Jak poznám, že v životě jdu tou správnou cestou?

25.2.2009 v Poradna 10

Už jsem se mnohokráte setkala s otázkou, zdali tazatel jde tou správnou cestou… tímto pojmem je myšleno, jestli plní svůj životní úkol a jestli někde nebloudí, jako kača v čepici.

Každá duše, každý z vás, ať už jste tu mnoho životů, nebo jste se sem snesli na křídlech, zkrátka všichni máme uvnitř v srdci uložený takový malý osobní plán, čeho chceme v životě dosáhnout… ve dvou věcech ho mají všichni stejný, až na obrovské výjimky, které už tyto dvě věci mají, ale jinak to míváme každý jinak… možná nyní se cesty a plány nás všech více spojují, protože nyní nastane doba, jakou vesmír už nikdy více snad nezažije a mnoho duší se sem narodilo, aby se této velké věci účastnily. – ano, mluvím o konci šestého matrixu.

Když jste si před zrozením zde na Zemi naplánovali, co chcete dokázat, udělali jste úplně všichni bez výjimky ještě jednu věc – pamatujete na pohádku o Perníkové chaloupce? – Jeníček a Mařenka si značili cestu nadrobeným chlebem… – to jste udělali taky. Naplánovali jste si, co chcete a pak jste plán svého života protkali množstvím znamení… některá jsou do očí bijící, jiná jsou něžná a nenápadná. Jejich úkol je jasný, ukázat, že jdete správně, nasměrovat vás, postrčit a dodat odvahu. Ovšem je na vás, zda-li své chlebové cestičky z temného lesa využijete, nebo jestli ji necháte na sezobání ptáčkům…

Problém dnešních lidí je, že jsou slepí. Myslí si, že když mají oči, tak že vidí, ale ve skutečnosti to jsou slepci… vedle mě znám tak dva další lidi, kteří skutečně sledují znamení, jiní lidé na mě vždycky jen koukali a nevěděli, co tím myslím, že mají sledovat znamení, nebo když jsem se rychle někam podívala, usmála se a řekla, že jsem uviděla krásné znamení…nevěděli, která bije.

Nechápu zdejší lidi… oni si klidně ťapou životem bez toho, aby se dívali po znameních a kontrolovali tak svou cestu? – Potom se ale nemám právo jim divit, že nevědí,jestli jdou správně.

Jeden problém je, že většina lidí neprohlédne hned potom, co se doví, co jsou to znamení a na co jsou… to je jako když slepci sebereš berličku a řekneš mu: ,,Deset metrů před tebou je výmol, nalevo od něj je šutr a o pár metrů dál je strom… no, teď víš, čemu se máš vyhnout, tak běž…” – buď vás slepec pošle někam, nebo skončí nohou v tom výmolu.

Jemné umění sledování znamení není o tom, že máte oči, je to o umění se dívat.

Když přestanete sledovat znamení, tak k vám po čase přestanou chodit… a pak jste ztraceni, protože se už nikdy nevrátí.

Pokud patříte mezi ,,slepce bez berličky”, kteří nevědí, kde ten výmol sakra je, dám vám jiné rady, jak poznat, že to, jak žijete a co děláte, je ta správná cesta:

Podívejte se za sebe… jste spokojeni s tím, co jste dokázali? Viďte, že ničeho nelitujete… a jak jste všechny trable zvládli, že? – jste na své dosavadní ovoce pyšní? – potom je to ta správná cesta.

A co vaše nitro? Cítíte se spokojení? Máte pocit, že jste prospěšní? Usmějete se při pohledu na hezké zvířátko, nebo na modrou oblohu? Jste optimisti? – potom blahopřeji, jdete správně po chlebové cestičce.

– Tedy pokud neumíte sledovat znamení, platí vždy jedno zlaté pravidlo, které platí i v mnoha jiných případech a kterým se velice často řídím také, dalo by se formulovat jako: ,,Nevíš kudy kam? – Zeptej se svého srdce.” – ještě před několika lety bych nechápala, co je tím myšleno. Vím to, protože mě to dříve vrtalo hlavou, co to asi je, to ptání se svého srdce… vždyť srdíčko nemluví… – Je to právě ten pohled do nitra. Do sebe. Umění poznat své emoce z jednotlivých událostí, či z celého života a jeho procesů. Je to pohled na sebe, ne dozadu ani zpátky. Ptejte se sebe… ta první odpověď, první pocit jsou ty správné. Jakmile vaše srdce usoudí, že jste šikovní a že jste spokojení s tím, co jste dokázali, nedejte si toto přesvědčení nikým vzít…nenechte si své srdce nikýma ničím pošlapat, buďte hrdí, buďte šťastní a hloupé kidy ostatních nechte za hlavou… protože Vaše srdce má vždy pravdu…Vy žijete svůj život, ne ostatní… o všem rozhodujete Vy, ne ostatní!

A pokud můžete, sledujte znamení… 🙂

Komentáře

Ikona diskutujiciho Marty 2009-02-25 11:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:-) děkuji,krásné "počteníčko" , že by tu byl někdo na "správné" cestičce? … přál bych si to ze srdce.. jen prosím neříkej hop dokud nepřeskočíš… krásné dny přeji všem *

Ikona diskutujiciho Etellyen 2009-02-25 14:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

krome toho jak sem linej se mi libi moje povaha ale moje ciny?…vlastne zadny nejsou porad jen sedim na zadku :-P …neco se sebou budu muset zacit delat:D

Ikona diskutujiciho Genstiade 2009-02-25 14:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mi to připomělo, jak jsem takhle dostal znamení, přímo ze srdce a rozum se do toho začal montovat a výsledek byl, že jsem se začal hádat sám se sebou na ulici a docela nahlas :-) Lidi na mě  koukali, nechápali o čem melu, a Já tam mlel, chodil sem tam, pak zase sem a tam :-)

Dopadlo to dobře, poslechl jsem srdce a nelitoval toho :-) Vždy dejte na své srdce, to vás nikdy nezradí :-)

Erik :-)

Ikona diskutujiciho navstevnice 2009-02-25 15:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško, moc hezký a pravdivý článeček.

Jen jsem se chtěla zeptat, jaké jsou to ty 2věci, které máme všichni stejné?

A ještě otázečku, jak mám poznat, jestli je to znamení a potom jestli je dobré nebo špatné…?

Nemám totiž žádné rádce, kteří by mě poradili…:-)Jak to poznáš ty? Já neumím rozeznat, co mi říká srdce a co mozek a logika.

Ikona diskutujiciho Alis-Mary 2009-02-25 16:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Většinou to první, co nás napadne, jde ze srdce. No ale pokud bych měla dát vždy a za všech okolností na srdce, tak se s lidma vůbec nebavím – skoro každý, koho vidím prvně, ve mě nejdřív vyvolá pocit nedůvěry a nutkání odejít.

Nevím, jestli tohle je řeč srdce a nebo spíš strachu.. Časem se to určitě naučím rozeznat 🙂 Díky moc za článek Aluško 🙂

Ikona diskutujiciho ok 2009-02-25 16:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Řeč srdce se přece pozná snadno – jsou to pocity, který doprovází to na co myslím. Rozum třeba něco logicky vyplodí, ale srdce to pocitem "okomentuje". Musím se ale samozřejmě ztišit a poslouchat ten pocit. Brát ho vážně.

Ikona diskutujiciho Any 2009-02-25 19:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, moc pěkný článek 🙂 Vyvolal ve mně otázku: mohou být těmi znameními taky déja vú nebo jasnovidné sny?

Ikona diskutujiciho Etellyen 2009-02-26 17:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue je takovej nas Morpheus a postupne se nas snaziv vsechny probudit:D

Ikona diskutujiciho Tom 2012-09-22 20:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: Jéééé tak krásně jsi to řekl, máš ůplnou pravdu. Mám tam jít? Raději ne, ale podle srdce mi to působí například radost, tož idu :D

Ikona diskutujiciho Kačka 2013-01-15 13:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue,

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek