Křišťálový skřítek
Tato zvláštní bytost by se dala nazvat ochrannou bytostí křišťálu.
Každý kámen, ať už je léčivý, drahý, či není, má v sobě vědomí a často o něj pečuje nějaký skřítek, nebo víla.
Minimálně u větších kamenů a hlavně minerálů jsem podobných skřítků viděla mraky. Liší se v maličkostech, vesměs jsou si hodně podobní.
Křišťálový skřítek je tichý. Moc toho nenamluví a když se ukáže, nikdy se nepouští ani nevzdaluje od krystalu.
Vypadá velmi neobvykle. Je celý čistě bílý.
(Modrá barva na obrázku je čistě mé umělecké cítění, ve skutečnosti skřítek modrý vůbec není.)
Jeho tělo a korunka na hlavě se zdají být ze stejného materiálu jako samotný krystal, jen energetického, nehmotného charakteru. Na tenkých ramínkách má skřítek velmi jemnou kožešinku, která vypadá jako sněhová. Je nadýchaná a připomíná kožešinku skřítka Sněžného. Dělá mu takový roztomilý ozdobný límec.
Obličej tohoto skřítka je velmi jednoduchý. Velké průzračné oči, malý špičatý nos a uzoučké usměvavé rty.
Vlasy skřítek žádné mená, jeho hlavu zdobí pouze korunka, u jiných to může být i čepička.
Často okolo skřítků a víl poletují světélka, nebo mlhavá energie. Ani toto stvoření není výjimkou, ale protože Krystal vzniká v podzemí, je jeho ,,aura” odlišná, než u pozemských víl. Skřítek doslova ,,srší jiskrami”.
Zdá se, jakoby směrem od něj všemi směry létaly bílé jiskry, jedna přes druhou.
Křišťálový skřítek je právě ta bytost, ke které by lidé měli promlouvat, když používají silnější kameny pro léčení. Je to on, kdo člověka poslouchá a pomáhá směrovat energii tam, kde je potřeba.
Tento skřítek se zjevuje u mého křišťálu a ačkoliv jsem ho potkala už mnohokrát, nikdy po mě nic nechtěl, ani se nepředstavil. I když někdy krystal zapomenu vyčistit po léčení, nevzteká se, ale nenápadně se připomíná v podobě vnuknutí, že by bylo dobré dát ho pod ledovou vodu.
Jednou se mi stalo, že se na křišťál spustila horká voda za mé nepřítomnosti. Slyšela jsem ránu a nechápala to, co jsem uviděla, když jsem přiběhla. Křišťál nějakým záhadným způsobem odskočil z polohy ve které jsem ho nechala tak, aby na něj teplá voda nemohla. Musela jsem se mu tenkrát omluvit, ale dodnes se divím, kde bere skřítek sílu, aby zvedl takový velký křišťál a uhnul s ním, aniž by ho porušil.
Schopnosti těchto bytostí mi jsou občas skutečnou záhadou, zvláště, když mi mizí voda ze sklenic.
Portrét křišťálového skřítka
Poslední komentáře
-Amrit Souhlasím s Rudom.Nějak tam podivně vyčnívají ti Kennedyové.Že…
-Bubo Jeee, takový vysavač na zlé duchy bych si…
-Nini 66 je u nás špatné znamneí, 6 je…
-Alue K. Loskotová Kennedy myslim ze postavnie rodiny Kennedy si zasluzi…
-rudo