Krok za krokem, aneb jak tyto stránky rostly a staly se součástí mého života

13.12.2010 v Aluška.org 32

Není to tak, že bych si jednoho dne řekla: ,,Tak, mám málo práce, tak si založím stránky, budu tam dělat poradnu a vyliju tam svoji kreativivitu a budu mít návštěvnost 2000 na den a budu se snažit o tohle a tamto… jestli si tu někdo myslí, že to tak bylo, tak to ani náhodou.

Musím se smát, když si vzpomenu, kdy jsem to zakládala. Bylo odpoledne, asi čtyři hodiny, 9. srpna 2006. Tenkrát mi bylo ještě třináct, čtrnácté narozeniny jsem oslavila až 25. září, tedy o více než měsíc později.

A původně to byly stránky, na kterých jsem se chtěla prostě trošku vyblbnout… a pak jsem zjistila, že je to pro mě šílená terapie.

Totiž když duše nemůže ukázat svůj tvůrčí potenciál, tak ji to zraňuje a pomalu umírá. A já jsem v té době umírala na zašpuntování mé kreativity a na nedostatek hezkých prožitků. No, ale po založení stránek se to změnilo. Najednou ten prostor byl, mohla jsem si sem utéct a řádit.

Uměla jsem tenkrát jenom s malováním, takže design byl všelijaký a pořád černý, destruktivní. Nelíbilo se mi to, ale na lepší jsem se prostě v malování nezmohla a nenapadlo mě někoho poprosit. Moje stránky, moje dílo, takže JÁ SAMA. Pamatuji si, že když jsem to založila, tak mi tam rok nikdo nechodil, lidi na mě kašlali a mě to štvalo, ale vlastně to byla terapie pro mě, takže to že mi tam nikdo nechodil bylo takové podružnější. Hlavně že jsem mohla dělat, co se mi líbilo.

Můžete si článek oživit pěknou hudbou 🙂

Pak začala mikro návštěvnost, ale nebyl to žádný med. Představte si, že čtrnáctiletá malá dívenka si píše a kreslí a blbne, no toto teda, to je úroveň… chodili mi tam různí rádoby ,,dospěláci”, co vykládali něco v tomhle smyslu: ,,No jo, malá holka si založila stránečky, ale však počkej, ono tě to omrzí, budeš se muset učit a řešit důležitější problémy a vůbec, prostě tohle tě přestane bavit, počkej za půl roku, až to smažeš.”

Mrzelo mě to, že se na mě takhle lidi dívali. A nebylo jich málo. Dokonce si dodneška pamatuji některá jména a nejvtipnější na tom je to, že někteří z nich sem chodí i dnes, o skoro pět let později. Všeobecně nechápu tyhle lidi a taky své odpůrce. Proč sem chodí, když jsem tak hloupá a zlá? 😀 Něco říkají, ale něco úplně jiného dělají, to je tak hloupé. Já když něco nemám ráda, nebo se mi to nelíbí, tak to pročtě nečtu, zavřu okno, dám křížek. Proč to jiní lidé neumí? Asi jim leží v žaludku mé úspěchy, ale ty jsou právem zasloužené.

Ale vydržela jsem ty řeči a to bylo jedině dobře. Vlastně tohle tady byl takový deníček se sbírkou věcí, co jsem kde našla a nacpala to sem. Vydrželo mi to dva roky, ale potom se to uzavřené společenství nějak otevřelo a přišly masy lidí, kteří zjistili, že ta malá holka toho nějak moc ví a rok od roku dělá pokroky. A vím to, neříkejte že ne, já vím, že jsem šikovná 🙂

Potom ty řeči o tom, že jsem ,,blbé děcko, které brzy tyhle stránky omrzí”, přestaly. Zkrátka dva roky už dělají trošku dojem stálosti.

Navíc v zimě 2008, kdy mi bylo 16 jsem konečně uskutečnila ten velký návštěvnostní bum. Předtím jsem žila s rodinou a nebudu moc popisovat, jak se mnou zacházeli. Odešla jsem a jsem šťastná jako blecha v kožichu. Jakmile jsem konečně mohla svobodně tvořit a mohla si chodit k počítači kdykoliv se mi zachce a svět se na mě začal konečně usmívat, celé se to tu změnilo. Mohla jsem se do toho pustit pořádně, to přinášelo ovoce a spousty lidí.

Najednou mi chodily maily, že prý se chovám neprofesionálně, že ta a ta fotka a tohle video, že je to dětinské a trhlé  a že to narušuje důvěryhodnost stránky a kdesi cosi.

Smála jsem se. Jaká důvěryhodnost? Copak jsem nějaké velké zvíře, abych všechno měla korektní a nalajnované?

Nechtěla jsem si připustit, že bych snad ty své terapeutické stránky, kde byly povětšinou sesbírané zajímavosti a vypsané dětské nářeky měly začít sloužit k jinému účelu?

No jo, začaly.

Pomalu ale jistě to začalo. Jak jsem začala vypouštět větší moudra, začaly chodit dotazy. A jakmile začaly chodit dotazy, začala jsem odpovídat, což byl vlastně takový základní kámen dnešních článků z poradny. A jak jsem odpovídala, bylo mi líto to poslat jen jednomu člověku, tak jsem to začala házet na stránky. A pak těch dotazů začalo chodit ještě víc a lidé, kteří byli spokojení se sem rádi vraceli. Samo se to prostě takhle vyvinulo.

Pak jsem dostala darem doménu, na které se dva roky jelo. Ta se podepsala hodně na návštěvnosti. Dneska už jedu na ,,Alušce”, ale přínos zakoupené domény pro tyto stránky je naprosto úžasný. Taky OSUD.cz, kde se Jirkovi líbily některá má díla, hodně pomohl. Dneska se známe osobně, vždycky se na něho šíleně moc těším, když vím, že se máme potkat.

Tyhle stránky mi přitáhly do života dost zajímavých lidí. Většina z nich hrozní blázni, ale mezi nimi i světlé případy, kdy se z některých vyklubali kamarádi, ctitelé, známí, několikrát už z toho dokonce byla láska, což mě těší, protože já jsem ráda zamilovaná.

Víla - Alue.cz

Dneska už nikoho ani nepadne, aby mi říkal ,,děcko” a předpovídal brzký konec této stránky. Za prvné už jsem tu dlouho, za druhé začínám pěkně expandovat a za třetí kdyby se o to někdo pokusil, tak ho setřu, protože si nenechám do svého díla od nikoho rýpat.

Směju se, když mě někteří čtenáři považují za psychicky narušenou, nebo zlou, už jsem se setkala s pojmy jako ,,Démon, komplex Mesiáše, Shyzofrenička, Blázen, Pi*a, rádoby spasitelka” a jiné, neméně ošklivé… přitom není to tak dávno, co mi psycholožka potvrdila (mimochodem tohle setkání bylo náhodné, zezačátku jsem ani nevěděla, že to je psycholožka a že nepřišla náhodou!), že jsem úplně normální a zdravá, ačkoliv jsem jí řekla, že věřím na anděly.. mávla rukou a spiklenecky řekla: ,,Já taky, prosím je, aby byli se mnou, když mám náročný případ.”

Asi lidi mají pocit, že se zničehonic objevila jakási cizorodá Alušanda a začala zavádět masy, nebo co. Už jsem se setkala s individuem, co mělo Reiki a to mě podezřívalo z nekalých úmyslů a ptalo se mě jako u výslechu  a pak z něho vypadlo, že jen chce zjistit, ,,O co mi jde”.

Vážení, tohle mě urazilo až do morku kostí. Copak z toho co tu dělám není na první pohled úplně jasné, o co mi jde??? Asi jsou někteří tak – raději nebudu vyslovovat -, že to nevidí.

Já nejsem žádný démon, nebo manipulátorská potvora, kterou někdo poslal, aby lidi blbla. Já jsem normální ženská, která prostě postupem času dělá, co dělá.

Já jsem si nikdy vyloženě nevybrala, že tohle budu dělat. Začalo to jako okrajová aktivita, nikdy v tom nebyl úmysl nějakého duchovního poselství, nebo pomoci lidem. Přišlo to časem, samo. Objevila jsem netušený potenciál, zažrala jem se a dneska je to pro mě jeden z nejdůležitějších životních úkolů. Beru to smrtelně vážně a mám smělé plány.

Zjistila jsem totiž, že bez tvorby svých stránek už nemůžu žít. Ano, kdyby zmizely, tak neumřu, to ne, ale cítila bych hroznou prázdnotu.

Vždycky když je mi smutno, nebo když se mi promítají v hlavě vzpomínky z minulosti, říkám si, že mi může být moje smutná minulost úplně jedno, taky mi může být jedno, co si o mě kdo špatného myslí a ještě víc mi může být jedno, že mě někdy někdo považoval za nejhoršího spratka na světě.

Dneska? Dneska jsem ta Alue, co dělá s láskou krásné a úspěšné stránky, která dostala  z problému ne desítky, ale už stovky lidí. Dostala jsem jednu paní ze schyzofrenie, dva lidi z rakoviny, asi tři mladé dívky ze sebepoškozování a to prosím píšu jen z toho, jak se mi lidé ozývají. O mnohých věcech, které jsem dokázala třeba ani nevím a to nemluvím o každodenních mailech různých lidí, kteří mi děkují, že moje stránky jim vlily znovu radost do života. Copak to není ušlechtilá práce?

Vlastně jsem se takto vyléčila z nezdravých přesvědčení o mě samotné, které do mě zakodovalo dětství. Zlomila jsem pocit, že jsem bezcenná, hloupá, namyšlená, sobecká, nebo já nevim co ještě. Ve skutečnosti lidé, kteří mě jako malou takhle shazovali mluvili o sobě, protože já jsem nikdy taková nebyla a dnes už mám i hmatatelné důkazy, že taková ani nejsem a nikdy nebudu.

Že jsem zažila hrozné věci? Noaco? Já se nebudu v nich utápět, já jsem se poučila a používám je na vaše problémy. Když mi píšete o hrůzách, které se vám staly, jak myslíte, že jsem schopná vám poradit? Jedině tak, že jsem to buď zažila, nebo alespoň něco podobného. Ale rozdíl mezi mnou a většinou lidí je ten, že já se za životní horory netrestám, neužírám se tím, že mi ten udělal tohle a tenhle zase tamto a tohle se stalo a já chudinka. Já to používám na pomoc dalším lidem. Nechci to zapomenout pro vás, pro vaši potřebu.

Tyhle stránky jsem kdysi založila kvůli sobě, zůstala jsem u nich kvůli sobě a dělám je i dnes kvůli sobě. Kdybyste za mnou už nikdo nechodili, kdyby návštěvnost hopla na nulu a kdybyste se ke mě všichni otočili zády, já s tím nepřestanu. Je to už součást mého života, která vytáhla z problémů nejen spoustu čtenářů, ale i mě. Já jsem si tady už mockrát dokázala, že mám důvod, proč se můžu milovat a že mám důvod, proč můžu hodit za hlavu všechny pomluvy.

Je to totiž moje cesta. Když někdo jde správně po své cestě, přináší mu to do života naplnění a uzdravení. Tohle se stalo a pořád se to děje. Dneska už dávno nemám komplexy, nebojím se co se bude dít, až dojdu domů. Nebojím co se stane, až někdo umře, nebojím se co budu jíst a nebojím se, že nebudu mít peníze na to či ono. Už je to za mnou a tyhle stránky to všechno se mnou prožily.

Naopak si umím dneska neskutečně vážit věcí, které mám, nebo které můžu. Jaký to byl nezvyk, když jsem odešla a zjistila, že se můžu koupat jak dlouho chci, že si můžu sedět u počítače jak dlouho chci, že můžu spát jak douho chci, že můžu lézt do ledničky kdy chci a sníst si co chci, že můžu jít do obchodu  a pořídit si oblečení, protože vím, že na něj mám peníze, že se můžu stýkat svobodně s lidmi, které mám ráda a oni mají rádi mě, aniž by na mě někdo křičel, nebo mě bil, nebo někde zamykal. Umím si moc užít pocit, že mě někdo má rád, nebo že jsem pro někoho potřebná. Existují na světě lidé, ke kterým se lýsám jako malé dítě. A když mě pohladí, uvědomuji si, jak moc to potřebuji a jak moc si toho vážím. Zdá se vám to jako maličkosti? Přátelé, v dnešním světě z toho co jsem popsala není vůbec nic automatické, toho si zatraceně moc važte, že to můžete. Protože kdybyste to neměli, tak máte ze života peklo. A dostanete se z něho pouze sami svojí silou, nespoléhejte se na nikoho a na nic.

Když jsem zjistila, že ke mě začíná chodit moc lidí, kterým je úplně jedno, že jsem ještě mladá, promazala jsem dětské nářky, upravila projev, naučila se pracovat s Photoshopem a dospěla. Tak postupně tyhle stránky získaly tvář, jakou mají dneska.

Připadám si jako znovuzrozený fénix. Krásné zvíře, které vstalo z popela. Někdo, od koho nikdy nikdo nic pořádného nečekal, ba právě naopak dokáže takové věci? Očividně je v tomto světě možné úplně všechno a to mnoho svých úspěchů a významných činností nikam nepíšu, skoro nikdo o nich ani neví.

Tyhle stránky mi říkají kdo jsem já a kam jdu. Nehodlám nikdy končit a vysmívám se lidem, kteří si myslí, že jsem rozmazlené děcko, nebo všivá potvora, co záměrně lže.

Vím moc dobře jaká jsem a kam s těmito stránkami jdu. A těším se na to. Pokud se to někomu nelíbí, tak ať mě nesleduje, je to pro něj lepší, protože se nenechám zastavit.

Tahle tvorba je taková spokojená symbióza. Já se můžu svobodně projevit a uskutečnit mnoho svých snů a lidé kteří mě čtou z toho mají užitek. Člověk může být úspěšný jedině díky lidem, kteří mu otevřou vrátka a mají ho rádi. Kde by byli Tokio Hotel, kdyby neměli žádné fanoušky?

Já si těch vrátek už otevřela hodně a budu otevírat další. O svých snech a o tom co si ze srdce přeji aby se dál s těmito stránkami dělo, vám povím zase příště 🙂

Víla - Alue.cz

Další víly ZDE

Komentáře

Ikona diskutujiciho vrána 2010-12-13 06:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško,

Ikona diskutujiciho Domácí čajovna 2010-12-13 06:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já myslím, že blog většinou vzniká z touhy po terapii duše, po sdílení… a je to moc fajn v dnešní době, i když je smutné na druhou stranu, že lidské teplo a pochopení supluje počítač a jeho vymoženosti. Ale je to tak, asi není náhoda, že proto žijeme v téhle době, něco nám to má dát…

Ikona diskutujiciho vivien.viv 2010-12-13 07:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky patřím mezi ty, kteří hledají a tenhle blog je pro ně jako podaná ruka na jejich cestě. Když už jsem měla pocit, že žádná cesta neexistuje, potkala jsem tyto stránky a jsem za ně Alušce moc vděčná. Každý den si sem dojdu pro "pohlazení" :o) a jak potkám někoho, kdo taky hledá, dávám mu odkaz sem. Takže ještě jednou děkuju Alue za sbe a za všechny ty, které Tvé stránky provází :o) viv

Ikona diskutujiciho bo 2010-12-13 09:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, smekám !

Ikona diskutujiciho titi 2010-12-13 09:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, chodím na tieto stránky už dlhšie, nie so všetkým na nich sa ztotožňujem…, ale z tohto článku je cítiť úžasnú hĺbku a otvorenosť, je mi jasné, že toto je priamo z Teba… :-)  Díki, aj mne pomáhaš… Titi

Ikona diskutujiciho Němcová Dana 2010-12-13 10:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, díky za tvé odhodlání. Jsi má nádherná závislost, a odmítám si tě vyléčit! :-))

Ikona diskutujiciho Radůz 2010-12-13 10:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásné vyznání. Je mnoho lidí, kteří tě podporují a těch pár "nasazených", kteří se ti práci snaží znepřijemnit, ty máme na naší cestě asi každý, kdo se snažíme pracovat na konstruktivním posunu. Takže díky ti Aluško a pokračuj v dobře nastaveném projektu.

Ikona diskutujiciho Petr Pan 2010-12-13 11:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jojo, bejvávalo… Co tenhle blog byl, a co je teď, je neuvěřitelný.

Ikona diskutujiciho Pišta 2010-12-13 11:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Čauko, článok super, príde mi to ako také rozmýšľanie "nahlas" (úprimné, milé a zrozumiteľné).

Ikona diskutujiciho quonax 2010-12-13 12:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky Ti a nám všem přeju,aby Tvoje stránky ještě hodně dlouho přinášely pohodu a poznání. Z vlastní zkušenosti bych Ti doporučil, abys neměla jen jedno želízko v ohni a nezakládala svou duševní rovnováhu jen na stránkách. Taky jsem měl v životě nějaký takový projekt, který začal, přinesl (jak doufám) něco dobrého a jednou zase skončil… Ale to Ty určitě víš a máš  i další pilíře svého života.

Ikona diskutujiciho Shayley 2010-12-13 14:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tvoje články strašně ráda čtu. Vždycky když je dočtu, objeví se ve mě pocit radosti. 🙂

Ikona diskutujiciho Verča 2010-12-13 16:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

I mě tvoje stránky neskutečně pomohly. Narazila jsem na ně, protože jsem je potřebovala. Je dobře, že si nebrzdila svou dušičku toužící po tvorbě, protože právě ty začátky, ty nejrůznější zážitky s Laurejem, přírodními bytostmi, vesmírem a pod, právě ony mi potvrdily, že pokud člověk chce, může být šťastný za jakékoliv situace. Netvrdím, že tu souhlasím se vším, ale to přece není důležité. Jak už jsem psala, věci můžeme vnímat z jiného pohledu a přece jsou to ty stejné věci – ta krásná láska, co nás všechny naplňuje. Tvůj životní cíl je pomáhat lidem a já jsem ti nesmírně vděčná za to, že jsi mu nebránila se projevit. Tvá láska k sobě samé, ale i svým přátelům, je úžasná. Tohle by měl prožívat každý z nás. A lidí, kteří tě urážejí si nevšímej. Takoví lidé tě mají naučit tomu, aby ses naučila špatným emocím nepodléhat, jen je nestranně pozorovat. Já pomluvy taky zažila. Chodím do školy, kde je spousta lidí, se kterýma si nemám co říct a někteří z nich mě občas bezdůvodně pomlouvaj, ale já to neřeším. Je to jako když stojíš na křižovatce a vedle sebe vidíš další osobu. Podíváte se na sebe, ale pak si každý jdete jiným směrem. Nzlobíš se na tu osobu proto, že jde jinam. Vždyť je to normální – každý jdeme tam, kam potřebujeme jít. Takhle bychom to měli brát v životě obecně. Jdi si svou cestou, Aluš, protože jedině ty sama víš, co je pro tebe nejlepší.

Ikona diskutujiciho Rue 2010-12-13 16:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Žádný člověk, který píše takhle hezky a pravdivě nemůže být sobecký, namyšlený a už vůbec ne hloupý. A ať si blog začala psát jakkoliv, důležité je, že se dopracoval až sem, že rostl s tebou. A nikdo ti nemá co kecat do toho, co děláš, protože to pomáhá spoustě lidem a taky tobě :).

Ikona diskutujiciho Nann 2010-12-13 16:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue přeji ti hodně štěstí a pokračuj prosím v tom, co děláš. Děkuji ti za naději, za tvé poznání o které se s námi dělíš a za krásné příběhy, které pohladí na duši!:)

Ikona diskutujiciho Ivana 2010-12-13 17:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, obdivuju tě za to, jaká jsi, a moc ráda chodim na tvoje stránky..vim, že ti lidi hodně píšou, proč tvoje stránk tak rádi navštěvují, ale já bych vlastně na to ani neuměla odpovědět, dělám to tak nějak automaticky a protože jsem šťastnej a spokojenej člověk, tak přirozeně jdu za tim, co mi něco dává, a to přesně jsou tvoje stránky..nedávno mě moc potěšil tvůj článek o mamince, co tě pohladila ve snu..to bylo moc krásný..tak přeju hodně štěstí ve tvém životě a i některý ty lidi, který tě budou kritizovat, myslim si, že to ve zdravý míře člověku i pomůže, protože ty jim to natřeš :-)

Ikona diskutujiciho malé srdce 2010-12-13 17:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem moc rád, že jsi vydržela a že jsi tu s námi stále. Těším se z úspěchů Tvých stránek a držím Ti palce Alue. Jsi moc krásný člověk. A jak Ty říkáš: "Hodně štěstí:-)"

Ikona diskutujiciho Macuš 2010-12-13 19:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

wow! ja by som to asi s tymi negativnymi komentarmi nezvladla a skoncila by som, ale ty si vydrzala a som ti vdacna, lebo tvoje clanky mi pomohli a myslim ze pomohli aj inym ludom. a nie len tie stranky ale aj to co si pisala ze si vyliecila 3 ludi z rakoviny, jedneho cloveka zo schysofrenie, tie dievcata zo sebeposkodzovania… kopec ludi ktorym si pomohla cez tieto clanky… si proste zazrak, ktory sa tak casto nevidi, mas pevnu volu a to je perfektne

Ikona diskutujiciho putující oblak 2010-12-13 20:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

I já se přidávám: vše dobré přeji… ;-)

Ikona diskutujiciho Dawka 2010-12-14 13:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za stránky Alue, krásné počtení kterézvedne náladu :-) Jen tak dál :-)

Ikona diskutujiciho Adélka 2010-12-14 15:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]: Krásný motto. Jinak krásné stránky.

Ikona diskutujiciho LuZinka :) 2010-12-14 16:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jé děkuji ;).. No mohla ale nechci :D. jinak děkuju za názor.. ;).. Jinak k článku: Hezky zřetelně sto napsala :))

Ikona diskutujiciho Realtoltek 2010-12-14 17:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Chtelo by to nejakou anketu kolik lidi tady je vegetarianu moc by me to zajimalo .). Tak jsem se dobadal k tomu ze hmota je primo zavisla na case a cas primo zavisly na hmote :).

Ikona diskutujiciho Alue 2010-12-14 18:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji všem za milé ohlasy, budu na ně ještě dlouho vzpomínat 🙂

Ikona diskutujiciho grétka 2010-12-14 19:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ahoj alue krasne napsane opravdu

Ikona diskutujiciho Lúmenn 2010-12-14 19:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásné, znám ten pocit, kdy se z ničeho stane něco:) Ale jen tak mě napadá, že je trochu škoda, žes smazala "dětské nářky". I ty k tobě patří, jsou tvojí součástí a ukazují tvůj vývoj, že jsi nespadla z nebe jako Alue, krásná, šikovná a sebejistá, ale musela si v ni vyrůst z malé Karolínky, co nechápe, co se kolem ní děje. Mimochodem – úplně nejvíc nejlepší věc na tvých stránkách bylo video, kde vykládáš jak se ti pokazil počítač, máš ho ještě někde?:) "startování? supr. Vypínání? supr!" tomu se řehtáme se ségrou kdykoli si na to vzpomeneme, protože na tom videu z tebe úplně září spousta energie a dobré nálady:)

Ikona diskutujiciho aoki 2010-12-14 21:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

pěkný článek :-)

Ikona diskutujiciho LÁSKA 2010-12-15 02:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

,,Beda, ak vás budú všetci ľudia chváliť, lebo to isté robili ich otcovia falošným prorokom!?“ (Ježiš Kristus)

Ikona diskutujiciho Berenika 2010-12-15 19:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naozaj úžasné! A to, ako pomáhaš ľuďom ma dostalo. Možno by som ti niekedy napísala o svojom probléme v živote. Nedokážem ho úplne definovať, ale pokúsim sa. Vidím, že si naozaj skvelá žena!

Ikona diskutujiciho Alladin 2010-12-17 09:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj děvče,

Ikona diskutujiciho Lajbin 2011-03-22 10:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nenech se brzdit zlobou a neznalostí a dělej dál co umíš!Protože to umíš dobře a nemusíš své zájmy obhajovat!Nic si nedělej ze zlých jazyků,kteří ti spílají,ti tady vždy budou!Ale hlavně tady budou lidičkové jako TY a to je to důležité!Přeji ti ze srdíčka hodně štěstí!Lajbin.

Ikona diskutujiciho Tania 2012-03-14 20:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]:Já taky!

Ikona diskutujiciho Jirka 2015-01-06 19:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dojemný článek

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek