Mám potíže doma a nedaří se mi navázat kontakt s andělem. Co s tím?

25.10.2010 v Poradna 12

Otázka:

fairie

   Zdravím tě, Alue.

Opravdu nádherný blog se spousty věcmi. Líbíš se mi jako člověk a chtěla bych se tě tedy zeptat na 1 otázku. Jde ohledně komunikace s andělama. Nedávno jsem zničehonic napsala na seznam slovo ” Andělé,,.

          Chtěla jsem to vyzkoušet. Věřila jsem na tyhle věci už odmala, ale když se mého anděla snažím vyvolat. Vždycky nic. Zkouším už tolik týdnů, mám pocit jako by mě ani neslyšel. Jsem z toho strašně smutná. Též mám v pubertě menší problémy s rodinou, občas mlátí a chovají divným způsobem.

    Včera na mě křičel můj otec. Byla jsem uplně na dně. Říkal mi, že nemám žádné vědomosti. Sem úplně primitivní člověk, když nepochopím ani promile. Šla jsem se tedy vykoupat. Ihned sem neudržela slzy a vybrečela se. Nahá v koupelně sem se modlila, aby mi pomohl anděl, bylo mi opravdu těžce. Ale nic, začala sem i dokonce pochybovat, že andělé existují. Mnoho lidí v mém věku si žijí tak klidný život. Ale já ho mít nemůžu. Nepochopím nikdy proč. Vždycky dostávám to nejhorší. At už jde ohledně přátel nebo školní soutěže. Promin, že jsem se rozepsala, když píšu tak už mluvím o svých problémech i když vím, že tě to nemusí zajímat. Opravdu se omlouvám. Věřím, že tvoje články jsou pravdivé. Vyjadřue to sám text a já to poznám. Moje otázka tedy zní. Opravdu andělé existují? Je možné, že mě nemá bůh rád? Kdyžtak jak bych s nim měla komunikovat? Zkoušela jsem to, zeptala se na otázku v hlavě sem jí měla čekala, bylo ticho a řekla jsem jméno Nerissa, což je blbost, podle mě je to jenom moje fantazie, protože sem nic neslyšela jen sem si odpověděla na svou otázku a to jméno mě napadlo. I ve škole jsem psala písemku z dějepisu, zeptala jsem se anděla co se stalo na bíle hoře a prosila o pomoc. Šlo mi do hlavy Husité proti katolíkům úplná blbost ale jedničku jsem dostala. Takže se opravdu omlouvám za dlouhý text a i též vím, že nejsem jediná, která má tento podobný text a posílá ti ho. Za otravování i ten dlouhý text se omlouvám. Tvá obdivovaelka Đ.

Odpověď:

Ahoj,

Víla - Alue.cz

Komunikace s nehmotnými bytostmi, tak jak si ji představuješ není pro každého. Každý člověk na světě zkrátka anděly slyšet nemusí, i kdyby se o to sebevíce snažil. Někdo to má dáno, někdo k tomu po čase dozraje a někdo je prostě neslyší. Není to o tom, že by tě někdo neměl rád, ale o tvé úrovni vnímavosti, se kterou se vždycky dá něco dělat. Většinou lidé s problémy doma nebo v hlavě se na anděly obrací. Někdy jim to pomůže, ale někdy zase neslyší nic a to je ještě více frustruje. Ty pocity které máš, znám. Taky jsem kdysi měla hodně podobné otázky. Pokud ale žiješ s lidmi, kteří tě ubíjejí a nejsi zatím schopná bydlet sama nebo s někým jiným, je těžké být v klidu, když si doma neodpočineš. Jediné řešení je chodit ven do přírody a objímat stromy. Člověk se zklidní, zrelaxuje, popláče, postěžuje okolní přírodě a hodně se mu uleví. A to ani nemusí komunikovat s žádnými bytostmi. Tu rodinu co máš, sis sama před narozením vybrala a existuje tedy nějaký smysl, proč s nimi jsi. Důležité je nevěřit hloupým řečem, které tě hodnotí a nenechat se stáhnout do kolotoče sebedestrukce. Protože když zůstaneš svá a po čase začneš žít sama, zjistíš, že tě tyhle problémy hodně posunuly dopředu. Například já bych nemohla mít pochopení pro dopis, který jsi mi napsala, kdybych něco takového nezažila. Takže v konečném důsledku jsem za svou minulost ráda, protože z ní těžím dnes. To stejné jednou můžeš dělat i ty. Je těžké posoudit, jestli to co máš doma je normální a jestli jsi jen přecitlivělá, nebo jestli je to opravdu problémová rodina. Totiž neznám rodinu, kde by rodiče neřvali po svých dětech, že jsou k ničemu. Rodiče jsou v tomhle dost hloupí, bohužel. Nechápou, že všechny děti nejsou splachovací a že se jim to v budoucnu vymstí, až je jejich děti na stará kolena opustí. Možná by pomohlo otci do očí říct, že máš deprese, když na tebe křičí, že to psychicky nezvládáš a ať ti to nedělá. Možná si uvědomí, že je to špatně a dá pokoj. Jsou takoví rodiče, jenom se člověk musí pokusit s nimi komunikovat a vysvětlit jim, že takhle ne. Někteří totiž tohle řvaní berou jako projev lásky a starosti o tebe. Myslí si, že když na tebe řvou, že jsi k ničemu, tak že tě to vybičuje a povzbudí být lepší, nebo si myslí, že takhle se projevuje starostlivá péče. Mají to zkrátka otočené. Taky jakmile člověk vleze do puberty, svět se otočí a všechno je jinak. Možná to není tak hrozné, jak to vidíš a po čase se to zklidní. Určitě bys měla vyvinout snahu komunikovat a domluvit se na kompromisu ve věcech, které tvým rodičům vadí. Hlavně komunikovat, to je důležité. Pokud se komunikovat nedá a veškeré snahy o přizpůsobení selhaly, potom je něco v rodině špatně a opravdu už pomůže jenom nebýt doma a  brzy se odstěhovat.
Určitě neexistuje žádný Bůh, který by tě neměl rád. Existuje Vesmír, vědomá energie a to celé se řídí určitými zákonitostmi. Když neslyšíš bytosti, není to tím, že by tě neměly rády. Andělé nenávidět neumí. Pokud jsi na jméno anděla přišla způsobem, který jsi popsala, můžeš zkusit alternativu. Zkrátka tak svému andělovi říkej. Dej mu přezdívku, kterou sama zvolíš a tak ho oslovuj. On se nebude zlobit, naopak. Andělé jsou rádi, když jim lidé věnují pozornost a snaží se s nimi komunikovat. Jestli se tak doopravdy jmenuje tě technicky zajímat nemusí. Když ho neslyšíš, tak mu dej svoje jméno, stejně je to tvoje věc, jak mu říkáš. Pokud ti komunikace nejde v hlavě, zkus jiné metody, jako je třeba automatické písmo, nebo si objednej channeling u někoho, kdo ho umí, popřípadě si kup andělské karty, které fungují. Přes karty můžeš získat různá poselství a nemusíš být citlivá na to, abys je mohla slyšet rovnou. Zkrátka ne každý to umí. Proto se ale nemusíš obviňovat. Že by tě někdo tam nahoře nesnášel je pitomost, doslova a do písmene. Fakt tomu nevěř, protože ti to jenom přidává zbytečně na starostech.
Na otce a na lidi, kteří ti ubližují, udělej tento rituál:
Jak se účinně ochránit před vysáváním jinou osobou?
Pomůže ti to být vnitřně ve větším klidu.
A určitě nezůstávej sama, pokus se získat alespoň jednu jedinou kamarádku. Já vím, ne všichni jsme tak úžasní, abychom zapadli do party, ale vždycky se nějaká spřízněná duše najde, hledej ji.

Hodně štěstí 🙂
Alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Realtoltek 2010-10-25 13:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nehledej andela ale najdi sve skutecne ja…jak ho najdes nikdy zadneho andela potrebovat nebudes.

Ikona diskutujiciho Majan 2010-10-25 13:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Souhlas..

Ikona diskutujiciho Frise 2010-10-25 14:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Znám tě, osůbko, která jsi tohle psala 🙂 Souhlasím s tím, co píše Alue, hlavně ať ti všechno dobře dopadne a to i s rodiči. Já když jim řekla, co mi způsobují, tak se ohradili, že nic takovýho nedělají a chovají se pořád stejně 😉 Podle mého názoru každý s nimi může komunikovat, s jemnohmotnými, ale je fakt, že někomu to jde asi hůře, někomu lépe .)

Ikona diskutujiciho putující oblak 2010-10-25 17:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A tak putující oblak pluje tiše po nebi dál a dál…tudíž už zde nebude psát.

Ikona diskutujiciho Majan 2010-10-25 17:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: Proč už sem nebudeš psát?

Ikona diskutujiciho Urabwe 2010-10-25 17:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: Řekla bych,že ti odpověděl v mottu 😉

Ikona diskutujiciho Alue 2010-10-25 18:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Víte, co to znamená ,,diskutovat k tématu?"

Ikona diskutujiciho Majan 2010-10-25 18:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: Ale v jaké souvislosti, s čím?

Ikona diskutujiciho Verča 2010-10-25 20:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Držím ti, osůbko, která jsi napsala Alušce o pomoc, palečky, ať to všechno zvládneš. Myslím, že jsi napsala tomu správnýmu člověku a její odpověď ti nepochybně moc pomůže. Hlavně se nenechej strhnout do propasti sebepodceňování se, i když tě tam někteří ať už vědomě či nevědomě postrkují. Pamatuj, že jsme všichni božské bytosti, že všichni máme právo na tu nejčistší formu vesmírné lásky jaká jen může existovat, že nad námi všemi bdí právě tolik andělů, kolik si jich budeme přát. Já jsem se taky před nedávnem snažila zjistit jméno svého andílka. Nedařilo se mi to. Jakékoliv jméno, které mi moje mysl vnukla, protože jsem si zoufale přála nějaké dostat, se mi nezamlouvalo. V podvědomí jsem prostě věděla, že je to jenom má fantazie. Pak mi v jedné hodině přišla na mysl tři písmena. Pořád jsem slyšela něco jako Eli, Eli. Tak jsem to začala různě kombinovat, ale přesto se mi zdálo, že to není ono. No a na konci školy se mi v hlavě ozvalo jméno Elirien. Když jsem na to jméno zpětně pomyslela, uvědomila jsem si, že nemám ten pocit, že jsem si ho vymyslela, jak tomu bylo u těch předchozích jmen. Občas mi sice strach říká, že je to všechno jen výplod mé fantazie, ale já ho neposlouchám. A i kdyby se tak můj andílek doopravdy nejmenoval, nezáleží na tom. Hlavní je, jak říkala Aluška, že jsem si ho takhle pojmenovala. Když na to jméno pomyslím, vybaví se mi můj andílek – bytost, která mě vždy, když to potřebuju ujišťuje o své lásce ke mě, bytost, která mi vždy pomůže. Takže je opravdu jedno, že sis to jméno třeba vymyslela. Mnohem důležitější než slova jsou tvoje pocity a to co chceš.

Ikona diskutujiciho Verča 2010-10-25 21:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]:Omlouvám se, že to není k tématu, ale nedá mi to se k tomuto komentáři nevyjádřit. Doufám, že se mi ty dveře podaří otevřít. Věřím, že ano. Za nalezení toho správného klíče a odvahy stisknout kliku vděčím mimo jiné taky tvým moudrým komentářům, za které moc děkuju a přeji ti hodně štěstí.

Ikona diskutujiciho Domácí čajovna 2010-10-26 09:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tazatelce přeji hodně štěstí a odvahu, všechnu co má, všechnu sílu, aby se nepoddávala… i kdyby měla padnout na hubu, tak prosímtě zase vstaň, pros andílky, pros své já, cokoliv, je naprosto jedno, co nebo kdo ti pomůže, ale nepoddávej se tomu, všechny síly napni k jedinému cíli  - najít sama sebe a oprostit se od toho "zla" nebo zla…jak to bereš… prostě od té negace z rodiny, rodiče to třeba nemyslí zle a i kdyby, pro svou vlastní svobodu potřebuješ právě jim odpustit… a to je hodně těžké. Chci říct, že čím lépe tohle vybojuješ teď, v bitvě, tím méně tě to bude ovlivňovat v budoucnosti a tvém dalším dospělém životě. Protože když odejdeš z rodiny poraněná, bez odpuštění, budou tohle tvoje stíny, nejde si myslet, že zmizíš z očí, zmizíš z mysli, to nefunguje. Jsou to stíny, jež se s člověkem celoživotně táhnou. Pak těžkou a trnitou cestou musíš najít cestu k odpuštění a zapomnění, ale duše je někdy zrádná a spíš se v tom radši pitvá a patlá a tvrdí, že ona je ta chudinka ublížená. Ne, chce to fakt ze srdce odpustit svým rodičům a pak zapomenout. A oboje je moc těžké….

Ikona diskutujiciho Đ 2011-10-03 20:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

je to uz skoro rok:-)Alue nesthila sem ti ani poděkovat.Musím říct,že všechno co si mi řekla mi moc pomohlo.Naucila sem se vyspet svým vlastním zpusobem dívat se i z druhé strany .Děkkuji ti.Nyní v mý rodině je pořádek a mír a  já už jsem slušná holka :-)

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek