🙂

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-17 20:08:30
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak nevim, já to asi furt beru nějak blbě, sexuální přitažlivost mi jako druh lásky nepřijde 🤔 třeba na to přijdu s věkem.

Ikona diskutujiciho kalia 2019-07-20 01:10:19
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mě je láska mateřská, příbuzenská, kamarádská, všeobecně k lidem apod.

A pak je láska partnerská (která obsahuje to samé viz výše + ještě k tomu zamilovanost a sexuální přitažlivost).

Takže sexuální přitažlivost beru jako druh lásky (a brala jsem to tak i když jsem byla mladší, např. v pubertě).

Ale už jsem se setkala s klukem, který se chtěl vyspat s jednou holkou, která mu byla snad i dokonce nesympatická a myslel si o ní, že to je kráva. To ale nebyla sexuální přitažlivost v pravém slova smyslu (pouze jí chtěl odebrat energii či nad ní mít převahu/moc). Pak jsou lidé, kteří se chtějí s někým vyspat pouze aby uspokojli svoje potřeby, a tito lidé vlastně nespí s druhým člověkem, ale používají druhého ke svému uspokojení, jako by použili např. vibrátor (takže s druhým člověkem v mysli ani nespí, pouze sami se sebou, protože jsou zaměřeni sami na sebe). A pak jsou lidi, kteří mají „pud“ mít dítě a ti a) chtějí si ulevit od svých problémů a špatné energie a tak potřebují někoho, na koho by to mohli přehodit nebo b) někdo se chce narodit do tohoto světa a tak (jako ještě nevtělený) posílá lidem se slabší vůlí energii kdykoli má dojít k náhodnému sexu, při kterém je šance otěhotnění.

Tyto tři věci nepovažuji za sexuální přitažlivost:
1.) mít nad někým moc/vzít mu energii
2.) používání druhého jako masturbační pomůcku
3.) „pud“ mít dítě a) abych na něj mohl přehodit své problémy/těžké energie/odebírat mu energii či b) člověk čekající na zrození manipuluje potenciální rodiče a tu „sexuální přitažlivost“, kterou najednou z ničeho nic vzájemně cítí, je vlastně energie, kterou jim posílá duše (budoucího) dítěte

1. je pouze o převaze/moci/nedostatku energie = není to sexuální přitažlivost, 2. druhého jako člověka nevnímám, takže k němu nemůžu cítit sexuální přitažlivost (k vibrátoru člověk necítí sexuální přitažlivost, a přesto ho může k uspokojení použít) a 3. těžká životní situace či manipualce = dobrý pocit (z toho, že se mi, až budu mít dítě, uleví či z energie, kterou mi někdo neviditelný čekající na zrození poslal) zaměněný za sexuální přitažlivost k vhodnému (např. který dokáže „zabezpečit“) člověku opačného pohlaví.

Ikona diskutujiciho Auri 2019-10-04 10:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak tohle bylo nádherné čtení…

Napsat komentář: pavel-))) Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek