Je rozdíl mezi ,,Rodinou” a ,,Skutečnou rodinou”

18.5.2009 v Poselství 0

Rodina? – Co je pro vás rodina?

Rodina jsou lidé, se kterými většinou žijete.

Rodina jsou lidé, kteří vás mají na celém světě nejraději. – Na rodinu by vždy měl být spoleh, měla by to být vaše opora.

– Napadlo vás někdy, že pojem rodina a rodina jsou dvě úplně odlišné věci?

Na jedné straně tady máte ,,rodinu z matrixu”.

Co je to? To jsou vaši biologičtí příbuzní. V systému matrixu je pojem rodina, brán jako vaše nejbližší bytosti. – Problém ale je, že ne každý spatřuje ve svých biologických příbuzných rodinu.

Skoro většina lidí zde není se svojí biologickou rodinou spokojená a hledá, či už nalezla něco úplně jiného.

– Proč mě vlastně napadlo napsat takový článek?

Víte já s biologickou rodinou nežiji. – Jistě mi to nikdo nemůže mít za zlé, když dodám, že mi nic nechybí.

________________________________

Táta mě byl před nějakým časem navštívit se sestrou.

Po cestě se do mě tak nějak nepříjemně rylo. Sestra byla raději tiše.

Šli jsme malebnou uličkou, když tu Taťka prohodil něco v tom smyslu, že mu stejně příjde divný a nenormální, že se o mě ,,stará cizí chlap.”

To mě teda trochu urazil, protože nikdo na zemi v masitém těle pro mě není bližší, než právě ten,,cizí starej chlap”, se kterým žiji!

Podívala jsem se na něj a zeptala se: ,,Kdo jiný by tedy se mnou měl žít, než lidé, kteří mě mají rádi a já mám ráda je?”

,,Kdo… no přece rodiče, né?!” odpověděl taťka.

– Na to jsem se jen jízlivě uchichtla, protože nemělo cenu tohle dále rozebírat.

_________________________________

Očividně pro každého znamená slovo ,,rodina” něco úplně jiného.

Pro mě jsou to bytosti, které mám nejradši, bytosti, kterým mohu vždy a ve všem věřit, které mi rozumí a umí mě podpořit. – Jestli jsou z masa a kostí, nebo jestli jsem se jim narodila, to je mi úplně, ale úplně jedno.

Pro zdejší lidi je ale ,,rodina” skupina lidí, kteří spolu bydlí, vy jste se jim narodili a není normální, když půjdete jinam protože přece rodina je rodina.

– rodina je rodina? – A co když ta rodina vám přináší do života samé peklo? – Co když vám nerozumí? – Co když se musíte bát, abyste neřekli něco blbě, aby se po vás nekoukali a nechtěli vás strčit do výchovného ústavu? (děkuji babičko má za tak zajímavý nápad, v ústavu pro nevychovatelné děti by se MI VÁŽNĚ MOC LÍBILO!)

Lidé jsou v některých věcech totálně nepochopitelní.

Nechápou, že každý člověk je tu na planetě pouze sám za sebe a ne za ostatní? – ,,Já si rozhodnu, kde budu bydlet, já si rozhodnu s kým budu bydlet, já se rozhodnu, komu pomůžu a komu ne, ale nikdo jiný nemá právo za mě taková rozhodnutí dělat.” – mám pravdu, nebo ne?

Pokud je někdo se svojí rodinou šťastný a žije s ní harmonický život, je všechno v pořádku.

Pokud někdo je v rodině nešťastný, ale je neschopný to změnit, nebo odejít a dělá, jakoby nic, je všechno v pořádku.

Ale jakmile někdo od rodiny odchází, už je oheň na střeše, protože ohrozil zažrané dogma v systému.

Jistě nejsem jediná, když řeknu, že už velice dlouhou dobu byla moje jediná a pravá rodina skupinka andělů.

Co mě naučila biologická rodina důležitého o životě? – Nic. Akorát jak jsem tupá a liná a k ničemu a jak je to hrozný, že se nenehám tahat do kostela.

Co mě naučili andělé? – Mnoho životních mouder, podle kterých nyní žiji. Podporovali mě, ať se dělo co se dělo, plnili veškerá má přání a rozmary během vteřinky. Nikdy mě neodmítli, když jsem chtěla od nich pohladit, nebo zazpívat. Nikdy.

Biologické rodině jsem takové věci nesměla říkat, takže to bylo v pořádku. Ale jakmile jsem odešla a svoji původní ideu ,,jemnohmotné rodiny” jsem převedla do hmotné roviny, najednou jsem nenormální? A v čem jako?

Tento článek by měl být vzkaz pro vás všechny, kteří nejste ve své rodině spokojení:

Nezoufejte si ,,moje rodina je taková a maková”. – Pokud se někam narodíte, znamená to, že jste si to vybrali a mělo to nějaký smysl. Ale rozhodně není pravdou, že potom je vaší povinností celý život protrpět s bandou bláznů, kteří vám umí jen ubližovat.

Pokud to dokážete, odejděte.

Pokud to nedokážete, uvědomte si, že každý je tu sám za sebe a to že vás někdo porodil, že si vás někdo vzal, nebo že někde žijete ještě neznamená, že ti lidé mají právo vás vlastnit, vám poroučet, ubližovat, rozkazovat, že jste vůči nim jakkoliv zavázáni. – Pokud to tak necítíte, potom zavázáni nejste, protože realitu si tvoříte vy sami každou vteřinu svými myšlenkami a činy.

Mějte lidi rádi, ale nebuďte jejich ,,pytle na bušení”, ani otroci. Žijte svobodně, na základě vlastních přesvědčení, tak, jak uznáte vy a ne okolí.

Žijeme v nebezpečné době, kdy se plevy oddělují od zrn, konstruktivní člověk se s destruktivním nedokáže už ani bavit o počasí, protože jejich dva vlaky se od sebe závratnou rychlostí oddalují.

Není to tu na tom světě ani z desetiny tak v pořádku, jak by mělo. Jak potom můžete chtít, aby byli všichni lidé na světě se svými rodinami spokojeni? – Nejsou, ale nemluví se o tom.

Pokud vám stávající situace nevyhovuje, nečučte a udělejte něco! – A to platí všude, nejen v rodině.

Není vám rodina blízká? – Najděte si vlastní rodinu, podle vlastních kritérií, s nejlepším vědomím a svědomím a nenechte si do toho kecat od dogmatiků.

Vaše rodina nejsou ti, kdo vás porodili, daleko přednější jsou ti, kteří vám rozumí!

My, lidé, nejsme otroci, ale Bohové. Nikdo a nic nemá právo za nás činit naše vlastní rozhodnutí.

Žijte svobodně.

Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek