Aluška.org: Věděním ke svobodě

Víte… před pár dny jsem viděla ve zprávách jeden příspěvek… bylo to o paní, která ve třech letech úplně ochrnula a nemohla dýchat… – a tak ji dali do dýchací buňky… a nedávno, ve svých 34 letech umřela, protože vypadl proud, buňka přestala fungovat a paní se udusila… byl tam i záběr, když ještě žila – byla taková tlustá a z velké podlouhlé žluté plechovky jí koukala jenom hlava… a tato paní tedy umřela na výpadek proudu… – hrozně mě to naštvalo. Moje první slova ve smyslu:

,,Kterej idiot jenom dopustí, aby někdo musel celý svůj život strávit v takové plechovce a pak prostě umře na výpadek proudu?!? Představte si, kdybyste 34 let leželi v jedné jediné místnosti celej svůj život a nemohli se ani podrbat na nose?!? – 34let! Víte, jaká je to hrůza?”

Začalajsem vzpomínat na různý situace, kdy jsme s mamkou na tohle téma měly řeč… a mám ještě jeden, zajímavý příběh, který mi vyprávěla mamka:

Protože máti studuje střední zdravotnickou (ta je dobrá, co?) tak byla nedávno na exkurzi, myslím že to bylo ve Vídni… noa před samotnou exkurzí jí nakecali, jak jim tam všichni ukážou nový přístroje… jak je provedou… a bla bla bla… noa co se nestalo… máti jela tedy se svojí třídou a paní učitelkou do Vídně, do Nemocnice, ve které se to mělo dít… když přijeli, tak jim ukázali sklad a zavedli je do jednoho pokoje…

,, Vešli jsme do místnosti, která strašně smrděla.. ale fakt jako hrozně moc, až se mi zvedal kufr… byly tam tři paní a ten příšernej smrad se linul od té u okna uprostřed… v duchu jsem se modlila, ať nás nepostaví zrovna k ní… noale stalo se… zavedli nás rovnou k té smradlavé paní – pořádně nechápu, proč to udělali… asi abychom si to taky vyzvoušeli, nebo nás jenom všechny chtěli znechutit a vystrašit… – každopádně když sestřička odhrnula peřinu, vyvalil se další obrovskej mrak smradu, že mě to málem položilo… Z té paní čouhaly 4 trubičky… jedna na tekutiny.. jedna na umělou výživu, jedna odváděla moč a ta poslední stolici…. fuj. Paní ležela a vůbec o sobě nevěděla… řekli nám, že ju máme převlíct… – sestra tu paní trochu odvalila a nám se naskytl opravdu hrůzný pohled… hadička na odvádění stolice asi nefungovala, jelikož ona chudinka ležela ve svých vlastních výkalech… měla pod sebou odrovskou ,,kaluž”, na které ležela celým svým tělem… už jsem se opravdu nedivila, odkud ten smrad je, ale zatím jsem ještě vydržela… přistrčili mě, abych ji ,,přebalila”. – Ale to nešlo. Já jsem měla šok. – Když paní učitelka viděla, že se nehýbu a jen čučím, razantně mě odstrčila a ujala se práce sama… vzala látky a ty fujky začala utírat… když už to bylo hnědý všechno, mrskla to do nádoby vedle mě… vyvalil se další nesnesitelný oblak smradu. – To už jsem nevydržela. Vyběhla jsem ven blít.

… Když se můj žaludek dostal jakš takš do normálního stavu, posadila jsem se vedle jednoho starého pána, který seděl poblíž ,,smradlavé místnosti”. – Noa jak já mívám to pověstné štěstí na tyto situace, on to byl její manžel! – Tak jsme si začali povídat… řekl mi, že by byl opravdu rád, kdyby ji nechali umřít, protože tohle je opravdu život neživot… že by ji opravdu už měli nechat být… leží v komatu… nic neví… je to zbytečnost… – souhlasila jsem. Ale doktoři jsou holt doktoři.”

… já tedy souhlasím s mamkou… naco nechávat někoho v umělým spánku a čekat až umře? Vždyť to už je jenom ,,žijící mrtvola” a je to pěkný svinstvo.

Když jsem mámě řekla, že rozhodně nikdy nebudu souhlasit, aby se jí tohle dělo – jestli to bude vůbec hrozit, dej bože prosím ať ne, – že jí nebudu chtít udržovat v nějakým polomrtvým stavu, ale raději ji nechám v klidu odejít, okamžitě se na mě otočila a pravila: ,,No opovaž se mě tam nechat na těch jejich hadičkách napojenou! Aspoň umřít chci důstojně a v klidu.” – a měla pravdu.

A co vy? Vy si taky myslíte, že bysme měli nechávat lidi svobodně umírat?

Nebo zastáváte názor lékařů, že je nutné člověka za každých okolností udržovat při ,,životě” co nejdéle? nejdéle je to možné? – Jestli ano, zkuste si představit, že byste byli tou paní ze ,,smradlavé místnosti”… nebo že byste 34 let koukali pořád na jeden jediný strop a pak se prostě udusili výpadkem proudu…