Michaelovy objevy: Noční pohádka / 3.díl

11.9.2011 v Čtenáři 5

Toto je třetí díl Michaelovy seriálové Noční pohádky. Pro zobrazení prvního dílu přejděte sem: Noční pohádka 1.díl


Noční pohádka 3.díl


Stanul jsem v sídle noční královny. Sál byl vysoký několik desítek metrů a byl kopulovitého tvaru. Jeho strop připomínal noční oblohu, jenž plynule přecházela ve stěny sálu, které měly takovou zvláštní indigovou barvu. Pokynula mi rukou, abych k ní šel blíže. Můj průvodce mě k ní dál doprovázel. Když jsem k ní přišel, první co mě na ní zaujalo, byly její oči a vlasy. Oči měla černé a hluboké jako studánky a její vlasy, které byly dlouhé až na zem připomínaly svou barvou havraní peří.Tvářila se velmi přísně a vážně, přesto přívětivě a srdečně. Řekla mi vlídným hlasem:

” Ahoj čekala jsem tě”

Já jsem vystrašeně odpověděl:

“A kdo jste?”

“Jsem Aluara , noční královna a vím proč jsi přišel. Ty hledáš svou hvězdičku že?”

“Ano hledám ji, ale jak to víte ?”

” Já vím všechno, sleduji tě už delší dobu, protože moji poddaní tě celou dobu vidí.”

“A co mám tedy dělat?Vůbec si nevím rady.”

“Tvoji říši lidí i náš svět pohlcuje temnota, jen male dítě s čistou duší jí dokáže porazit. Ta temnota není smrtelná, ale ani není nesmrtelná, v tom je její slabost a zároveň její nekonečná síla”

“Jak mám tedy tu temnotu porazit?”

“Michaeli,Michaeli znám způsob jak jí porazit, ale na to musíš přijít sám. Musíš nám prosím pomoct, moje existence je spojena s touhle krajinou a s duší lidí. Běž na samotný konec naší říše ke správci oblohy a nezapomeň že v našem světě plyne čas úplně jinak, než ve světě lidí”

Jen to královna řekla, tak se jí slabostí podlomila kolena a omdlela. V tom okamžiku přiběhla ke mně stráž a řekla mi že královna umírá a je těžce nemocná. Tak jsem se tedy vydal se svým přítelem na dalekou cestu čarovnou krajinou ke správci oblohy.

Bylo mi vysvětleno, že správce oblohy sídlí na veliké hoře, která je vyšší než sídlo samotné královny. Jeho palác se nachází na východním okraji říše.

Šli jsme tedy krásnými hvozdy, kapradí svou velikostí dosahovalo výšky okolo tří metrů. Ta krajina byla plná skřítků, víl a elfů, jenž se starali o tuto nádhernou zeleň. Pochopil jsem že každá bytost má svůj úkol, někteří pracují ve světě lidí a někteří v říší fantazie. Všiml jsem si jedné zajímavé věci: Na zdejších stromech a keřích rostly všechny druhy ovoce. Maliny a ostružiny, které mám nejraději, dosahovaly velikosti tenisového balonku. Můj průvodce mi řekl abych si schoval do své torničky jednu malinu a vysvětlil mi že jí budu určitě při svém putování potřebovat. Uposlechl jsem jeho rady a jednu malinu jsem si nechal.

Zvířata v tomto lese uměla lidskou řeč, dokonce i ten komár mě slušně poprosil, jestli se může nakrmit mé krve.

Zeptal jsem se svého přítele jak je to s plynutím času v paralelním světě a říši lidí. Bylo mi vysvětleno že jedna minuta v říši lidí trvá stejně dlouho jako den v paralelním světě. Schylovalo se k večeru a šli jsme spát. Druhý den les před námi ustoupil a před námi se objevilo velké město. Bylo obrovské a nádherné. Zajímavé je, že jeho domy měly tvar digitálních číslic. Také ulice měly takový tvar. Některá čísla byla pospojovaná vertikálně a tvořila vícepatrové domy.

Vše bylo s matematickou přesností a precizností uspořádané. Ve městě žily kalkulačkové víly a kalkulačky. Každého rozumného člověka určitě napadne otázka: “Kam jdou po smrti lidské duše?” Ale už málokoho napadne otázka: “A kam jdou po smrti všechny kalkulačky? Mají kalkulačky duše?”

Právě já jsem šel tím městem, kde spočívaly jejich zemřelé duše. A podobně jako u lidí, tak i u kalkulaček existuje nebe, očistec a ráj. To město byl jejich očistec, byly tam kalkulačky, které za života nebyly hodné ani zlé. Nad námi byly mraky ve tvaru digitálních číslic a kolem nich lítali kalkulačkoví andělé. To bylo jejich nebe. Vzadu za městem stála obrovská skála ve tvaru čísla 6 a v ní byla jeskyně. Z jeskyně se ozývalo vrčení kalkulačkového Kerberosa. To bylo kalkulačkové peklo.

Šel jsem jejich nádherným městem a uprostřed města bylo náměstí ve tvaru číslice 5. Na tom náměstí byla kašna a na té kašně seděla krásná modrooká dívka. V klíně měla notebook modré barvy a brečela. Bylo mi jí líto tak jsem zvolal:

“Krásná dívko kdo jste a proč brečíte?”

S brekotem mi odpověděla:

” Jmenuji se Ariel a jsem notebooková víla. Jsem velice smutná. Ve sklepení a kanálech našeho města žije služebnice nejvyššího zla. Je to zlá, velká, hrozivá a zuřivá derivace. V noci vychází ven a postupně všechny čísla v našem městě derivuje až z nich zůstanou jen samé nuly. Zničit jí muže jen člověk se dvěma kouzelnými zbraněmi…”

Odvážně jsem odpověděl: ” Neplač krásná Ariel vaše město osvobodím. Zajdu za kovářem a ten mi nějaké zbraně vyrobí.”

Jen jsem to dořekl víla přestala plakat a pěkně se na mě usmála. Šel jsem tedy za kalkulačkovým kovářem, který mi vyrobil dvě zbraně, jenž ovšem žádnou kouzelnou schopnost neměly. Vykoval mi štít a meč. Takto vybaven jsem šel do doupěte zlé derivace. Svého průvodce jsem zanechal před vchodem. Sklepení bylo temné a tmavé.

Jak jsem tak bloudil městskými stokami uslyšel jsem za sebou slabé volání:

“Jsem hladová a mám hlad! Prosím dáš mi najíst?”

Otočil jsem se a uviděl jsem pěknou, roztomilou a malou vílu, která měla zraněnou nožičku.

Bez váhání jsem odpověděl:

“Ahoj roztomilá vílo nepohrdneš čerstvou malinou?”

Víla přikývla a celou malinu snědla. Všiml jsem si že se jí ta zraněná nožička v mžiku uzdravila. Tak pěkné, roztomilé a malé stvoření získalo náhle obrovskou sílu a začalo levitovat.

Náhle ta malá víla zvolala:

“Jmenuji se Farah a jsem matematická víla. S tvými obyčejnými zbraněmi nemůžeš zlou derivaci porazit. Chceš abych na tvé zbraně poslala mocné kouzlo?”

Opověděl jsem:

“Ano chci!!”

V tom Farah vyslovila velmi mocné zaříkadlo:

“Nechť všehomír dá tvému meči sílu INTEGRÁLU a tvému štítu dá sílu EXPONENCIÁLNÍ funkce.”

Ta pěkná roztomiloučká malá víla mi poděkovala za dobré občerstvení a zmizela.

Po dlouhém hledání jsem se konečně dostal do doupěte zlé derivace. Zprvu na mě chtěla zaútočit. Byla celá chlupatá a škaredá. Mezi jejími tesáky zůstaly kousky roztrhaných čísel. Když ale viděla, že můj Exponenciální štít nejde prorazit a můj Integrální meč je pro ni smrtící, vzdala se mi a sama se integrovala. Poté co jsem jí porazil, tak se mé dvě kouzelné zbraně rozplynuly v hvězdný prach. Vítězství bylo slavné a dostal jsem od víly Ariel pěkný náramek, který mi jí bude pořád připomínat. Je však nutné si uvědomit že jsem porazil pouze sluhu temného pána.

Pokračování příště


Kam dál:

• Dřívější Michaelovy články najdete zde: 1: Objev ponožkožrouta / 2. Temní a světlí, aneb jak se Míša narodil sám sobě / 3. Léčivý potenciál slunce, aneb parodické pokračování

• Zobrazit rubriku ,,Příspěvky čtenářů”

Další díla malíře Christophe Vacher – Zde

• Máte rádi stránky Aluška.org? Doporučte je svým známým: https://aluska.org/

Vaše dotazy směřujte do e-mailu◄

Komentáře

Ikona diskutujiciho Sora 2011-09-11 06:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jako pohádka po probuzení – skvělý :D prej "zlá derivace" XDD

Ikona diskutujiciho Farah 2011-09-11 09:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je mi cti 😉 Presne to bych poradila tomu, kdo chce znicit derivaci 🙂 Zlatej integral! Mimochodem se tim jadernaci (prvaci) pasujou jako mecem se pasuje na rytire. Jo jinak jsem se videla i jako ta vila s notebookem- presne takhle zoufam, kdyz mi nejede C++. Hotove peklo.

Ikona diskutujiciho Delia 2011-09-11 13:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherné… 🙂

Ikona diskutujiciho Lady Hestia 2011-09-12 17:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jůůů, kalkulačkové nebe!!! Tak to abych začala na svoje kalkulačky pěkně dohlížet aby neskončily v kalkulačkovém pekle 🙂

Ikona diskutujiciho Martinka 2011-09-12 19:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Víla Ariel, modrooká s modrým notebookem, od které máš náramek… kdo to asi je? 🙂 Krásné vyprávění, jak z pohádkové knihy.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek