Jak si správně přát?

11.2.2012 v Poradna 19

Dotaz:

Ahoj Aluško,
především ti moc děkuji za vydání zajímavé a poučné knížky. Myslím, že mě ovlivní stejné silně jako Andělé v mých vlasech, Bytosti přírody nebo Království víl. Ještě jsem jí nedočetla, ale už mě napadají otázky, na které si neumím odpovědět. Byla bych moc ráda, kdybys mi na ně odpověděla. Samozřejmě mi vrtá hlavou i spousta věcí na které jsem hledala odpověď před tím, než jsem přečetla kousek Tvé knihy. Už dlouho jsem ti chtěla napsat, ale pokaždé jsem to smetla ze stolu… Připadalo mi, že odpovědi znám (především díky tobě), tak proč bych se ptala. Přesto bych se o správnosti mých domněnek chtěla přesvědčit. Předem Ti děkuji za Tvůj čas 🙂


V knize mě nejvíce zaujala tato myšlenka: když si něco moc přeji, vyhýbá se mi to a až když po tom přestanu toužit, přijde to ke mně.

Pochopila jsem to správně? Dodneška jsem se řídila slovy: „Přej si a bude ti dáno“ podle učení Tajemství, proto jsem zmatená.

Zanedlouho jdu na talentové zkoušky (na taneční konzervatoř), velmi ráda bych na této škole studovala. Mé rozhodnutí podpořila věta v Knize: „Dá se tedy jednoduše říci, že po čem člověk od malička touží, co má rád a k čemu má nadání, to je jeho životní úděl.“

O tanec se sice zajímám jen dva až tři roky, přesto si myslím, že tato škola je pro mně to nejlepší.

Jak si mám správné přát, aby mě přijali?

Odpověď:

Ahoj,
To je dost dobrá otázka, ona je totiž ta správná hranice tak nějak uprostřed.
Třeba když si vzpomeneš na lidi, co jsou bez peněz, všimni si, že pořád o penězích mluví, pořád je škudlí, pořád je strašně chcou, ale ať se snaží sebevíc, stejně je nemají a s tímto přístupem ani nikdy mít nebudou.

– Totiž když žiješ v nedostatku a strašně se pověsíš na něco, co moc potřebuješ, nebo chceš, tak to tím extrémním chtěním, přes které nejede vlak, zablokuješ. Ty jsi z toho chtění v křeči, takže Vesmír je taky v křeči a nic ti nedá. Navíc k takovému přání tě dovede myšlenka nedostatku, něčeho co nemám a chci to a když žiješ s vědomím nedostatku, jak můžeš mít dostatek? – Právě, že nemůžeš. Já takových lidí potkala desítky a všichni dělají tuhletu, úplně stejnou chybu. Žijí v chudobě a v hrůze z chudoby a nejvíc si to zhoršují právě tím, že si na to u všech pořád stěžují a ještě si od všech půjčují. To je ta křeč.

,,Přej si a bude ti dáno“ platí, ale nesmíš se na to přání upnout tak, že všude kudy půjdeš, tam si budeš stěžovat, jak strašně něco nemáš a jak strašně něco chceš. I tvoje přijetí na konzervatoř tam spadá. Kdyby ses na to upnula zuby nehty a že tvůj život končí, když tě nevemou, v podstatě říkáš Vesmíru, že potřebuješ, aby tě nevzali, vysloveně si koleduješ padnout na čumák.
Ale když si něco přeješ v klidu, bez křečí a bez kýčovitého nutného chtění, věci přicházejí přirozeně, protože je neblokuješ.
Když si něco přeješ, musíš si to přát s uvědoměním dostatku, klidu a že se svět nezboří, když to nebude. Že si zkrátka poradíš nějak jinak a pokrčíš jenom rameny.

Je to trochu jako slepice na dvorku. Když na ni budeš řvát, ať okamžitě přiběhně, nebo jí zakroutíš krkem a budeš ji honit zběsile po dvorku, tak za tebou samozřejmě nepřijde.
Ale když si v klidu potichu sedneš, můžeš počkat, až okolo tebe v klidu projde a když to nečeká, tak ji chytnout. – Vesmír funguje s tím přáním úplně stejně.

Jednou jsem si takhle moc chtěla sáhnout na slepici na jednom statku. – Já jsem vyrůstala v malém městě a tam slepice zkrátka dítě nepotkalo a tak jsem si na tu slepici chtěla sáhnout, když už jsem ji konečně viděla po takové době na vlastní oči. Takové obyčejné přání.

No samozřejmě, že když jsem za nimi šla, tak všechny utekly, ale pak jsem změnila taktiku. Stoupla jsem si potichu u cesty a nehýbala se a ony ty slepice ke mě za chvilku zvědavě přišly a chodily pode mnou. Tak jsem se pomaličku nad jednu nahnula, která se zrovna dívala na zem. Pohladila jsem jí záda a ona se příšerně lekla, ale dosáhla jsem svého a bez násilí.

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Poradna: Životní směr“ pro další otázky a odpovědi – ZDE

Další obrázky andělů: ZDE

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

Komentáře

Ikona diskutujiciho baruska-fotky 2012-02-11 06:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc hezký článek =)

Ikona diskutujiciho Smile 2012-02-11 08:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No.. kéž by mi bylo dáno, to co si přeju a po čem toužím od malička.. hold asi sem někomu něco udělal.. :/ 🙂

Ikona diskutujiciho Míša 2012-02-11 09:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Řekla bych, že ale není dobré přemýšlet nad tím, co dělat, když to nebude. Člověk by měl být přesvědčený, že to tak bude. Je pravda, ne se na to pořád urputně soustředit, jen být o tom přesvědčen 🙂

Ikona diskutujiciho MorPPheus 2012-02-11 11:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bohužel popsat svoji myšlenku, tak aby ji pochopili všichni je téměř nemožné. V případě Vašeho vnímání filmu The Secret došlo k omylu. Pokud budete vyjadřovat přání chtít být přijata, ale přesto Vás nahlodává strach jestli budete přijata, pak nesplňujete 3. bod a nejste vyrovnaná se svým přáním. Nebo-li vyzařujete především myšlenku, že něco nemáte a chtěla byste to. Co udělá vesmír? Dá Vám toho víc. Způsobí abyste nedostala to co chcete a tím pádem Vám dá možnost abyste to chtěla ještě víc, protože vyzařujete frekvenci chtění.

Ikona diskutujiciho Eressiel 2012-02-11 11:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To byla opravdu dobrá otázka. Děkuji, Alue, Že si o tom napsala článek. Jistě to pomůže mnoho lidem a i mě. Krásně si to vysvětlila a já poznala v čem dělám chybu. Děkuji. 🙂

Ikona diskutujiciho Babe 2012-02-11 12:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V jedné z knih píše Joe Vitale, že nejlíp se přání splní, když na něj zapomeneme a budem se soustředit zase na něco jiného.

Ikona diskutujiciho Cherryna 2012-02-11 13:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

"Dá se tedy jednoduše říci, že po čem člověk od malička touží, co má rád a k čemu má nadání, to je jeho životní úděl." To je hezké a určitě pravdivé 🙂 Každý z nás má v hlavě určitou představu, která je pro něho dokonalá, kde by chtěl jednou být, co by chtěl jednou dělat. Jenže ne každý z nás si za tím jde a raději zůstane tam, kde to je pro něj bezpečnější. Co by na to řekli rodiče, přátelé, okolí?? Ono to chce se v životě trochu odvázat a nebát se jít za svým snem :). Mnoho lidí dělá věci jenom proto, aby se zavděčilo druhým a aby měli na sobě dokonalou masku pro okolí…a to je smutné 🙁

Ikona diskutujiciho Jas 2012-02-11 14:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když jsem se podívala na odkaz, tak jsem četla: Jak si spravne prat. A říkala si, že Aluška už i dává rady jak prát a když jsem mrkla na článek, tak je to o PŘÁNÍ :-)))

Ikona diskutujiciho Alue 2012-02-11 15:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: No, s pračkou mi to občas trochu nejde, tak by to asi moc slavný článek nebyl :D

Ikona diskutujiciho Daniela 2012-02-11 15:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně tak. Třeba když si někdo stěžuje, že nemůže najít práci a že nikde nic není, nikde ho nevezmou, tak se pak nedivím, že tu práci taky hledá hrozně dlouho. Naopak druhý člověk si prostě řekne jakou práci hledá a co by chtěl dělat a je v klidu, dívá se s klidem na nabídky a najedou na něco dobrého natrefí. Nebo jde třeba do města a tam jakoby náhodou najde nějaký leták s nabídkou atd. Kdyžto ten druhý člověk se v tom furt motá. To samé s láskou. Když jsem měla před pár lety starosti, že nikoho nemám a že mě nikdo nechce, tak jsem se akorát trápila víc a víc. A když jsem se uklidnila, tak se někdo zajímavý objevil.

Ikona diskutujiciho Míša 2012-02-11 16:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: Přesně tak. V tomto komentáři je to popsáno skvěle.

Ikona diskutujiciho grey.t 2012-02-11 21:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Čistě teoreticky, když napíšu příběh, ve kterém budu figurovat já jako postava a v tom příběhu budu popisovat jak jsem něco získal, vyšlu tím signál k Vesmíru a obdržím to?

Ikona diskutujiciho Ivana 2012-02-12 10:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[10]:: Naprosto souhlasim :-)

Ikona diskutujiciho Veila 2012-02-12 11:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vyborny clanek! Naprosto souhlasim a muzu potvrdit akorat.

Ikona diskutujiciho lul 2012-02-13 20:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

dobrý článek, taky souhlasím že se prostě na něco člověk nemá moc upínat. já to zkouším tak že si něco přeji, poprosím, představuji si jak to mám abych tu radost úplně cítila ale pak vypustím, abych to nechala na andělech.

Ikona diskutujiciho ariene 2012-02-14 21:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

toto písal napríklad aj Vadim Zeland vo svojej knihe Transurfingu.Keď sa budeš silou mocou snažiť dostať na istú dráhu života prejavuješ vnútorný, svoj zámer a výsledok je nijaký stále stojíš na mieste. Pri vonkajšom zámere fungujú sily vesmíru, z von do časopriestoru. Je to lahké ale zároveň má Zeland neskutočný talent veci náležite komplikovať:) Odporúčam pre tých silnejších čo si dokážu sadnúť aj nad tažšie čítanie a zoberú ju s nadhladom

Ikona diskutujiciho vivien.viv 2012-02-16 13:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je zvláštní, je to pár dnů, co jsem o téhle myšlence mluvila s někým blízkým a říkala si, jak to vlastně je? A šups – mrknu sem a je to tu! Děkuju :o)

Ikona diskutujiciho Jindra 2012-02-16 18:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Myslím, že u těchto představ je důležité si v hlavně plánovat, vykreslovat, jednotlivé kroky. Jak toho cíle reálně dosáhnout. Nečekat na zázrak, ale aspoň tušit, co vše je potřeba pro to udělat, plánovat si to a ony se ty kroky postupně zrealizují, i když člověk nemá ve spoustě detailů předem jasno.

Ikona diskutujiciho Tom 2014-07-10 17:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajímavá knížka. Děkuju ;-)

Napsat komentář: baruska-fotky Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek