Aluška.org: Věděním ke svobodě

Předtím než se dáte do čtení, doporučuji vám, abyste si přečetli i dva předešlé tématicky spřízněné články:

,,Vlasy jsou spojení s kosmem“

a ,,Energetický a spirituální význam dlouhých vlasů pro muže“

Vlas funguje a rezonuje na trochu jiných energiích podle toho, jak je dlouhý. Jak vyplývá z předešlých článků, dlouhé vlasy jsou vhodné pro ženy a kratší vlasy nespadající na ramena, jsou vhodné pro muže. My se dnes budeme bavit o tom, jak ženy mohou maximalizovat energetický potenciál svých dlouhých vlasů, tedy jak o ně pečovat, aby fungovaly co nejlépe.

Traduje se, že kvalita i hustota vlasů je dána geneticky. Je a není to pravda. Člověk se narodí s určitým předpokladem, ale je i spousta dalších elementů, které ovlivňují jeho vlasy. To, jestli jsou vlasy heboučké a jemné, nebo tlusté jako dráty a silné, opravdu nelze ovlivnit životním stylem, nebo stravou. Je to vloha, se kterou jsme se již narodili.

Avšak naše životospráva, naše zdraví a naše duševní zdraví rozhodují o tom, jestli nám vlasy hodně padají, nerostou, lámou se.

U některých žen dokonce výživa má vliv na rychlost růstu jejich vlasů, ale je to individuální záležitost. V mém případě nezabralo nikdy nic a věřte tomu, že jsem zkusila všechno. Moje vlasy si drží standardní 1cm za měsíc a je jim úplně jedno, co zobu, nebo co na ně napatlám. Takže mi různé zkušenosti typu ,,po těchto vitamínech nebo tomto oleji mi rostou 3cm měsíčně“ připadají jako sci-fi. Některé ženy jsou schopné vyprodukovat až 3cm vlasů měsíčně a pokud jim vlasy rostou pomaleji a vlivem stravy nebo zábalů urychlí růst, pravděpodobně to znamená, že jen díky nedostatku výživných látek nevyvinuly svůj maximální růstový potenciál a dostaly se k němu až teď, když doplnily to, co tělu chybělo. Běžný průměrný vlasový přírůstek je 1cm měsíčně a žena by měla zpozornět teprve tehdy, kdy se dostává hlouběji pod tento průměr. Tehdy je vhodné zlepšit stravu a pročistit své orgány, jako jsou játra, ledviny, střeva a plíce.

Jelikož mají různé ženy různou rychlost růstu vlasů, je pro některé těžší a pro některé zcela nemožné dosáhnout své vysněné délky, zatímco jiné jsou tam hned. Vlas obvykle roste dva až sedm let. Proto někomu vyrostou sotva na ramena a někdo je má klidně po kolena.

O tom co všechno se dá pro vlasy udělat aby rostly déle, čím je mazat a co na ně zobat, však tento článek úplně není. Na to existují stovky receptů. Chci tím na úvod jen říct, že každá žena má jiné předpoklady a jiný typ vlasů, který je dobré znát a respektovat. Nemá smysl se za každou cenu honit za něčím, co nemáme dáno, ale je dobré vědět, co je a co už není normální, abychom neignorovaly případ, kdy nám naše vlasy říkají, že něco v těle není v pořádku, nebo jsme podvyživené. Některé nepříjemnosti s vlasy se řešit dají, jiné se řešit nedají.

Typické jemné vlasy.. realita bez klipů a příčesků. Víte, jak bylo těžké takový obrázek vůbec najít? 🙂

Jak už jsem psala v předešlém článku, podle délky vlasů chytáme jiné vlnové délky a přijímáme tedy jiné energie a jiná data. Domnívám se, že plný potenciál tohoto příjmu zažijí ženy, které mají vlasy pod pás, nebo k zadku, kdežto obstojná délka, která výborně plní účel spirituálního přijímače, by mohly být vlasy, které zasahují po zapínání podprsenky. Alespoň takhle to vnímám pocitově já. Jiné ženy by třeba mohly mít trochu jiný vjem.

Nejdelší vlasy co jsem kdy měla, byly cca do pasu. Když něco stříhnu, tak 10-15cm a znova dorůstám do pasu. Takže mám pocitově nejlepší srovnání mezi těmito délkami a je pravda, že tam opravdu je citelný rozdíl. Vlasy v pase rezonují a chrání lépe, než vlasy po zapínání podprsenky, ale i vlasy do půli zad svoji funkci přijímače plní dobře. Jediný důvod, proč se čas od času zbavuji délky do pasu je čistě praktický. Vlasy jsou jemné a nemám snahu za každou cenu držet co největší délku někde, kde už je pár suchých chlupů a už to nevypadá hezky. Možná teď, když jsem skončila s odrůstáním, se dostanu i dál.. uvidíme. Poslední roky jsem totiž stříhala barvu.

Nejlepší je poškozené konce odstřihnout, protože neustálé rozčesávání zacuchanců je ještě více poškodí a spěcháním si člověk ještě vyrve vlasy navíc.

Žena která má na hlavě tři chlupy, už to není hezké, ale za každou cenu se zuby nehty drží té dané délky, to nechci být já. Sice mi tam ty vlasy dorostou, ale že by to byla oslnivá kvalita a hustota, mno… :-/ Holt nejsem žádná Rapunzel 🙂

jemné vlasy

Moje dnešní zamyšlení se opírá zejména o mé zkušenosti a o otázky a myšlenky, které zazněly v předešlých tématicky spřízněných článcích o vlasech, na které odkazuji na začátku. Znova upozorňuji, jsou to ,,jen“ mé zkušenosti. Nesnažím se nic propagovat, ani dogmatizovat. Toto téma není nikde popsané a vlastně odnikud odjinud než z praxe se poznatky nasbírat prostě nedají. Naši předkové to možná všechno znali, ale kde je tomu vědění konec…

Na délce záleží

Odmala jsem měla jemné blonďaté vlásky, ty jsem zprvu nosila na kleopatří mikádo a v sedmi letech jsem se jednou nějak pozapomněla a nechala se šmíknout na hříbka. Vypadalo to strašně, protože si mě okolí pletlo s klukem. Šla jsem do toho zcela dobrovolně, protože mi připadalo, že alespoň bude trochu změna. Máti ostříhala všechny chlapy, kouká na mě a říká jestli to taky nechci zkusit, když už to má v ruce. A že vlasy co se v mládí stříhají nakrátko, jsou pak v dospělosti silnější (pověra, nesmysl).

Hřib se mi líbil tak první týden. Postupně jsem zjistila, že se v něm necítím, i když jsem oblečená, tak mám pořád pocit jakobych vlastně byla ,,nahá“ a nemohla jsem se dočkat, až dorostou. A od té doby už jsem se nikdy v životě neostříhala.

Moje vlasy mi mohla zastřihovat jedině moje máma, nikoho jiného jsem k nim nepustila. A dodneška mi vadí, když mi na ně cizí lidé sahají.

Je to zajímavé, protože když se vrátíme k prvnímu ruskému překladu, je tam vysloveně napsáno, jak dříve slovanky pracovaly se svými vlasy, že je myly, upravovaly a česaly v kruhu žen, mezi nejbližšími v rodině. Jako malá jsem to dělala jednoduše proto, že jsem nikomu jinému nevěřila (máti vždy solidně vzala jenom ty dva cenťáky co jsem si poprosila a nedělala nikdy nic navíc) a také proto, že moje máti měla jemné něžné ruce a hezky mě hladila, kdežto jiní lidé jsou spíš surovci, co mi jednou sáhnout na hlavu a už drží v ruce můj vyškublý pramen. Pár takových zkušeností stačilo a už jsem na sebe nenechala sáhnout.

Představa, že by mě měl stříhat někdo úplně cizí, i kdyby profík, je pro mne totální sci-fi a když maminka odešla do jiné dimenze, začala jsem se stříhat sama svou vlastní metodou. Od určité délky už prostě sparing partnera nepotřebujete a dokážete to sami. Ani mě nenapadlo, že bych mohla začít chodit ke kadeřnici a že bych měla někomu cizímu platit za to, aby mi vzal těch pár suchých cenťáků na konci, když si je umím vzít sama zadarmo a zabere mi to tak 10 minut.

Je mi jasné, že profesionál po tomto odstavci u obrazovky omdlévá pohoršením. Ale na co to člověku je, pokud si pěstuje dlouhé vlasy, někam s nimi chodit?

Abyste měli vlasy co nejhezčí a nejzdravější v rámci vašich možností, je nejlepší s nimi pokud možno skoro nic nedělat a spíš si je před lidmi chránit.

Když mi bylo dvanáct, ostříhala mě bábi tak trochu násilím, skončila jsem s konci na lopatkách a byla jsem z toho dva roky vyloženě nešťastná, protože se zase dostavil ten důvěrný pocit podivné ,,nahoty“.

Dneska už je člověku jasné, že ten ,,nahý“ pocit, který se dostavuje a který si žena kolikrát uvědomí až dodatečně, je oslabení přirozené ochranné funkce našich vlasů a tedy i naší bytosti.

Samozřejmě neříkám, že ho mají všichni. Kolik chodí po světě žen se střihem na kluka a je jim to jedno. Ale pokud jste intuitivní, citlivá a tak trochu čarodějka, zažijete ten pocit. A už se stříhat nechcete, protože poznáte, jak vás to oslabilo. Intuitivně určitě i cítíte, jaká délka vlasů by pro vás byla nejlepší.

Pokud si tedy chcete pěstovat dlouhé vlasy a chcete aby to k něčemu bylo a aby vám to sloužilo, pro začátek vám mohu doporučit, abyste si na své vlasy dávaly pozor. Nenechte cizí lidi a lidi ke kterým nemáte důvěru, aby vám na vlasy sahali, zejména ne bez vašeho dovolení. Internet je plný vzdechů na téma ,,Jak jsem si nedala pozor, svěřila se do špatných rukou a jsem bez vlasů.“ Většinou se dá průšvih vytušit předem, protože tomu předchází věty jako ,,máš to moc zničené, vzala jsem to málo, ještě trochu, ještě kousek, jako myší ocásky…“ a poznáte to i podle doteku. Pokud někdo vaše vlasy s láskou hladí a nediskutuje s vámi o tom jak moc by to mělo být versus jak to chcete vy, klidně se mu svěřte. Když to chytne jak hadr na smeták, s tím že by vzal ,,aspoň 20″, utíkejte.

Když vám někdo sahá na vlasy, sahá tím i na vaši energii a pokud je to energetický upír, ubližuje vám to, protože z vás energii stahuje. Pokud toho člověka ale znáte a víte že je konstruktivní, vůbec nic se neděje.

Taktéž vy sami si dejte pozor, abyste náhodou nějaké ženě neokupovali vlasy, protože vlasy poměrně dost souvisí s intimitou dotyčné. Pokud zareaguje s nechutí, neurážejte se. Chrání si tím svou energii nebo svůj osobní prostor, na které má nárok. Lepší je se první zeptat, než bez zeptání rovnou sahat.

Se střihem nemusíte chodit za cizími, choďte se střihem spíš k mamince, dceři, sestře, ideálně aby to byla žena, která vám vaše krásné vlasy nebude závidět a nebude mít snahu vás o ně připravit. – Šok? Ale nene 🙂 Ženské si vlasy často závidí a často na nich hledají co je špatně, abyste je neměly rády a chtěly se jich zbavit. Nejvíc závidí ženy, které nemají rády samy sebe a zakysnou. Ty které se rády mají, jsou naopak přející.

Například, já mám jemné vlasy. Rostou si pomalu, opravdu nemám cop jako lano, ale dělám co můžu v rámci svých možností, aby byly pěkné a zdravé. Žádný chlap si nikdy nepostěžoval, že bych měla vlasů málo, nebo že by nebyly dost kvalitní, nebo dost hezké. Kdykoliv padla jakákoliv kritika na mé vlasy, vždycky padla od ženy a kolikrát ještě s doporučením, o jak moc by to zkrátila.

Nevěřte těm kecům, že krátké střihy jsou moderní a že to těm vlasům prospěje. Všichni chlapi pálí za dlouhýma vlasama a ženy které chodí nakrátko, tak chodí spíše z nutnosti, než z vlastního přání. Buď jim nerostou, padají, příliš zavazí, nebo se o ně nestíhají/nechtějí starat. Nebo jsou nakrátko, protože si je zničily barvou, už se s tím nedá nic moc dělat a nemají trpělivost na pomalé odrůstání.

Někdy je péče o dlouhé vlasy totiž piplačka nadlouho, speciálně pokud jsou vlasy hodně husté a dlouho schnou.

Další rada? – Buďte dámy rády za to co máte a snažte se vždy pokud možno objektivně posoudit, jestli vlasový problém který řešíte je reálný, nebo existuje jenom ve vaší hlavě.

Většina žen má s vlasy nějaký ,,problém“ který řeší a ten je často fiktivní, nebo hloupý. Skutečný problém je pouze ten, kdy vlasy nerostou, nebo opravdu hodně padají, tehdy by se měla nasadit nějaká výživa a detoxikace organismu. Všechno ostatní jsou nepodstatné prdy, pramenící zejména z marnivosti, přehnaných představ a snahy srovnávat se s ženskými z časáků a televize, které mají skoro všechny vlasy uměle prodloužené, akorát je to udělané tak dobře, že to nepoznáte a pak máte pocit, že jsou ,,ty vaše tři chlupy pořád nějak málo“.

Přijměte se takové jaké jste, mějte se rády a se svým předpokladem pracujte. Nechtějte se za každou cenu podobat nějakému vysněnému ideálu, protože to vás spíš přivede k chybám, kterými si vlasy zbytečně pokazíte. A o tom si povíme zase někdy jindy.

Pokračování příště

fotka z litevské soutěže o nejdelší dívčí vlásky 2017