Aluška.org: Věděním ke svobodě

Chtěla bych tímto rozšířit svá poselství o jedno další, neméně důležité…

A to je chování ke zdejší květeně, protože je smutné koukat na lidi, kteří uškubnou kde co, a pak to zahodí…

Je důležité si uvědomit, že i rostlinky mají jistou úroveň vnímavosti a sídlí v nich duše, které ještě navíc opečovávají různé jiné přírodní bytosti…

Když si tohle člověk uvědomí, tak mu logicky dojde, že asi teda není dobré tu kytičku jen tak hala bala uškubnout, protože to je jako když zakroutíš palcem svýmu kámošovi…

(Bohužel, je to tak… já mezi lidmi, zvířaty ani květinami nedělám rozdíly… v řízku vidím kus zavražděnýho zvířete a dělá mi problém ho sníst… u salátu mě zajímá, zda byl správně utržen a připraven… rodina to nechápe a lidi se mi za to smějí, ale nikdo z nich nepochopil, co se v bytosti skrývá…)

Takže abych to shrnula bodově:

1. Nikdy netrhejte květinku, pokud ji na něco nepotřebujete…

2. Když chcete květinu utrhnout, je důležité ji nejdříve poprosit, jestli s tím souhlasí… rostlinky jsou tu ke službě člověku, takže by neměla odmítnout, ale i k nim je důležité chovat se s úctou… když svolí, poproste ji, aby na chvilku ,,usnula”, abyste mohli kousek z ní odtrhnout…

Pamatuji si, že když jsem šla trhat mátu, řekl mi ,,Ňuf”, ať je poprosím… a tak jsem šla ke třem květináčkům, pěkně jsem kytičky pohladila a zeptala se, jestli mi dají lístečky na čaj… řekly, že ano, a rády… tak jsem do nich položila ruce, ,,uspala je” a počkala, až samy řeknou, kdy můžu trhat… jakmile řekly, že už můžu, tak jsem bez problémů trhala, aniž by u toho člověka provázel pocit, že kytičkám ubližuje… dokonce byly rády, že jsem se k nim takto pěkně zachovala… zajímavé je, že pak do mě vstoupila jejich vůně… a ne jednou… takže jsem přišla na to, že když takto pěkně poprosíte aromatickou kytičku, budete vonět, jako ona… a není to krásný dárek z přírody, vonět na chvíli jako jedna z rostlinek? – a ještě k tomu jako moje milovaná máta?

Lidi, uvědomte si, prosím, že ani vesmír nerozlišuje.. co uděláte ve svojí mysli, je z pohledu vesmíru, jakobyste to udělali i ve skutečnosti… a to, že lidé takto na potkání ubližují rostlinám (ale hlavně zvířatům se dějí strašné věci), to se jim vrátí… ale když ti lidé jsou tak natvrdlí, že jim to samo nedojde a nikdo jim to neřekne, protože tohle skoro nikdo neví, tak se pak našinec nemá co divit, že před ním ty víly a elfové utíkají, když vidí, jak likviduje přírodu jako buldozer…

Vy, co vidíte víly a umíte mluvit s jemnohmotnými, byste měli někdy sednout na louku, a pokud jste na tom tak dobře, že se vás víly nebojí, měli byste chvilku sledovat, s jakou láskou pečují tyto bytosti o rostlinky, jak nadšeně u nich poletují a hladí jejich lístečky… – vy potom pochopíte, proč píšu zrovna tento článek…

Mnoho lidí z řad přírodomilců se stará jen o stromy a jen se stromy mluví (pokud to umí), ale zapomínají, že pod stromem je zelený koberec, který je neméně důležitý a se kterým lze zažít stejně veliká dobrodružství, jako se starým stromem…

Prosím, netrhejte květiny, které nepotřebujete, prosím, chovejte se k nim slušně, vždyť i ony, malinké nepatrné rostlinky, dokáží být neskutečně láskyplné… i ony se starají, aby bylo co dýchat, i ony vás léčí… tak jim vracejte jejich lásku a neničte je…