Aluška.org: Věděním ke svobodě

Zpravodajný server http://www.cilichili.cz/ otiskl velice zajímavý a peprný článek o kvalitě českých potravin. Jen se pěkně začtěte, jaké dobrůtky denně kupujete.

Za příšernou kvalitu potravin v české republice může zkrátka to, že klasický Čech je škudlil. Jde po nejnižší ceně a většinou nemá dost koleček pohromadě, aby ho napadlo studovat obal a raději pár kaček přidat. – On totiž kolikrát stejně nemá z čeho přidat a je rád, že vůbec ještě má za co kupovat.

Potom to ale dopadá tak, že když já vejdu do obchodu, tak znám asi dvacet druhů produktů, které jsou pro mě snesitelné a zbytek jedině od zemědělců a soukromníků, protože mě na GMO sójovky a podobné sračky nikdo neutáhne.

Kůže, sádlo, voda a éčka

Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“

Co nás nepálí

Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.

Křehčené maso

Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené“, znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené“ patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.

Zmrzlý margarín?

V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinu Magnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované“.

Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.

Tenhle bájo letní spot hlásá, že je Corneto z pravé smetany. Ale jak na to tak koukáme, ona to taky není úplně tuzemská reklama.

2011 – PÁRKY TESCO VALUE

VELKÁ BRITÁNIE
Cena: 28 Kč
Složení: maso 40 %*, voda, těsto, škrob, tuk, pšeničný protein,stabilizátory, dextróza, pšeničná mouka, kvasnicový extrakt, konzervant, antioxidant, koření, sušené byliny, šalvějový extrakt

* skutečné maso

Česká republika
Cena: 37 Kč
Složení: maso strojně oddělené 65 %* , voda, kuřecí kůže, bramborový škrob, směs koření, jedlá sůl, sója, stabilizátor E450, konzervant E250, antioxidant E300, zahušťovadlo E412, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, barvivo E120, protispékavá látka E551

* strojně oddělené maso, jinak též separát, jsou semleté zbytky, které zůstávají na kostech po vykostění – tedy po oddělení kvalitního masa

Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu

Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky“? To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.

Analogový sýr

Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například si dávejte bacha na Eidam alternative. Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).

Chleba a rohlíci

Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.

Můžeme si za to sami

Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.

Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, může vkus „běžného zákazníka“, kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.

Zdroj článku: http://www.cilichili.cz/temata/kuze-sadlo-voda-a-ecka-114.html

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Zdraví, léčba nemocí“ – ZDE

• Další obrázky zvířat – ZDE

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/