Koťátka nebudou.

28.3.2011 v Poselství 14

Stalo se, že za mnou moje drahá Micinka najednou přestala chodit. Prvních pár dní jsem trpělivě čekala, ale potom jsem ji několikrát šla hledat a každý den jsem vykukovala ven a volala ji.

Nic, jakoby se po ní zem slehla. Měla jsem obavu, co se s ní stalo, protože jejím právoplatným majitelem nejsem já, ale jakási rodinka bár baráků ode mě, jenomže která to přesně je, to netuším.

Nicméně Micinka se vrátila po dvou týdnech s velikou jizvou přes celé bříško a přední tlapičky oholené. – Dali ji vykastrovat a já blázen se v té době už dva týdny těšila, že budou koťátka a že je budu rozdávat, protože s tímto jsem nepočítala. Naopak jsem ji chodila sledovat do keřů, jak za ní chodí kocouři a jak se namlouvají. Mnula jsem si ruce a přemýšlela, který kocour to bude a jak budou asi malinké kočičky vypadat.

Micinka se jenom po čtrnácti dnech ukázala, ale nenechala se pochuchňat. Za prvé ji asi bolela jizva, za druhé byla asi nešťastná a truchlila nad svojí plodností a za třetí jsou její majitelé jelita, protože kočce se mají nechat koťátka minimálně jednou.

Ale hlavně že se vrátila. Stejně je to strašná škoda. Už jsem si to malovala, jak tady vyvěsím reklamu na malé kočičky a všechny půjdou do dobrých rukou a že bych takhle mohla rozdat těch vrhů více a užít si poprvé v životě malinkých koťátek dokonce opakovaně. Už teď vím o dvou domácnostech, kde by si ode mě chlupatého kulíška vzaly.

Snad hormonální změny nezapříčiní změnu její povahy, ale nakonec se začala opět chovat normálně, nebo se mi to alespoň tak jeví. Mazlí se, papká, na rybičky se těší, chodí za mnou. Je zlatá! – Jen ta koťátka…

Ale abych nebyla jen u toho tesknění a smutnění po koťátkách, mám i dobrou zprávu. Letos v mém okolí byly násilně zplanýrovány keře, ve kterých bydleli moji opeření kamarádi. Ne, že bych jim to přála, mě to taky mrzelo, že už nebude šeřík. Dokonce když sýkorky pištěly, utíkaly z keřů a nadávaly na stromech, nadávala jsem já na toho ,,chlapa likvidátora” s nimi….. Sýkorky mě minulý rok zradily a místo v domečku vyvedly mláďátka v keřích. Letos se vrátily zpátky pod moji starou firmu, protože chtějí být blízko krmítku a domeček se proto stal velmi výhodným místečkem.

Jedno ráno jsem obcházela zahrádku, přidávala slunečnici a věšela oříšky, když se z domečku začalo ozývat slabé pípání. Nemyslím že jsou to mláďata, na ty je asi ještě brzy, ale někdo tam určitě seděl, možná už na vajíčkách?

Sýkorky mají apetit. Dneska pořádaly hromadný nálet na krmítko. Dvanáctičlenná rodina Koňader obsypala oříšky jako kobylky pole a Modřinka se rozčilovala, protože teď, když hnízdí v domečku, vnímá nálet svých příbuzných jako zásah do teritoria. A přitom jsou to všechno sousedky jako poleno, protože Koňadry i Modřinky vyvádějí u mě mláďata každý rok a já už jen každoročně sleduji, jak se množí, jak jich každý rok je víc a víc, jak jsou mláďátka krotká a nebojí se mě.

Minulý rok se dokonce pár stromů ode mě rozmnožily Sojky, takže místo dvou, jich tu teď lítá pět a pořád je to nepřestalo bavit, ale nahánějí se, létají za sebou v provázku. Proletí jedna, po chvilce druhá, pak třetí… zkrátka asi udržují rodinku. Chá! A pak že prý člověk je jediný, kdo se o svá mláďata stará i po tom, co to není potřeba. Tyhle Sojky jsou familiérní až až.

Kočičku mi vykastrovali, ale ptáčátek se letos na beton dočkám. Mám v živé paměti vzpomínky z předminulého roku, jak malinké sýkorky Koňadry (ano, letos jsou tam pro změnu Modřinky) vykukovaly z domečku. Vždycky jedno ptáčátko vystrkovalo hlavičku ven a pozorovalo okolí. Když někdo zrovna byl na zahradě a mluvil, ptáčátka mu odpovídala a když jste se na ně šli potichoučku podívat, viděli jste malinkou hlavičku, obklopenou chmýříčkama a chloupkama, jak na vás čučí takovýma malinkýma korálkovitýma černýma očima. V takovou chvíli by se i beton v mrazu roztekl, jak krásný to byl pohled.

Daší obrázky kočiček – ZDE

Komentáře

Ikona diskutujiciho Gája 2011-03-28 08:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě jedno léto na zahradě vyvedl mladé párek kosíků. Miluju kosíky, miluju jejich pískání. Každý trilek je jiný, nový, originální. Jejich zpěv se neopakuje. Měli hnízdo v hustém větvoví okrasného jehličnanu, ve výši mých očí, nebyl problém občas na ně tichnounce nakouknout. Samička mi to dovolovala, nikdy z hnizda neuletěla, jen jsme si hleděly do očí. Ty její malé korálky…Nikdy jsem ji nestresovala dlouho. Viděla jsem dokonce, jak se mláďata klubou z vajíčka. Mělo opravdu kousek skořápky na prdelce :-) Skořápky museli rodiče buď slupnout, nebo pečlivě odklidit, nenašla jsem ani kousek. Nikde! Mláďata rostla jako z vody. Rodiče lítali sem a tam, každé přílitnutí vítáno pískáním. Když povyrostla, do hnízda se nevešla, začala provádět průzkumy po větvích. Já jen pozorovala, jak se větve houpou. Měli tam dobré prolézačky. Nejkrásnější byl den, kdy opouštěli hnízdo. Já mu říkala "letecký". Rodič tolik pískal, volal, lákal. Postupně si dodávali odvahu a zkoušeli létat. Mám docela vysoký plot, takže než se to naučili zvednout, párkrát to nabourali do něj. Běhali po zemi jako černá kuřata, pak opět pokus vzlétnout…sakra, ještě je to nízko! Tak znovu! Pozorovala jsem je se svou fenkou Laurou, ta ležela a užívala si tu podívanou se mnou. Celé tyhle manévry byly záležitostí snad jen hodiny. Pak se to podařilo a frrrrr…už byli ze zahrady pryč. A věřili byste, že asi za 14 dní byl v hnízdě opět další pár? Jen nevím, zda ten samý, nebo noví nájemníci.

Ikona diskutujiciho Alouch 2011-03-28 09:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ptáčci na zahradě, to je vdycky sranda. Míváme 2 páry kosíků, kteří si pozorně hlídají své teritorium a nedej bože aby některý z nich překročil území :D

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2011-03-28 10:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je smutné čo ludia robia s kočkami a porastmi kde hniezdia vtáci, ale osud to tak zariadil. Nemožeš mať koťátka spolu s vtáčatmi, by si z tých vtáčat spravili svačinku.

Ikona diskutujiciho ivan 2011-03-28 10:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

…si zbuduj vlastnú kočku a máš po ptákách….

Ikona diskutujiciho Ketty 2011-03-28 14:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Můžu potvrdit Alue, že vidět vyrůstat koťátka úplně od malička je ten nejkrásnější zážitek, alespoň pro mě, protože kočičky mám ze všech zvířátek nejraději pro jejich roztomilost, hravost ale i na druhé straně samostatnost a nezávislost.Já si tenhle zážitek v dětství i později užila mnohokrát a těžko se dá nabažit, proto bych ti moc přála, abys měla někdy též tuhle možnost :).

Ikona diskutujiciho Sherry 2011-03-28 16:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pořiď si svojí, a máš kočičky na tuty. :-)

Ikona diskutujiciho Dragomira 2011-03-28 17:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Koťátka jsou krásná, ale majitele kočky chápu. Mají dvě možnosti – buď kočku vykastrovat, nebo ji zavřít natrvalo doma. Anebo, po vzoru mého dědy, každou várku koťat nechal v pytli umlátit o zeď nebo utopit -  majitelé nemůžou přece vědět, že někde existuješ ty, která bys ta koťata porozdávala. Pro nečistokrevná koťata není tak lehké najít domov, majitelé asi nemají žádné webové stránky s tak obří návštěvností, že by se kočičandy porozdávaly.

Ikona diskutujiciho Lily Wednesday Addams 2011-03-28 17:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Škoda že nebudou koťátka… ty jsou tak roztomilé :-) Jejich první nejisté krůčky a balancování, to je hezký pohled. Možná letos koťátka mít budeme :-)

Ikona diskutujiciho Verča 2011-03-28 22:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

U nás by sis, Aluško, koťátek užila až až. Naše čičina rodí jak o život. Letos jsem ji chtěla nechat vykastrovat, protože pro nás není lehké shánět koťátkům domov a další si už, vzhledem k osmi kočičkám, které máme, nemůžeme nechat, ale nestihla jsem to. Čičině začínalo růst bříško a dřív než jsme na porod vůbec pomysleli, překvapila nás dvěma slaďoučkými dvojčátky. Jsou to fakt mucíci.:-* Naštěstí by měla mít zájemce a to navíc jednu paní, takže budou sourozenci spolu. No co si víc přát? To jestli by se koťátka měla nechat čičině aspoň jednou je myslím věc názorů. Na jednu stranu to čičině, která už koťátka měla, po kastraci může chybět, na druhou je škoda, připravit ji o potěšení mít dětičky. Já jsem toho názoru, že pokud je člověk schopen čičinám zajistit domov, je dobré kočinu nekastrovat (je tak krásná když má to své kulaťoučké bříško). Pokud to však není možné, je kastrace rozhodně dobrým řešením. Radši žádná koťata, než je utopit, nebo nechat vyhladovělé toulat se bůh ví kde.

Ikona diskutujiciho Lady Hestia 2011-04-08 11:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Teda Aluško! Mohlas jim přece nechat trošku soukromí ne? :D

Ikona diskutujiciho Kittanya 2011-05-21 16:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je hezké, že se někdo uvolní, aby si udělal radost krmením tvorečků venku. Venku je hezky, člověk příjde na jiné myšlenky. Ale tu kastraci chápu. Vzhledem k tomu, že sa micina toulá kdesi v terénu a lidé ji mají jen na poňuchňání… Su veterinární medička, ale už jako veterinární asistent jsem viděla spoustu utopených, přiškrecných a jinak zmrzačených koťat, že mám pro lidi co chtějí vykastrovat kočku či kocúra naprosté pochopení.

Ikona diskutujiciho Kittanya 2011-05-21 16:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]: Nezáleží na tom, zda už kočka koťata měla či neměla. U kastrace záleží na jejím věku (po pohlavní dospělosti) a na momentálním zdravotním stavu.

Ikona diskutujiciho Petra 2012-01-31 17:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, kde jsou ti zájemci o koťátka ? Opuštěných koček jsou desítky tisíc, takže několik set zájemců o koťátka hravě uspokojím !

Ikona diskutujiciho Jana 2012-04-18 02:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To, že má mít kočička aspoň jednou koťátka je zakořeněná pověra, která – bohužel – vede k nadbytku koťátek, o která rozhodně není vždy dobře postaráno. Pracuji na veterině jako sestřička a také v kočičím útulku. Už nám začíná nával jarních a letních koťátek, kterých je rozhodně víc než zájemců. Jestli máš ty nebo někdo z tvého okolí zájem o koťátko, navštivte nejbližší útulek – najdete jich tam spoustu, která nutně potřebují lásku a rodinu. Zvířata miluju, taky proto trávím svůj volný prací v útulku. A protože je miluju, jsem šťastná za každou vykastrovanou kočičku. A poslední věc – kočičky kastrací opravdu netrpí. Touhu po koťátkách jim podsouváme my – lidé. Ve skutečnosti je mrouskání, březost, porod i kojení pro kočičku velká zátěž. Kastrované kočičky nemají horší život – věřte, znám jich dost. Konec proslovu, ale musela jsem :). Omlovuám se za délku :).

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek