Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři, tento článek je už velmi starý, četla jsem ho kdysi před mnoha lety, ale na web nedala, byl pro mě v té době až moc děsivý a nemohla jsem ho překousnout. Ani jsem mu příliš nerozuměla, neměla jsem ještě tu míru uvědomění, aby mi to zacvaklo do mozaiky, byla jsem na to zkrátka ještě malá… Ale dneska to zapadá, dnes se k tomu vracím, TM do něj i přidal pár svých dalších poznámek, tak vítejte u rozšířené verze. Před časem mě čtenáři hromadně žádali o nějaké články o reptiliánech, ale velice špatně se mi to téma zpracovávalo (nemám k tomu blízko), proto raději touto formou:

Tyto informace ležely léta v mém šuplíku, protože jsem s nimi dlouho narážel na nevíru. Až roku 2006 jsem na internetu našel skupiny, které se zdály ochotné tímto tématem zabývat. Děkuji čtenářům internetového fóra CB-Forum.com, kteří svými povzbudivými e-maily projevili zájem a pomohli mi tak tyto články uveřejnit. Některé věci jsem v těchto článcích změnil, k čemuž bych se chtěl vyjádřit v Dovětku. Některý obsah se ještě vztahuje k fóru CB-Forum, přičemž se domnívám, že to těm článkům dává větší živost.

Děkuji také čtenáři fóra CB-Forum, který mi jako autorský honorář předem poslal 100 euro, aby mě povzbudil k tomu, abych napsal knihu. Přesto jsem dodnes žádnou knihu nenapsal. Ale pomocí této internetové stránky moje tvořivost znovu ožívá a vše, co bych byl schopen napsat do knihy, budiž uveřejněno touto cestou.

Invaze už proběhla

Když jsem na internetu narazil na texty autora James Bartley (Dovětek), velmi jsem si oddechl, že jsem konečně našel někoho, kdo velmi přesně našel ty samé šokující pravdy jako já a moje žena. Bartley je jeden z mnoha set Američanů, kteří byli uneseni mimozemšťany. Po svých vlastních zážitcích s mimozemšťany na tomto tématu dál pracoval s malou skupinou. Barbara Bartholic asi odvedla hlavní práci tím, že udělala sedění v hypnóze s více než 700 (nyní pravděpodobně už mnohem více) oběťmi únosů, aby tyto oběti únosů zbavila jejich traumat a aby odhalila pravdu o pozadí těchto únosů. Bartley s ní spolupracoval a výsledky dal na internet.

Únosy obvykle provádějí takzvaní ,,Šedí“. Sedění v hypnóze ale ukázala, že šedí jsou pouze příjemci rozkazů a výkonné orgány drakonijců (drakoniánů) a reptoidních (reptiloidních) ještěrů (reptiliánů), kteří údajně přišli z hvězdného systému Alfa Draconis (z hvězdného systému hvězdy Alfa v souhvězdí Draka). Tyto údaje ale nejsou důležité. Důležitý je poznatek, že uneseným byla do mysli vložena zfalšovaná vzpomínka na jejich únos (screen-memory). Tyto vložené vzpomínky obecně říkají, že tito mimozemšťané chtějí lidem pomoci, že astrální a fyzické tělo unesených vylepšují a připravují tato těla pro jakési speciální úkoly, že všechny zásahy slouží našemu nejlepšímu dobru.

Když se pomocí intenzivní práce v hypnóze podařilo tuto screen-memory prolomit, objevili se reptiliáni a drakoniáni a jejich skutečné záměry: unesené zneužívat, traumatizovat je a manipulovat s nimi tak, aby je bylo možné používat k hlavnímu účelu – k zotročení lidstva.

Články Jamese Bartleyho přinášejí děsivý obraz rozsahu tohoto reptiliánsko-drakoniánského ovlivňování života a vědomí lidstva. Ale přestože se člověk nejprve bude cítit špatně, je lepší, když bude vědět, jak vypadá past, v níž sedí, než aby ji lehkověrně ignoroval.

Moje žena a já máme velmi zvláštní vztah k textům Jamese Bartleyho. Nemáme sice žádné vzpomínky na únosy, ale vlivem reptiliánů jsme intenzivně trpěli. Tehdy jsme ještě nevěděli, o které bytosti jde. Reptiliáni chtěli zničit náš vztah, kladli všem našim projektům do cesty překážky, bránili jakémukoli úspěchu a nasazovali proti nám jimi manipulované lidi. Díky své citlivosti jsme dokázali pochopit, že to všechno je rozsáhlá akce řízená z astrálního světa. Já jsem byl dokonce díky mně neznámému, pomocnému vlivu ve svém astrálním těle na několik sekund přenesen (teleportován) do jedné podzemní dohlížecí ústředny, což vedlo ke ztrátě posledních mých pochybností o tom, že jde skutečně o dalekosáhlou manipulaci. Nenašli jsme ale nikoho, kdo by si byl býval přál něco o nějakém mimozemském ovlivňování vědět.

tm: Bylo by dobré se podívat na fil jménem „SPRÁVCI OSUDU“ na you tube je ke stažení v české řeči. Zde se dozvíte právě jejich praktiky, i když si lidé myslí, že to není možné. Lidský osud, jak jsem už mnohokráte psal je dán. Málokdo se umí vymknout a jít svou vlastní cestou. Je to ale možné. Kolik lidí má v dnešní době myšlenky, které jim nepatří. Někdy se jich doslova zaleknou…..

Tento 47 vteřinový výňatek z filmu“SPRÁVCI OSUDU“ by si měl pro svůj budoucí život zapamatovat každý z Vás!!!!!

Správci osudu 2011

https://www.youtube.com/watch?v=7mjsqEcToWE

V letech 1997 až 1999 jsme sbírali materiál o způsobech tohoto mimozemského ovlivňování. Tyto texty ale zůstaly v šuplíku, protože o nich nikdo nechtěl nic slyšet. Nakonec jsme vzdali jakékoli pokusy lidi probudit a zmizeli jsme do zahraničí. Záměrně jsme odešli do země třetího světa, kde se lidem vede tak špatně, že sami od sebe vidí, že něco není v pořádku. Němcům se tehdy ještě dařilo příliš dobře a nebyli připraveni přijmout tak záporné informace. Samozřejmě nechci, aby se všem dařilo tak špatně, že by postřehli, že cosi není v pořádku. Věřím však, že mezitím už někteří z vás budou schopni Bartleyho texty považovat za mimořádně důležité.

Při čtení Bartleyho článků mi bylo nápadné, že píše přesně o tom, co leží v mém šuplíku. Používá zčásti dokonce stejné názvy kapitol. Bartley ale může předložit ještě mnoho zkušeností, které já nemám, speciálně o únosech. Ale já mu ani trochu nezávidím, jsem naopak rád, že tyto informace jsou nyní veřejně přístupné.

Bartleyho texty jsou v angličtině a já bych zde chtěl přeložit aspoň některé z jeho nejdůležitějších výpovědí. Výňatky jsou z textu „On the march“ (Na vzestupu).

Zde je malá sbírka známých schopností reptiliánů:

Reptiliáni jsou parafyzické (nadtělesné, mimo oblast tělesného existující) bytosti schopné měnit hustotu svého kmitání tak, aby mohly působit v definicích našeho trojrozměrného světa, a to uvnitř i vně jeho (pro lidi) viditelného spektra.

Reptiliáni mohou měnit „dreamscape“ člověka a mohou vkládat všechny druhy kondic a programů, z nichž mnohé jsou erotické nebo zvrhlé. (Dreamscape je přibližně svět snů a představ člověka.) … Neznám nikoho, kromě našeho týmu, kdo by si vůbec byl této základní a vlivné části programování ze strany reptiliánů vědom. (Bartley nás ovšem neznal.)

Definice pojmu „délka života“ tak, jak ji chápeme my, pro reptiliány neplatí, ti žijí ve své vlastní hustotě kmitání (frekvenci) dost dlouho na to, aby mohli manipulovat s nesčetnými generacemi obyvatelstva, které má genetiku, respektive matrici duše, která je daná v naší (lidské) dimenzi.

Na jiném místě lze najít, že reptiliáni délku našeho života významně zkrátili.

Reptiliáni jsou mistry genetiky, kteří si stvořili jim sloužící rasy nelidských bytostí (šedé), kteří pracují jako specialisté pověření realizovat části programu tím, že na lidskou rasu působí přímo, včetně, ale ne jen pomocí manipulací v její genetice a pomocí manipulací v matrici její duše …. Program slouží také k tvorbě hostitelů cestou zdánlivě normálního narození lidského dítěte. Repto-hostitelé jsou vedeni k tomu, aby rozsévali zmatek, nelad a falešné informace.

Dr. Richard Boylan (je myslím známý jako badatel UFO) je, vedle dalších, hostitelem repto-bytosti. To je zcela jisté. Ztratil jsem přehled o počtu internetových stránek, které do internetu vložili repto-hostitelé.

Reptiliáni k cestování nepotřebují kosmickou loď. Čiperně si v domě uneseného, na němž chtějí pracovat, vytvoří svůj vstupní „portál“. Projdou prostě skulinou v časoprostoru a zjeví se ti v ložnici v plné fyzické hustotě.

Na jiných místech textu objasňuje, jak to, co nazývá únos, vypadá: únosy a manipulace provádějí šedí. Reptiliány většinou není vidět. Proto je spousta literatury o „nebezpečných šedých“. Šedé ale lze ignorovat. Část „uneseného“ cítí, že leží v posteli, a jiná jeho část (pravděpodobně jeho energetické tělo) se octne v podzemních zařízeních (bilokace, bytí na dvou místech zároveň). Tam se nestydatě injektuje a operuje. Ta část, co leží v posteli, cítí tyto zásahy na svém těle. Pak se vzpomínka na únos a na manipulaci změní nebo vymaže.

Magický dozor reptiliánů nad ženami (také z textu „On the march“):

tm: Jak jsem neustále v minulosti na přednáškách tvrdil a říkám i nyní, ženy jsou ty nejdůležitější bytosti ve vesmíru. Lidem to bylo řečeno přesně naopak. A podívejte se dnes na to, co dělají muslimové. Je jasné, kým jsou řízeni!

Dozor a panství nad ženami je nejpřednější cíl činnosti reptiliánů, protože ženy – díky své tvůrčí, předjímavé a opatrovatelské povaze – jsou přímo napojeny na Božství a jsou proto hrozbou pro reptiliánské overlordy tohoto světa. Podrobení žen a podrobení principu ženství … se stalo základním aspektem většiny náboženství tohoto světa. Ironie spočívá v tom, že používání (nebo lépe řečeno zneužívání) magie tantrického sexu je součástí magie černé. Řečeno jinak – černí mágové vědí, že ženský, tvůrčí princip je nesmírně mocná síla, kterou vykořisťují pro svoje vlastní zlé záměry na úkor lidské rasy obecně a na úkor žen zvláště.

Tolik James Bartley.

My jsme objevili toto: ženská energie je pro reptiliány tak důležitá, že každý jednotlivý vztah mezi mužem a ženou mají pod dohledem, narušují jej a čerpají z něj energii. Problémy v těchto vztazích vytvořili reptiliáni. Každý spor mezi vámi je repto-opera. Každý muž je, aniž by si toho byl vědom, naprogramován tak, aby ženský princip své partnerky utlačoval. Většina žen utlačuje svůj ženský princip už sama od sebe – a mnoho dalšího.

tm: Muži by měli ženy (doslova a dopísmene) nosit na rukou a nesmírně si jich vážit.

Dozor nad myšlením za účelem loupení ženské energie

Následující texty jsme, moje žena Karin a já, sesbírali v posledních deseti letech. Zčásti spočívají na událostech, jež jsme museli prodělat a ještě proděláváme na vlastních tělech, a zčásti na mimosmyslových vjemech.

Reptiliáni a drakoniáni a jejich šedí pomocníci už desetitisíce roků manipulují s naším kolektivním vědomím a také s vědomím každého jednotlivce a nezapomínají na nikoho – ani na tebe ne. Dozor nad myšlením postihuje nejen pár pokusných králíků, kteří byli uneseni nebo zpracováni ve speciálních ústavech, myšlení nás všech je kontrolované. Intenzivní dozor nad myšlením může způsobovat, že určité kapitoly při čtení přečteš, aniž by sis je uvědomil, nebo čteš něco, co tam vůbec není. V oslabené formě se může stát, že tomu, co říkají jiní, prostě rozumíš jinak, než jak oni to myslí. Na tom bohužel nic nezměním.

Manipulace s kolektivním vědomím

Reptiliáni (používám teď už jen tento souhrnný pojem, protože drakoniáni jsou také reptiloidní bytosti) pečlivě, s láskou pro detail, vytvořili jedno každé z našich náboženství a jeden každý náš světový názor a inscenovali je pro nás. VŠECHNA náboženství mají reptiloidní původ a jsou nebezpečná. (Sorry, i budhisté a také ti, co dřepí na kopcích v Tibetu.) Čím víc pravd obsahují, tím jsou nebezpečnější, protože je pak tím obtížnější odhalit jejich skutečný obsah. Reptiliáni naše světonázory stále nějak předělávají; jedním z jejich nejnovějších výtvorů bylo hnutí new age. Bylo velmi chytré šířit myšlenku o našem nadcházejícím vzestupu do pátého rozměru. Kdo tento vzestup očekává, nebude se už přece namáhat bránit tuto trojrozměrnou planetu Zemi. Ale o to právě jde – jde o mohutnou obranu Země, protože oni by nám ji rádi vzali a NÁS by si rádi chovali jako dodavatele energie.

tm: Dobře si pamatujte následující větu: VŠECHNA náboženství mají reptiloidní původ a jsou nebezpečná. (Promiňte, ale i budhisté a také ti, co dřepí na kopcích v Tibetu.)

tm:Mohlo dojít k převibrování díky uvědomění,21.12.2012 což ale nebylo lidstvem splněno…..

Náboženství jsou důležitou zvláštní položkou v manipulacích s vědomím. Ale stále se také předělávají kolektivní vědomí národů a ras (viz: James Bartley, Zpráva o Japoncích ve válce proti Číňanům).

Tohle pro mnohé asi není nic nového, ale já jsem se o tom přesto chtěl zmínit.

Manipulace s tvým vědomím

Teď to začíná být obtížné. Tohle téma nelze pojednat několika větami a já doufám, že vás moje vývody nebudou nudit.

Snad je dobré vstoupit do této věci přes hlavní záměr reptiliánů, totiž vysávat z lidstva ženskou energii. Na to je jejich dozor nad myšlením zaměřen. Teď ještě potřebujete vědět, co si představuju jako ženskou energii. K tomu naše vjemy.

Každý člověk má ženské a mužské energie, má svoji ženskou a svoji mužskou stránku. Ale o to nejde. Ženskou energii, kterou mám na mysli, nazývám mateřská esence, a ta pochází z podbřišku (přesně řečeno z druhé čakry) ženy.

Tato síla působí pasivně, to znamená: žena nemusí dělat nic pro to, aby tato síla působila – pouze nesmí bránit tomu, aby tato síla tryskala.

Může-li mateřská esence volně téci do vnějšího světa, pak se děje cosi zázračného: vnější svět se mění v ráj. Mateřská esence je pramenem blahobytu a nadbytku rodiny. Za vhodných okolností může jedna žena držet ve stavu blaženosti a štěstí i větší okruh osob (viz: Božena Němcová, Babička, nebo: Vladimír Páral, Profesionální žena, poznámka překladatele). Klima, svět zvířat a svět rostlin se radují z toho, že s touto mateřskou esencí rezonují, a vytvářejí pro člověka kladné okolnosti, např. hojnost potravy, vymizení cizopasníků, komárů atd. K účinkům mateřské esence náležejí také krása, pocit pohody a zdraví.

Můžeme předpokládat, že disponujeme jen nepatrným zlomkem mateřské esence. To je příčina toho, že většina lidstva žije v politováníhodných poměrech, a způsobuje to problémy s energií a klimatem atd. Kdyby bylo dost žen s nenarušenou mateřskou esencí, byly by všechny energetické problémy této planety vyřešeny. Určitě by se nám do rukou dostalo používání volné energie. Při nynějším nedostatku mateřské esence si naši géniové mohou lámat hlavy sebevíc – veřejnost volnou energii k dispozici mít nebude.

Tohle všechno musí zůstat pouhým tvrzením, ale snad v tom někteří z vás najdou pravdivé jádro, protože podle našich dosavadních vjemů tak obdivuhodné okolnosti už kdysi dávno, dávno existovaly (Lemurie).

Pokud přijmeme tento popis mateřské esence, pak tobě, muži, musí dojít, že své Ferrari nezískáš hodinami přesčas v kanceláři, nýbrž že začneš tím, že se na svoji ženu začneš dívat novýma očima. Myslím, že to je dobrý příklad, který se trvale vtiskne do myšlení. Abych to řekl ještě příkřeji: ve tvém Ferrari se vozí reptiliáni, zabavují se energiemi tvé ženy, zatímco ty dřeš jako o život.

– Jak to ti reptiliáni dělají?

Tady je jedna z jejich metod kontroly myšlení:

,,Směšné, trapas, typická ženská“

Koluje vtip o ženě na kruhovém objezdu, jež si zoufá, protože se z něj nemůže dostat ven. Nakonec na kruhovém objezdu zaparkuje a telefonem přivolá svého muže. Když tuhle příhodu muž s požitkem vypravuje, většina žen by se raději propadla do země, tak trapný je ten pocit, který tak dobře znají. Zrovna tak trapné může být, když si žena koupí dvě trička, každé za 4.95 eura, a úplně zablokovaná (působením reptiliánů) není schopna spočítat, kolik stojí dohromady. Ale musí tomu přihlížet aspoň jeden muž, aby to opravdu bylo trapné.

tm: Tímto dochází ke kradení energií někomu druhému. Nikdy nikoho neponižovat!!!!! Je důležité vždy ženy podporovat, neubližovat jim.

Reptiliáni ženy blokují, aby vznikaly trapné situace. Časem z toho vzniká trauma, takže žena už ze strachu blokuje sama sebe. Muž se tak nedobrovolně (pomocí dozoru nad svým myšlením) stává pomocníkem reptiliánů. Jeho mínění o nedostatcích jeho ženy, které se navíc shoduje s míněním veřejnosti, dokáže jeho ženu oslabit tak, že reptiliáni si v tu chvíli přisvojí pěkné sousto energie. Tím, že se v těchto sekundách/minutách od své ženy distancuje, odnímá jí svoji ochranu a šup, kus jeho Ferrari je pryč taky. Zdůrazňuju, že on přitom nemusí říct ani slovo, jeho destruktivní myšlenky stačí.

Takových situací je nekonečně mnoho: žena vždy strašně dlouho zdržuje právě, když se má někam jít – nikdy nemá nic, co by si mohla obléct – muži, sedněte si se svou partnerkou a sepište společně seznam věcí patřících do této kategorie. Musíte se naučit nazpaměť, co vaši partnerku zraňuje. Snad postřehnete včas, co se právě na vás chystá: dávejte si pozor na svoje automatické reakce vůči vaší partnerce. Musíte jeden s druhým zacházet velmi bděle a uvědoměle. Situace, v nichž se tvoje srdce vůči ní uzavře, jsou nejen nepříjemné, jsou nebezpečné.

Já například dostávám strach, když mám pocit, že moje žena kupuje příliš mnoho bot a vydává za ně příliš mnoho peněz. Zdá se, že to je moje staré trauma, a při tom se moje srdce uzavře. Navíc je nutné spolu mluvit – o tom strachu, ne o botách. Já vím, že muži o svém strachu neradi mluví (kontrola myšlení mužů), raději nadávají, že se kupují boty. To je nebezpečné vytěsňování toho problému mimo meze uvažování, ženu to oslabuje, reptiliány to posiluje.

Jsou ženy, které se těmto trapasům vyhýbají už předem tím, že přejímají principy mužů. Chovají se téměř jako muži. Protože svoje ženství nenávidějí, jsou většinou také nepříjemné vůči jiným ženám. Jejich mateřská esence v podstatě zmizela; v srdci mají z té ztráty hlubokou ránu.

tm: Zavedli zcela jednoduše emancipaci a tím problém byl vyřešen…..

Výše uvedené cvičení funguje ovšem jen u párů a také jen, když jsou oba na té vlnové délce, na které jsou schopni se těmito problémy zabývat. Pokud jsi sám, můžeš sice uvažovat o tom, jak se uvedené téma projevilo ve tvých minulých vztazích, ale tato témata potřebují praktické zkušenosti s nějakým (novým) partnerem. Každý by se měl snažit mít nějaký partnerský vztah. Kdo dobrovolně chce být dlouho sám, ten něco vytěsňuje mimo meze svého myšlení.

(Rád bych vás upozornil, že Karin a já jsme tento repto-problém ještě ani v nejmenším nevyřešili. Po tryskání ženské energie není u nás ani stopy. Jsme stále deptáni a stále se musíme bránit. Čeho jsme zatím dosáhli, je spolehlivý, dobrý partnerský vztah, bez vzájemného zraňování. Bohužel nemáme recepty na nějaké konečné řešení.)

Matrice

Mnozí říkají, že bojujeme ve válce o svoje duše. To není špatně vyjádřeno, ale řečeno přesně, ta válka už kdysi dávno proběhla jako astrální invaze a my jsme nyní váleční zajatci. Co ještě chybí, je náš sebeosvobozující úder. Naše cesta na svobodu snad už začala, ale střehnu se toho, abych se radoval předčasně.

Na svoje zajetí jsme si zvykli. To, jak nyní žijeme, považujeme za normální. Ale skutečně žijeme v určité matrici, jak je zobrazena ve stejnojmenném filmu Matrix, (Pozor! Jakékoli srovnání kulhá). Účelem této matrice je umožňovat oněm cizím bytostem jejich cizopasnou existenci, aniž my bychom to postřehli. Celosvětový dozírací a manipulační systém reptiliánů sestává z astrální energetické sítě, která má i složky nacházející se v naší viditelné realitě. Patří k nim podzemní dohlížecí stanice, které mají i lidský personál (a možná stanice na Měsíci, jak mi sdělila jedna s námi spřátelená jasnovidkyně, což jsem ale zatím nemohl ověřit).

Během mého krátkého astrálního přeskoku do jedné takové dohlížecí stanice jsem tam viděl obrazovky, které patrně zobrazovaly úroveň energie v určité oblasti Země. Jestliže se v té oblasti nějaký člověk nebo nějaká skupina lidí dokázali osvobodit natolik, že se jejich konstruktivní energie zvýšila, na obrazovce se to jevilo jako vrchol hory. Na základě toho se dělají protiopatření. Astrální energie této matrice působí stále na náš každodenní život, drží hladinu naší energie na nízké úrovni, brání nám nacházet cesty ke svobodě, stále znovu nás traumatizují, vytvářejí nám novou karmu! Tento klam fungoval mnoho tisíciletí a já považuji za dobré znamení, že činnost reptiliánů a jejich společníků vychází stále víc najevo.

Jaký by mohl být náš život bez těchto cizáků?

Božský, vpravdě božský. Jsem pevně přesvědčen o tom, že Bůh/Bohyně je v nás. Máme v sobě neomezený potenciál Božství: jasnozřivost a moudrost, schopnost dělat zázraky, měnit hmotu a klima. Cítili bychom se spojeni se vším, cítili bychom intenzivní kontakt s jinými lidmi. Láska, pocit štěstí, pocit tělesného blaha, milování tělesné, nekonečná radost ze života by byly standardní. Řečeno obráceně: strach, pocit viny, bolesti, nedostatku, bezmoci by byly nedostatkovým zbožím. Popisy lemurijců (obyvatel někdejšího, nyní už neexistujícího světadílu Lemurie, pozn. překl.), jak je lze nalézt v internetu, se tomu hodně přibližují.

Ale to je přece příliš krásné, a proto to nemůže být pravda. Takže proč by mi to měl někdo věřit? – Jsou lidé, kteří tento stav mohou částečně a časově omezeně zažívat. Existuje další skupina lidí, kteří si na tento stav vzpomínají, ti prostě vědí, že to tak je. Jsou lidé, kteří při návratech do svých dávno minulých životů mohli podobné stavy zažít. Víc důkazního materiálu není.

Když si člověk dopřeje čas a vcítí se do tohoto způsobu bytí, začne tu matrici, která je naším vězením, tušit. A lze konstatovat, že v této pasti je každý člověk, bez výjimky. Abychom Karin a já byli schopni tu matrici vytušit, odešli jsme do jiné země, na místo, kde ta matrice vypadá jinak, kde je jiná na omak.

Pokud ještě někdo nezná příběh „o rybce ve vodě“ – tady se mi hodí:

takže, řeknu rybce: „Ahoj, rybko, jak se ti v té vodě daří?“ Rybka odpoví: „Ve vodě? V jaké vodě?“ Já rybku chytnu a držím ji metr nad vodou. Rybka na to: „Jú, hele! To je voda?!“

Tenhle příběh jsem potřeboval připomenout, protože vás chci ještě chvilku podržet nad vodou, abyste měli víc času podívat se na tu matrici shora. Rád bych k tomu vyprávěl dva svoje zážitky:

Je to asi 15 let, co jsem udělal opovážlivý krok a jako dobře placený inženýr elektronik jsem dal výpověď a vydal jsem se úplně nejistou cestou léčitele duší. Moje firma mi dala jako práci domů ještě pár technických překladů, které mi posloužily jako příjem na další tři měsíce. Konečně jsem tedy opustil atmosféru kanceláře, seděl jsem ve velkém bytě u lesa a tehdy jsem se zúčastnil jednoho dobrého semináře, kde se člověk setkal se spoustou konstruktivních lidí. Snad to způsobily tyto faktory, že mi to najednou nějak „docvaklo“. Něco se stalo s mým srdcem. Něco se otevřelo dosud nebývalým způsobem.

Pocítil jsem to úplně až další den ráno. Tři účastníci semináře u mne přenocovali. Když jsem ráno prvního z nich, který se objevil, potkal, vytryskly mi radostí slzy. A ani mi to nebylo trapné. Byl jsem tak neskonale šťastný. Bylo to asi poprvé v tomto životě, kdy jsem byl schopen nějakého člověka a jeho duši vnímat tak dokonale. Ten kontakt byl tak intenzivní, že mě to skutečně přemohlo. Když jsem se vzpamatoval, vysvětlil jsem svému protějšku, co se děje. Ale měl jsem jen pět minut na vzpamatování, pak přišel další záchvat pocitu štěstí s mnoha slzami. Když vstávali ti další, odehrávalo se znovu totéž. Naši malou skupinu jsem pak vezl na seminář a dobře si vzpomínám, jak mnou během té jízdy určitě desetkrát otřásly přívaly slz.

Moje srdce si v následujících dnech na ten stav zvyklo. Byl jsem pak schopen setkávat se s lidmi, aniž bych se přitom rozplakal. Ale v sobě jsem měl stálý pocit štěstí, jež se rozjásalo, když jsem potkal člověka. Měl jsem ještě další pocit – to byla spokojenost. Nepopsatelná spokojenost. Necítil jsem už vůbec zájem jet večer do Schwabingu a bezúspěšně hledat nějaký vztah. Večer jsem si sedl a stavěl jsem si s nikdy nevídaným klidem a spokojeností malé rádio. Další večer se stalo něco krásného. Zavolala mi jedna moje známá. Byla to ta osoba, která by mě bývala nejvíc zajímala pro nějaký vztah. Ale byla pevně vázaná a já jsem o ní už dva roky neslyšel, a proto jsem o ní také nikdy neuvažoval. Teď mi zavolala, řekla, že už delší dobu žije sama a výslovně se zeptala: „Jsi vlastně ještě k mání?“. Po tom telefonátu jsem své srdce musel chytat, protože divoce skákalo sem a tam po bytě.

Dalších pár týdnů bylo jedinečných. Nedělo se nic zvláštního – já měl svoje překlady, pro svoji novou přítelkyni jsem s vervou tvořil dvě velké reprobedny a ona mě občas přišla navštívit. Měla většinou hodně práce a někdy nepřišla, přestože to bylo domluvené. Ale já jsem nebyl zklamán. Moje spokojenost a pocit štěstí byly stálé.

Tento stav trval překvapivě dlouho. Asi šest týdnů. Pak asi protivník zapracoval tvrdě proti. Pomocí několika lidí, které reptiliáni opilé použili jako prostředek, mě stáhli zpět na normální úroveň.

Druhý příběh, který bych rád vyprávěl, se týká epizody z jednoho mého dřívějšího života v Atlantidě. Stalo se to někdy v letech 1997/1998, když jsem s mnoha pacienty řešil jejich traumata z minulých životů. To pak někdy člověk sám sklouzne do svých minulých životů. Ten zážitek byl krátký, ale intenzivní: pobíhal jsem v nějaké krásné budově, zřejmě to byly laboratoře. Můj stav byl jako v tom předchozím příběhu, byl jsem plný vděčnosti a lásky a připadalo mi to jako normální stav všech lidí. Pak ke mně přistoupil nějaký mladší Atlanťan, nepodíval se na mě a v ruce měl nějaký přístroj, který sestavil a který mi hned chtěl objasnit. Postup, který by dnes byl zcela normální. Ale já byl rozhořčen. Ten mladý muž se mnou neměl vůbec žádný kontakt. Byl úplně ponořen do svého bádání a asi do své hlavy.

V té laboratoři jsem většinu lidí našel v tomto stavu. Pracovali s přístroji, aby zesilovali a řídili energie. Jako kdyby něco takového bylo třeba! Vše se přece dalo řídit srdcem. Cítil jsem, že ztratili kontakt navzájem a se sebou samým. Byl jsem rozhořčen, že tito mladí lidé byli takoví, jací jsme dnes vlastně všichni. Konec příběhu.

Když si tak na to všechno vzpomínám, napadá mě, že to, co považujeme za normální vědomí člověka, je něco úplně choromyslného. Vlastně bychom se všichni naléhavě měli co nejrychleji odebrat na jednotku intenzivní péče nějaké psychiatrické kliniky. Snad se mnou budete souhlasit. Život na této planetě takto nemůže trvale fungovat dál. To je výsledek působení matrice pro dozor nad myšlením.

Ta matrice má tisíce podrobností a je pro každého jiná. Mně se ale zdá, že když chybí intenzivní kontakt se sebou samým a s jinými lidmi, jak jsem to popsal, je to jedna z podmínek nezbytných k tomu, aby matrice mohla fungovat. Intenzivní kontakt je možný jen pomocí citu a v tom například Němcům překáží jejich hlava. Vím, že tahle věta si zaslouží vysvětlit. Rád bych to udělal zevrubně později.

Převzato z: http://www.prvopodstata.com/2015/12/31/tajne-vojenske-projekty-2-dil/