Jak v lucidním snu manipulovat s časem / Doporučuji

19.4.2017 v Zážitky 41

Dneska v noci se mi stala velice zvláštní věc. Usnula jsem okolo půlnoci, protože jsem měla hlavu plnou velice akčních myšlenek, takže jsem se dlouho převalovala. Když jsem konečně usnula, moje sny prvně vypadaly normálně, takový klasický spací maglajz.

Pak jsem se ale objevila v nějakém podniku. Vypadalo to jako velká hospoda/hotel. Zkrátka všude hodně pokojů, zdi byly obloženy dřevem (vypadalo to jako budova staršího data), v hlavní hale velký bar, spousta stolů, židlí a lidí ve společenském oděvu. Pili všechno možné, smáli se, chodili z místnosti do místnosti.

Potkala jsem tam svou mámu. Resp. snovou bytost, která v tom snu představovala osobu mé mámy. Byla to moje máma, ale ve skutečnosti nebyla…

Vždycky poznám, když je to jenom snový výjev a kdy jsem se s ní skutečně potkala. U některých lidí si tím občas nejsem jistá, ale u ní jsem si jistá vždy, na tisíc procent.

Zarazilo mě to a uvědomila jsem si, že to nějak nesedí… Začala jsem sledovat, co se děje v mé hlavě a co se děje kolem, jakoby to byl pásek filmu. Věděla jsem už, že spím. Najednou jsem i věděla, že moje máma v tom podniku v této realitě pracuje jako barmanka a zároveň jako umělkyně, že bude mít večer nějaké vystoupení, asi zazpívá… Podivila jsem se tomu, ale už jsem si ve snech odvykla takové to drsné nevycválané ,,ale ty jsi přece umřela”. Nechávám si to už raději pro sebe a spíš sleduju.


Na chvíli jsem se stala členem společenství. Procházela jsem se s lidmi, zdravila, dala si jedno pivo a čekala, jak bude vystoupení vypadat, když se kvůli němu sešlo tolik lidí… Nebo jsou tady spíš na to pivo? Možná něco slaví…?

Najednou se tam mihnul P. Můj velmi dobrý známý. Zajímavé je, že jsem okamžitě věděla, že to není snový výjev, ale opravdu jeho spící bytost. Měl perfektně svůj obličej… Stává se mi ve snech, že potkám osobu, která je a není někdo, koho znám. Že jde o snový výjev, prozrazuje většinou to, že osoba sice představuje někoho konkrétního, ale nemá přesně jeho obličej, jakoby ho můj sen nebyl schopen věrně zrekonstruovat tak, abych nepoznala kopii od originálu. Často tyto snové osoby obličej postupem času pozměňují, nikdy jim neprobleskne ten pravý.

Jsou ale lidé, se kterými se ve snech setkávám, znám je osobně a přitom v tu chvíli v daném snu i vím, že jsou skuteční, že se nám prolnuly reality. Poznají se podle obličeje, který je přesný, nemění se a chovají se tak, jak by se chovali reálně. Zatímco snové postavy dělají věci i nelogicky, nebo proti povaze osoby, kterou představují. Také to poznám vnitřně. Někoho vidím a mám ,,takový pocit”, kdy to najednou vím. Cítím je. Nestává se mi to ale často… Ve snech se setkávám s těmi, kteří mi obvykle jsou velice blízcí, takzvaně máme velmi podobnou vlnovou délku, či energie. Přes tuto podobnost vzniká jakési napojení, které nám občas umožňuje společně snít.

Je zajímavé, že i když se do někoho zamiluju, ne vždy dotyčný chodí do mých snů, spíše potkávám jeho snové postavy, které ho napodobují. Přitom by člověk čekal, že tam to spojení bude. Jedna z mých minulých velkých lásek nebyla v mém snu nikdy, i když jsem ho dost hledala. Maximálně jsem párkrát potkala jeho snové verze, které neměly jeho obličej a nechovaly se ani jako on… Ani biologická rodina nemá tento druh napojení, z rodiny mám pouze mámu a to napojení zůstalo i přes její odchod, protože lidská bytost existuje zároveň v mnoha dimenzích a tohle je pouze jedna z nich. Ta nejnižší, nejhustší, nejtěžší. Ale sny se odehrávají na vyšších nehmotných rovinách, kde nikdo neumírá, proto se spojení nepřerušilo a proto vždy poznám, kdy jsme se skutečně setkaly a kdy se mi o setkání jen zdálo.

Je zvláštní, že P. od určité doby chodí do mých snů skoro jako pro rohlíky. Přesně vím, kdy to je on a jako jeden z mála lidí má dokonale svoji věrnou podobu. Akorát neví, že spí a že se dostal do nějakého snového uzlu, který… No, jsou dvě možnosti. Buď máme my lidé nějaké snové uzly společné, nebo se přesouváme do uzlu toho druhého. Na to jsem ještě úplně nepřišla a pohybuju se ve spekulacích. Identifikace realit mi dělá někdy problémy.

Občas v lucidním snu potkám dokonce osobu, která je pravá, není snová, ale tady ji neznám. Naposledy jsem se takhle v jednom městě potkala s chlápkem, který vypadal asi na 30-35, měl pruhovaný oděv a vyprávěl mi, jak pracuje se svými sny a jak ovlivňuje ty lucidní. Byl to člověk, ale nemyslím si, že byl z našeho matrixu. Musel být odjinud. A já zase říkala a ukazovala jemu, co jsem se naučila já. Například materializaci. Nehledali jsme se cíleně, ale když jsme se tam viděli, okamžitě jsme oba cítili, že nejsme sny, ale skuteční lidé, skuteční lucidní poutníci a seznámili jsme se tam. A prožili jsme takhle společně velice dlouhý sen, kdy jsme cestovali danou realitou a u toho sdíleli své zkušenosti. Povídali jsme si o tom, jak je realita kterých snů ohebná, tvárná, skoro až polotekutá a také o agentech. Dotyčný měl velmi podobné zkušenosti s agenty jako já. – Že jsou to bytosti v černých oblecích, které hlídají sny, ale také si nebyl jistý, proč to dělají a proč je pro ně důležité, aby se v nich člověk svobodně nehrabal a nepřepisoval je… Dodneška nepochybuji, že to byl skutečný člověk a že opravdu došlo k setkání na této konkrétní rovině.

A teď je otázka, jestli to byl náš společný snový uzel, nebo jestli jeden z nás navštívil snovou realitu toho druhého…? Možná, že odpověď na tuto otázku je primitivně jednoduchá: Jsme jedno. Střípky společného vědomí, žijící v představě oddělenosti. Potom vlastně neexistuje něco jako moje a tvoje rovina, potom by vlastně všechny snové uzly a paralelní reality byly jedna obrovská společná síť, kterou lze libovolně cestovat. Teoreticky… Vraťme se zpět k tomu lucidnímu snu.

Systém Matrixu

https://www.youtube.com/watch?v=TeS6LyYq7zo

Byla jsem u pultu a z dálky P. pozorovala. Dobře se bavil, ostatní lidé se k němu chovali přátelsky, dostal také pivo a zaplul do jiné části haly, kde už jsem na něho neviděla… Po chvilce jsem si všimla, že u rohu místnosti, mimo všechnu zábavu, stojí hlouček chlápků v černém. Vypadali jako Japonci a bylo jich 6. S nikým si nepovídali, měli vážné obličeje a něco si mezi sebou potichu špitali. Krátce a stručně, aby nebyli moc nápadní. Pod saky jakoby si něco hlídali, aby nikdo nevěděl…

Necivěla jsem na ně moc dlouho, abych je nevyprovokovala, ale uvědomila jsem si, že se něco zlého stane. Začala jsem přemýšlet, co… Ale nevěděla jsem, sen mi to konkrétně nenahrál. Někdy tu vizi mám a jindy ne. Jen ten zvláštní nepříjemný pocit, že se něco podělá.

Došla jsem pomalu k pultu, kde pracovala moje ,,máma”, respektive její snový odraz. A říkám jí potichu: ,,Mami, mám zlé tušení, že se něco stane.”

,,Ale co by se dělo, za chvilku budu mít to vystoupení, zábava je v plném proudu…”

,,Mami, poslouchej mě. Všimla jsem si hloučku nějakých podezřelých chlapů, vypadají že něco chystají. S nikým se nebaví a tváří se divně. Rychle si tady ještě dodělej co musíš, vykašli se na představení, sbal se a nenápadně odtud vypadni. Nevím co se bude dít, nevím kolik nám zbývá času a kdy to vypukne, ale nebude to nic příjemného.”

Máma přikývla že rozumí, ale zavalená úkoly se hned nebalila k odchodu. Taky ani nevěděla, jak málo času máme.

Proplouvala jsem mezi lidmi a hledala, kde je P., abych ho odtud odtáhla. Našla jsem ho v místnosti, oddělené od hlavní haly dveřmi. Byly tady stoly, na nich jídlo. Místnost byla o poznání klidnější a méně rušná, než hlavní hala… P. si s někým povídal a měl výbornou náladu. Když mě viděl, pozdravil mě. Hned si nevšiml, že se tvářím divně.

Snažila jsem se mu opatrně naznačit, že mám špatný pocit, že se něco stane a že jsou v hlavní hale nějací podezřelí kravaťáci. Ale on, stejně jako moje máma, mi prvně odpověděl větou typu ,,ale takový krásný večer, uvolni se, co by se mělo stát…”

,,Ne, poslouchej mě… Měli bychom odtud jít pryč. Nevím co se stane, ale něco to bude a nebude se nám to líbit…” Zněla jsem zmateně. Nevěděla jsem, jak to mám vysvětlit. Nechtěla jsem jim říkat ,,agenti”, protože jsem si sama nebyla jistá.

Po chvíli to vypuklo.

Najednou se skupina kravaťáků objevila v místnosti spolu s námi. Vpadli do dveří a vytáhli zbraně… No jistě, zbraně, že mě to zatraceně nenapadlo! Agenti si je tahají všude.

Jakmile společnost uviděla co mají v rukách, okamžitě se místnost vylidnila. Zbyli jsme tam jenom my dva. Jeden lucidní, druhý spící, oba moc pomalí na to, aby reagovali dost rychle na prudkou změnu ve snové realitě.

Prvně jsem si myslela, že nás nechají napokoji, protože nejsme jejich hlavní terč. Vlastně jsem si to jenom myslela, že nejsme. Nevím proč… Asi proto, že jsem nijak ten sen nepřekopávala a neměli by mít teoreticky důvod útočit. Tak jsme ztuhle stáli a čekali, co se bude dít.

Jeden z nich nás odtáhl bokem, zatímco zbytek skupiny chvíli počkal u dveří a když viděli, že nejsou potřeba protože se nebráníme, přešli do hlavní haly. Tam se ozýval řev a rámus, ale už tlumeně za zavřenými dveřmi.

Srazil nás na kolena a namířil.

Je zajímavé, že jakmile P. pochopil, že nás ten chlap hodlá zastřelit (Nepohodlní svědci? Nebo jsme byli také cíl?), vystoupil ze snu. Změnil se mu obličej a už to nebyl on. Bylo zajímavé to sledovat a vlastně to sedí s tím, co říká většina lidí. Že těsně před tím, než je sežere nějaká obluda, nebo než je někdo zabije, se probudí. Jakmile sen překročí nějakou úroveň stresu a snesitelnosti, člověk vystupuje ven. Buď přejde do jiného snu, ale většinou se spíš probudí, aby to rozdýchal…

Padla první rána, ale P. už to nebyl. Ani netekla krev. Na zemi jen ležela nějaká snová postava s cizím obličejem, teď už jen kulisa. Možná to tak funguje, že ve chvíli kdy člověk vystoupí, je jeho bytost nahrazena snovou kulisou a realita pokračuje dál, akorát že my ji už nevidíme…?

Vždycky jsem přemýšlela nad tím, jestli sny a jejich roviny pokračují dál, když se z nich probudím. Někdy doufám, že ano, někdo doufám, že nepokračují. Ale protože žijeme v multidimenzionální realitě a existují bambiliony, triliony teoretických realit a paralelních vesmírů, možná si sny skutečně žijí dál svým vlastním životem i po našem výstupu z nich.

I když P. skutečně ve snu nezemřel, byla to jen jeho náhrada a nevyšla z něj ani kapka krve, i tak mě to dopálilo. Že si tenhle zmetek dovoluje ho jen tak střílet přímo přede mnou. Nikdo nebude střílet P. když u toho jsem sakra! – A já to tuším dopředu a nebyla jsem schopná tomu zabránit.

Druhá kulka byla moje, přímo do hlavy. Zabolelo to, ale neprobudila jsem se. Nic se mi nestalo… Nikde žádná krev.

Agenta to zmátlo, nebyl si jistý co se děje, tak vypálil druhou a třetí. Zůstala jsem ležet na zemi a snažila se předstírat, že jsem mrtvá, aby mě nechal napokoji, ale neošálila jsem ho. Při každé kulce jsem se pohla a i když jsem se snažila na něho nedívat, prostě mi to nesežral… Vypálil ještě čtvrtou a pátou.

Po té páté ráně se zarazil a šlo vidět, že už neví, co se mnou má dělat. Byla jsem nějaká odolná, kulky mnou prošly jako sýrem, ale nic se mi nestalo.

Naštvala jsem se a vstala. Předstírání mrtvé nikam nevede. ,,Přestaň do mě střílet, už toho mám dost.”

Sklonil zbraň a čučel. Chvilku jsme tam tiše stáli. Já netknutá a zmatený agent. V zásobníku ještě měl palivo, ale už viděl, že to nemá smysl.

Měla jsem v tu chvíli více možností. Mohla jsem se pomstít, ale co by mi to bylo platné? P. už tam nebyl a bůhvíco se stalo v hlavní hale. Tam jsem nešla, nechtěla jsem to vědět. Jakákoliv agrese by postrádala smysl a nic už bych nespravila.

Hlavou mi problesknul nápad…

Před pár dny mi někdo nejmenovaný řekl, že lze přes lucidní sny měnit minulost. Strašně mě to překvapilo a požádala jsem ho, aby mě to naučil, nebo mi vysvětlil princip, ale nechtěl. Prý až bude správný čas… A už o tom se mnou nechtěl mluvit. Možná ze strachu, abych na to nepřišla sama, nebo abych se v tom nezačala nějak moc vrtat. Ale ta myšlenka mi zůstala v hlavě a pořád ve mně hlodá.

A když jsem viděla co se stalo, uvědomila jsem si, že to můžu udělat také. Sice zatím nepřepíšu fyzickou realitu, ale můžu přepsat tenhle lucidní sen a smazat to zlé, co se teď stalo. A tentokrát se P. nic nesmí stát.

,,Zařídím, aby všechno bylo jinak. Vrátím čas!”

Nebyla jsem si úplně jistá, jak se to dělá, ale zkusila jsem to tak, jak mě to napadlo. Zavřela jsem oči a snažila si v hlavě vizualizovat čas pozpátku.

Nevnímám čas jako pásek, ale spíše jako korálky na nitce. Kdy každý korálek představuje určitý okamžik spojený s emocí, který se zapíše více, než ten zbytek. Takže není nutné přehrávat realitu dokonale zpětně, ale stačí jít po korálcích, po okamžicích, které člověku nejvíce utkvěly v paměti.

Takže jsem si zpětně z útržcích vybavila všechny zajímavé momenty, co se staly doteď, pozpátku. Snažila jsem se vybavovat detailně a barevně, až jsem se dostala k té části, kde si objednávám pivo a všechno bylo ještě v pořádku. Těsně předtím, než jsem tam poprvé zahlédla P.

,,Stop.”

Podržela jsem tuto vizi a doufala, že to bude fungovat. Že nestojím celou dobu na místě a nečumí na mě agent, jak si něco představuju. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem to zvládla správně, dělala jsem to úplně poprvé. Velice opatrně a pomalu jsem otevřela své snové oči tak, abych neotevřela fyzické, nebo nepřestoupila do astrálu. Kdybych otevřela jiné klapky, vykoplo by mě to odtud, ale já chtěla tuto realitu napravit, chtěla jsem v ní ještě zůstat.

Otevřela jsem oči a přede mnou bylo vše jako na dlani. Celý sen se přehrával přesně tak, jako poprvé… Všechno vypadalo stejně. Máma byla zase za pultem. Podávali mi pivo…

,,Ono to vyšlo! Jsem tam!” Vydechla jsem vzrušeně. Jedna slečna co stála vedle to slyšela a divně se na mě podívala, ale nevšímala jsem si jí, co jí budu vysvětlovat, že jsem se právě vrátila v čase.

Rychle jsem u pultu našla mámu, chytla jsem ji za ruku a říkám jí potichu do ucha: ,,Mami, OKAMŽITĚ se sbal a vypadni odtud. Za deset minut se tu bude střílet. Na nic se mě neptej a udělej co říkám!”

Její obličej zbledl. ,,Ano.” řekla tiše, dala si do kabelky nějaké věci a rychle zamířila k zadnímu východu. Věřila mi, jakoby vytušila, co jsem právě udělala. Trochu se mi ulevilo, ale ještě jsem myslela na P.

Šla jsem ho hledat přesně do té místnosti, odkud jsem věděla, že by za chvilku měl vycházet. A modlila jsem se, aby tam skutečně byl, abych ho našla a aby to nebyl jenom nějaký snový dvojník s jinou tváří… Byl tam přesně on.

Seděl na čalouněném křesle, smál se a štěbetal s nějakými slečinkami.

Popadla jsem ho za ruku, sotva mě stihnul pozdravit. Vstal sice, ale nešel se mnou ke dveřím.

,,Co se děje?”

,,Musíš se mnou okamžitě odejít.”

,,Ale proč?” Chytl mě kolem ramen a díval se mi do očí, jakoby tam něco hledal. Nerozuměl tomu.

,,Za pár minut se tu bude střílet, je to tu pro nás nebezpečné, musíme hned pryč, už nám nezbývá moc času!”

,,Počkej ne… ne… Tohle už je fakt moc!” P. sice vypadal že tomu nechce věřit, přesto šlo poznat, jak mi zaryl prsty do ramen a nervózně se rozhlídl po místnosti, jestli nás někdo nezaslechl.

,,Poslechni co ti říkám. Já vím, že zním jako šílenec, ale vrátila jsem se teď v čase. Tohle už se jednou stalo, jsme ve snu. Já neurčuju pravidla, jenom vidím obrazy…”

Teď už mě P. poslouchal a šlo vidět že mi věří, ale sen se prudce přerušil. Nevím, jestli se tam něco stalo, byla jsem zády ke dveřím a nerozhlížela jsem se.

Otevřela jsem oči a chvíli jsem nevěděla, kde jsem. Srdce mi v hrudi skákalo jako splašené. ,,Tohle nebyl normální sen, skutečně jsem tam byla.” … Dlouho jsem ležela v posteli a čekala, jestli se ještě něco bude dít, ale nedělo. Probrala jsem se do fyzické reality.

Minimálně hodinu mi trvalo, než jsem se uklidnila a než mi klesnul adrenalin. Mezitím jsem přemýšlela nad tím co se stalo a snažila se zapamatovat co nejvíce, pokud možno neanalyzovat a nepřepisovat to názory své bdělé mysli, která je značně omezená a často nechápe to, co spící mysl, když ta bdělá neosekává prožitky a vjemy do svých předepsaných tabulek.

Ještě mi zpětně docházely poznatky v podobě proudu dat a myšlenek. Začala jsem je říkat nahlas, abych si je lépe zapamatovala, jakoby mi je někdo diktoval a po páteři mi lítala husí kůže.

Takto se tam manipuluje s časem… Těším se, jak s tím vypeču agenty příště.

Lucy – Time travel scene

https://www.youtube.com/watch?v=Jf_ajrfTrp8

Komentáře

Ikona diskutujiciho Fellien 2017-04-19 07:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tyto články mám hrozně ráda! Mám naprosto stejné poznatky ze snů jako ty. Jen to vracení času jsem ještě nezkoušela. Mnohokrát jsem si ale všimla, že po mně ve snu někdo jde. Přesně chlápci jako z Matrixu, černé obleky atd. Ale nikdy jsem nevěděla, co po mně chtějí, takže jsem ráda že teď už vím že jde o agenty. Akorát bych dodala, že většina mých snů se skutečně odvíjí dál svou cestou i poté, co se probudím. Vím to, protože jsem se naučila chodit do stejných snů a vždy když se tam vrátím, jde vidět, že uplynul nějaký čas. Takže někdy jsem zmatená a zjišťuji co se stalo, abych byla v obraze. Ale některé sny zaniknou a dál se neodvíjí, ale toho jsem si všimla jen u takových těch hodně povrchních a krátkých snů. Jakoby v momentě, kdy začnou existovat, už bylo jasné, který ze snů má šanci se uchytit a zapsat do reality a začne ji vytvářet, a který zanikne stejně rychle, jako vzniknul.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 08:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:  Ta zkušenost s agenty není jenom moje a tvoje, to popisují lucidní snílci celkem často. Podívej se na film Strážci osudu. Stejní fungují i ve snech. Nechtějí, abys zjistila, co všechno se dá přes sen udělat/zjistit/naučit a nechtějí, abys během něj byla vědomá. Chtějí spící ovečku, která si nic neodnese a ráno řekne, že se jí to jenom zdálo. Proto ovečky agenty nepotkávají, resp. je nepoznají. Protože každá bytost je potenciálně agent, jenom se nenechá poznat, dokud to není nutně potřeba…. jako v Matrixu, kdy se Smith mohl objevit v kterémkoliv člověku připojeném do systému.

Ikona diskutujiciho Fellien 2017-04-19 09:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[2]: Je to hustý. Já mám totiž často sny kde jsem ve světě, který není novodobý, spíš něco jako středověk, co se týče oblečení a tak. A tam už jsem se naučila být nenápadná, ale ti chlápci tam právě často jsou taky v dobových převlecích a jsou dost dobře maskovaní. Ale já je už poznám, protože jednají jinak než ostatní, mají i jiné pohyby a gesta, jsou to takové drobnosti ale člověk to pozná. Nicméně naučila jsem se splynout s davem když je to potřeba, ale i když si mě nevšimnou, často jdou i po někom jiném. Bohužel je ale potkávám i v našem světě. Dokonce nás nedávno před barákem odposlouchávalo nějaké auto. Tak jsem vylezla na balkon a říkám Nikovi "Hele na ně, jak si myslí, že jsou nenápadní." Načež se v tom autě zhaslo, sklapnuli notebook a odjeli. A takto mě chlápci v oblecích sledují už od základky.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 09:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: Jo, ale agenti z tohoto matrixu už jsou na zdejší populaci moc silné kafe, to radši na internet moc nepiš. Není to dobrý nápad.

Ikona diskutujiciho Fellien 2017-04-19 09:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: Taky fakt.

Ikona diskutujiciho Gabby 2017-04-19 11:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Wow to si vsechno tak detailne pamatujes? Jak to ze mi nekdy ve snu nejde menit, to co se mi nelibi? Ted mam lucidni sny casto a je to zajimave. Nedavno jsem byla na miste stejnem, kde bydlim. Byla jsem neviditelna a kdyz jsem sla do naseho domu neslo mi projit skrze dvere az je nekdo otevrel. Chci si taky tak detailne pamatovat sny. Mas na to nejaky trik? 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 11:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]:  Zaprvé, lucidní sny se ti zapisují do paměti stejně platně, jako když jsi vědomá zde při dbělém stavu. Nesmíš ztrácet pozornost… musíš se soustředit hodně na okolí a detaily. Nesmíš polevit na pozornosti, abys ve snu znovu neusla, tím samozřejmě nastane výpadek. Je to někdy těžké a často se objeví někdo, kdo tě do toho usnutí dostává, snaží se rozptýlit tvoji pozornost.

Ikona diskutujiciho leeth 2017-04-19 14:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je naprosto neskutečný článek. Až mě mrazí a mám zásek. Člověk si uvědomí spoustu věcí. Tvé zkušenosti jsou nad zlato…

Ikona diskutujiciho chleba 2017-04-19 14:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jedna jazykova – pokud ze zbrane litaj kulky, tak nejspis nebude mit v zasobniku palivo, ale strelivo. palivo bych hledal treba v plamenometu, kdyz se budeme drzet zbrani.

Ikona diskutujiciho Namasteen 2017-04-19 14:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ty jo, to je zajímavý. Co se týče těch osob/snových postav, tak je fakt, že když je to skutečně ta dotyčná osoba, tak se nijak neliší od toho, jaká je/byla v normálním životě. Obličej, gesta, způsoby vyjadřování, je to stejný. Nebo aspoň to je takový potvrzení pro mě. Ale nad tím jsem právě dumala, jak to. Ve chvíli, kdy člověk ztratí fyzické tělo a přejde do jiné dimenze, tak se jeho vnímání opět rozšíří a on vidí svět v celých souvislostech, ne omezeně jako tady. Tak mi přišlo zvláštní, že zrovna v ten moment se věrohodnost osoby pozná podle toho, když si je maximálně podobná jako za života. Možná, že to je ale jen poznávací znamení pro nás, kdo tu ještě jsme, Ale snová realita je taky něco jinýho..

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 14:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]:  no jo, to je jako když amatér řekne malovat a  myslí kreslit… :D

Ikona diskutujiciho Ayeri 2017-04-19 15:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám tyhle články moc ráda, je to pro mě hodně zajímavé :D Já lucidní sny nemívám, když si náhodou uvědomím, že spím, tak mě to většinou probudí. Nebo mám třeba sen, který můžu ovlivňovat jen do určité míry. Vím, že to není skutečný, před někým třeba utíkám a můžu si zařídit, aby mě nechytil, abych měla vždycky štěstí a tak, ale nemůžu lítat, hrát si s časem ani být zastřelená a pořád živá. Nepotkávám agenty, prostě dělat nereálné věci akorát nejde, cítím, kde mám mantinely. Jinak spícího člověka jsem taky nikdy nepotkala, jen samé nelogicky se chovající obrazy. A sama si taky často připadám jako obraz, když se probudím a vzpomínám na to, co jsem dělala. Chovám se totiž taky nelogicky, vypadám jinak než v realitě a odporuju ve snu vlastní povaze, i když mi přijde, že poslední dobou se moje hloupé chování ve spánku trochu lepší :D

Ikona diskutujiciho Gabby 2017-04-19 15:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Dekuji za odpoved zapracuji na tom 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 16:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]:  Taky mě dřív LD skoro hned vzbudilo, ale asi jsem si nějak zvykla, změnilo se to… Ohledně těch smrtí ve snech/LD, taky to bývalo jinak, dřív jsem se taky budila těsně před smrtí… Teď je to spíš tak, že čím víckrát jsem ,,umřela", tím míň mě to ve snech zasahuje. Možná to souvisí i s AC a paralýzou. Čím víc si navykám na ty stavy a trenažéry něčeho, co se podobá smrti (AC), tím míň mě to vzrušuje a tím menší to má u mne status konečnosti… Pak se to zrcadlí ve snových realitách jako rezistence proti kulkám. Čím víc asi člověk chápe že nemůže umřít, tím horší je ho zabít ve snu. Si tak říkám…

Ikona diskutujiciho Mára 2017-04-19 19:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, taky se mi dneska po hodně dlouhé době zdál lucidní sen. Už si ho moc nepamatuju, jen si pamatuju že jsem byl ve větší místnosti a najednou mě došlo že sním a říkám si " To je lucidňák jak prase!" :D víc už nevím, ale ještě ráno jsem věděl.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 21:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[15]:  … tak přece se tam nebudou ocucávat s otevřeným noťasem ;-)  to tě zajímají trochu jiný věci

Ikona diskutujiciho Mára 2017-04-19 21:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]: jj, ale mohly koukat na film a u toho se tuliškat xD

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 21:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[17]:  Ty máš čas u erotiky v autě čumět na film? Tak to seš jinej typ experta. :D

Ikona diskutujiciho romča 2017-04-19 21:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško prosim ťa, jak si to myslela že ten človek nebyl z našeho matrixu ale od jinud? Či to je len názor? Samozrejme pokud to môžeš napísat net..

Ikona diskutujiciho Mára 2017-04-19 21:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]: Díváte se pět až deset minut na film a potom se začnete věnovat sami sobě a film necháte jet aby se neřeklo 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-19 21:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[19]:  No, pořád beru v úvahu možnost, že nejsou lidé pouze tady, ale i jinde.

Ikona diskutujiciho Mára 2017-04-19 22:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[21]: Jo :D vždyť to je normálka.

Ikona diskutujiciho Jarda B. 2017-04-20 01:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pěkná technika. Někdy zkusím. Vracení času mi vždycky dělalo potíže :-D Zastavení mi šlo lépe. Resp. znehybnit vše ve snu. U přehrávání pozpátku je problém v tom, že člověk nemá nakoukané a zažité věci pozpátku. A co si neumí představit, to si neumí vysnít. Tvoje technika tohle jednoduše přeskakuje a scéna se resetuje otevřením snových očí, což je sice riskantní, ale je hluboce fixované na podvědomí. (otevřu oči = něco vidím).

Ikona diskutujiciho Fellien 2017-04-20 07:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: Vůbec nevím. Několik let jsem ale žila mylně v domnění, že mě sledují svědci Jehovovi :-D

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-20 08:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[24]:  Třeba tam nějací metálisti jedli čokokolečka a koukali u toho na Frozen….

Ikona diskutujiciho Lussy 2017-04-20 08:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsou to velice zajímavý zážitky co máš. Já bych se to chtěla taky naučit. Co jedině mám jsou jen sny někdy divoké jindy se mi zdál sen že kouřím a ve snu jsem si uvědomila, že vlastně už ve skutečnosti nekouřím vůbec tak jsem cigaretu i krabičku zahodila a pak jsem se probudila. Sem tam ve snu si něco uvědomím ale nedokážu se od toho odpoutat abych něco řídila protože pak sen jede svoje a Můj mozek se jakoby snu přizpůsobí i když ví že je něco spatne tak mi nejde se odpoutat a nebo se prostě probudím. ..je to hodně složitý umět sny tak ovládát třeba časEm to zvládnu taky..

Ikona diskutujiciho áťa 77 2017-04-20 09:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tyjo, vrátit čas… To je něco O_O . Když si vezmem, že pro lidi, které jsi ve snu navštívila, může být realita stejně těžce hmotná a 6 anděly ovládaná jako u nás, tak je to síla…

Ikona diskutujiciho Ellie Parrish 2017-04-20 11:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já neovládám lucidní sny ani AC vědomě, ale když se mi zdá sen, tak si někdy uvědomím, že se mi zdá a mohu to ovládat , ale jen na pár minut. Pak jakoby ten sen zase zaspím a nic.. chtěla by , aby jsem to nezaspala. Ale

Ikona diskutujiciho Veronika 2017-04-20 11:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jednou se mi povedlo změnit spontánně sen,aniž bych to trénovala nebo se tím zabývala.Ve chvíli,kdy jsem měla být zabitá,jsem sen zastavila,vrátila se na začátek a změnila průběh.Jako přes kopírák od Aluš,jen jiný děj.Bylo to jen jednou,a víc se mi to nestalo,na to nejde zapomenout.Indicie,že je možné cokoliv.Ale Aluško,vy jste fakt pokročilá :-)

Ikona diskutujiciho Mary 2017-04-20 13:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Me se takhle jednou ve snu zdalo ze mi upadly prsty tak jsem si uvedomila ze to asi nebude realita a pak jsem si vzpomela ze kdyz se clovek ve snu podiva na hodiny tak je pokazde jiny cas. Tak jsem se koukla a fakt se cas menil. No chvilku jsem pozorovala lidi jak se chovali zvlastne ale po chvilce jsem zapomnela ze snim. No bylo to zajimave :D

Ikona diskutujiciho Aneska 2017-04-20 16:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto úžasné. Přečetla jsem to jedním dechem.

Ikona diskutujiciho :) 2017-04-20 21:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To já ve snu to mám tak někdy že prostě vim, cítím že to je třebas ten urcitej člověk i když třebas v tom snu vypadá jinak úplně…

Ikona diskutujiciho Karloon 2017-04-20 23:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jednou jsem mel sen kde jsem mluvil s jednim klukem, je mu tet 20let ale tam mu mohlo byt tak 60. Tvar jsem videl jasne, a jako zivou, trochu zarostlou, no proste 60letej chlap ale vedel jsem ze je to on, to co mi rekl se v, tenkrat v budoucnosti vyplnilo, ze jsem odesel z jejich farmy jednou potom podruhy, bavily jsme se pak proc ze jsem sel a ja ze sem chtel delat grafiku na pocitaci a tak, on mi rekl abych pockal ze prijdou novy tipy pameti – 3D pameti ze to bude az 5rychlejsi, ten sen jsem si pamatoval a nedalo me to, kouknul jsem do google a 3D pameti se skutecne vyvijeji a skutecne druha generace by mela byt 5 krat rychlejsi nez soucasne DDR5 tipy pameti, ale o to nejde, jak se semnou mohl ten clovek spojit skrz cas ve snu? Jde to vubec a dala se ta tenkrat budoucnost ovlivnit, ty odjezdy? No byl to pro me zazitek ten sen.

Ikona diskutujiciho Peace 2017-04-22 16:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když Alue říkáš, že někdy nejsi ve snové realitě, ale v nějaké jiné realitě (která je teda předpokládám jakoby fyzická), proč ve všech ostatních funguje létání apod. a tady v této realitě nic z toho nefunguje? Druhá otázka: co se stane s osobou do které vstoupí agent? Odejde z dané reality úplně, jakoby umřel nebo jak?

Ikona diskutujiciho Gray 2017-04-22 17:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kdykoliv získám vědomí ve snu, začnu se zaobírat právě časem. Většinou ho chci více, protože vím, že za pár hodin zazvoní budík a budu muset jít do práce. Ale stejně se vždy stane něco, co mě rozptýlí nebo kvůli čemu ztratím jasnost mysli. Posledně, když jsem zkonstatovala že spím a volala jsem jednu spřízněnou duši, všimla jsem si, jak se někteří lidé poblíž na sebe dívají, pak jeden z nich mrkl na druhého a následně se na mě začala řítit věž – panika, stres, a vědomí samozřejmě v mdlobách. Zajímavé ale je, že na sebe nijak neupozorňovali svým vzhledem – nevypadali jako klasičtí agenti Smithové, jeden byl dokonce oblečený jako námořník. V literatuře se sice občas setkávám s narážkou na "strážce prahu" kterého je třeba překonat aby se člověk dostával dál a dál, ale tento strážce prahu je popisován spíše jako sebezáchovná složka v lidské psyché. Zatímco tihle "agenti" působí vyloženě jako sabotéři.

Ikona diskutujiciho Amálka 2017-04-25 21:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Na tento článek už se chytám delší dobu a konečně jsem si ho celý v klidu přečetla 😉 Napadlo mě – sny mohou podle mě pokračovat jen v případě, je-li přítomna bdělá mysl. Pokud přítomna není, zůstává pouze živý obraz v paralelní realitě, do kterého lze libovolně vstupovat, pohybovat se v něm a také ho měnit "k obrazu svému".

Ikona diskutujiciho :) 2017-04-25 22:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jakoze masakr…nikdy jsem nemela zadne lucidni sny ani nic podobneho, ale po tom co jsem si precetla tnhle clanek, se mi neco stalo. Zdal se mi sen, strasne zivej a tak jasnej, vedela jsem vsechno do uplneho detailu a nebylo tam nic co by nedavalo smysl, vsechno to bylo tak logicky jako v realite i rec, veci, prostredi…No a v nem se mi zdalo, ze muj pritel zemrel, myslim ze mu praskla zila v hlave, byl na miste mrtvej v tomhle veku a ja z toho byla uplne hotova…No a pak se to opakovalo a ja??si ve snu uvedomila, ze se to opakuje, a ze to muzu zmenit! no tak jsem honem chtela vytacet zachranku, jenze ten zpropadenej telefon mi porad psal jiny cisla nez jsem tam psala a potrebovala natukat, takze to strasne dlouho trvalo, jak kdyby ten telefon byl proti me a kdyz uz jsem se dovolala tak k nejakymu vtipalkovi, kterej mel zrejme nejaky nestesti druhych lidi u zadku a jeste mi dodal rict, ze musim volat jinam, ze mam volat na policii ne na zachranku :D jako uricte to nebylo ono, ale nikdy se mi nic takoveho nezdalo a uz vubec ne ze by mi doslo ze lze menit apod…tak si myslim, ze tvuj clanek pusobil trosku podvedome :-D

Ikona diskutujiciho Amálka 2017-04-26 21:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

včera jsem pod tento článek psala koment, ale zdá se, že se někam vytratil 😉 Reagovala jsem na myšlenku, jestli sny pokračují, když se člověk probudí. Je-li přítomna bdělá mysl, tak podle mě určitě ano, a pokud ne, zůstává jen živý obraz v paralelním světě, do kterého je možno se vrátit, změnit ho nebo v něm libovolně pokračovat. Je také možné naladit se na takový obraz nezáměrně, pokud rezonuji na podobných představách jako jiná mysl. Navštívím například krásné místo, které jsem s jistotou nestvořila a něco tam změním. Dá se pak říct, že pokračuji ve snění někoho jiného? Ano i ne. Ano – pokud odděluji svou mysl od ostatních. A ne – pokud beru v potaz společné vědomí. První přístup přináší méně odpovědnosti za své myšlení, protože chápe člověka pouze jako spolutvůrce, na rozdíl od druhého přístupu, který na sebe bere plnou odpovědnost za své myšlení, protože mysl tvůrcem všech existujících představ. Radši končím, než se do toho zamotám :-D

Ikona diskutujiciho Alaiana 2017-04-28 20:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak jsem tu v komentářích u jednoho článku psala o tom, že se mi rozpadl Matrix a šla jsem si to potom zapsat k sobě do pc. Tak v době, kdy jsem to psala tu kolem našeho domu kroužil vrtulník. No a nebylo moc nějaké logické vysvětlení, proč by tu byl, co by tu dělal. Mamka se sestrou se tomu divily a dokonce jsem jim ještě říkala "To máte přece v těch filmech." :D Vzpomněla jsem si přitom ještě na článek od jednoho člověka, u kterého v blízkosti zase lítal a špehoval ho dron. A napadlo mě, že náhody neexistují. A teď jsem tady zase četla ten zážitek Fellien. A ještě napište, že to nebudete psát na internet. I když já nevěřím tomu, že tu byl někdo od nich kvůli mně.

Ikona diskutujiciho qwertz 2017-04-29 11:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: To vypadá že si spíš paranoidní, vždyť to mohl být kdokoliv. Třebas dva ajťáci kterym zavolali kvůli nějakýmu problému, tak vzali notebook, vyřešili to a jeli dál… Nebo snad existuje nějakej důvod proč by tě měl někdo odposlouchávat ?

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2017-04-29 21:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

I v našom svete existuje niečo ako agenti, muži v čiernom. Idú vraj po ľuďoch ktorí videli niečo čo nemali, podobne ako v tom filme muži v čiernom. Majú čosi s čiernookími deťmi. Vonku na deti čakalo čierne auto, v ktorom sedeli dvaja muži. Keď vystúpili z auta, žena si všimla, že sú veľmi vysokí a a štíhli. Oblečené mali čierne obleky. http://najky.webnoviny.sk/desive-ciernooke-deti-manzelia-ich-pozvali-k-sebe-domov-a-zacala-sa-nocna-mora/

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek